Studijní opora: Řízení procesů v podniku (NEW)

5.1. Klasifikace procesů

Existuje řada různých klasifikací procesů, ale nejčastěji uváděné a odborníky doporučované je členění do tří kategorií z hlediska důležitosti a účelu procesu. Toto členění umožňuje získat základní přehled o procesech z hlediska přidávání hodnoty pro zákazníka ve vztahu k poslání organizace. Základními typy procesů jsou dle Grasseové et al. (2008):

• hlavní (klíčové) procesy,
• podpůrné procesy,
• řídící procesy.

Hlavní procesy (též označované jako klíčové) vytvářejí hodnotu v podobě výrobku nebo služby pro externího zákazníka, jsou jimi zajišťovány hlavní podnikové funkce pro uspokojení potřeb zákazníka. Vstupem pro tyto procesy je potřeba externího zákazníka a výstupem potom schopnost organizace tuto potřebu plnit. Tím přímo přispívají k naplnění poslání organizace (Gála, Pour a Šedivá 2015). Hlavní procesy přinášejí společnosti přidanou hodnotu v podobě zisku. Jsou navenek viditelné, managementem jednoduše identifikovatelné, ale obvykle také komplikované. Mohou to být například analýza požadavků zákazníka, návrh produktu, výroba produktu, realizace prodeje, expedice, poprodejní servis, marketing a další.

Podpůrné procesy mají funkci podpůrného charakteru k hlavním procesům. Zajišťují podmínky pro jejich fungování a dodávají jim své výstupy (hmotné/nehmotné) (Máče 2013). Tyto procesy nepřinášejí společnosti žádný přímý zisk. Příklady podpůrných procesů jsou personální řízení, technický rozvoj, rozpočty, školení, logistika apod. (Janíček a Marek 2013).

Řídící procesy jsou interní procesy, které se vzájemně ovlivňují s jinými procesy. Jsou specifické pro organizaci, realizované jejím managementem a stejně jako procesy podpůrné nepřinášejí žádnou přidanou hodnotu. Slouží k rozvoji a řízení výkonu organizace. Tento typ procesu má v konečném důsledku vliv na rozhodování v organizaci. Typickým řídícím procesem jsou tvorba strategie nebo plánování. Mnohdy jejich výstupem je stanovení ukazatelů pro to, jak měřit výkonnost ostatních procesů (Váchal a Vochozka 2013). Řídící procesy představují strukturované postupy k provádění klíčových rozhodnutí (Mašín a Mašín 2012). Řízení, jakožto proces využití dat pro realizaci rozhodnutí, nejlépe funguje, když staví na strukturovaném a kvantifikovatelném přístupu a je podpořen nástroji a metodami pro zvyšování produktivity (Mašín a Mašín 2012).

Dalším důležitým hlediskem je rozlišení výrobních a nevýrobních procesů. Ve výrobních procesech dochází k přeměně hmotných vstupů (surovin a materiálu) na hotové výrobky. Nevýrobní procesy zahrnují procesy administrativní a řídící. Administrativní procesy vytváří sestavy, data a informace pro interní zákazníky (jiné procesy) a např. faktury, daňové doklady a datové soubory pro externí zákazníky (Mašín a Mašín 2012). Nevýrobní procesy ve výrobním podniku jsou ty, které se uskutečňují jak ještě před výrobou (např. marketingový průzkum) a v průběhu výroby (např. údržba, oprava nářadí), ale i po skončení výroby (např. servis, dodání).