Osnova témat

  • Úvod

  • Praktická humánní geografie - úvod

    Logo

    Realizováno za finanční podpory ESF a státního rozpočtu ČR v rámci v projektu "Rozvoj lidských zdrojů TUL pro zvyšování relevance, kvality a přístupu ke vzdělání v podmínkách Průmyslu 4.0" CZ.02.2.69/0.0/0.0/16_015/0002329 – ESF OP VVV.


    Cílem kurzu Praktická humánní geografie je naučit studenty získávat data a zpracovávat je pomocí vědeckých metod.

    Obsah kurzu navazuje na předměty, v nichž se student naučil využívat metody statistického zpracování dat a analýzy dat v GIS. V kurzu praktická humánní geografie se pak student naučí využívat různé metody sběru dat od respondentů (rozhovor, dotazník, focus groups), v terénu (observace, experiment) a z dokumentů (obsahová analýza, mentální mapy). Zvláštní pozornost je pak věnována procesu designu výzkumu. 

    Podmínkou absolvování kurzu je odevzdání všech cvičení v požadované kvalitě a 80 % docházka na hodiny cvičení.

    Po absolvování kurzu se od studenta očekává, že bude umět sám navrhnout vhodný výzkumný design pro vlastní odbornou studii (např. bakalářskou práci), včetně využití adekvátních metod sběru dat a jejich zpracování.

    Skriptum (obsahující všechny níže uvedené texty) na stránce eTUL: https://publi.cz/download/publication/1712?online=1

  • Design výzkumu

    Začneme malým opakováním. Na následující otázky byste již měli znát odpovědi z předchozích kurzů:

    1. Jaký je rozdíl mezi kvalitativním a kvantitativním výzkumem?
    2. Co to jsou metadata?
    3. Jaký je rozdíl mezi výzkumnou a statistickou hypotézou?

    • Praktický úkol:

      Vymyslete humánně geografický problém, který vám je blízký. Zkuste naformulovat výzkumnou otázku a alespoň tři výzkumné hypotézy. Zamyslete se nad cílem výzkumu a jeho metodikou.

  • Základní a výběrový soubor, metody výběru

    • Opakování:

      1. Jaký je rozdíl mezi skupinovým a stratifikovaným náhodným výběrem?
      2. Jakým způsobem zajišťuje reprezentativnost vzorku náhodný výběr a jakým záměrný výběr?

      Praktický úkol: 

      Určete vhodný typ metody výběru pro následující situace:

      1. Výzkum preferencí obyvatel Česka ohledně trávení letní dovolené.
      2. Výzkum vnitřní migrace obyvatel Česka v období 2001 - 2021.
      3. Výzkum názoru orgánů ochrany přírody na využití potenciálu přeshraniční spolupráce.
  • Sběr dat od respondentů, etika výzkumu

    • Opakování:

      1. Jaký je hlavní rozdíl mezi rozhovorem a dotazníkem?
      2. Jaké hlavní principy je potřeba zvažovat při sběru dat z pohledu etiky výzkumu?

      Praktický úkol:

      Níže jsou uvedeny tři různé situace - promyslete, jaké otázky spojené s etikou výzkumu byste v nich museli řešit:

      1. Výzkum geografického myšlení dětí ve věku 9 - 11 let, použitá metoda: mentální mapa, místo: školní výuka.
      2. Výzkum preferencí návštěvníků kulturních památek, použitá metoda: dotazník, místo: kulturní památky.
      3. Výzkum potenciálu rozvoje regionu, použitá metoda: rozhovory se starosty obcí, místo: videohovory.
  • Rozhovor

    • Opakování:

      1. Základní dělení druhů rozhovoru je na volný, polostrukturovaný a strukturovaný. Co se však myslí oním "strukturováním"?
      2. Jak se nazývá metoda, při které vám pamětník vypráví své zážitky z určité doby?
      3. Jaký je rozdíl mezi metodami CATI a CAPI?
      4. V jaké fázi rozhovoru byste se zeptali na určité citlivé téma, které však není hlavním výzkumným tématem?
      5. Ve které fázi rozhovoru byste respondenta požádali, aby vám vyznačil do mapy určité fenomény?

      Praktický úkol:

      1. Zvolte si téma, ke kterému lze získat data pomocí rozhovoru. Definujte vhodnou formu rozhovoru, použijte přitom obr. 5.
      2. Ke zvolenému tématu vymyslete alespoň 10 otázek. Zvolte, v jakém pořadí se na ně budete ptát. Využijte přitom obr. 6.
  • Dotazník

    • Opakování:

      1. Jaké jsou výhody a nevýhody papírového a elektronického dotazníku?
      2. Jaká je podstata metody distribuce dotazníku drop and pick-up?
      3. Jaké prvky lze zařadit do online dotazníku na webu?
      4. V jaké situaci je vhodné dotazník distribuovat elektronicky, avšak nikoli ve formě formuláře na webu?
      5. Jak se dělí otázky v dotazníku podle míry standardizace?
      6. Do které části dotazníku je vhodné zařadit identifikační, kontaktní, projekční, škálované, meritorní, nárazníkové a výhybkové otázky?
      7. Na jaká pravidla musíme dávat pozor při sestavování otázek v dotazníku?
      8. Co je účelem pilotního testování dotazníku? Jak v reálu probíhá?

      Praktický úkol 1:

      Zkuste vymyslet příklad identifikační, kontaktní, projekční, škálované, meritorní, nárazníkové a výhybkové otázky.

      Praktický úkol 2:

      Zhodnoťte, jaká forma dotazníku a jeho distribuce je vhodná pro následující příklady výzkumu (využijte obr. 7):

      1. Výzkum postojů obyvatel obce k připravovanému silničnímu obchvatu.
      2. Výzkum názoru návštěvníků Krkonoš na turistickou infrastrukturu v regionu.
      3. Výzkum percepce bariér regionálního rozvoje mezi starosty obcí v Libereckém kraji.

      Praktický úkol 3:

      Odhalte chyby v následujících otázkách do dotazníku:

      1. Souhlasíte se současnou podobou rekonstrukce nádraží?
      2. Vadí vám bezdomovci v parku?
      3. Jaký je váš názor na temporální overturismus ve vaší obci?
      4. Vzhledem k tomu, že v současnosti řada ředitelů škol současně učí a řídí školu, myslíte si, že je vhodné, aby tento stav trval i nadále?
  • Focus groups

    • Opakování:

      1. K jakému druhu výzkumu se hodí focus groups?

      2. Jak získáváme respondenty pro focus groups?

      3. Jak sestavujeme skupiny pro focus groups?

      4. Co je třeba udělat na začátku sezení?

      5. Jaká je role asistenta tazatele?

      6. Jakým způsobem se data z focus groups vyhodnocují?

  • Observace

    • Opakování:

      1. K čemu slouží záznamový arch? Jak vypadá?
      2. Pokud zaznamenáváme jak vizuální vjemy, tak i řeč, kde leží hranice mezi observací a rozhovorem?
      3. Kdy je vhodné využít více pozorovatelů zároveň?

      Praktický úkol:

      Vymyslete příklad výzkumu, při kterém by bylo vhodné využít:

      1. Skrytou zúčastněnou nestandardizovanou observaci.
      2. Zjevnou nezúčastněnou standardizovanou observaci.
  • Experiment

    • Opakování:

      1. Čím se experiment odlišuje od observace?
      2. Z jakého důvodu využíváme kontrolní skupiny?
      3. Co na průběhu experimentu zajišťuje ověření kauzální závislosti?

      Praktický úkol:

      Navrhněte hypotetický experiment, který:

      1. Bude využívat manipulace s geografickou realitou a sledovat či měřit proměnnou, týkající se náhodných subjektů.
      2. Bude zaměřen na vybrané subjekty a využívat manipulace s geografickou realitou závislou na těchto subjektech.
  • Obsahová analýza

    • Opakování:

      1. Co všechno lze zkoumat metodami obsahové analýzy?
      2. Vymyslete příklad předmětného a virtuálního sekundárního zdroje.
      3. Jaké specifické druhy obsahové analýzy znáte?
      4. Jaké jsou čtyři hlavní kvantitativní metody obsahové analýzy?
      5. Jaký je hlavní rozdíl mezi valenční analýzou a analýzou intenzity?
      6. Jaké prvky lze na mapách studovat metodami obsahové analýzy?

      Praktický úkol:

      Nalezněte na internetu nebo v knihovně tři různé mapy, ve kterých autor záměrně manipuluje s realitou, aby ovlivnil názor čtenáře.

  • Lynchovské mentální mapy

    • Opakování:

      1. V čem spočívá komparace u lynchovských mentálních map?
      2. Proč se lynchovské mentální mapy zařazují do strukturovaného rozhovoru?
      3. Jak lze kombinovat lynchovské a gouldovské mentální mapy?
      4. Co je třeba vysvětlit respondentovi předtím, než začne tvořit lynchovskou mentální mapu?
      5. Co zaznamenává tazatel během času, kdy respondent vytváří lynchovskou mentální mapu, a jakým způsobem?
      6. Co to jsou lynchovské prvky a jaké znáte?
      7. Jaké kvalitativní informace lze k lynchovským mentálním mapám sbírat a za jakým účelem?

      Praktický úkol:

      Vytvořte lynchovskou mentální mapu místa, kde žijete. Procesu její tvorby věnujte asi 15 - 20 minut. Následně proveďte klasifikaci lynchovských prvků dle obr. 13. Jakých prvků jste měli ve své mapě nejvíce? Chyběly tam nějaké? Jaké procento prvků mělo obecný charakter a kolik naopak je závislých na vašem životním stylu?

  • Gouldovské mentální mapy

    • Opakování:

      1. Jakým způsobem lze v gouldovských mentálních mapách využít Likertovy škály?
      2. Jak se pocitové mapy liší od běžných gouldovských mentálních map?
      3. Jaká je hlavní nevýhoda gouldovských mentálních map, která může zkreslovat výsledky této metody?
      4. Jaké použití mají gouldovské mentální mapy?

      Praktický úkol:

      Vymyslete zadání výzkumu, který by využíval metodu gouldovské mentální mapy a při jehož vyhodnocení by bylo vhodné použít:

      1. Metodu rastru.
      2. Nepravidelné prostorové jednotky.
      3. Sdružování zaznamenaných pojmů do kategorií.
  • Struktura odborné studie

    • Opakování:

      1. Jaké informace by se měly nacházet v úvodu a jaké v závěru odborné studie?
      2. Co vše by měla obsahovat metodická část?
      3. Kam patří interpretace výsledků?
      4. Jakým způsobem sestavujeme seznam literatury?
      5. Co vše patří do příloh?
  • Formální úprava odborné studie

    • Opakování:

      1. Co to jsou typografická pravidla a k čemu slouží?
      2. Jak se liší popisování tabulek a obrázků v textu?
      3. K čemu slouží citace?
      4. Jaký je rozdíl mezi parafrází, sumarizací a přímou citací?
      5. Jak vypadá seznam literatury?
      6. Které údaje vždy musí být obsaženy v plné citaci?
      7. Co to je sekundární citace?

      Praktický úkol:

      Napište a úspěšně obhajte bakalářskou práci.