Osnova témat

  • Makroekonomie II, Macroeconomics II

    Sbalit vše Rozbalit vše

    Realizováno za finanční podpory ESF a státního rozpočtu ČR v rámci v projektu "Inovace mezioborového studijního programu Ekonomika a Management se zaměřením na znalostní ekonomiku" reg. č. CZ.1.07/2.2.00/28.0317 - ESF OP VK.

    Cíl: Předmět Makroekonomie II je určen pro navazující studium. Cílem kurzu je rozšířit teoretické znalosti studentů nabytých v bakalářském kurzu, seznámit s ekonomickou teorií významných makroekonomických škol a prohloubit makroekonomické uvažování.

    Anotace: Pokročilý kurz makroekonomie se zaměřuje zejména na teorie hlavního ekonomického proudu.

    Návaznost: Kurz navazuje na absolvované předměty Mikroekonomie I a Makroekonomie I.

    For english version:   


    Před kurzem Makroekonomie II je nezbytné si zopakovat:

    Základní makroekonomické ukazatele (skripta Ekonomie I – str. 107 – 116)

    • Hrubý domácí produkt, nominální x reálný, hrubý národní důchod, disponibilní důchod, potenciální produkt, metody výpočtu
    • Nezaměstnanost – definice, typy, výpočet
    • Cenová hladina – inflace – definice, typy, metody výpočtu

    Výdaje a rovnovážný produkt (model 45°) (skripta Ekonomie I – str. 117 – 129; 183 – 188; 200 - 202)

    • Spotřeba, úspory a investice, multiplikátor, výpočet rovnovážného důchodu
    • Třísektorová ekonomika: G, TA, TR, multiplikátor, nástroje fiskální politiky, státní rozpočet, typy rozpočtových sald, křivka BS
    • Čtyřsektorová ekonomika: X, M, NX, m, multiplikátor, platební bilance, běžný a finanční účet, křivka NX

    Model AD-AS (skripta Ekonomie I – str. 152 – 158)

    • Agregátní poptávka – definice, odvození tvaru křivky AD, změny polohy křivky AD, pozitivní a negativní poptávkový šok
    • Agregátní nabídka – definice, tvar  AS v krátkém a dlouhém období, změna polohy křivky AS, pozitivní a negativní nabídkový šok (nominální a reálné změny!)

    Z mikroekonomických témat je to především individuální nabídka práce a mezičasová volba.

    Studentům je dále důrazně doporučeno zapsat si v letním semestru kurz Dějiny ekonomických teorií, který prohlubuje znalosti některých přednášených témat. V praxi se prokázalo, že studenti, kteří navštěvují zároveň kurz Dějiny ekonomických teorií, jsou u zkoušky z Makroekonomie II úspěšnější než jejich kolegové, kteří zmíněný kurz nenavštěvovali. Kurs se zaměřuje na výklad hlavních teoretických koncepcí od vzniku ekonomie jako samostatné vědní disciplíny až do vzniku současných hlavních ekonomických škol. Všechny tyto koncepce jsou součástí takzvané ekonomie hlavního proudu, proto je předmět vhodným prohloubením a rozšířením znalostí povinných předmětů (především makroekonomie) před státní zkouškou z ekonomie. Velká pozornost bude věnována vývoji současných ekonomických teorií, které patří mezi komplikovanější makroekonomické partie a z časových důvodů jim nemůže být věnován dostatečný prostor v povinných předmětech. Náročností předmět odpovídá volitelným předmětům. Pro zápis předmětu kontaktujte přímo dr. Skálu.

    ==========================================================================

    Požadavky pro získání kreditů

     EMK2 

    Zápočet:

    Kombinované studium: Získání minimálně součtu 18 bodů z 1 průběžného testu (10 bodů) a závěrečného testu (20 bodů). Možnost jednoho opravného pokusu: test - zisk alespoň 18 bodů z 30 (body z průběžného testu se již do bodového zisku nezapočítávají).

    Zkouška:
    Kombinované studium: student si losuje dvě otázky.  Možnost dvou opravných pokusů. 

    MA2PE

    Klasifikovaný zápočet:

    Prezenční studium: Získání minimálně součtu 18 bodů z pěti minitestů (10 bodů) a ze závěrečného testu (20 bodů).  Možnost jednoho opravného pokusu: test - zisk alespoň 18 bodů z 30 (body z minitestů se již do bodového zisku nezapočítávají).

    Kombinované studium: Získání minimálně součtu 18 bodů z 1 průběžného testu (10 bodů) a závěrečného testu (20 bodů). Možnost jednoho opravného pokusu: test - zisk alespoň 18 bodů z 30 (body z průběžného testu se již do bodového zisku nezapočítávají).

    Klasifikace ( zkouška a klasifikovaný zápočet (procenta):
    100 - 92 výborně
    91 - 85 výborně-m
    84 - 76 velmi dobře
    75 - 68 velmi dobře-m
    67 - 60 dobře
    méně neprospěl

    TERMÍNY ZÁVĚREČNÝCH TESTŮ

     

     

    ----------------------------------------------------------------------------------------------------------------

     Pro studenty je závazný obsah kurzu, který je definován sylabem na STAGu. E-learning je pravidelně aktualizován a odpovídá aktuálnímu sylabu. Ostatní materiály jako například videa, která nejsou oficiální součástí kurzu, nemusí věcně ani metodologicky odpovídat aktuálnímu obsahu kurzu, a tedy samostatně nejsou dostačující pro znalosti studenta k úspěšnému zakončení kurzu. Tyto materiály jsou pouze doplňkové. 

    ==========================================================================

    • ikona Fórum
      Oznámení Fórum
    • ikona Slovník
      Slovník pojmů, symbolů či zkratek

    • Povinná a doporučená literatura

      • Základní:
      1. Cahlík, T., M. Hlaváček a J. Seidler. Makroekonomie. Praha, 2013. ISBN 978-80-246-1906-4., vybrané kapitoly; text k dispozici v pdf - viz níže
      2. Mach M. Makroekonomie II pro inženýrské studium, 1. část,. VŠE Praha; vybrané kapitoly; dostupné v knihovně + text volně ke stažení z ulozto.cz
      3. Mach M. Makroekonomie II pro inženýrské studium, 2. část. VŠE Praha; vybrané kapitoly; dostupné v knihovně + text volně ke stažení z ulozto.cz
      4. Soukup J.; Pošta,V.; Neset, P.; Pavelka, T. a Dobrylovský, J. Makroekonomie. 3. akt. vydání. 2018; vybrané kapitoly; dostupné v knihovně
      5. texty doporučené na přednáškách

      !!! Jak pracovat se základní literaturou: ke každému tématu je přiřazen obvykle 1 výchozí zdroj, který je stěžejní pro danou problematiku.  Doplňující literatura prohlubuje dané téma. !!!

      • Rozšiřující:
      1. Sojka, M. Dějiny ekonomických teorií. Praha, 2010. ISBN 978-80-87109-21-2. 
      2. Mankiw, N. Gregory. Principles of Macroeconomics. Cengage Learning, 2015. ISBN 978-1-285-19591-2.
      • Doporučená:
      1. Romer, D. Advanced Macroeconomics. 3rd ed.. New York: McGraw-Hill Irwin,, 2006. ISBN 0-07-287730-8. 
      2. Hyman D. N. Macroeconomics. Mc Graw Hill, 1997.  
      3. Blanchard, Olivier. Macroeconomics (2nd ed.). Prentice Hall International, 2000. 
      4. Gärtner, M. Macroeconomics. 2006. Ashford Colour Press,Second Edition, 2006. ISBN 0-273-70460-5. 
      5. Vojtěch Spěváček, Růžena Vintrová, Eva Zamrazilová, Vaclav Žďárek. Makroekonomická analýza - magisterský kurz. VŠEM, 2007. ISBN 978-80-86730-26-4.

      Vybrané řešené úlohy pro CVIČENÍ z předmětu Makroekonomie II. jsou čerpány z: 

      SOUKUP, Jindřich. Makroekonomie: cvičebnice. 1. vyd. Slaný: Melandrium, 2009, 248 s. ISBN 978-80-86175-64-5.

    • ikona URL
      O složitém jednoduše - statistické pojmy srozumitelnou formou URL

      Kniha si klade za cíl srozumitelnou formou vysvětlit řadu pojmů, se kterými se každý z nás každodenně setkává a jež jsou důležité pro správné pochopení údajů o světě kolem nás. 

    • ikona Fórum
      Oznámení Fórum
    • ikona Soubor
      Makroekonomie Cahlik Hlavacek Seidler Soubor
      Dokument PDF

  • 1. Ekonomické teorie a modely. Klasická teorie: obecný klasický model. Trh peněz v klasickém pojetí. Klasická AS, AD.

    Cíl tématu

    Cílem tématu je studenty seznámit se základními školami hlavního ekonomického proudu a přiblížit jim hlavní myšlenky klasického přístupu.

    literatura: 

    Výchozí: Cahlík, T., M. Hlaváček a J. Seidler. Makroekonomie. kapitola 3; str. 29 - 40

    Doplňující: Mach M. Makroekonomie II pro inženýrské studium. kapitola 4.2; 4.2.1; 4.2.2; str. 186 - 196

    Doplňující: Soukup J. a kol. Makroekonomie. kapitola 5.2.1; str. 122 - 125

    • Obsah (osnova) tématu

      • Ekonomická teorie a modely
      • Klasická teorie a její východiska
      • Obecný klasický model
      • Dvousektor:  dva výrobní faktory -  práce a kapitál;  tři trhy: - práce, kapitálu, zboží a služeb
      • Odvození klasické AS, Obecný klasický model
      • Trh peněz, klasická AD
      • Vládní sektor; vytěsňovací efekt, růst cenové hladiny
      • Zahraničí (NX)

    • Shrnutí

      Školu ekonomického myšlení tvoří skupina ekonomů, kteří sdílejí společné představy o ekonomické filosofii, mají podobné názory na to, jak ekonomika funguje, a obvykle ve svých analýzách používají podobné metodiky. Hlavní školy ekonomického myšlení, které se objevily v posledních několika stoletích, zahrnují Klasiky, Neo-klasiky, Nové klasiky, Keynesiánce, Neo-keynesiáce a Nové keynesiánce, které lze klasifikovat do dvou širokých kategorií Klasikové versus Keynesiánci. 

      Základním principem klasické teorie je, že ekonomika je samoregulační. Klasičtí ekonomové tvrdí, že ekonomika je vždy schopna dosáhnout přirozené úrovně reálného HDP nebo produkce, což je úroveň reálného HDP, která je získána při plném využití zdrojů ekonomiky. I když čas od času vznikají okolnosti, které způsobují, že ekonomika klesne pod nebo překročí přirozenou úroveň reálného HDP, v tržním systému existují mechanismy samoregulace, které zabezpečí to, aby se ekonomika vrátila zpět na přirozenou úroveň reálného HDP. Klasická doktrína - že ekonomika je vždy na nebo blízko přirozené úrovně reálného HDP - je založena na dvou pevně zakotvených přesvědčeních: Sayovu zákonu trhu a víře, že ceny, mzdy a úrokové sazby jsou flexibilní. Skutečný svět je rozdělen na nominální a reálný - klasická dichotomie. Klasická dichotomie znamená,  že skutečné/reálné proměnné, jako je produkce a zaměstnanost, jsou nezávislé na peněžních proměnných, tzv.neutralita peněz. Jinými slovy: reálné proměnné v ekonomice jsou určeny čistě reálnými faktory a nikoli měnovými faktory a nominální proměnné jsou určeny čistě měnovými faktory, nikoli reálnými. V tomto pohledu je primární funkcí peněz chovat se jako "mazivo" pro efektivní výrobu a směnu komodit.

      Klasická křivka AD je odvozena na základě kvantitativní teorie peněz. Tato křivka má tvar rovno osé hyperboly a její posun může být vyvolán pouze změnou peněžní zásoby. Trh peněz je fiktivní.

      Klasická ekonomie odmítla myšlenku zásahu vlády na trhu. Vládní politika (fiskální - výdaje a příjmy) neovlivňuje produkt ani zaměstnanost, ovlivňuje pouze velikost sektorů (soukromých x veřejných) v rámci ekonomiky.

  • 2. Keynesovská teorie: efektivní poptávka, C a I. Keynesova teorie spotřeby v komparaci s dalšími vybranými přístupy ke spotřebě. Model důchod – výdaje.

    Cíl tématu:

    Hlavním cílem je pochopit podstatu efektivní poptávky v kontextu reálného ekonomického vývoje v době svého vzniku.  Stručně si připomente Keynesovu spotřební funkci a určení rovnovážného produktu ve dvousektorové, třísektorové  a čtyřsektorové ekonomice. Tuto problematiku znáte již z bakalářského kurzu makroekonomie. Pozornost se zaměřuje na nerovnováha v modelu a obnovování rovnováhy přes nedobrovolné zásoby (neplánované investice) a také na určení rovnovážného produktu v otevřené ekonomice v režimu fixního vs. flexibilního měnového kurzu. Téma je zakončeno porovnáním východisek klasické ekonomické teorie s teorií keynesovskou. Samostudiem se seznámíte s hlavními myšlenkami teorie mezičasové volby (znáte z kurzu Mikroekonomie II), hypotézy životního cyklu a teorie permanentního důchodu. 

    Klíčová slova:

    agregátní výdaje, agregátní poptávka, efektivní poptávka, hospodářský cyklus, spotřeba, úspory, investice, multiplikační efekty, teorie životního cyklu, teorie permanentního důchodu, reálný měnový kurz, flexibílní měnový kurz, fixní měnový kurz.

    Požadované vstupní znalosti:

    K správnému pochopení tématu jsou nutné znalosti makroekonomie z bakalářského kurzu. 

    Studijní literatura: 

    Výchozí: Cahlík, T., M. Hlaváček a J. Seidler. Makroekonomie. kapitola 4; 4.1; 4.2; str. 41 - 49

    Výchozí: Soukup J. a kol. Makroekonomie. kapitola 2; 4; str. 50 - 73; 94 - 115

    Doplňující: Mach M. Makroekonomie II pro inženýrské studium. kapitola 1; 3; 3.1; str. 7 - 43; 90 - 103

    • Obsah (osnova) tématu 

      • Východiska
      • Efektivní poptávka
      • Spotřeba – Keynes, alternativní přístupy (samostudium)
      • Investice
      • Model důchod-výdaje
      • Srovnání předpokladů s předpoklady (východisky) klasické školy.

    • Shrnutí

      Východiskem tohoto tématu je produkční mezera a vysoká nezaměstnanost. Keynes přišel s myšlenkou, že příčinou existence tzv. produkční mezery je nedostatečná efektivní poptávka a dále tvrdil, že neexistuje vyrovnávací mechanismus mezi úsporami a investicemi.  Model analyzuje jednotlivé komponenty efektivní poptávky. Těmi jsou spotřeba domácností, investice firem, vládní výdaje na nákup zboží a služeb, transferové platby, autonomní daně a sazba důchodové daně, v otevřené ekonomice ještě import a export. Model řeší, jak pomocí těchto agregátních výdajů stimulovat růst reálného produktu, tak aby se přiblížil či dosáhl úrovně potenciálního produktu, a zajistil plnou zaměstnanost. V rámci modelu jsou připomenuty multiplikační efekty jednotlivých agregátních výdajů.

      Model důchod-výdaje vychází ze dvou předpokladů. Investice  jsou exogenní (nezávislé na úrokové míře) a existují nevyužité výrobní kapacity (ceny jsou stabilní). Oba dva předpoklady jsou splněny pouze v situaci krize. Z modelu vyplývá, že existuje pouze jedna úroveň důchodu rovnovážná z hlediska trhu zboží a služeb. To je podstatný rozdíl proti klasické teorii, podle které je každá úroveň důchodu konzistentní s rovnováhou na trhu zboží a služeb, specifická úroveň důchodu je pak rovna potenciálnímu důchodu Y* a je určena trhem práce.

      Rovnovážný produkt je produkt, kdy se skutečně vytvořený produkt rovná plánovaným výdajům a neplánované investice jsou nulové. S růstem počtu sektorů klesá velikost multiplikátoru. Největší je pro dvousektorovou ekonomiku, nejmenší pro čtyřsektorovou ekonomiku. Multiplikátor transferových plateb je menší než multiplikátor vládních nákupů. Rovnovážný produkt roste, pokud se zvyšuje autonomní spotřeba, plánované
      investice, transferové platby, vládní nákupy statků a služeb, export a pokud klesají autonomní daně a autonomní export. Na úrovni rovnovážného produktu se rovnají úniky z ekonomiky (úspory, čisté daně, import) vstřikům do ekonomiky (investicím, vládním nákupům, exportu).

      V závěru kapitoly je stručná zmínka o hypotéze životního cyklu a hypotéze permanentního důchodu. Tyto hypotézy se zabývají analýzou spotřební funkce a spotřebních chováním jedinců příp. domácností. Je zde předložen odlišný pohled na danou problematiku v komparaci s Keynesovou spotřební funkcí. Spotřební výdaje jsou největší složkou hrubého domácího produktu. Jsou tvořeny výdaji domácností na statky krátkodobé, střednědobé a dlouhodobé spotřeby a na služby. Krátkodobá Keynesova funkce spotřeby člení spotřebu na autonomní a na indukovanou. Autonomní spotřeba je nezávislá na disponibilním důchodu, kdežto indukovaná spotřeba na disponibilním důchodu závisí a tato závislost je dána mezním sklonem ke spotřebě. Pro krátkodobou Keynesovu funkci spotřeby je charakteristický klesající průměrný sklon ke spotřebě. Z dlouhodobého hlediska je průměrný sklon ke spotřebě konstantní. eorie dlouhodobé spotřeby – teorie životního cyklu a teorie permanentního důchodu – vycházejí z modelu mezičasové volby. Model mezičasové volby zachycuje rozhodování jedince o spotřebě mezi dvěma obdobími. Spotřeba zde závisí nejen na důchodech v jednotlivých obdobích a na preferencích, ale klíčovou roli zde hraje i úroková míra.Teorie životního cyklu předpokládá, že jedinec chce realizovat přibližně rovnoměrnou spotřebu během celého svého života. Spotřeba zde závisí na jeho celoživotním důchodu. V teorii permanentního důchodu spotřeba závisí na permanentním disponibilním důchodu, přičemž běžný disponibilní důchod se může od permanentního disponibilního důchodu odchylovat vlivem dočasných změn důchodu.

       

    • ikona Slovník
      Základní pojmy Slovník
    • ikona Soubor
      Kontrolní otázky Soubor
      Dokument PDF
    • ikona Soubor
      Téma 2 Soubor
      Dokument PDF

  • 3. Teorie preference likvidity. Určení rovnovážné produkce v modelu IS-LM v uzavřené a otevřené ekonomice

    Cíl tématu:

    Hlavním cílem tématu přednášky  je  rozšíření poptávky po penězcíh o teorii prefernce likvidity, odvození a charakteristika křivky IS, křivky LM a rovnováhy ekonomiky v rámci modelu IS-LM.

    Klíčová slova:

    Křivka IS, křivka LM, poptávka po reálných peněžních zůstatcích, nabídka reálných peněžních zůstatků, model IS-LM, teorie preference likvidity.

    Studijní literatura:

    Výchozí: Mach M. Makroekonomie II pro inženýrské studium. kapitola 2; 2.1; 2.2; 3.1; str. 44 - 64; 95 - 105
    Doplňující: Cahlík, T., M. Hlaváček a J. Seidler. Makroekonomie. kapitola 4.3; ; 4.4.1; 4.4.2; str. 49 - 56
    Doplňující: Soukup J. a kol. Makroekonomie. kapitola 5.2.2; 7.1; 7.2; str. 126 - 131; 188 - 203

    • Obsah (osnova) tématu)

      • Teorie preference likvidity, transakční, opatrnostní a spekulační motiv
      • Křivka IS
      • Křivka LM

    • Shrnutí:

      Teorie preference likvidity je Keynesovým rozpracováním teorie poptávky po penězích. Podstatným obohacením oproti klasikům je vazba mezi poptávkou a úrokovou mírou. Ke klasickému transakčnímu motivu poptávky po penězích přidává Keynes motivy opatrnostní a spekulační. Podle teorie preference likvidity závisí poptávka po reálných peněžních zůstatcích na důchodu a nominální úrokové míře.

      Model IS-LM představuje model celkové krátkodobé vnitřní rovnováhy a je neoklasickým rozpracováním keynesových teoretických východisek (začátek procesu "vstřebávání" Keynesovy makroekonomie neoklasickou ekonomií) při zapojení úrokové sazby. Křivka IS zobrazuje kombinace úrokové sazby a úrovně důchodu, při kterých je trh zboží a služeb v rovnováze, resp trh zápůjčních fondů (trh s obligacemi). Křivka LM zobrazuje kombinace úrokové sazby a úrovně důchodu, při kterých je trh peněz (a ostatních finančních aktiv) v rovnováze. Model IS-LM (resp. průsečíky křivek IS a LM) zobrazuje kombinace úrokové sazby a úrovně důchodu, při kterých jsou všechny trhy (trh zboží a služeb, trh peněz, trh ostatních finančních aktiv)v rovnováze. Pokud se ekonomika vychýlí ze své rovnováhy, dochází k její obnově díky přizpůsobovacím mechanismům. V případě nerovnováhy na trhu statků jde o mechanismus prostřednictvím neplánovaných zásob. V případě nerovnováhy na trhu peněz jde o mechanismus přizpůsobení úrokové sazby (a to díky změně sklady portfolia, změně cen ostatních finančních aktiv). Na změnu důchodu má vliv změna autonomních výdajů a změna nabídky reálných peněžních zůstatků.

  • 4. Interpretace modelu IS-LM. Fiskální a monetární politika.

    Cíl tématu:

    Cílem tématu je analýza účinků fiskální a monetární politiky v modelu IS-LM, resp. účinků těchto politik na úroveň rovnovážné produkce při různých výchozích předpokladech. Pozornost je zaměřena zejména na vytěsňovací efekt v důsledku fiskální expanze  a transmisní keynesovský mechanismus v případě monetární expanze. 

    Klíčová slova:

    Fiskální politika, monetární politika, multiplikátor fiskální politiky, multiplikátor monetární politiky, vytěsňovací efekt, klasický případ, past likvidity, past investic

    Požadované vstupní znalosti:

    Student by měl znát výdajový model, multiplikátory, podstatu a souvislosti modelu IS-LM.

    Studijní literatura:

    Výchozí: Mach M. Makroekonomie II pro inženýrské studium. kapitola 2.3; 2.4; 2.5; 2.6; str. 65 - 89

    Doplňující: Cahlík, T., M. Hlaváček a J. Seidler. Makroekonomie. kapitola 4.4.3; 4.4.4; str. 56 - 60

    • Obsah (osnova) tématu

      • Současná rovnováha na trhu zboží a trhu peněz
      • Fiskální politika a její účinnost (standardní citlivost, speciální případy)
      • Monetární politika a její účinnost (standardní citlivost, speciální případy)
      • Keynesovský transmisní mechanismus
      • Kritéria volby fiskální a monetární politiky

    • Shrnutí

      Toto téma analyzuje účinky fiskální a monetární politiky v modelu IS-LM. Zabývá se efekty těchto politik na úroveň rovnovážné produkce (a potažmo na úroveň zaměstnanosti) při různých výchozích předpokladech. V modelu IS-LM jsou tyto efekty závislé na sklonu křivek IS a LM. V rámci analýzy fiskální politiky byl vysvětlen multiplikátor fiskální politiky a tzv. vytěsňovací efekt - v důsledku fiskální expanze se zvyšuje nejen produkt, ale i úroková míra, která vytěsní část soukormých výdajů vyznačující se určitou citlivostí na změnu úrokové sazby - částečný vytěsňovací efekt. Úplný vytěsňovací efekt nastává tehdy, je-li citlivost poptávky po penězích na úrokovou sazbu nulová - tzv. klasický případ. Nulový vytěsňovací efekt nastává tehdy, je-li a) naopak poptávka po penězích na úrokovou sazbu nekonečně citlivá- ekonomika se nachází v tzv pasti na likviditu nebo b) v důsledku absolutní necitlivosti soukromých výdajů na úrokovou míru - tzv. past investic. Nulový vytěsňovací efekt v důsledku pasti na likviditu a úplný vytěsňovací efekt fiskální expanze (tzv. klasický případ) jsou dvě extrémní a zřejmě dvě nerealistické ekonomické situace (více Mach str. 74 -75). V rámci analýzy monetární politiky byl vysvětlen multiplikátor monetární politiky a podmínky fungování keynesovského transmisního mechanismu. Pokud se ekonomika dostane do pasti likvidity, poptávka po penězích nezávisí na úrokové míře a křivka LM je vodorovná. Pokud se ekonomika dostane do pasti investic, poptávka po investicích nezávisí na úrokové míře a křivka IS je svislá. Monetární politika je v těchto případech neúčinná. 

      Cílem fiskální a monetární politiky v polovině minulého století, kdy byl tento model aktuální, bylo zvyšování produkce a zaměstnanosti, případně stabilita ekonomiky.

       

    • ikona Soubor
      Kontrolní otázky Soubor
      Dokument PDF
    • ikona Slovník
      Základní pojmy Slovník

  • 5. Neoklasická syntéza: úplný keynesovský model. Past investic a past likvidity. Klasický trh práce vs. původní keynesovský trh práce

    Cíl tématu: Cílem tématu je propojit doposud nabyté znalosti - klasická teorie a keynesovský přístup a na modelu celkového keynesovského modelu (velká neoklasická syntéza) si ukázat automatické obnovování všeobecné rovnováhy, pochopit Keynesův efekt a a překážky, které tomuto automatickému obnovovacímu procesu brání. Seznámí se i z protiargumentem demonstrovaným pomocí Pigouova efektu. Studenti také budou umět vysvětlit vznik nedobrovolné nezaměstnanosti z důvodu mzdové rigidity v krátkém období.

    Klíčová slova:

    Flexibilní cenová hladina, úplný keynesův model, velká neoklasická syntéza, Keynesův efekt, past likvidity, rigidity mezd, past investic, Pigouův efekt, trh práce

    Požadované vstupní znalosti:

    Student by měl chápat podstatu a souvislosti modelu IS-LM a efektů fiskální a monetární politiky. Také by již měl mít zažity formalizované zápisy.

    Studijní literatura:

    Velká neoklasická syntéza – celkový keynesův model

    Výchozí: Sojka, M. Dějiny ekonomických teorií. kapitola 13.4; 13.4.1; 13.4.2; str. 273 - 279
    Doplňující: Cahlík, T., M. Hlaváček a J. Seidler. Makroekonomie. kapitola 4.5.3; str. 66 - 71

    Klasický vs. původní keynesovský trh práce

    Výchozí: Mach M. Makroekonomie II pro inženýrské studium. kapitola 5.1.; str. 244 - 256;

    Doplňující: Soukup a kol. Makroekonomie. Kapitola 9.1,9.3; str. 239 – 248; 256 - 259
    • ikona Soubor
      Sojka: Velká neoklasická syntéza - úplný keynesovský model Soubor
      Dokument PDF

    • Obsah (osnova) tématu

      • Velká neoklasická syntéza – úplný keynesovský model 
      • automatické obnovování rovnováhy při plné zaměstnanosti 
      • Keynesův efekt
      • překážky bránící automatickému obnovení rovnováhy – rigidita mezd, past investic, past likvidity
      • Deflační impotence
      • Pigouův efekt
      • klasický vs. původní keynesovský trh práce

    • Shrnutí

      Všechny dosavadní znalosti byly propojeny a bylo vysvětleno jejich vyústění  ve velkou  neoklasickou syntézu. Typickým případem neoklasické syntézy (neokeynesovské ekonomie)  je tzv. úplný keynesovský model, kde koncepčním východiskem je model IS-LM doplněn o produkční funkci a velmi tradiční neoklasický výklad chování trhu práce. Tento koncept je založen na představě, že v podmínkách pružných cen, mezd  a úrokových měr (je zde tedy uvolněn předpoklad fixních cen, cenová hladiny se stává endogenní veličinou)dochází k automatickému obnovování rovnováhy při plné zaměstnanosti a uplatňuje se zde tzv. Keynesův efekt.  Keynesovské výsledky (nedobrovolná nezaměstnanost a produkční mezera) jsou v modelu vysvětlovány pomocí překážek, které stojí v cestě působení samoregulačního mechanismu: nepružnost cen, nepružnost nominálních mezd směrem dolů, nízká citlivost investic na úrokovou míru a past na likviditu, a vzniká tak situace tzv. deflační impotence, kdy se snížení cenové hladiny nepromítne v růstu produktu. Jako protiargument vzniku deflační impotence byl vysvětlen tzv Pigouův efekt, podle kterého snížení cenové hladiny se přímo promítne do růstu spotřebních výdajů domácností. 

      Pomocí rigidity mezd byl ukázán vznik nedobrovolné nezaměstnanosti. Klasický model trhu práce předpokládá, že všechny ceny (včetně nominální mzdy) jsou pružné. Za těchto podmínek se trh vyčistí, všichni, kteří chtějí pracovat při dané reálné mzdě, práci nalézají. V ekonomice tak existuje pouze dobrovolná nezaměstnanost. Původní keynesiánský model trhu práce je založen na existenci nepružných nominálních mezd.

    • ikona Soubor
      Kontrolní otázky Soubor
      Dokument PDF
    • ikona Slovník
      Základní pojmy Slovník

  • 6. Otevřená ekonomika. Měnový kurz.

    Cíl tématu:

    Cílem tématu je  pochopit podstatu měnového kurzu a jeho různé podoby a objasnit faktory determinující formování měnového kurzu v krátkém a dlouhém období a vliv depreciace měnového kurzu na běžný účet platební bilance. 

    Klíčová slova:

    Export, import, zákon jediné ceny, absolutní verze teorie parity kupní síly, relativní verze teorie parity kupní síly, J-křivka, úroková parita, Fisherova rovnice

    Požadované vstupní znalosti:

    Student by měl chápat podstatu a souvislosti mezi dosud vysvětlovanými pojmy a jevy. Měl by znát souvislosti a vztahy mezi agregátní poptávkou a rovnovážným výstupem a podmínky determinace rovnovážné produkce v otevřené ekonomice.

    Studijní literatura:

    Výchozí: Soukup J. a kol. Makroekonomie. kapitola 6; str. 149 - 178

    Doplňující: Mach M. Makroekonomie II pro inženýrské studium: kapitoly 3.4, 3.5, 3.6; str.122 - 159


     

    • Obsah (osnova) tématu

      •Měnový kurz – vymezení
      •Determinace měnového kurzu v dlouhém období
      •Zákon jediné ceny
      •Teorie parity kupní síly
      –Absolutní verze
      –Relativní verze
      •Determinace měnového kurzu v krátkém období
      •Teorie parity úrokových sazeb
      –Nekrytá úroková parita
      –(Krytá úroková parita)
      •Fisherova rovnice
      •Souvislost mezi paritou kupní síly a úrokovou paritou
      •Vliv depreciace na běžný účet PB; Marshall-Lernerova podmínka

       

    • Shrnutí

      Bylo vyloženo formování měnového kurzu v krátkém a dlouhém období. K analýze byla využit koncept parity kupní síly a parity úrokových měr. Na závěr byla pozornost věnována krátkodobému zhoršení běžného účtu platební bilance v souvislosti s depreciací kurzu měny (tzv. J-křivka).

      Měnový kurz vyjadřuje cenu jedné měny vyjádřenou v jednotkách měny druhé. Rozlišujeme přímou kotaci měnového kurzu, kdy udáváme počet jednotek domácí měny, jež je nutné vynaložit za jednu jednotku měny zahraniční, a nepřímou kotaci, která udává počet jednotek zahraniční měny, jež získáme za jednu jednotku domácí měny. Režim flexibilního měnového kurzu umožňuje volnější měnovou politiku a může tlumit reálné šoky přicházející ze zahraničí ve srovnání s režimem fixního kurzu. 

      Parita úrokových měr vysvětluje výši měnového kurzu a její změny v kontextu krátkého období. Z nekryté podmínky parity úrokových měr vyplývá, že domácí úroková míra je přibližně rovna součtu zahraniční úrokové míry a očekávané míry znehodnocení domácí měny. Krytou podmínku parity úrokových měr lze interpretovat tak, že domácí úroková míra je přibližně rovna součtu zahraniční úrokové míry a termínové prémie, s níž je zahraniční měna obchodována.

      Parita kupní síly vysvětluje výši měnového kurzu či jeho změny v rámci dlouhého období. Absolutní verze parity kupní síly vysvětluje výši měnového kurzu na základě srovnání domácí a zahraniční cenové hladiny, zatímco relativní verze parity kupní síly tvrdí, že relativní změna měnového kurzu je přibližně rovna inflačnímu diferenciálu. Reálný měnový kurz vyjadřujeme jako součin nominálního měnového kurzu
      a poměru zahraniční a domácí cenové hladiny. Vyjadřuje relativní vnější kupní sílu domácí měny (vztaženou k vnitřní kupní síle domácí měny).
      Z mezinárodního Fischerova efektu vyplývá rovnost úrokového a inflačního diferenciálu, což nám umožňuje propojit krátkodobý pohled na určení rovnovážného měnového kurzu v podobě teorie nekryté parity úrokových měr s dlouhodobým pohledem v podobě relativní verze parity kupní síly.

      Z Marshallovy-Lernerovy podmínky plyne, že znehodnocení měnového kursu bude mít pozitivní vliv na obchodní bilanci tehdy, je-li součet elasticit exportu a importu vyšší než jedna.

    • ikona Soubor
      Kontrolní otázky Soubor
      Dokument PDF
    • ikona Slovník
      Základní pojmy Slovník
    • ikona Záznam přednášky
      KEK/EMK2 Monetaristický koncept měnového kurzu Záznam přednášky
    • ikona Soubor
      Cvičení - Měnový kurz Soubor
      Dokument PDF

  • 7. Platební bilance, křivka BP. Vnitřní a vnější krátkodobá rovnováha, model IS-LM-BP, fiskální a monetární politika.

    Cíl tématu:

    Cílem tématu je pochopit základní vztahy domácí ekonomiky se zahraničím a také si osvojit, jak se dosahuje vnější rovnováha. Vnější rovnováha není zcela jednoznačný pojem. Bude rozšířen model IS_LM o křivku PB. V modelu IS-LM-BP pak vnější rovnováhu budeme chápat jako rovnováhu platební bilance. Studenti se tedy seznámí se základním výkazem, který zachycuje vztah domácí ekonomiky se zahraničím - platební bilancí,  která představuje tokovou veličinu. Vedle platební bilance existuje investiční pozice země vůči zahraničí, která představuje stavovou veličinu. Bude odvozena křivka platební bilance a s pomocí modelu současné vnitřní i vnější krátkodobé ekonomické rovnováhy (IS-LM-BP) si studenti osvojí, jak hodnotit krátkodobé dopady fiskální a monetární politiky v malé otevřené ekonomice.

    Klíčová slova:

    Mundell-Flamingův model, platební bilance, investiční pozice, běžný účet platební bilance, finanční účet platební bilance, křivka BP, model IS-LM-BP

    Požadované vstupní znalosti:

    Student by měl již znát dosahování vnitřní rovnováhy, determinaci rovnovážného produktu v otevřené ekonomice, podstatu režimů měnových kurzů a souvislosti mezi dosud vysvětlovanými pojmy a jevy. 

    Studijní literatura:

    Výchozí: Soukup, J. a kol. Makroekonomie: kapitoly 1.5, 7.3, 7.4, 8; str.: 39 - 43, 204  - 236
    Doplňující: Mach M. Makroekonomie II pro inženýrské studium: kapitoly 3.2, 3.3; str. 106 - 122
    Doplňující: Baldwin R. a CH. Wxplosz. Ekonomie evropské integrace. 4.vyd. 2013: kapitola 13. 3

    • Obsah (osnova) tématu

      •Platební bilance
      •Odvození křivky BP
      •Model IS-LM-BP
      •FP a MP v dokonalé kapitálové mobilitě, v různých režimech měnového kurzu: Mundell-Flemingův model)
      •dodatek: FP a MP v modelu IS-LM-BP v nedokonalé kapitálové mobilitě
      •dodatek: FP a MP v modelu IS-LM-BP v dokonalé kapitálové imobilitě
      •Mezinárodní vytěsňovací efekt
      •Princip nedosažitelné trojice

    • Shrnutí

      Byla analyzována platební bilance, odvozena křivka BP. Pozornost byla věnována modelu IS-LM-BP, který umožňuje analyzovat současnou vnitřní a vnější rovnováhu, a to za podmínek dokonalé a nedokonalé kapitálové mobility. V rámci tématu byl vysvětlen Mundell-Flemingův model, který analyzuje (pomocí modelu IS-LM-BP) efekty fiskální a monetární politiky za předpokladu dokonalé kapitálové mobility. Efekty byly zkoumány za předpokladu fixních měnových kurzu a flexibilních měnových kurzů. Účinky fiskální měnové politiky byl také demonstrovány v podmínkách nedokonalé kapitálové mobility a dokonalé kapitálové imobility.

      Předpoklady Mundellova-Flemmingova modelu jsou: fixní cenová hladina, dostatečná zásoba práce a kapitálu a z toho vyplývající fixní ceny výrobních faktorů, malá otevřená ekonomika a dokonalá kapitálová mobilita. Monetární politika je v podmínkách fixního měnového kurzu vždy neúčinná. Důvodem je skutečnost, že monetární expanze je automaticky následována monetární restrikcí a naopak. Pokud by tomu tak nebylo, muselo by dojít ke změně měnového kurzu. V podmínkách dokonalé kapitálové mobility a režimu flexibilního měnového kurzu je monetární politika vysoce účinná. Dochází ke změnám důchodu, aniž by docházelo ke změnám úrokové míry. V podmínkách dokonalé kapitálové imobility a režimu flexibilního měnového kurzu je monetární politika účinná. Její účinnost je významně ovlivněna citlivostí čistých exportů na změny reálného měnového kurzu. V podmínkách nedokonalé kapitálové mobility a režimu flexibilního měnového kurzu je účinnost monetární politiky významně ovlivněna faktory, které v modelu ilustruje sklonem křivky BP. Čím vyšší je tento sklon, tím méně je monetární politika účinná.

    • ikona URL
      Struktura Platební bilance URL

      Platební bilance je statistický výkaz, který pro dané území systematickým způsobem zachycuje ekonomické transakce mezi rezidenty a nerezidenty za určité časové období. Základní struktura platební bilance zahrnuje běžný, kapitálový a finanční účet, jehož součástí jsou i rezervní aktiva.

    • ikona Slovník
      Základní pojmy Slovník
    • ikona Soubor
      Kontrolní otázky Soubor
      Dokument PDF
    • ikona Záznam přednášky
      KEK/EMK2 Monetaristický koncept platební bilance Záznam přednášky

  • 8. Inflace a nezaměstnanost: očekávání a Phillipsovy křivky. Monetaristický trh práce.

    Cíl tématu

    Cílem tématu je rozšířit doposud známé modely trhů práce o monetaristický koncept a koncept nové klasické makroekonomie,  tedy o princip očekávání a  identifikovat odlišné teoretické přístupy k Phillipsově křivce, včetně pochopení základního konceptu provázanosti rozšířené Phillipsovy křivky o očekávání s modelem AS-AD, který bude rozveden v dalším výkladu.

    Klíčová slova

    Phillipsova křivka, adaptivní očekávání, racionální očekávání, trh práce, nezaměstnanost, NAIRU

    Požadované vstupní znalosti

    Student by měl chápat základní paradigma jednotlivých teoretických přístupů, na jejichž základě jsou budovány jednotlivé teorie. Nutnou vstupní znalostí je i problematika nezaměstnanosti, inflace a Phillipsových křivek z bakalářského kurzu makroekonomie.

    Studijní literatura 
    Výchozí: Mach: kap.: 4.2.5 a 4.2.6; str. 209 – 219; kap.: 5.3; str. 265 - 275
    Doplňující: Soukup a kol.: kap. 9.4, str. 267 – 269; 10.5; 10.6  str. 294 – 315;
    Doplňující: Cahlík a kol.: kap. 9.1 a 9.2; str. 137 – 140;

    • Obsah (osnova) tématu

      • Inflace a nezaměstnanost
      • Očekávání v ekonomii - exogenní x endogenní proměnná
      • Trh práce z pohledu monetaristů a nové klasické makroekonomie:  základní modely agregátní nabídky; Model s asymetrickou informací a adaptivním očekáváním M. Friedmana; Model s nedokonalou informací a racionálním očekáváním (Lucas)
      • Phillipsova křivka

      • Phillipsova křivka rozšířena o očekáván

      • Hypotéza  přirozené míry nezmaěstnanosti (NAIRU), hystereze na trhu práce, Okunův zákon

    • Shrnutí

      Funkce poptávky po práci popisuje závislost poptávaného množství práce na výši reálné mzdy (za jinak nezměněných podmínek). Odvozena je za předpokladu, že firmy maximalizují své zisky. Nabídka práce udává funkční závislost nabízeného množství práce na výši reálné mzda (opět za jinak stejných podmínek). Odvozena je za předpokladu, že jedinci maximalizují užitek ze spotřeby zboží a služeb a ze svého volného
      času.

      Klasický model trhu práce předpokládá, že všechny ceny (včetně nominální mzdy) jsou pružné. Za těchto podmínek se trh vyčistí, všichni, kteří chtějí pracovat při dané reálné mzdě, práci nalézají. V ekonomice tak existuje pouze dobrovolná nezaměstnanost.

      Existence stabilní míry nezaměstnanosti vyžaduje, aby se rovnal počet osob, které ztratí práci, a počet osob, které za stejné období práci najdou (při konstantním počtu pracovních sil). Stabilní míru nezaměstnanosti označíme jako přirozenou míru nezaměstnanosti. Skutečná míra nezaměstnanosti kolísá kolem přirozené míry nezaměstnanosti. Alternativou ke koncepci přirozené míry nezaměstnanosti je hypotéza hystereze
      na trhu práce. Hypotéza hystereze je založena na představě o dlouhodobém stálém vlivu minulého vývoje míry nezaměstnanosti na její současnou úroveň. Tato vazba je odvozena hlavně ze vztahu insiderů a outsiderů, dále pak z postupné ztráty kvalifikace nezaměstnaných a z postupného poklesu zájmu některých jedinců hledat práci při prodlužující se době trvání nezaměstnanosti. Původní keynesiánský model trhu práce je založen na existenci nepružných nominálních mezd. Noví keynesiánci rozlišují nominální a reálné rigidity (viz téma č. 10)

      V této kapitole je podáno vysvětlení základních pojmů trhu práce v pojetí monetaristů a nové klasické makroekonomie. Monetaristický přístup k trhu práce reprezentuje Friedmanův model  mylného vnímání cenové hladiny zaměstnanci. Model je také označován jako model s asymetrickou informací. Firmy v modelu správně hodnotí očekávané změny cenové hladiny, pracovníci však dělají – krátkodobě – chyby v odhadech, neboť jejich rozhodování je založené na adaptivních očekáváních. Dočasně se tak mohou skutečná a přirozená míra nezaměstnanosti lišit.

      Model mylného vnímání cenové hladiny zaměstnanci je také východiskem pro vysvětlení fluktuace skutečného produktu od potenciálního produktu - model agregátní nabídky zohledňující očekávanou inflaci a adaptivní očekávaní. Pohled nové klasické makroekonomie na trh práce je spojený s koncepcí reálných hospodářských cyklů. Tato teorie vidí důvod kolísání zaměstnanosti v nabídkových (reálných) šocích, pozitivních i negativních. V Lucasově modelu (přestavitel nové klasické makroekonomie) jsou předpoklady M. Friedmana doplněny o předpoklad racionálních očekávání - model s nedokonalou informací u všech subjektů. Koncept racionálních očekávání vede k tzv. návrhu bezvýznamnosti politik. Základní modely agregátní nabídky tedy vysvětlují, že reálný produkt se odlišuje od potenciálního produktu, pokud se cenová hladina liší od očekávané cenové hladiny. Vysvětlením odchylky důchodu od potenciálního důchodu je zároveň vysvětlením hospodářského cyklu, teorie agregátní nabídky se tedy překrývá s teorií hospodářského cyklu. Pokud je funkce AS, která je vyjádřením těchto modelů,  převedena na Phillipsovu křivku, získáme základní nástroj pro analýzu inflace. Taková Phillipsova křivka nebude již pouhým empirickým vztahem, protože bude podložena teorií agregátní nabídky - viz téma č. 10 a 11. 

      V ekonomické teorii i praktické hospodářské politice existuje poměrně dlouho názor, že míra inflace a míra nezaměstnanosti spolu souvisejí. Tato souvislost je interpretována v podobě jejich substitučního vztahu (trade-off). Vztah mezi inflací a nezaměstnaností dostal označení Phillipsova křivka a je jedním z nejdiskutovanějších vztahů v ekonomické teorii. Původní mzdová Phillipsova křivka vysvětlovala negativní a substituční vztah mezi tempem růstu nominálních mzdových sazeb a mírou nezaměstnanosti. Cenová Phillipsova křivka vyjadřuje negativní substituční vztah mezi mírou inflace a mírou nezaměstnanosti. Vývoj nominálních mzdových sazeb a míry inflace spolu souvisejí - na základě cenové tvorby firem (markup) a stabilního vývoje produktivity práce, a proto lze zaměnit původní mzdovou Phillipsovu křivku za její cenovou verzi.  Cenová Phillipsova křivka vysvětluje mechanismus, prostřednictvím kterého vzniká poptávková inflace. 

      Substituční vztah mezi mírou inflace a mírou nezaměstnanosti platí pouze v krátkém období, v dlouhém období substituční vztah neexistuje. Existuje krátkodobá a dlouhodobá Phillipsova křivka. Významnou roli v pojetí Phillipsovy křivky sehrávají inflační očekávání, kter narušují stabilní vztah mezi mírou inflace a mírou nezaměstnanosti. V dlouhém období je ekonomika na úrovni přirozené míry nezaměstnanosti, která je slučitelná s libovolnou mírou inflace. Přirozenou míru nezaměstnanosti nelze ovlivnit změnami v agregátní poptávce a je spojena se stabilní mírou inflace.

      Skutečná míra inflace je ovlivněna očekávanou mírou inflace, změnami v míře nezaměstnanosti a nabídkovými šoky - tzv. model trojúhleníku. 
      V dlouhém období je ekonomika na úrovni přirozené míry nezaměstnanosti, která nezrychluje ani nezpomaluje inflaci, resp. skutečná míra inflace je stejná jako očekávaná míra inflace. Proto lze přirozenou míru nezaměstnanosti označit jako tzv. NAIRU (tj. jako míru nezaměstnanosti, která neakceleruje inflaci). Vztah mezi mírou nezaměstnanosti a mírou inflace lze převést, na základě Okunova zákona, na vztah mezi produkční mezerou a změnou v míře nezaměstnanosti.

       

    • ikona Soubor
      CVIČENÍ_8 Soubor
      Dokument PDF
    • ikona Soubor
      Skála - Phillipsovy křivky Soubor
      Dokument PDF
    • ikona Soubor
      Téma 8 Soubor
      Dokument PDF
    • ikona Soubor
      Téma 8 Soubor
      Dokument PDF
    • ikona Soubor
      Cvičení - příklady vč. výsledků Soubor
      Dokument PDF

  • 9. Model AD-AS: pravidlo měnové politiky, odvození AD

    Cíl tématu

    Cílem dalšího bloku témat je prohloubit znalost  studentů  nejčastěji používaného makroekonomického (učebnicového) modelu agregátní poptávky (AD) a agregátní nabídky (AS), který vysvětluje vztah mezi vývojem cenového hladiny vzhledem k vývoji reálného produktu. Tento model  umožní studentům pochopit jednak vztahy mezi vývojem míry inflace a reálného produktu, ale také pokračovat v popisu krátkodobých fluktuací (výkyvů) ekonomiky a určit krátkodobou a dlouhodobou makroekonomickou rovnováhu. 

    Cílem tohoto dílčího tématu je porozumět roli centrální banky jako důležité instituce, ktará ovlivňuje vývoj míry inflace a následně i celé ekonomiky. Bude odvozena křivka AD ze vztahu mezi rovnováhou na trhu statků a služeb a pravidlem měnové politiky. Toto odvození bude doplněno dalšími teoretickými přístupy  při odvozování AD ve vazbě na různé pojetí peněžní nabídky. Připomene si také klasickou AD. 

    Klíčová slova

    Taylorovo pravidlo, reakční funkce CB, nominální úrokové sazby, reálné úrokové sazby, pravidlo měnové politiky, produkční mezera

    Požadované vstupní znalosti

    Student by měl chápat základní paradigma jednotlivých teoretických přístupů, na jejichž základě jsou budovány jednotlivé teorie. 

    Studijní literatura 
    Výchozí: Soukup, J. a kol. Makroekonomie: kapitoly 11 - 11.2; str. 321 – 340; 13.1; str. 373 -  377 a kap.11.3, 11.4,11.5; str. 340 – 351
    Doplňující: Mach, M.  Makroekonomie II pro inženýrské studium: kap.4 a 4. 1; str.169 - 179

    • Obsah (osnova) tématu:

      •Východiska
      •Základní režimy měnové politiky
      •Taylorovo pravidlo
      •Reakční funkce. Pravidlo měnové politiky – Křivka MP
      •Pravidlo měnové politiky: vztah mezi mírou inflace a reálnými úrokovými sazbami
      •Pravidlo měnové politiky: vztah mezi mírou inflace a produkční mezerou
      •Odvození AD
      •Různé pojetí křivek AD
      •Exogenita vs. endogenita peněz

    • Shrnutí

      Tato kapitola navazuje na vysvětlení odchylek reálného produktu, které souvisejí se změnou míry inflace (skutečné a očekávané). Vývoj tržních ekonomik tento závěr jednoznačně potvrzuje. Vývoj míry inflace a produkční mezery znázorňujeme prostřednictvím modelu agregátní poptávky a agregátní nabídky (model AD-AS). Model agregátní poptávky a nabídky vysvětluje nejen, proč dochází ke změnám reálného produktu, ale současně také, proč se mění míra inflace. Tento model zdůvodňuje, co určuje rovnovážný vývoj ekonomiky, resp. čím je určena makroekonomická rovnováha.

      Centrální banka představuje instituci, která významným způsobem působí na vývoj tržních ekonomik změnami reálných úrokových sazeb. Stanovuje základní úrokové sazby (zpravidla repo sazbu) a vstupuje na peněžní (mezibankovní) trh, který ovlivňuje operacemi na otevřeném trhu.

      Skutečnost, že centrální banka je nejdůležitějším subjektem, který určuje výši úrokových sazeb v ekonomice, znázorňujeme křivkou MP. Křivka ilustruje pravidlo měnové politiky a vyjadřuje reakci centrální banky (prostřednictvím změny reálných úrokových sazeb) na vývoj míry inflace a produkční mezery. Pravidlo měnové politiky (reakční funkce centrální banky) charakterizuje politiku centrální banky, které v souladu se svými záměry a prognózou udržuje (resp. mění) úroveň reálných úrokových sazeb tak, aby dosáhla cílového stavu inflace. Centrální banka nejen cíluje inflaci (tj. sleduje vyhlášený inflační cíl), ale současně stabilizuje ekonomiku při úrovni produktu, který neakceleruje inflaci.

      Agregátní poptávku představuje celkové množství statků a služeb, které chtějí domácnosti, firmy, vláda a zahraniční odběratelé koupit při dané míře inflace. Celkový objem plánovaných výdajů je klíčový pro rozhodování všech ekonomických subjektů především pak producentů. Agregátní poptávka určuje objem produkce v krátkém období. Jsou-li nízké plánované výdaje, je i nízký objem produkce. A naopak jsou-li výdaje vysoké, je i produkce vysoká. Platí tedy, že rovnovážná produkce je rovna AD v krátkém období. Mezi AD a produkcí platí přímý vztah: vyšší AD znamená vyšší produkci. Tento vztah platí i opačně. Vyrábí-li ekonomika více zboží a služeb, zvyšuje se odměna za práci, roste soukromá spotřeba a zvyšuje se agregátní poptávka.

       AD vyjadřuje úroveň celkových výdajů ekonomiky (Y) při určité velikosti míry inflace (ꙥ); Y = f(ꙥ) a je  odvozena ze vztahu mezi rovnováhou na trhu statků  a služeb a pravidlem měnové politiky CB.

      Pokud se reálný produkt odchyluje od potenciálního produktu, dochází k produkční mezeře. Pokud je tato mezera kladná (Y > Y* ), centrální banka reaguje zvýšením reálných úrokových sazeb, které snižují celkové plánované výdaje. Pokud je produkční mezera záporná (Y < Y* ), potom centrální banka reaguje poklesem reálných úrokových sazeb, což zvyšuje celkové plánované výdaje.

      Z teoretického hlediska je při odvozování  křivky AD nutné rozlišovat mezi exogenní a endogenní peněžní nabídkou, funkcí peněz a režimy měnové politiky.

    • ikona Soubor
      Téma 9 Soubor
      Dokument PDF
    • ikona Soubor
      CVIČENÍ 9 REAKČNÍ KŘIVKA MP Soubor
      Dokument PDF
    • ikona Soubor
      CVIČENÍ_AD - úlohy vč. výsledků Soubor
      Dokument PDF
    • ikona Soubor
      CVIČENÍ_AD Soubor
      Dokument PDF
    • ikona Soubor
      CVIČENÍ 9_úlohy_MP_ vč. řešení Soubor
      Dokument PDF

  • 10. AD-AS: AS_krátké období, rigidity, trh práce z pohledu nových keynesiánců

    Cíl tématu

    Cílem tématu je vymezení AS v krátkém období, pochopit, jak míra inflace působí na rozhodování firem o velikosti jejich produkce  a jaké jsou příčiny pomalého přizpůsobení cen (nepružnosti cen). Také se studenti hlouběji seznámí s faktory, které mají vliv na inflaci. V rámci kapitoly bude představen i trh práce z pohledu nových keynesiánců

    Klíčová slova

    Agregátní nabídka, produkční mezera, inflační očekávání, cenové rigidity, nákladové šoky

    Požadované vstupní znalosti

    Studijní literatura

    Výchozí: Soukup a kol.: kap. 12; str. 352 – 372; kap. 9.3; str. 260 - 265; 

    Dopňující: Mach: kap.4.2.8; str.227 – 236

    Doplňující: Cahlík a kol.: kap. 11; str. 161 - 167

    • Obsah (osnova) tématu:

      • Východiska
      • SRAS
      • Faktory ovlivňující míru inflace
      • Příčiny rigidit
      • Nominální nabídkový šok
      • Souvislosti mezi SRAS a Phillipsovou křivkou rozšířenou o očekávání

    • Shrnutí

      Agregátní nabídka znázorňuje velikost reálného produktu, jenž jsou ochotny firmy nabízet při různých mírách inflace. Základní rozdíl v chování firem při určování cen a při změně nabízené produkce je délka období. Rozlišujeme krátké a dlouhé období. V dlouhém období dochází k přizpůsobení všech cen včetně mezd – míra inflace se mění, resp. má tendenci akcelerovat nebo decelerovat. V dlouhém období se ekonomika nachází na úrovni potenciálního produktu (resp. roste tempem, které odpovídá růstu potenciálního produktu). V krátkém období byl zaveden předpoklat, že firmy plně uspokojují poptávku po své produkci. V krátkém období je tak velikost reálného produktu určena agregátní poptávkou.Pokud se ekonomika nachází na úrovni potenciálního produktu, míra inflace je stabilní a je určena inflačními očekáváními v předchozím období. Skutečná míra inflace je stejná jako očekávaná míra inflace. V krátkém období se ceny pomalu přizpůsobují pod vlivem změn agregátní poptávky. Tento jev můžeme označit jako tzv. rigiditu (nepružnost) cen. Firmy vyrábějí vyšší objem produkce a přizpůsobují vyráběnou produkci agregátní poptávce, míra inflace se mění pomalu. To platí za předpokladu, že nedochází k výrazným nákladovým šokům. 

      Rostoucí průběh krátkodobé křivky agregátní nabídky současně vychází z Phillipsovy křivky a Okunova zákona, kde změny v míře nezaměstnanosti
      a odchylky skutečného produktu od potenciálního produktu (produkční mezera) mají vliv na změny míry inflace. Cenové strnulosti vysvětlují skutečnost, že sklon krátkodobé křivky agregátní nabídky je pozvolný, protože nepružnosti mají tendenci v krátkém období zpomalovat růst míry inflace.

      Pokud se ekonomika nachází v kladné produkční mezeře (Y > Y*), výrobní faktory jsou přetěžovány, rostou jejich ceny a stávají se méně dostupné. Rostou tlaky na míru inflace a inflační očekávání se zvyšují. Křivka krátkodobé agregátní nabídky SRAS se posouvá nahoru. Pokud se ekonomika nachází v záporné produkční mezeře (v recesi), výrobní kapacity jsou nevyužity a zpravidla roste nezaměstnanost. Firmy se dostávají
      do odbytových potíží a nemusí zahrnout do nákladů a následně cen dosavadní (očekávanou) míru inflace. Míra inflace proto bude mít tendenci zpomalovat (decelerovat). Zpomalení míry inflace vede k přehodnocení inflačních očekávání v příštím období. Křivka krátkodobé agregátní nabídky se posouvá dolů. Pokud se ekonomika nachází na úrovni potenciálního produktu (existuje nulová produkční mezera), míra inflace se vyvíjí stabilním tempem (je určena inflačními očekáváními). Potenciální produkt je proto také označován jako produkt, který nezrychluje (neakceleruje) míru inflace.

      Téma se také věnovalo trhu práce z pohledu nových keynesiánců. Noví keynesiánci rozlišují nominální a reálné rigidity. Nominální rigidity jsou spojeny s nepružnými nominálními cenami zboží a služeb a nominální mzdami. Reálné rigidity souvisí s relativními cenami (včetně reálné mzdy).Teorie efektivnostní mzdy je jednou z koncepcí nové keynesiánské makroekonomie. Podle této teorie firmy udržují reálné mzdy nad jejich rovnovážnou úrovní a nemají zájem mzdy na rovnovážnou úroveň snižovat. Příčinou je zejména snaha firem snížit fluktuaci pracovníků a stimulovat jejich výkonnost. Trh práce se ovšem v této situaci nevyčistí a důsledkem je vyšší nezaměstnanost - model trhu práce s efektivní poptávkou po práci. Studenti se také seznámili s alternativou ke koncepci přirozené míry nezaměstnanosti je hypotéza hystereze na trhu práce. Hypotéza hystereze je založena na představě o dlouhodobém a stálém vlivu minulého vývoje míry nezaměstnanosti na její současnou úroveň.

    • ikona Soubor
      Cvičení_AS Soubor
      Dokument PDF
    • ikona Soubor
      Cvičení 10 - řešení Soubor
      Dokument PDF

  • 11. AD-AS: AS_ dlouhé období. Makroekonomická rovnováha. Inflace a její řešení

    Cíl tématu

    Cílem je pochopit vnitřní příčiny inflace, seznámit se se vzájemným vztahem mezi mírou růstu cenové hladiny - mírou inflace a mírou změny rovnovážné produkce z ndůvodů, poptákových a nabídkových šoků. Studenti se způsoby léčby poptávkové a nabídkové inflace. resp. se strategiemi jejího omezování. Tato část navazuje na výklad Phillipsovy křivky a pojednání o současné úloze CB v ekonomice. 

    Klíčová slova

    inflace, poptávková inflace, nabídková inflace, neutrální reakce, potlačovací politika, akomodativní politika,  dlouhé období, metody cold turkey, gradualistická metoda

    Požadované vstupní znalosti

    Phillipsova křivka, AS v krátkém a dlouhém období, cílování inflace CB

    Studijní literatura

    Soukup a kol.: kap. 13; str. 373 – 403; 

    Mach: kap.6; str.280 – 309

     

  • 12. Dlouhodobý ekonomický růst.

    • Cíl tématu:

      Cílem tématu je pochopit podstatu dlouhodobého ekonomického růstu, identifikovat hlavní determinanty růstu a porozumět podstatě Solowovu modelu exogenního růstu a vybraným modelům endogenního růstu.

      Klíčová slova:

      Potenciální produkt, technický (technologický) pokrok, agregátní produkční funkce, exogenní proměnná, endogenní proměnná, kapitálová intenzita, výnosy z rozsahu, průměrná produktivita práce, stabilní (stálý) stav

      Požadované vstupní znalosti:

      Student by měl znát pojmy (z předmětu Mikroekonomie II) výnosy z variabilního vstupu, výnosy z rozsahu, mezní produkt (produktivita) práce, kapitálu apod. Sledované jsou budovány na mikroekonomických základech (mikroekonomická fundace makroekonomie).

      Upravit

    • Obsah (osnova) tématu

      •Ekonomický růst
      •Zdroje ekonomického růstu
      •Základy růstového účetnictví
      •Vybrané teorie:
      –Klasické
      –Keynes
      –Neoklasické
      –Endogenní
      –Nová institucionální ekonomie
      •Reálná konvergence
      •Hlavní závěry
      •Solowův model

    • Následující dva soubory jsou výňatkem z knihy:

      NEDOMLELOVÁ, I. Vybrané teorie ekonomického růstu. Liberec: Technická univerzita v Liberci. 2011. ISBN 978-80-7372-801-4.

       

    • ikona Soubor
      Téma 12 Solowův model ekonomického růstu Soubor
      Dokument PDF
    • ikona Soubor
      Téma 12 Modely endogenního růstu Soubor
      Dokument PDF
    • ikona Soubor
      Téma 12 Soubor
      Dokument PDF
    • ikona Soubor
      Téma 12 Teorie reálnéno ekonomického cyklu Soubor
      Dokument PDF
    • ikona Slovník
      Základní pojmy Slovník
    • ikona Soubor
      Cvičení 12 Soubor
      Dokument PDF
    • ikona Soubor
      Cvičení 12 - řešení Soubor
      Dokument PDF

    • Následující dva soubory jsou výňatkem z knihy:

      NEDOMLELOVÁ, I. Vybrané teorie ekonomického růstu. Liberec: Technická univerzita v Liberci. 2011. ISBN 978-80-7372-801-4.

       

  • Cvičný test