Majetek, dluhy, vlastní kapitál - jejich obraz v rozvaze podniku

5.2 Kritéria pro třídění rozvahových položek

Základním hlediskem třídění aktiv je jejich funkce a s ní spojená doba vázanosti v reprodukčním cyklu podniku. Z hlediska času se aktiva účetně člení na dlouhodobá a krátkodobá, přičemž určující hranicí je jeden rok. Obvyklou vlastností dlouhodobých aktiv je to, že při jejich využití nemění formu a jsou využitelná déle než jedno účetní období, v rozvaze jsou označena jako aktiva stálá. Za dlouhodobá aktiva se zároveň považují pouze ta, která jsou pro účetní jednotku významná.

Za kritérium významnosti se považuje stanovená určitá výše pořizovací hodnoty dle rozhodnutí účetní jednotky (pozn.: Česká daňová legislativa však pro účely zjištění základu daně z příjmů považuje za hmotný majetek ten, jehož tzv. vstupní cena překročí částku 80 000 Kč, nehmotný majetek t.č. není zákonem o daních z příjmů řešen). Základní charakteristikou oběžných aktiv je to, že jakmile vstoupí do reprodukčního procesu, jednorázově se spotřebují, tj. rychle se přemění do jiné formy.

V rozvaze tedy členíme jednotlivá aktiva na tři základní skupiny, a to na stálá (fixní, neoběžná), oběžná, případně ostatní. V rámci těchto tří skupin jsou v souladu s českou účetní legislativou aktiva v rozvaze sestavena od těch, která jsou vázána nejdéle, tj. jsou nejméně likvidní, až po ta, která jsou vázána jen krátce, tj. jsou nejvíce likvidní. Některé země přistupují k vykazování aktiv v opačném pořadí – od nejlikvidnějších k nejméně likvidním.

U zdrojů (pasiv) je základním třídícím kritériem vlastnický pohled na majetek (způsob nabytí aktiv) a podle toho rozlišujeme zdroje na vlastní (vlastní kapitál), cizí, případně ostatní. Dalším třídícím znakem je opět čas, vlastní kapitál znamená dlouhodobý způsob financování, cizí zdroje je třeba rozlišit na ty, které jsou splatné do roka (krátkodobé), a na ty, u nichž je lhůta splatnosti dohodnuta na období delší než dvanáct měsíců (dlouhodobé).