Osnova témat

  • OPE-B - Rozkovcová: Základní informace k předmětu

    Obsah: Předmět uvádí studenty do studia pedagogické reflektující teorie z hlediska přípravy na profesi učitele. Důraz je kladen na konstrukci základních pojmů a analýzu problémů obecné pedagogiky v kontextu sociologických a sociálně psychologických vztahů, ale i na jejich reflexi z pohledu pedagogické zkušenosti – přímé či zprostředkované v rámci výuky. Studenti jsou vedeni k hledání vztahů a souvislostí u nastolených jevů a problémů, tak aby se konstrukce jejich pedagogického poznání stávala součástí jejich reflexe pedagogické zkušenosti a pedagogického jednání.

    1. Škola (edukační instituce) jako prostor aktérů – žák, učitel, společnost. Pedagogická teorie jako výsledek pedagogického výzkumu a reflexe pedagogického jednání. Teorie pro praxi – pedagogická věda a její role v jednání aktérů. Pedagogická profese, profesionalizace učitele v otevřené společnosti. Profesní požadavky a očekávané jednání učitele v kontextu širších požadavků společnosti. Etika a pedagogika, profesní etika učitele.

    2. Vzdělávání/výchova a socializace – možnosti, meze, očekávání, nebezpečí v otevřené globalizující se společnosti. Společnost a vzdělání / jedinec a vzdělání. Cíle vzdělávání a jejich naplňování. Společnost a moc ve výchově a vzdělávání. Vzdělávaní v napětí vztahů mezi očekáváním jedince a požadavky společnosti. Normy, hodnoty a výchova/vzdělávání.

    3. Výchova a vzdělávání jako dialog. Otevřenost ve výchově a vzdělávání, nutnost a pravidelnost ve výchově a vzdělávání. Výchova, vzdělání a tradice. Tradice jako otevřená možnost pro růst individua a jeho vazbu ke společnosti x tradice jako neměnný řád a „příkaz“. Výchova/vzdělání a „unikající svět“ (A. Giddens). Výchova jako systém: vztahy aktérů výchovy a vzdělávání, vztah podmínek, cílů a prostředků výchovy, kauzální a finální závislost v systémovém modelu výchovy, význam systémového pojetí výchovy pro každodenní práci učitele.

    4. Možnosti a meze výchovy – danosti aktérů, funkce výchovy a vzdělávání ve společnosti, meze vyplývající z pedagogické situace, konfliktnost výchovy, hodnoty a výchova, kritika jednostranných přístupů k výchově. Autorita a svoboda ve výchově a vzdělávání.

    5. Pojetí vzdělávání a jeho současné problémy – funkce vzdělávání ve společenském kontextu, funkce všeobecného a odborného vzdělávání, koncepce materiálního a formálního vzdělávání a jejich kritika ve vztahu k současné školské reformě.

    6. Trendy ve vzdělávání na přelomu tisíciletí a reforma české školy – faktory ovlivňující požadavky na vzdělávání v současnosti, koncepty celoživotního a otevřeného vzdělávání, reforma kurikula v ČR, kurikulární dokumenty, vymezení reformy ve školském zákoně.

    7. Hlavní myšlenky kurikulární reformy v ČR se zaměřením na základní školství – rámcové a školní vzdělávací programy, změna cílů vzdělávání, klíčové kompetence a očekávané výstupy, vzdělávací oblasti a integrované pojetí učiva, průřezová témata, rámcový učební plán a možnosti profilace školy, inkluze žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků mimořádně nadaných.

    Podmínky udělení zápočtu: zpracování průběžných úkolů do výuky a jejich odevzdání na konci semestru v písemné podobě, aktivní účast na seminářích 

    Podmínky absolvování zkoušky: ústní zkouška nebo písemný test (podle zadání vyučujícího)

    • Okruhy vycházejí z témat sylabu předmětu a jsou podrobněji rozpracovány. Dokument obsahuje také pokyny k přípravě vybraného tématu ke zkoušce podle zájmu studenta. Zkouška bude písemná a prezenční (nikoli online), zodpovíte 3 otázky dle okruhů s využitím znalostí z odborných publikací a ze semestru, dále bude součástí jedno téma dle Vaší volby, které si sami nazvete a v rámci písemné zkoušky na 1 A4 vypracujete. 

    • Otevřené: středa, 6. prosince 2023, 00.00
      Termín: pátek, 15. prosince 2023, 23.59
      Na toto místo odevzdejte do 15. 12. soubor reflektivních textů k probraným tématům z výuky. Dokument ve formátu .pdf projde kontrolou v Turnitin a max. povolený poměr plagiátu je 10 %, protože se píšou shrnutí vlastními slovy, tudíž překrytí bude minimální. 

      Hodnocení: najdete v sekci "známka" vedle svého úkolu. Může tam být pouze celkové hodnocení nebo také podrobnější ZV, pokud to bude potřeba. V případě "ještě ne" tam najdete více informací.

      Výborně: všechny úkoly byly splněny s pečlivostí, v úkolech je patrná práce s odbornými zdroji, práce obsahuje minimum chyb (gramatických i faktografických) a úvahy jsou v souladu s teorií.

      Splněno: úkoly jsou splněny velmi dobře nebo alespoň dobře. Místy se nacházejí chyby, ale celková úroveň zpracování odpovídá zadání, reflektivní texty jsou postaveny na dostatečné znalosti teorie. Úvahy mají nestejnou úroveň – v některých úkolech je zpracování výborné, jinde méně nebo jsou všechny úkoly „jen“ dobré.

      Zatím ne: u některého z úkolů došlo k celkovému nepochopení jeho splnění nebo nebyla některému úkolu či více z nich věnována dostatečná pozornost. Úvahy vykazují příliš „pouze“ názory studenta, které ale nejsou podloženy znalostí teorie. Zpětná vazba k takovému plnění bude poskytnuta individuálně a podrobněji, aby student mohl práci vylepšit.


    • Otevřené: středa, 6. prosince 2023, 00.00
      Termín: pátek, 15. prosince 2023, 23.59

      Na toto místo odevzdejte do 15. 12. soubor reflektivních textů k probraným tématům z výuky. Dokument ve formátu .pdf projde kontrolou v Turnitin a max. povolený poměr plagiátu je 10 %, protože se píšou shrnutí vlastními slovy, tudíž překrytí bude minimální. 

      Hodnocení: najdete v sekci "známka" vedle svého úkolu. Může tam být pouze celkové hodnocení nebo také podrobnější ZV, pokud to bude potřeba. V případě "ještě ne" tam najdete více informací.

      Výborně: všechny úkoly byly splněny s pečlivostí, v úkolech je patrná práce s odbornými zdroji, práce obsahuje minimum chyb (gramatických i faktografických) a úvahy jsou v souladu s teorií.

      Splněno: úkoly jsou splněny velmi dobře nebo alespoň dobře. Místy se nacházejí chyby, ale celková úroveň zpracování odpovídá zadání, reflektivní texty jsou postaveny na dostatečné znalosti teorie. Úvahy mají nestejnou úroveň – v některých úkolech je zpracování výborné, jinde méně nebo jsou všechny úkoly „jen“ dobré.

      Zatím ne: u některého z úkolů došlo k celkovému nepochopení jeho splnění nebo nebyla některému úkolu či více z nich věnována dostatečná pozornost. Úvahy vykazují příliš „pouze“ názory studenta, které ale nejsou podloženy znalostí teorie. Zpětná vazba k takovému plnění bude poskytnuta individuálně a podrobněji, aby student mohl práci vylepšit.

    • Otevřené: středa, 27. prosince 2023, 00.00
      Termín: úterý, 2. ledna 2024, 23.59

      Na toto místo odevzdejte do 2. 1. 2024 opravu úkolů. Dokument ve formátu .pdf znovu projde kontrolou v Turnitin a max. povolený poměr plagiátu je 10 %, protože se píšou shrnutí vlastními slovy, tudíž překrytí bude minimální. Prosím, vezměte na vědomí, že opravy jsou možné pouze jednou, a proto věnujte náležitou pozornost zadání a pečlivosti zpracování úkolů. Postupujte též podle zpětné vazby. 


    • Podtržené tituly jsou velice kvalitní, některé čtivější (Petty), některé spíše utřídí poznatky o oboru (Průcha, Blížkovský). Velice doporučuji učebnici Pedagogika pro učiteleVališová, A., Kasíková, H. (Ed.). (2011). Pedagogika pro učitele (2., rozš. a aktualiz. vyd). Grada Publishing.

    • V tomto dokumentu připravil Pospíšil (2009) přehledné kapitoly k základním pojmům z oblasti Obecné pedagogiky. 

  • KOMPLEXITA, SYSTÉMOVÉ POJETÍ, HOLISMUS A REDUKCIONISMUS VE VÝCHOVĚ

    • Schéma systému výchovy (Šikulová – Kolář, 2003, s. 56)

      ŠIKULOVÁ Renata a Zdeněk KOLÁŘ. Kapitoly z obecné pedagogiky: distanční texty pro studenty kombinované formy studia. Ústí nad Labem: Univerzita Jana Evangelisty Purkyně, 2003.

  • REFERENČNÍ RÁMCE, SKRYTÉ KURIKULUM

    Téma seznamuje s pojmy "referenční rámec" a "kurikulum".

    Kurikulum rozlišujeme podle (nejen) časového aspektu na plánované, realizované a dosažené, a podle intencionality na plánované a skryté kurikulum. Skryté kurikulum pak podle aktérů na vertikální a horizontální. 

    Úkol na příště

    Čtěte text studie (dostupná online):

    Lojdová, K. (2015). Skryté kurikulum, žité příběhy. Narativy studentů učitelství škole. Pedagogická orientace, roč. 25, č. 5, s. 649-670.

    Dostupné z https://journals.muni.cz/pedor/article/view/4380

    Zpracujte si tyto otázky, které nadále také poslouží k přípravě na zkoušku z Pedagogiky. Je třeba dobře znát rozdíl mezi plánovaným, realizovaným a dosaženým kurikulem, a také skrytým kurikulem. 

    Odpovědi na tyto otázky vezměte s sebou do výuky na seminář:

    1. Vymezte z jiného zdroje pojem „kurikulum“. Jaký je rozdíl mezi plánovaným, realizovaným a dosaženým kurikulem?

    2. Vymezte pojem „skryté kurikulum. Nalezněte více, než jednu definici nebo více částí definice (např. dle Hargreavese, Lovata nebo Bulleho).

    3. Vymezte pojmy horizontální a vertikální skryté kurikulum.

    4. Co popisovali výzkumníci skrze skryté kurikulum? (shrnuje Hemmingsová, 2000)

    5. Které vhodné metodologické přístupy pro zkoumání skrytého kurikula autorka uvádí?

    6. Co je „narativ“? Jaké výhody má tento metodologický přístup a na jaké limity naráží?

    7. Zkuste vystihnout význam výzkumu skrytého kurikula, který je založen na subjektivních výpovědích žáka. (Není to tudíž objektivní obraz reality.)

    8. Shrňte do jednoho až dvou odstavců výsledky výzkumu popisovaného v textu.

    9. V závěrech naleznete pojednání o smyslu podobných výzkumů a uvažování o skrytém kurikulu. Jaký smysl vidí autorka a jaký Vy?

    • Studenti přečtou text článku a zpracují k němu odpovědi na otázky, které naleznou u tématu 1 - Prekoncepty, referenční rámce. 

  • UČITELSKÁ (PROFESNÍ) PŘESVĚDČENÍ – TEACHER BELIEFS

    • Text pro diskuzi v semináři. Otázky jsou uvedeny v závěru textu. 

    • Práce v semináři:

      Utváření profesního sebepojetí učitele jako součást kurikula studijního programu učitelství. Jedná se o výzkumnou studii autorky Blanky Vaculík Pravdové vydané roku 2022 v časopise Pedagogika, kam Vás zavede odkaz. 

      1. Které aspekty předchozí zkušenosti mají vliv na utváření sebepojetí učitele? Které aspekty jsou důležité v průběhu studia právě "nyní"? Jak formovaly tyto dosavadní zkušenosti právě Vás? (s. 187, Obr. 1) 

      2. Které vzdělávací zkušenosti jsou nabízeny studentům učitelství? Které byste nyní pro sebe považovali za důležité? 

      - učitelská praxe (vlastní zkušenost a její reflexe, sebereflexe) 

      - provázející učitelé (mentoring) 

      - pozorování učitelů profesionálů / expertů v praxi nebo na videozáznamech výuky (hospitace)

      - týmová výuka (vlastní praxe, spolupráce s druhými studenty nebo učiteli) 

      - akademické / teoretické vzdělání (vztah teorie a praxe - diskutovat) 

      4. Jaký je význam konceptu "self-efficacy" (subjektivně vnímaná zdatnost) pro učitelství? Které zdroje "self-efficacy" rozlišujeme? Co zvyšuje tuto "self-efficacy" (nejen) u učitelů? (významný a studovaný koncept, ciz např. studie TALIS 2018, s. 41)

      - mastery, social support, vicarious learning, physiological state

    • Prosím zpracujte i tento text do svého úkolu v portfoliu. Otázky, na které si odpovězte především:

      1. Které výzkumné otázky si kladl tým v oblasti profesních přesvědčení učitelů (a studentů učitelství)?
      2. Co vyjadřuje index Cronbachova alfa (α)? Čemu výzkumný tým přisuzuje jeho nízké hodnoty?

      3. Shrňte výsledky výzkumu takto:        

      U učitelů: nejsilnější podpora od učitelů směrem k …; nejvyšší shoda mezi učiteli panuje v …; největší odmítnutí  

      U studentů: Přesvědčení učitelů a studentů se nejvíce liší …; studenti také projevují vyšší nejistotu …; další oblastí, kde dochází k statisticky významnému nesouladu mezi studenty a učiteli je…; studenti ve větší míře než praktikující učitelé zpochybňují…

      4. Jak se v současné době profiluje česká základní škola z hlediska pedagogických sborů a jejich přesvědčení?
      5. Jak to, že profesní přesvědčení učitelů (ale i jiných „profesionálů“) je tak těžké měnit, a to i když poskytneme vědecké důkazy?

  • UČITEL JAKO REFLEKTIVNÍ PRAKTIK

    U tohoto tématu naleznete čtyři materiály, které se z různých úhlů pohledu dívají na učitele jako profesionála - na jeho profesní učení, profesní výkon, hodnoty a vlastnosti výhodné při výkonu této profese, nebo chcete-li "semi-profese". 

    • Tento materiál byl zdrojem pro tvorbu Nástroje pro hodnocení a sebehodnocení studentů na praxi v rámci TUL. Na TUL byla podoba nástroje tvořena a ověřována výzkumem u studentů učitelství v rámci projektu SGS vedeném dr. Jitkou Novotovou. 

      Prohlédněte si tento materiál a podrobněji pročtěte strany 10 - 19. 

      Nalezněte informace k: rozdělení fází vývoje učitele z hlediska jeho profesních kompetencí, předpoklady profesních činností a rozdělení profesních činností s výčtem obsahu těchto činností (prosím, zestručněte si informace tak, abyste byli schopni si je připomenout na semináři). Tyto informace nám poslouží pro diskuzi na dalším semináři.

    • Kapitola 10 z publikace:  Korthagen, F. A. J. (2011). Jak spojit praxi s teorií: didaktika realistického vzdělávání učitelů. Brno: Paido.

      V této kapitole je analyzováno, jak se učíme od úrovně gestaltů, přes úroveň schémat až k porozumění teorii. 

    • Kapitoly 3.6 - 3.8 z publikace: Korthagen, F. A. J. (2011). Jak spojit praxi s teorií: didaktika realistického vzdělávání učitelů. Brno: Paido.

      Materiál do semináře: studenti se seznámí s cyklem profesního učení, kterými fázemi jedinec při tomto učení prochází a na jaká úskalí může narazit. 

    • Příspěvek ze starší diskuze k profesionalizaci učitelské profese. Charta je stále v platnosti, není však závazným a kodifikovaným zákonem. Spíše se jedná o soubor myšlenek, o které se do jisté míry opírá i současná diskuze k problematice. Důležité myšlenky: didaktická svoboda učitele, hodnocení má žákům pomáhat ve vzdělávání, platy učitelů mají odpovídat společenské důležitosti jejich práce a další. 

  • UČITELSKÁ PROFESE A POKUSY O JEJÍ DEPROFESIONALIZACI

    • V tomto článku na devíti stranách v anglickém jazyce shrnují autoři Elizabeth Bondy and Dorene D. Ross vynikajícím způsobem základní vlastnosti a dovednosti úspěšného učitele spíše z pohledu jeho osobních vlastností než profesních dovedností (ty zase naleznete v práci Anny Tomkové a kolektivu, viz odkaz na Rámec profesních kvalit učitele: http://www.nuov.cz/uploads/AE/evaluacni_nastroje/08_Ramec_profesnich_kvalit_ucitele.pdf). 

    • Po shrnutí hlavních bodů ve vývoji profesionalizačních a deprofesionalizačních trendů následuje diskuze k tématu v semináři k tématu Profesionalizace učitelského povolání. Pojmy profese, semi-profese, povolání, zaměstnání. 

    • Hledejme, co nás spojuje. Potřebujeme více svobody, důvěry a spolupráce. Ukažme, že se dokážeme domluvit. MŠ, ZŠ, SŠ, VOŠ, VŠ, ZUŠ... Učitelé, ředitelé, speciální pedagogové, vychovatelé, asistenti... Školy státní, soukromé, církevní... Spolek Pedagogická komora, z. s., má 3.000 členů. Naše facebookové skupiny sdružují 40.000 diskutujících. Usilujeme o lepší postavení pedagogů ve společnosti. Členství v Pedagogické komoře je nejefektivnější cesta k prosazení pozitivních změn ve školství.

      Citováno dle webu komory. 25. 10. 2023. 

      Přehledný web, aktuální informace, vpravo na stránce "štítky", čili tematické sekce. Disponuje fcb skupinami, jejichž seznam je dostupný na webu komory, kde najdete pro sebe relevantní skupiny. 

    • Učitelská platforma je profesním sdružením učitelek a učitelů MŠ, ZŠ, SŠ, VOŠ a ZUŠ, kteří se spojili s cílem zlepšit podmínky učitelské práce a kvality výuky. Cílem Učitelské platformy je tak aktivně vstupovat do jednání s MŠMT a s dalšími organizacemi, které ovlivňují vzdělávání v České republice, aby žáci i studenti získávali ve školách co nejlepší vzdělání pro budoucnost. 

      Citováno dle webu sdružení. 25. 10. 2023. 

    • Aktuální texty k problematice profese učitele, pokusům o její de-profesionalizaci a de-kvalifikaci z pera decizní sféry. Texty se zamýšlejí nad (nejen) současným vývojem (či spíše regresí?) učitelské profese. Autoři plédují za ponechání vysokého statusu profese učitele prostřednictvím VŠ vzdělání učitelů, argumentují požadavky na profesi učitele zformulované např. ve Vzdělávací strategii 2030+ (Dostupné z https://www.msmt.cz/vzdelavani/skolstvi-v-cr/strategie-2030). Zajímavý je text Vladimíry Spilkové o novele Zákona o pedagogických pracovnících, pojednává především o dopadech novelizace v paragrafu 9a, body 1 a 6, které považuje za de-kvalifikační a v důsledku de-profesionalizační, podporující (údajně v kladném smyslu) manažerské kompetence a autonomii ředitelů škol. 

  • ROZMANITÉ POHLEDY NA VZDĚLÁVÁNÍ – TEORIE VÝCHOVY, CÍLE A PROSTŘEDKY VÝCHOVY

    Vybrané "velké" pedagogické otázky: Tyto otázky jsou v pedagogické diskuzi přítomné již velice dlouho. Mnoho z nich bylo podrobeno zásadní diskuzi v období Hnutí nové výchovy (přelom 19. a 20. století a 1. polovina 20. století), ale mnohé byly diskutovány již mnohem dříve (Komenský, Rousseau, Locke, filantropisté, Herbart, Dewey a další). Témata jsou součástí pedagogické diskuze i v současnosti. Přehled vybraných témat slouží k diskuzi v semináři.

    - Na co se ve výchově více zaměřit? Na materiální (obsahy) nebo na formální (postupy, umět "jak") vzdělávání

    - Jak pracovat s cíli výchovy? K čemu vychovávat a vzdělávat, když budoucnost neznáme? Personální a společenské cíle výchovy; Historická, společenská a kulturní podmíněnost cílů výchovy

    - Kolik autority ve výchově používat a proč, za jakých podmínek, s jakými žáky? (autorita a svoboda, kázeň vs. disciplína) 

    - Jak motivovat žáka k učení? (intrinsické: výkonová, instrumentální a zájmová motivace; extrinsické: výkonová, za odměnu, zavděčit se vychovateli) 

    - Jaká je role žáka a role učitele, jaké jsou role dalších aktérů ve vzdělávání?

    - Jak hodnotit pokrok žáka v učení? Druhy hodnocení dle formy: slovní a klasifikační, druhy hodnocení dle funkce: sumativní, normativní, formativní 

    - Dilematičnost výchovy, podmínky výchovy (např. Finkovy antinomie ve výchově) 

    Zajímavý příspěvek k dalšímu obohacení:

    Rýdl, K. (1999). Pedagogika rozmanitosti. Dostupné z https://dk.upce.cz/bitstream/handle/10195/32580/CL2.pdf?sequence=1&isAllowed=y

    • Studenti shlédnou film o škole Summerhill. Jedná se o kontrastní příklad vzdělávací koncepce, na kterém můžeme sledovat principy libertinského výchovného stylu s důrazem na vysokou kvalitu nabízeného vzdělávání. Příklad poslouží k porovnání s typickou zkušeností s běžnou českou základní školou. Zamyslíme se, které aspekty jsou extrémně odlišné a které prvky výchovy v Summerhillu našly částečně cestu do české školy.

      Otázky pro seminář:

      1. Kdy byla založena tato škola, kdo byl zakladatel?
      2. Jak se v této škole tvoří pravidla?
      3. V čem se liší tato škola oproti škole tradiční – uveďte pět příkladů.
      4. Jaké cíle tento způsob výchovy sleduje?
      5. Jak vypadá běžný den v této škole? (internátní škola)
      6. Jak se uplatňuje demokracie v této škole?
      7. Kdo jsou často děti/klienti školy Summerhill?
      8. Jakými postupy a prostředky se se žáky školy pracuje, aby rozvinuli svůj potenciál?
      9. Co vypovídá o vztahu žáků ke škole jejich role v soudním procesu školy proti státu?  
      10. Jaké je poselství tohoto filmu právě pro vás?

      Úkol: 

      Zamyslete se nad pojmy "cíle výchovy", "prostředky výchovy" a "podmínky výchovy" v souvislosti s tématem "libertinský výchovný styl ve škole Summerhill". Prodiskutujte a uveďte příklady pro každý z pojmů v této koncepci. Čili: Jaké výchovné cíle si škola klade? Jakými prostředky pracuje? V jakých podmínkách společenských, školních a z hlediska specifik svých žáků? (v současné době už to není škola pro "problémové děti"). 

      Stránky školy: https://www.summerhillschool.co.uk/

    • Výchovné situace (pedagogické situace) z filmu Summerhill, na kterých si ukážeme důležité prvky výchovy, možnosti řešení pedagogických situací, zamyslíme se nad tím, v jakém kontextu je možné přijímat jaká řešení situací. 

    • MATERIÁL DO SEMINÁŘE

      Studenti prodiskutují jednotlivé principy. Cílem diskuze je, aby se studenti naučili tázat se, nepřebírat jen hotové myšlenky bez kritického zhodnocování a bez odstupu. Na semináři bude živá diskuze, dobré by bylo, aby studenti dokázali položit i zajímavé otázky ostatním i vyučující.

      Následuje porovnání s tradiční českou základní školou. Lze v současné škole aplikovat principy Summerhillské školy? Které a do jaké míry? Na jaké meze bychom mohli narážet? 

    • Delorsovy pilíře vzdělávání. Tento stručný přehled studenti přečtou ve výuce. Následuje diskuze o zařazování obsahů týkajících se těchto pilířů do vzdělávání žáků na ZŠ.

      Zdrojový dokument: Learning: The Treasure Within. (1996). Dostupné z http://unesdoc.unesco.org/images/0010/001095/109590eo.pdf

      Povšimněme si obecnosti nastavených cílů výchovy - jaký jim je třeba dát obsah v liberální a pluralitní individualistické a materialistické konzumní společnosti "tekuté formy"? Je možné v popsané společnosti dát cílům výchovy obsah, na kterém se taková individualistická společnost shodne? Co znamená "umět být" (které hodnoty máme uznávat, jak se vztahovat k sobě samému?), "naučit se žít s ostatními" (v jakém paradigmatu, při jakém světonázoru?), "umět jednat" (je to více o empatii nebo asertivitě, máme být vždy ohleduplní nebo dosahovat svých cílů s využitím ostrých loktů...?), "umění spolupracovat" (jak zvládnout sociální zahálení, dialog a hledání řešení bez extrémního konsenzualismu, který může vést k selhání skupiny v podobě skupinového myšlení, vs. extrémního egocentrismu, který může vést k nedohodě, nenalezení řešení, konfliktu?). 

      Stanovit cíle výchovy je netriviální, vede se diskuze, jak to učinit v době, která snadný konsenzus neumožňuje, chybí jí pojící prvky jako víra, sdílený hodnotový systém, a implicitní normy se stírají. 

      "Výchova" již není v daném dokumentu stěžejním pojmem - je jím dle něj "učení". Učení ale nemá normativní charakter - ten dosud nesla právě výchova. Učení je otevřený pojem z oblasti psychologie, naučit je možné i hříchu, kriminální činnosti... a to nás vede zpět k důležitosti normativního pojetí "výchovy". Oscilovat mezi učením a výchovou (Herbart tomu dal pojem "výchovné vzdělávání"), stálé hledání vhodného vztahu mezi těmito procesy, jsou stěžejní dovedností kteréhokoli pedagoga. 

    • Studenti se obeznámí s dokumentem, který nyní stanovuje a formuluje koncepci vzdělávací politiky pro další období. Je možné si povšimnout, že v současné době již jsou formulovány hlavní cílové linie rozvoje, což by mělo umožnit soustředit se na hlavní cíle rozvoje české vzdělávací soustavy. Je možné také si povšimnout, že zatím v koncepci chybí konkrétní kroky vedoucí ke změně, nastavená kritéria a indikátory, díky nimž bychom mohli úspěšnost zavádění koncepce vyhodnocovat. 

      Dokument Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2030+, Dostupné z https://www.msmt.cz/vzdelavani/skolstvi-v-cr/strategie-2030

      K diskuzi: 

      1) Pro zachování kompetenčního modelu: https://velke-revize-zv.rvp.cz/files/kompetence-a-gramotnosti-hlavni-otazky-21-11.pdf 

      2) Proč jsou obsahy důležité a důvody, proč předávání obsahů může ztroskotávat: Dvořák, D. (2017) . Vzdělávací obsah: ukazují Bernsteinova teorie a sociální realismus cestu z krize? Pedagogika, roč. 67, č. 3, s. 203–218. Dostupné z https://ojs.cuni.cz/pedagogika/article/view/774 (krize teorie vzdělávacího obsahu v pedagogice) 

      Analýza D. Dvořáka ke změnám RVP: http://www.pedagogicke.info/2021/09/dominik-dvorak-podkladova-studie-k.html

       

    • Studenti získají přehled o taxonomiích kognitivních, afektivně-postojových a psychomotorických cílů. Toto téma konkretizuje obecně pedagogické téma cílů výchovy. Úkol k formulování cílů výchovy je na pomezí obecné pedagogiky a didaktiky.

    • Věnujte pozornost především taxonomiím a gradaci cílů dle obtížnosti a komplexnosti. Metodika SMARTER je také zajímavá a pokud jsou cíle takto stanovovány a naplňovány, pak je to pro žáky velice motivující. 

    • Otázky k videu:

      1. Kdy vznikly školské systémy?

      2. Na co je ve školách kladen důraz a proč?

      3. V čem škola nemůže v současné době (zatím) vyhovět potřebám společnosti?

      4. Co se v průběhu školního vzdělávání s dětmi většinou stane?

      5. Jakým způsobem by mělo být vzdělávání poskytováno, aby bylo účinné, zohledňovalo potřeby jedinců, dokázali jsme každé dítě vzdělávat co nejlépe a pomoci mu využít svůj potenciál?

      6. Čemu by se měl pedagog vyvarovat, aby dokázal efektivně vzdělávat?

      Vzdělávací systémy - podobnosti...; Druhy inteligence - zvýhodnění analytické ve školách; Kreativita a škola; Jak škola připravuje pro život ve společnosti budoucnosti? Jaké cíle si máme ve školním vzdělávání klást?

    • https://en.wikipedia.org/wiki/Wolfgang_Brezinka - významný pedagog světového formátu; oceněn mnoha řády a cenami; významný teoretik a filozof výchovy

      Pojetí výchovných cílů podle Brezinky je širší a komplexnější, zakotvené v kultuře dané společnosti, východiska ke stanovení cílů propojují tradici a vývoj ve společnosti. Zachovat to tradiční, co se velice dobře osvědčilo, a ponechat prostor změně tam, kde je takové změny potřeba. Stále dbát na přirozenost, podporovat výchovné ideály, opatrnost k jednostrannému racionalismu a liberalismu, extrémnímu individualismu.  

    • Skriptum uvádí přehled důležitých pojmů z oblasti Obecné pedagogiky. Slouží pouze jako obecný přehled a orientaci v pojmosloví a nenahrazuje práci s dalšími odbornými zdroji. Autorem skript je Radek Pospíšil, 2009. 

  • PROSTŘEDKY EDUKACE A PROBLÉMOVÁ ÚLOHA

    Prostředky edukace jsou v nejširším smyslu pojmu všechny instituce, lidé, organizační formy a metody, materiální pomůcky, učebnice... vše, co učitel může využít pro zprostředkování výchovných cílů. Cíle edukace a podmínky, za nichž probíhá, jsou vůdčími kategoriemi pro volbu prostředků edukace. Zároveň je však možné upravovat podmínky (vnější), aby mohly být cíle naplňovány nebo jsou upraveny cíle tak, aby jich mohl edukant (žák) dosáhnout, má-li nějaké postižení nebo znevýhodnění (IVP, úpravy výstupů / cílů, podmínek a prostředků edukace).

    V rámci tohoto tématu si na příkladu problémového úkolu pro žáky ukážeme jeden z možných prostředků edukace. Problémové vyučování, problémové úlohy, problémová zadání jsou vhodná pro zajištění komplexnější výchovy žáků. Žákovi je představen problém k samostatnému nebo skupinovému řešení. Je díky tomu aktivizován k samostatnému myšlení, rozvíjí svoji představivost a kreativitu, uplatňuje své vědomosti nebo je získává, rozvíjí své dovednosti, pakliže má úloha i praktický charakter. Podle volby organizační formy se učí buď samostatnému zvládnutí problémové úlohy (rozvíjí se kompetence k řešení problémů) nebo pracuje ve skupině a učí se problém vyřešit společně s ostatními žáky (rozvíjí se kompetence k řešení problémů, ale také kompetence personální a sociální). Podle obsahového zadání problémové úlohy může učitel nabídnout rozvoj žáků v oblastech kurikula - vzdělávací oblasti, průřezová témata. Některé klíčové kompetence jako k učení nebo občanské mohou být také pomocí úkolu rozvíjeny, záleží vždy na volbě obsahů, zdrojů, procesů a výstupů. 

    Již na tomto krátkém popisu můžete vidět, že problémové úlohy, pokud jsou vhodně postavené a zadané (v různých úrovních, komplexnosti výsledku, úrovni propracování postupu, množství poskytnutých zdrojů apod.) slouží jako prostředek komplexnější povahy než bývají jiné často volené metody (výklad, video, didaktická hra apod.) a slouží aktivizaci žáků prostřednictvím smyslu čili instrumentální motivace. Na využívání problémových úloh nemusí být žáci zvyklí, a proto je vhodné zprvu tvořit propracovanější zadání s podporou pro žáky (materiály, postupy, pracovní listy se strukturou plnění apod.) a teprve později lze zadávat úkoly otevřené - žáci pak volí postupy a zdroje samostatně, často mohou mít možnost i modifikovat cíle a výstupy (často je i rozšíří). Významným přínosem využívání problémových úloh je též tzv. "učení v druhém plánu", což znamená, že se žáci díky práci na úkolu naučí mnoho dalšího - obsahů, procesů, orientace ve zdrojích apod., co v zadání nebylo nebo učitel ani původně neplánoval. Učí se tedy "mimoděk", na toto učení není tlak řízení od učitele, a proto často bývá přijímáno přirozeně a také bývá často interiorizováno bez nutnosti testovat a známkovat výkon. 

    • Problémové úlohy jsou jedním z prostředků k dosahování komplexních výchovně vzdělávacích cílů. Umožňují předmětovou integraci, kreativní práci žáků, hledání řešení samostatně nebo v kooperaci s druhými, podporují se kompetence k učení a řešení problémů. Je výhodné zařazovat takové úlohy ve vyučování co nejčastěji, neboť jsou zároveň velice efektivní pro učení, ale nejsou tak náročné jako projektové vyučování. 

    • Materiál pro studenty, kteří by rádi pronikli hlouběji do tématu.

    • Prezentace. Materiál pro studenty, kteří by rádi pronikli hlouběji do tématu.

  • KURIKULUM, JEHO REFORMA, PRŮŘEZOVÁ TÉMATA A VZDĚLÁVACÍ OBLASTI

    • Prostudujte Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání. Písemně si pro sebe vymezte pojmy: vzdělávací oblasti, průřezová témata, klíčové kompetence, očekávané výstupy, učební plán, disponibilní hodiny v učebním plánu, vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami. 

      RVP pro všechny vzdělávací stupně a všechna zaměření jsou dokumentem vymezujícím především cílové kategorie výstupů ze vzdělávání. Zároveň tento dokument dovoluje větší didaktickou svobodu učitelů než bývalé osnovy, explicitně zaměřuje vzdělávání k osvojování si kompetencí (kompetence je chápána jako souhrn vědomostí, dovedností, postojů a hodnot zvnitřněných žákem), tzv. kompetenční model vzdělávání. 

    • Analýza ukazuje, že problematice kurikula se u nás začíná věnovat větší pozornost až od roku 2003/2004, tj. v době, kdy je nap. RVP ZV publikován jako více méně „hotový“ dokument. Výzkumy poukazují na některé nedostatky kurikulární reformy (nedostatečná informovanost odborné i laické veřejnosti o smyslu a hlavních cílech kurikulární reformy, rezervované postoje učitelů, pocit spokojenosti se současným stavem, rozpor mezi projektovaným a realizovaným kurikulem atp.). Nelze než doufat, že teoretická a výzkumná reflexe kurikulární problematiky bude narůstat spolu se zaváděním rámcových vzdělávacích programů a s tvorbou školních vzdělávacích programů.

  • RODINA A ŠKOLA - HLAVNÍ VÝCHOVNÁ PROSTŘEDÍ DÍTĚTE

    • Nastudujte model 9 stylů rodinné výchovy, který vytvořil psycholog Jan Čáp na základě vlastních výzkumů. Zamyslete se nad tím, které faktory podmiňují kvalitu výchovy a její vliv na vývoj dítěte. Písemně zpracujte úvahu na téma: Co ovlivňuje kvalitu výchovy?

    • Text seznamuje s nejvýznamnějšími výchovnými styly. Text je převzat z učebnice Psychologie pro učitele od autorů Jana Čápa a Jiřího Mareše. Členění výchovných stylů pojímají různí autoři různě, např. v zahraniční literatuře je "autoritativní styl" pojímán jako u nás "demokratický styl", autoritářský styl je chápán stejně, liberální a libertinský jsou vysvětlovány také s odchylkami. Dle Lewina můžeme uvažovat nad autoritářským, integračním a liberálním výchovným stylem, Eysenk přispěl členěním na styly na kontinuu láska - nepřátelství od vychovatele směrem k dítěti, Schaefer ukazuje poměr mezi silným a slabým řízením ve výchově. Čáp postuluje model devíti způsobů výchovy, kde oba přístupy autorů Eysenka a Schaefera kombinuje. 

      Diskuze se bude věnovat vztahu mezi věkem dítěte a jeho zvnitřněnou kázní, dosavadními výsledky učení a získanou zkušeností na straně jedné a volbou výchovného stylu na straně druhé.

      Čáp, J., & Mareš, J. (2001). Psychologie pro učitele. Portál.

    • Video se zaměřuje na "nešvary" využívání systémů hodnotících chování dětí / žáků a jaké problémy takové výchovné prostředky mohou přinášet. Čím jiným je nahradit?

  • PODMÍNKY VÝCHOVY - MOŽNOSTI A MEZE VÝCHOVY

    • Proklikni a zjistíš to.

    • K tomuto dokumentu si poznamenejte několik myšlenek, otázek. Napište si krátké shrnutí. Všechny tyto poznámky si vezměte s sebou do následujícího semináře, pokud jste k tomu byli vyzváni v semináři, jinak ne.

      Studenti shlédnou dokument Dar dyslexie. Cílem je uvědomit si další vnitřní podmínku edukace, která může velice závažně ovlivnit vnímání žáka učiteli, volbu metod a přístupů k žákovi. Dyslexie nekoreluje s intelektovými schopnostmi žáka, čili je naprosto nutné rozumět, že dyslexií postižený žák/žákyně mohou dosahovat stejných učebních výsledků jako jejich spolužáci bez dyslexie. Je potřeba dokázat správně volit edukační prostředky.

    • Doporučená literatura pro zájemce:

      Dweck, C.S., 2017. Nastavení mysli: nová psychologie úspěchu, aneb, naučte se využít svůj potenciál Vydání druhé, aktualizované., V Brně: Jan Melvil Publishing.

      Otázky k videu:

      Jak konkrétně je potřeba pracovat se selhávajícími nebo méně úspěšnými žáky pracujícími tzv. "pod jejich možnosti", aby se rozvinul jejich pozitivní postoj k učení? Jmenujte přímo konkrétní prostředky edukace.

      Jaký je význam přístupu "not yet" při hodnocení žáků? Které učení podporující principy v tomto přístupu spatřujete?

      Jakými způsoby jako učitelé psychologicky pracujete na změně vnímání vlastních schopností u žáků (např. v ohledu inteligence vs. úspěšnosti ve vzdělávání)?

      Popište svými slovy tzv. "growth mindset". Co je jeho opakem? Jak vznikají tyto "nastavení mysli"?

    • Sternberg, R. & Kaufmann, J. (1998). Přeložila Kožnarová E. (1999). Intelektové schopnosti. Pedagogika, roč. XLIX.

      Tento text slouží jako další podklad k diskuzi v semináři pro oblast vnitřních podmínek výchovy. Dole naleznete otázky, na které v textu naleznete odpovědi. 


    • Studenti se seznámí s konceptem multičetné inteligence, která, ač velmi kritizovaná, získala velký ohlas právě u edukátorů. Ti si uvědomili, že jejich studenti a žáci, především na nižších stupních vzdělávání, kde je jejich diferenciace dle zájmů a schopností ještě nízká, mají velmi odlišná nadání a zájmy. Trochu zjednodušeně by se dalo říci, že v prostředí českých škol jsou preferovány matematicko-logická a verbální inteligence a celkově analytické intelektuální schopnosti, a pamětní učení. Méně je pracováno s ostatními schopnostmi. 

      Video: 7min, AJ, Howard Gardner

    • Students get powerful knowledge about motivation through proper pedagogical communiaction with their pupils/students. Carol Dweck has been doing the research for many years and the findings are astonishing. If you are more interested there is also a book in Czech:

      Dweck, C.S., 2017. Nastavení mysli: nová psychologie úspěchu, aneb, naučte se využít svůj potenciál Vydání druhé, aktualizované., V Brně: Jan Melvil Publishing.

  • HODNOTY A HODNOTOVÁ ORIENTACE UČITELE, FILOZOFICKÉ OTÁZKY VÝCHOVY

    • Antinomie neboli paradoxy výchovy (Fink in Pelcová, s. 18 - 25). Pelcová, N., & Semrádová, I. (2014). Fenomén výchovy a etika učitelského povolání. Karolinum.

      1. Je výchova pomoc nebo manipulace? Kdy ji vidíte jako pomoc a kdy jako manipulaci? Máte jako vychovatel právo vnucovat své pojetí života a hodnot jinému? Kde jsou toho meze?
      2. Co je a co není v moci vychovatele? (moc a bezmoc) Jak může ovlivnit výchovu fakt, že i vychovatel vychází při výchově ze svých zkušeností? Jak může někdy vychovatel zaměnit výchovné prostředí za život sám? 
      3. Kde jsou hranice výchovy? (hraničnost a bezhraničnost) V čem může vychovatel sám být nehotový nebo "nevychovaný"? Je lepším vychovatel s hotovým názorem na svět a zralý nebo člověk trochu infantilní, který si umí s dětmi i hrát, být zapálený?
      4. V čem spočívá jedinečnost a obecnost výchovy? K čemu vychovávat obecně, a co nechat jedinečné na člověku? Čím může dnešní kultura již indoktrinovat, a co je naopak "správné" předávat?
      5. Jak se liší výchova k odbornosti a k lidství? Jak se k této otázce vztahují pojmy jako vzdělávání a výchova? 
      6. Jaké jsou možnosti a meze výchovy? Co lze a co nelze na člověku vychovávat? Co lze formovat? CO je naopak dědičné, do značné míry nezměnitelné? 
    • Citát, s. 10: ...současná psychologie a sociologie začaly hodnoty více méně jednotně definovat jako kognitivně nebo emočně přeměněné lidské potřeby, které mají vazbu na žádoucí (preferované) cíle a motivují jedince k jejich dosažení (Schwartz 1992). Obecně řečeno hodnoty by měly fungovat jako představy silně normativního charakteru (co je správné), měly by být nezávislé na specifických situacích (čímž se odlišují od postojů), vytvářet uspořádaný systém priorit charakterizujících jedince či skupiny (čímž se liší od norem), a jsou‑li hodnoty v určitém významovém kontextu aktivovány, měly by určovat jednání (Schwartz 2012: 4).

      V textu naleznete mimo jiné:

      1) diagram představující vlivné rozdělení hodnot (s. 11) 

      2) Definice deseti hodnotových typů a jejich hlavních motivačních cílů (s. 12)

    • Zkušenosti, názory a postoje učitelů a ředitelů škol - Národní zpráva. Autor: ČŠI.

      Shrnutí obsahuje hlavní zjištění z této studie. Vnímanou prestiž učitele podle zemí naleznete na s. 29, pocit připravenosti na profesi na s. 19. Dokument obsahuje mnoho tabulek pro mezinárodní srovnání. 

    • Článek představuje soubor hodnot, které se opakovaně zkoumají u různých skupin profesionálů. Jedná se tedy o obecnější pohled na problematiku. Work Values Inventory nalezneme např. zde: https://humwork.uchri.org/wp-content/uploads/2015/01/Workvaluesinventory-3.pdf, článek je výzkumnou studií.

    • Článek seznamuje s tématem vnější diferenciace žáků plnících povinnou školní docházku v českém školství. 

  • VZDĚLÁVACÍ SYSTÉM A JEHO PODOBA

    • Na stránkách MŠMT jste odkázáni pro podrobné informace o české vzdělávací soustavě přímo na stránky Eurydice. Všimněte si klasifikace stupňů vzdělávání, která vznikla jako nástroj pro možnost srovnávání školských soustav - systém indikátorů ISCED, jejichž číselný kód označuje ve všech sledovaných zemích srovnatelný stupeň vzdělávání. Například naše osmileté gymnázium zasahuje do ISCED 2 a ISCED 3 stupňů, přičemž 2 označuje nižší sekundární, a 3 vyšší sekundární vzdělávací stupeň. 

  • MEZINÁRODNÍ VÝZKUM, POHLED OECD NA VZDĚLÁVÁNÍ A VÝZKUM. STUDIE PISA

    • Dirk Van Dame hovoří o rizicích dnešních vzdělávacích systémů, systemických rozporech mezi výzkumnými výsledky a školskou / vzdělávací praxí, o nákladech na vzdělávání a výzkum ve vzdělávání a jejich spornou návratností. Připravují dnešní školy své žáky podle nejnovějších výzkumných výsledků na život v době, ve které je potřeba nerutinních dovedností více než rutinních? Reprodukují se stále ještě sociální nerovnosti skrze dosažené vzdělání? Je vzdělání řešením sociálních problémů 21. století? Tyto a další otázky zodpovídá autor ve svém konferenčním příspěvku (ECER 2019). Pro zájemce, nepovinný materiál. 

    • Na internetu najděte a prostudujte poslední výsledky šetření PISA. Vypište si, co je cílem a obsahem tohoto šetření a jak dopadli čeští žáci ve srovnání se zahraničím. Zamyslete se nad kritikou těchto výzkumů, které jsou uvedeny v článku významného českého pedagoga, psychologa a bývalého ministra školství - profesora Stanislava Štecha. Které jeho argumenty považujete za klíčové?

    • This is an extra and voluntary material for the interested. You can find comparison of educational levels in Czech Republic and in OECD countries, information on state expenditure on education, teacher salary rate and other interesting information.  

    • V odkazu na stránkách MŠMT naleznete odkaz na nejnovější výsledky v testování patnáctiletých žáků z hlediska matematické, přírodovědné a čtenářské gramotnosti. V roce 2018 proběhlo testování zaměřené centrálně na čtenářskou gramotnost. 

      Zjistěte si: 

      1. V jakých cyklech a u koho se testování PISA provádí?

      2. Jaké výsledky mají čeští žáci vzhledem k průměru zemí OECD?

      3. Které jsou dle PISA důležité problémy českého školského systému? (naleznete ve shrnutích ke zprávám PISA a jiným zprávám o testování žáků, např. TIMSS, PIRLS).