Studijní opora: Klasifikace výrobních procesů (NEW)

5.3. Kombinované systémy řízení

Zástupcem kombinovaného systému je aplikace teorie omezení (TOC – Theory of Constraints). Autorem je E. M. Goldratt. Podstatou tohoto systému je známá skutečnost, že v každém systému se vyskytují úzká místa, která omezují jeho výkonnost.

Z původních aplikací teorie na řízení výrobních procesů a se časem stala nová filozofie řízení podniků. Teorie omezení v této souvislosti soustřeďuje pozornost na skutečnost, že pro realizaci vysoké rentability podnikání je rozhodující dosahování vysokého průtoku, který rozhoduje o tom, jak rychle je podnik schopen pořízené zásoby transformovat do tržeb. (Gros, 2016)

Příklady úzkým míst, na které je potřeba zaměřit pozornost:

• kapacitní omezení ve výrobě,
• omezená kapacita dopravy,
• nedostatek vstupů,
• nedostatek pracovníků,
• nedostatek finančních prostředků,
• pokles požadavků zákazníků.

Proces implementace teorie úzkých míst začíná formulací cíle a kritérií dosažení, pokračuje identifikací omezení – úzkého místa, zabezpečení jeho plného využití, stanovení výrobní dávky a vytvoření zásobníku před úzkým místem, končí rozpisem úkolů a delegováním pravomocí. (Podrobněji např. Gros, 2016.)

Jako nejperspektivnější systémy řízení výroby se dnes ukazují kombinované systémy. Kombinace tlaku a tahu s aplikací teorie omezení využívá přednosti všech principů.