Princip oceňování v účetnictví a jeho dopady na účetní informace

8.6 Aplikace zásady opatrnosti při oceňování

Informace obsažené v účetních výkazech by měly být věrné a poctivé a při dodržení předpokladu trvání podniku i opatrné. Podnikatelská činnost je však spojeny s riziky, to znamená, že podnik by měl očekávané zisky zachytit a vykázat, až když je skutečně realizuje, na rozdíl od nákladů, které by měly být zachyceny do účetních knih v okamžiku jejich prvotního rozpoznání.

Zásada opatrnosti spočívá ve stanovení účetních odhadů v podmínkách nejistoty tak, aby aktiva a výnosy podniku účetní jednotka nenadhodnocovala, závazky a náklady nepodhodnocovala. Zásada opatrnosti v účetnictví vede k vykázání spíše podhodnoceného výsledku hospodaření, což se však v účetnictví nesmí dít záměrně.

Uplatnění zásady opatrnosti znamená, že aktiva by měla být obecně oceněna ve výši, která odpovídá očekávanému prospěchu, který z nich do podniku poplyne. Snižuje-li se očekávaný prospěch z daného aktiva, snižuje se i hodnota aktiva.

Hlavními nástroji prosazování zásady opatrnosti v účetnictví je korekce ocenění aktiv pomocí tvorby opravných položek, korekce ocenění závazku včetně tvorby rezerv a korekce odpisů.

Opravné položky. V případech, kdy k datu sestavení účetních výkazů je při inventarizaci zjištěno, že dosavadní účetní ocenění aktiva je vyšší než prospěch, který lze podle očekávání z tohoto aktiva v budoucnu získat, podnik přistoupí ke snížení dosavadního účetního ocenění aktiva a rozdíl z ocenění zahrne do nákladů vykazovaného období. Někdy je označováno jako zásada „nižší z hodnot“ (LCM – lower of cost market).

Rezervy. Na straně závazků bude zásada opatrnosti požadovat zvýšit účetní ocenění závazků tam, kde lze v budoucnu očekávat jejich vyšší plnění. Jedním z nástrojů je tvorba rezerv, které představují budoucí závazky s nejistou výší a nejistým obdobím, kdy nastanou. Tvorba rezerv se promítá do nákladů, tj. začne snižovat výsledek hospodaření dílčí částkou poprvé za období, kdy bylo riziko identifikováno.