Osnova témat
-
Realizováno za finanční podpory ESF a státního rozpočtu ČR v rámci v projektu "Inovace mezioborového studijního programu Ekonomika a Management se zaměřením na znalostní ekonomiku" reg. č. CZ.1.07/2.2.00/28.0317 – ESF OP VK.“
Cíl: Předmět Dějiny ekonomických teorií je určen pro inženýrské studium. Cílem kurzu je seznámení s ekonomickou teorií významných ekonomických škol a rozvoj ekonomického uvažování.
Anotace: Kurs se zaměřuje na výklad hlavních teoretických koncepcí od vzniku ekonomie jako samostatné vědní disciplíny až do vzniku hlavních ekonomických teorií 20. století. Velká pozornost je věnována vývoji ekonomických teorií 20. století, které patří mezi komplikovanější makroekonomické partie a z časových důvodů jim nemůže být věnován dostatečný prostor v povinných předmětech.
Návaznost: Kurz navazuje na absolvované předměty Mikroekonomie II a Makroekonomie II.
Požadavky: ústní zkouška
-
Cíl tématu
Cílem tématu je představit hospodářsko-politický koncept, který byl uplatňován tehdejšími státy a jejich panovníky. Nejedná se o ekonomii jako vědu, nebyl to ani proud teoretického myšlení. Merkantilisté však přispěli k rozvoji ekonomického myšlení a ekonomie jako věda se zrodila právě jako kritické přehodnocení merkantilistické doktríny.
Klíčová slova
doktrína obchodní bilance, hra s nulovým součtem, exportní monopoly, neutralita peněz, peněžní a reálná ekonomika, kameralismus.
Požadované vstupní znalosti
Student by měl mít znalosti bakalářské mikroekonomie a makroekonomie.
Obsah (osnova) tématu
1.Geneze a myšlenky merkantilismu
2.Hospodářsko-politická doporučení
3.Pozdní merkantilismus
4.Významní představitelé
5.Středoevropská varianta - kameralismus
Shrnutí
V Merkantilismus je možno odlišit dvě základní vývojové etapy, hranicí je závěr 16. století. Názory merkantilismu nejen zkonstituovaly, ale ovládly rovněž hospodářskou politiku tehdejších nejvyspělejších evropských států a postupně si podmanily celý kontinent. Nejedná se o ekonomii jako vědu, nebyl to ani proud teoretického myšlení. Jednalo se především o hospodářsko-politický koncept, který byl uplatňován tehdejšími panovníky. Přesto merkantilisté přispěli k rozvoji ekonomického myšlení (včetně teoretického) a ekonomie jako věda se zrodila právě jako kritické přehodnocení merkantilistické doktríny.
Kontrolní otázky
1.Do kterých století spadá původní merkantilismus a do kterých pozdní merkantilismus?
2.Jaké požadavky na dovoz a vývoz stanovovala doktrína obchodní bilance?
3.Byly podle merkantilistů peníze neutrální?
4.V čem se odlišuje kameralismus od merkantilismu?
Slovník pojmů
Kvantitativní teorie peněz je ekonomická teorie, která tvrdí, že nabídka peněz má přímý vliv na cenovou hladinu.
Neutralita peněz tvrdí, že peněžní emisí se nikdy nepodaří zvýšit výkon reálné ekonomiky. Maximálně se změní reálné poměry mezi příjmy a majetkem jednotlivých skupin obyvatel.
-
Cíl tématu
Filozofové přirozených zákonů nahlíželi na lidskou společnost jako na organismus, který je ovládán zákony. Tyto přirozené zákony jsou věčné, neměnné a nezávislé na vůli panovníka. Název fyziokratů je odvozen od fyziokracie - vlády přírody. Ekonomické učení fyziokratů lze považovat za příklad první ekonomické školy v historii. Učení fyziokratů zpopularizoval Adam Smith, když zdůraznil, že existují dva systémy myšlení - obchodní (merkantilismus) a zemědělský (fyziokratismus). Fyziokratismus ostře kontrastoval s merkantilismem. Obě dvě školy představují formativní období klasické politické ekonomie.
Klíčová slova
kvantitativní teorie peněz, teorém o neutralitě peněz, mechanismus toku drahých kovů (útok na doktrínu obchodní bilance), Quesnayho ekonomická tabulka
Požadované vstupní znalosti
Student by měl chápat podstatu a souvislosti mezi dosud vysvětlovanými pojmy a jevy. Student by měl mít znalosti bakalářské mikroekonomie a makroekonomie.
Obsah (osnova) tématu
1.Filozofové přirozených zákonů a jejich teorém o neutralitě peněz a útok na doktrínu obchodní bilance
2.Významní představitelé Filozofů přirozených zákonů
3.Myšlení fyziokratů
4.Quesnayho ekonomická tabulka jako input-output analýza
Shrnutí
Idea přirozeného řádu se stala pro fyziokraty a filozofy přirozených zákonů charakteristickou a představovala vyjádření myšlenky, že ekonomický svět má své vlastní zákonitosti, které mu umožňují, aby fungoval bez zásahů zvenčí a pokud je hospodářství ponechán prostor pro prosazování těchto zákonitostí, je dosaženo relativně nejlepšího hospodářského výsledku. Fyziokraté a filozofové přirozených zákonů patří tedy ke stoupencům ekonomického liberalismu.
Kontrolní otázky
1.Do kterých století spadají fyziokraté a filozofové přirozených zákonů?
2.Jak filozofové zpochybnili doktrínu obchodní bilance?
3.Byly podle filozofů peníze neutrální?
4.V čem spočívá přínos Quesnayho tabulky?
Slovník pojmů
Peněžní a reálné jevy představují spor mezi ekonomickými školami, zda růst peněž (peněžní jev) musí nutně znamenat růst bohatství (reálný jev).
Metodologii je nauka o metodách vědeckého bádání.
Metoda je způsob, jak dosáhnout nějakého teoretického cíle.
Formativní období je vytvářející, utvářející období.
Teorém je za daných předpokladů dokázané, pravdivé, platné tvrzení.
-
Cíl tématu
Cílem tématu je představit teoretický koncept, který lze prvně považovat za ekonomii jako vědu a představuje významnou školu na několik století. Ale i svět ekonomického myšlení, vůči kterému se budou profilovat školy moderní makroekonomie. Mezi hlavní představitele patří Adam Smith, Thomas Malthus, David Ricardo, Jean Baptiste Say.
Klíčová slova
neviditelná ruka trhu, principu absolutních výhod (klasická teorie mezinárodního obchodu), paradox hodnoty, populační teorie, Sayův zákon trhů, pracovní teorie hodnoty, zákon komparativních výhod
Požadované vstupní znalosti
Student by měl chápat podstatu a souvislosti mezi dosud vysvětlovanými pojmy a jevy. Student by měl mít znalosti bakalářské mikroekonomie a makroekonomie.
Obsah (osnova) tématu
1.Adam Smith - vznik ekonomie jako vědy
2.Thomas Malthus - populační teorie
3.Jean Baptiste Say - Sayův zákon trhů
4.David Ricardo - pracovní teorie hodnoty
Shrnutí
Klasická politická ekonomie věří, že skutečné bohatství společnosti je vytvářeno ve výrobě a že hospodářství je svébytný organismus se zákonitostmi, které je nutno poznávat a respektovat. V první třetině 19. století ovlivňovala klasická politická ekonomie nejvyspělejší země Evropy, především Anglii a Francii. Adama Smitha považujeme za otce klasické politické ekonomie. David Ricardo, Thomas Malthus, Jean Baptiste Say rozvíjejí klasickou politickou ekonomii jako vědu v nových podmínkách prosazování průmyslové revoluce.
Kontrolní otázky
1.Do kterých století spadá klasická politická ekonomie?
2.Jak princip absolutních výhod zpochybnil doktrínu obchodní bilance?
3.Jaké logické chyby se dopustil Adam Smith při konstrukci teorie hodnoty? (Návod: paradox hodnoty)
4.Jak lze rozporovat závěry populační teorie Thomase Malthuse pohledem současné ekonomické teorie? (Návod: růst produktivity práce v čase, který umožňuje růst mezd)
5.Je Sayův zákon pohledem současné teorie identitou nebo podmínkou?
6.Byla Ricardova pracovní teorie skutečnou, objektivní mírou hodnoty?
(Návod: Ricardův efekt nebo také „podivný efekt")
Slovník pojmů
Identita je totožnost, úplná shodnost. Poptávka a nabídka jsou podle Saye úplně shodné. Různý pohled na stejnou entitu.
Paradox hodnoty je rozpor v tom, že životně nezbytné statky, jako například voda, mají nízkou cenu, zatímco luxusní zbytečné statky, například diamanty, mají cenu vysokou.
Ricardiánská neřest označuje přístup David Ricarda, jehož neortodoxní přístup zanedbávání nejrůznějších veličin a vlivů ve prospěch těch, které považoval za důležité, si vysloužil označení „ricardiánská neřest". Obecně označuje přístup abstraktních teorií bez větších důkazů.
Teorie hodnoty označuje snahu o souvislé a systematické odhalování a popisování faktorů ovlivňujících stanovení ceny.
-
Cíl tématu
Cílem tématu je představit marginalistickou revoluci, která znamenala revoluci v metodologii používáním mezních veličin. Z marginalistické revoluce vzešly tři významné školy mikroekonomického myšlení: rakouská škola, lausannská a cambridgeská škola.
Klíčová slova
marginální analýza, metodologický individualismus, subjektivní teorií hodnoty, Petěrburský paradox, matematizaci ekonomie
Požadované vstupní znalosti
Student by měl chápat podstatu a souvislosti mezi dosud vysvětlovanými pojmy a jevy. Student by měl mít znalosti bakalářské mikroekonomie a makroekonomie.
Obsah (osnova) tématu
1.Marginalisté a jejich nové ekonomické paradigma
2.Významní představitelé a jejich přínos
Shrnutí
S rokem1871 bývá často spojováno zahájení marginalistické revoluce v ekonomii, což zásadním způsobem ovlivnilo vývoj předmětu i metody zkoumání moderní ekonomie. Ekonomie se ale stává méně praktickou a začíná se vyvíjet jako laboratorní věda. Tento rok je současně spojován s nástupem moderní mikroekonomie. Z marginalistické revoluce vzešly tři významné školy ekonomického myšlení: rakouská škola, lausannská a cambridgeská škola.
Kontrolní otázky
1.Do kterého století spadá marginalistická revoluce?
2.Jak uměla metodologie marginální analýzy vysvětlit Smithův paradox hodnoty?
3.V čem spočívalo nové ekonomické paradigma?
4.Na kterých závěrech představitelů marginalistické revoluce lze demonstrovat, že marginalistická revoluce představovala formativní (výchozí) období pro současnou mikroekonomii?
(Návod: například Jules Dupuit objevil myšlenku spotřebitelského přebytku. Až Alfred Marshall z anglické školy nazval jeho myšlenku spotřebitelským přebytkem).
Slovník pojmů
Individualismus chápe společnost jako více méně nahodilé a volné seskupení osob a odmítá nebo podceňuje společenské vazby člověka, vzájemnou závislost a solidaritu. Protikladem individualismu je kolektivismus.
Kolektivismus ve společenských vědách vychází z předpokladu, že lidské jednání a preference jsou natolik podmíněny společností, že je lze studovat jako hromadné jevy a na tomto základě dokonce i předvídat.
Paradigma je soubor předpokladů, na kterých je vybudována ekonomická teorie.
Petrohradský paradox přednesl roku 1738 Daniel Bernoulli před Petrohradskou akademií věd (předchůdce dnešní Ruské akademie věd). Jde o klasické pojednání o pravděpodobnosti, v němž rozebral důvody neochoty vsadit při házení mincí, tedy při vysokých pravděpodobnostech výhry.
-
Cíl tématu
Cílem tématu je představit cambridgeskou (anglickou) školu, která zkoumala dílčí rovnováhu. Metoda byla založena na důsledném dodržování předpokladu ceterus paribus (za jinak stejných okolností). V třicátých letech se jejich orientace přesunula na makroekonomickou analýzu. Cambridgeská (anglická) škola patří mezi tři významné školy mikroekonomického myšlení (rakouská škola, lausannská a cambridgeská škola).
Klíčová slova
přístup dílčí rovnováhy, subjektivně-nákladové pojetí ceny
Požadované vstupní znalosti
Student by měl chápat podstatu a souvislosti mezi dosud vysvětlovanými pojmy a jevy. Student by měl mít znalosti bakalářské mikroekonomie a makroekonomie.
Obsah (osnova) tématu
1.Myšlenkový koncept cambridgeské (anglické) školy
2.Významní představitelé
Shrnutí
Cambridgeské (anglická) škola dokončila formulaci teorie firmy v současné mikroekonomii. V třicátých letech se jejich orientace přesunula na makroekonomickou analýzu. Ke škole lze přiřadit i Johna Keynese a Joan Robinsonovou.
Kontrolní otázky
1.Do kterého století spadá cambridgeská (anglická) škola?
2.Jakým způsobem definitivně vyřešil paradox hodnoty Alfred Marshall?
(Návod: subjektivně-nákladové pojetí ceny)
3.Na jaké autory marginalistické revoluce navazuje teorie firmy cambridgeské (anglické) školy?
(Návod: Joan Robinsonová nazvala první derivaci celkových nákladů Augustina Cournota mezními náklady. Alfred Marshall se zabýval průběhem mezních nákladů.)
Slovník pojmů
Inter- první část složených slov mající význam mezi, například internet.
Intra- první část složených slov mající význam uvnitř, dovnitř, například intranet.
-
Cíl tématu
Cílem tématu je představit laussanskou škola, která zkoumala všeobecnou rovnováhu, zkoumala tedy všechny trhy jako navzájem propojené a analyzovala současnou rovnováhu všech trhů. Lausannská škola patří mezi tři významné školy mikroekonomického myšlení (rakouská škola, lausannská a cambridgeská škola).
Klíčová slova
přístup všeobecné rovnováhy, přístup dílčí rovnováhy, Walrasův zákon, intrapersonální pojetí užitku, interpersonální pojetí užitku, normativní přístup, pozitivní přístup
Požadované vstupní znalosti
Student by měl chápat podstatu a souvislosti mezi dosud vysvětlovanými pojmy a jevy. Student by měl mít znalosti bakalářské mikroekonomie a makroekonomie.
Obsah (osnova) tématu
1.Léon Walrase - teorie ekonomické rovnováhy
2.Vilfredo Pareto - ordinalistická verze chování spotřebitele
3.John Hicks - teorie chování spotřebitele
Shrnutí
Laussanská škola zkoumala všechny trhy jako navzájem propojené a analyzovala současnou rovnováhu všech trhů. Na rozdíl od Cambridgeské školy rozvíjela teorii všeobecné rovnováhy. Ekonomie lausannské školy stojí na dvou pilířích: Walrasově teorii všeobecné rovnováhy a na Paretově teorii blahobytu.
Kontrolní otázky
1.Do kterého století spadá lausannská (švýcarská) škola?
2.Jaký je rozdíl mezi metodologií všeobecné a dílčí rovnováhy?
3.Jak spolu souvisí ordinalistické a intrapersonální pojetí užitku?
4.Jaký fenomén v lausannské (švýcarské) škole představuje osobnost Johna Hickse?
Slovník pojmů
Inter- první část složených slov mající význam mezi, například internet.
Intra- první část složených slov mající význam uvnitř, dovnitř, například intranet.
-
Cíl tématu
Cílem tématu je představit rakouskou školu, která kladla důraz na teorii hodnoty, odmítá důsledně vliv nákladové teorie v hodnotové teorii, proto je nazývána také „školou subjektivní hodnoty". Rakouská škola patří mezi tři významné školy mikroekonomického myšlení (rakouská škola, lausannská a cambridgeská škola).
Klíčová slova
školou subjektivní hodnoty, alternativní škola, neorakouská škola, metodologický individualismus, metodologický subjektivismus, homo oeconomicus, teorie rozptýlené znalosti
Požadované vstupní znalosti
Student by měl chápat podstatu a souvislosti mezi dosud vysvětlovanými pojmy a jevy. Student by měl mít znalosti bakalářské mikroekonomie a makroekonomie.
Obsah (osnova) tématu
1.Myšlenkový koncept rakouské školy
2.Významní představitelé rakouské školy
3.Významní představitelé neorakouské školy
Shrnutí
Teorie rakouské školy jsou důsledně postaveny na bázi teorie mezního užitku. Rakouská škola je důsledně subjektivní ekonomii. Vídeňská škola nebyla příliš úspěšná v konkurenci s lausannskou a cambridgeskou školou.
Během 100 let existence se podoba rakouské ekonomie hodně vzdálila od původní ekonomie rakouské školy, proto se často označuje jako neorakouská škola.
Kontrolní otázky
1.Do kterého století spadá rakouská škola?
2.Do kterého století spadá neorakouská škola?
3.Proč se rakouská škola také nazývá školou subjektivní hodnoty?
4.Jaký je vztah mezi ekonomy původní (vídeňské) rakouské školy a ekonomy neorakouské školy?
Slovník pojmů
Holistický přístup zdůrazňuje celostnost a pokládá celek za něco vyššího než souhrn součástí.
neo- označuje první část složených slov mající význam nový.
Subjektivismus označuje subjektivní přístup ke skutečnosti, zdůrazňující nebo i přeceňující roli poznávajícího subjektu.
-
Cíl tématu
Cílem tématu je představit keynesovskou teorii, která reagovala na nezpůsobilost neoklasické makroekonomie adekvátně reflektovat velkou hospodářskou krizi ve 20. a 30. léta 20. století.
Klíčová slova
velká hospodářská krize, základní psychologický zákon, klesající mezní efektivnosti kapitálu, keynesovský důchodový mechanismus, neoklasický cenový mechanismus
Požadované vstupní znalosti
Student by měl chápat podstatu a souvislosti mezi dosud vysvětlovanými pojmy a jevy. Student by měl mít znalosti bakalářské mikroekonomie a makroekonomie.
Obsah (osnova) tématu
1.Velká hospodářská krize
2.Keynesova explanace příčin krize
3.Další vývoj keynesovství
4.Akceptace obecné teorie předními ekonomy
Shrnutí
Koncem 19. století se ceny a mzdy stále více stávají nepružnými. Keynesovská teorie přinesla v kontextu velké hospodářské krize závažné pochybnosti o samoregulačních schopnostech tržních sil vytvářet podmínky pro plné využívání ekonomických zdrojů. Keynesovství představuje významný proud v moderní makroekonomii.
Kontrolní otázky
1.Jak Keynes pomocí základního psychologického zákona a klesající mezní efektivnosti kapitálu determinoval příčiny velké hospodářské krize?
2.Jak keynesovský důchodový mechanismus vysvětlil velkou hospodářskou krizi?(Návod: klasikové předpokládali vyčištění trhů skrze změnu cen a nominálních mezd.)
3.V čem spočívala podstata sporu Keynese a klasiků o obecné teorii a speciálním případu?
Slovník pojmů
Animal spirit je nepřeložitelný termín Johna Maynarda Keynese, kterým myslel "spontánní nutkání k činnosti", které nás občas řídí.
Mechanismus zákonitosti mající charakter implikací.
Zlatý standard je chápán jako princip krytí vydávané měny zlatem. Cílem zlatého standardu je předcházet inflačnímu zvyšování peněz v oběhu.
-
Cíl tématu
Cílem tématu je představit neokeynesovství, která je označováno jako neoklasická syntéza. Je snahou o přizpůsobení keynesovské teorie neoklasické makroekonomii.
Klíčová slova
neoklasická syntéza, hypotéza životního cyklu, teorii endogenního cyklu, krize neokeynesovství
Požadované vstupní znalosti
Student by měl chápat podstatu a souvislosti mezi dosud vysvětlovanými pojmy a jevy. Student by měl mít znalosti bakalářské mikroekonomie a makroekonomie.
Obsah (osnova) tématu
1.Teoretický koncept neokeynesovství
2.Významní představitelé
3.Krize neokeynesovství
4.Protikeynesovská revoluce
Shrnutí
Neokeynesovci na rozdíl od původního Keynesova přístupu postulují, že nepružnosti, snad až na výjimku hluboké deprese, jako byla ve třicátých letech, mají krátkodobý charakter. Ekonomika se tak v krátkém období chová podle keynesovského modelu, zatímco v dlouhém období se chová podle neoklasického modelu.
Kontrolní otázky
1.Jak lze demonstrovat na neoklasické syntéze přizpůsobení keynesovské teorie neoklasické makroekonomii?
2.Co způsobilo krizi neokeynesovství v sedmdesátých létech?
3.V čem spočívá význam teorii endogenního cyklu při vysvětlení hospodářských krizí?
Slovník pojmů
Endogenní vyjadřuje význam vnitřní, mající vnitřní příčinu.
Hypotéza označuje navrženou teorii.
Syntéza vyjadřuje spojení, sjednocení, systémový souhrn.
-
Cíl tématu
Cílem tématu je představit postkeynesovství, které se vyčleňuje postupně v padesátých až sedmdesátých letech z keynesovství. Postkeynesovce spojuje velmi kritický vztah k neoklasické ekonomii a neoklasické syntéze
Klíčová slova
metodologický realismus, endogenita peněz
Požadované vstupní znalosti
Student by měl chápat podstatu a souvislosti mezi dosud vysvětlovanými pojmy a jevy. Student by měl mít znalosti bakalářské mikroekonomie a makroekonomie.
Obsah (osnova) tématu
1.Teoretický koncept postkeynesovství
2.Významní představitelé
3.Endogenní přístup k penězům
Shrnutí
Postkeynesovství se nekonstituovalo se v jednotný teoretický směr, postkeynesovce spojuje značně kritický vztah k neoklasické ekonomii a neoklasické syntéze. Ostře se vymezují proti neokeynesovství a nové keynesovské makroekonomii, ty nazývají „keynesovskými bastardy" (bastard keynesianism).
Kontrolní otázky
1.Koresponduje název metodologický realismus se snahou postkeynesovců popsat současné tržní ekonomiky?
2.Jaké závažné závěry pro monetární politiku vyplývají z konceptu endogenity peněz?
3.Jaký je vztah postkeynesovců k ostatním směrům keynesovství?
Slovník pojmů
Historický čas analyzuje chování subjektu v kontextu časového vývoje. Současné chování subjektu determinuje minulost, ale i budoucí očekávání. Opakem je analýza v logickém čase, která od vlivů minulosti a očekávání abstrahuje. Typický přístup pro mikroekonomii.
Realismus lze charakterizovat jako smysl pro skutečnost, způsob myšlení založený na kritickém poznávání skutečnosti.
-
11. Neoklasická makroekonomie (Monetarismus I) – Friedmanův model mylného vnímání cenové hladiny zaměstnanci
Cíl tématu
Cílem tématu je představit v kontextu vývoje ekonomických teorií Friedmanův model mylného vnímání cenové hladiny zaměstnanci, který představuje neoklasickou makroekonomii (Monetarismus I). Neoklasická makroekonomie (Monetarismus I) je součástí takzvané neoklasické renesance nebo je také tento proud označován jako protikeynesovská revoluce.
Klíčová slova
adaptivní očekávání, peněžní iluze, Chicagská škola
Požadované vstupní znalosti
Student by měl chápat podstatu a souvislosti mezi dosud vysvětlovanými pojmy a jevy. Student by měl mít znalosti bakalářské makroekonomie.
Obsah (osnova) tématu
1.Teoretický koncept Friedmanova modelu
2.Útok na keynesovský koncept
Shrnutí
Friedmanova neoklasická makroekonomie zažívá rozkvět v 60. letech a na začátku 70. let minulého století. Chicagská tradice ale pochází z 30. a 40. let minulého století. Friedmanova neoklasická makroekonomie představuje první výrazný útok na vědní dominanci keynesovské teorie a znamená návrat ke kořenům neoklasické teorie, proto bývá tento proud označován neoklasické renesance.
Kontrolní otázky
1.Jakou argumentací Friedmana byl veden útok na keynesovu teorii?
(Návod: umění vysvětlení změn produktu i při předpokladu pružných mezd.)
2.Jaký je vztah mezi peněžní iluzí a adaptivními očekáváními?
(Návod: peněžní iluze bude prohlédnuta, ale po čase, kdy se zaměstnanci adaptovali na novou situaci.)
Slovník pojmů
Adaptivní očekávání označuje časově zpožděné rozpoznání změněné reality oproti očekávání, která byla formulována na základě zkušenosti.
-
Cíl tématu
Cílem tématu je představit v kontextu vývoje ekonomických teorií školu racionálních očekávání Roberta Lucase, která představuje novou klasickou makroekonomii (Monetarismus II). Nová klasická makroekonomii (Monetarismus II) je součástí takzvané neoklasické renesance nebo je také tento proud označován jako protikeynesovská revoluce.
Klíčová slova
racionální očekávání
Požadované vstupní znalosti
Student by měl chápat podstatu a souvislosti mezi dosud vysvětlovanými pojmy a jevy. Student by měl mít znalosti bakalářské makroekonomie.
Obsah (osnova) tématu
1.Teoretický koncept Lucasova modelu
2.Útok na keynesovský koncept
3.Spor Friedmana a Lucase o adaptivní a racionální očekávání
Shrnutí
Lucasova křivka agregátní nabídky je postavena na nedokonalých informacích a racionálních očekávání. Koncept racionálních očekávání kontruje adaptivním očekáváním Friedmana, proto je tato teorie označována jako nová klasická makroekonomie (Monetarismus II). Je součástí proudu neoklasické renesance, protikeynesovské revoluce.
-
Cíl tématu
Cílem tématu je představit Phillipsovy křivky v moderní makroekonomii. Původní mzdová Phillipsova křivka byla verifikací silné závislosti nezaměstnaností a nominálními mzdami. Následně byla Phillipsova křivka použita jako nástroj argumentace všemi významnými moderními školami, neokeynesovstvím, neoklasickou makroekonomii, novou klasickou makroekonomií.
Klíčová slova
původní mzdová Phillipsova křivka, modifikovaná Phillipsova křivka, Friedmanova-Phelpsova Phillipsova křivka, Phillipsova křivka rozšířená o racionální očekávání
Požadované vstupní znalosti
Student by měl chápat podstatu a souvislosti mezi dosud vysvětlovanými pojmy a jevy. Student by měl mít znalosti magisterské makroekonomie.
Obsah (osnova) tématu
1.Původní mzdová Phillipsova křivka
2.Modifikovaná Phillipsova křivka (Samuelson-Solowova Phillipsova křivka)
3.Friedmanova-Phelpsova Phillipsova křivka
4.Friedmanova-Phelpsova Phillipsova křivka rozšířená o racionální očekávání
Shrnutí
Phillipsova křivka představuje mocný nástroj pro argumentaci ideově rozdílných škol moderní makroekonomie. Umožnila vysvětlit ekonomické jevy jako trade-off mezi inflací a nezaměstnaností, fenomén stagflace.
Kontrolní otázky
1.Jak lze pomocí Phillipsovy křivky rozšířená o racionální očekávání vysvětlit fenomén stagflace sedmdesátých let?
2.Jaká byla logická argumentace Samuelsona a Solowova pro modifikaci Phillipsovy křivky na cenovou inflaci?
(Návod: statická tvrzení o neměnné produktivitě práce v ekonomikách v padesátých letech.)
Slovník pojmů
Stagflace je období ekonomická stagnace provázené inflací.
Trade-off označuje buď anebo, záměnu.
-
Cíl tématu
Cílem tématu je představit problematiku inflace v soudobé makroekonomii. Toto téma představuje nadstavbu nad rámec povinného magisterského kurzu makroekonomie.
Klíčová slova
křivka krátkodobé dynamické agregátní nabídky, křivka dynamické agregátní poptávky, přizpůsobovací cesta, gradualistická metoda, metoda cold turkey
Požadované vstupní znalosti
Student by měl chápat podstatu a souvislosti mezi dosud vysvětlovanými pojmy a jevy. Student by měl mít znalosti magisterské makroekonomie.
Obsah (osnova) tématu
1.Moderní nástroje pro analýzu inflace
2.Zabudování konceptu adaptivních a racionálních očekávání
3.Přizpůsobovací cesta
4.Metody léčení inflace
Shrnutí
Inflace fenomén sedmdesátých a osmdesátých let vzbudil pozornost moderní makroekonomie. Do analýzy inkorporoval koncepty racionálních a adaptivních očekávání nové klasické makroekonomie a neoklasické makroekonomie, ale i závěry jednotlivých Phillipsových křivek.
Kontrolní otázky
1.Jaké dopady na vývoj inflace a produktu má zabudování konceptu racionálních a adaptivních očekávání?
2.Jaké jsou výhody a nevýhody léčení inflace postupem cold turkey a gradualistickou metodou?
-
Cíl tématu
Cílem tématu je představit Solowův model dlouhodobého ekonomického růstu. Tento model představuje neoklasický model hospodářského růstu.
Klíčová slova
stálý stav, zlaté pravidlo, růst populace, růst míry úspor, technologický pokrok, Solowovo reziduum
Požadované vstupní znalosti
Student by měl chápat podstatu a souvislosti mezi dosud vysvětlovanými pojmy a jevy. Student by měl mít znalosti magisterské makroekonomie.
Obsah (osnova) tématu
1.Koncepce Solowova modelu
2.Úspory, populace, technologický pokrok
3.Účetnictví hospodářského růstu
Shrnutí
Solowův model byl publikován v padesátých a šedesátých letech, stal se učebnicovým standardem. Robert Solow dostal v roce 1987 za model Nobelovu cenu.
Kontrolní otázky
1.Jaké dopady má růst populace na dlouhodobý růst?
2.Je vhodné stimulovat hospodářskou politikou růst míry úspor?
(Návod: zlaté pravidlo)
3.Jaký je vztah mezi technologickým pokrokem a Solowovým reziduem?
Slovník pojmů
Reziduum označuje zbytek, zůstatek
-
Cíl tématu
Cílem tématu je představit novou keynesovskou makroekonomie, která představuje současnou teorii v rámci keynesovského směru. Nová keynesovská makroekonomie vysvětluje mikroekonomické důvody nepružností cen a mezd.
Klíčová slova
model s nevyčišťujícími se trhy, nominální a reálná rigidita, náklady na menu, teorie efektivních mezd
Požadované vstupní znalosti
Student by měl chápat podstatu a souvislosti mezi dosud vysvětlovanými pojmy a jevy. Student by měl mít znalosti magisterské makroekonomie.
Obsah (osnova) tématu
1.Mikroekonomická fundace makroekonomických neefektivností
2.Teorie efektivních mezd
3.Patinkinův model
Shrnutí
Ve srovnání s teorií reálného ekonomického cyklu je model nové keynesovské makroekonomie realističtější. Trhy mohou zůstat nevyčištěny i několik let, produkt může být řadu let pod potenciálem. Firmy a domácnosti nejsou evidentně nijak šťastny v období recese. Domácnosti se nechovají tak, jako by dělaly dobrovolný výběr mezi spotřebou a volným časem. I firmy nerady snižují produkci.
Kontrolní otázky
1.Jaké jsou přínosy modelu pro vysvětlení vývoje zaměstnanosti během ekonomického cyklu?
2.Jaké jsou makroekonomické dopady nákladů na menu?
3.Jak lze pomocí teorie efektivních mezd vysvětlit řadu nových fenoménů na trhu práce, například méně kvalifikovaní jedinci jsou vystaveny vyšší a permanentní nezaměstnanosti?
Slovník pojmů
Náklady na menu jsou firemní náklady spojené se změnou webových prezentací, ceníků, softwaru, katalogů, ... pokud se bude měnit cena produkce.
Nominální rigidita je označení pro nepružnosti nominálních veličin, jako jsou nominální mzdy, ceny.
Reálná rigidita je označení pro nepružnosti reálných a relativních veličin, jako jsou reálné mzdy, ceny, rozdílné (relativní) mzdy mezi zaměstanci.
-
Cíl tématuCílem tématu je představit teorii reálného ekonomického cyklu, která představuje novou klasickou makroekonomii (Monetarismus II). Nová klasická makroekonomii (Monetarismus II) je součástí takzvané neoklasické renesance nebo je také tento proud označován jako protikeynesovská revoluce.
Klíčová slova
nová klasická makroekonomie, model vyčišťujících se trhů, přímý efekt, efekt bohatství, substituční efekt, intratemporální a intertemporální substituce, dočasný a trvalý nabídkový šok, klasická dichotomie
Požadované vstupní znalosti
Student by měl chápat podstatu a souvislosti mezi dosud vysvětlovanými pojmy a jevy. Student by měl mít znalosti magisterské makroekonomie.
Obsah (osnova) tématu
1.Makroekonomické dopady změny produkční funkce
2.Dočasný nabídkový šok
3.Trvalý nabídkový šok
Shrnutí
Teorie reálného ekonomického cyklu je označována jako model vyčišťujících se trhů. Navazuje na modely agregátní nabídky Friedmana a Lucase tím, že předpokládá vyčišťující se trhy a racionální očekávání. Kolísání důchodu však vysvětluje změnami produkční funkce.
Kontrolní otázky
1.Jaké jsou přínosy modelu pro vysvětlení vývoje zaměstnanosti během ekonomického cyklu?
2.Jaké jsou rozdíly dopadu trvalého a dočasného nabídkového šoku na ekonomiku?
3.Proč je model nazván model vyčišťujících se trhů?
(Návod: optimalizační chování domácností ovlivňuje makroekonomické veličiny.)
Slovník pojmů
Klasická dichotomie označuje postulát klasické ekonomie o oddělenosti, neprovázanosti monetárního světa a reálné ekonomiky.
-
Cíl tématu
Cílem tématu je představit pojetí kvantitativní teorie peněz v současných ekonomických teoriích.
Klíčová slova
Fisherova transakční verze kvantitativní teorie, cambridgeský přístup ke kvantitativní teorii, Friedmanova reformulace kvantitativní teorie peněz
Požadované vstupní znalosti
Student by měl chápat podstatu a souvislosti mezi dosud vysvětlovanými pojmy a jevy. Student by měl mít znalosti magisterské makroekonomie.
Obsah (osnova) tématu
1.Fisherova transakční verze kvantitativní teorie
2.Cambridgeský přístup ke kvantitativní teorii
3.Keynesovo zpochybnění kvantitativní teorii
4.Friedmanova reformulace kvantitativní teorie
Shrnutí
Podobně jako Phillipsova křivka stala se i kvantitativní teorie peněz mocným nástrojem v rukách konkurujících si ekonomických škol moderní makroekonomie s dalekosáhlými implikacemi pro vývoj ekonomiky.
Kontrolní otázky
1.Jaký je ekonomický obsah Fisherova transakční verze?
2.Proč je cambridgeský přístup de facto formulací Fisherovy verze jako poptávky po penězích?
3.Jak John Keynes zakomponoval předpoklady svého konceptu do zpochybnění závěrů Fisherovy a cambridgeské verze?
4.Jaké implikace vyplývají z Friedmanovy reformulace (rehabilitace) kvantitativní teorie?