Harmonizace finančního účetnictví - obecně uznávané účetní zásady

9.5 Spolehlivost

Zásada věrného a poctivého zobrazení

Této zásadě dává přednost stále více zemí. Každá operace je zkoumána z hlediska její podstaty bez ohledu na její daňové a právní dopady. Účetní legislativa ČR vymezuje tuto zásadu takto: „Účetní jednotky jsou povinny vést účetnictví tak, aby účetní závěrka sestavená na jeho základě podávala věrný a poctivý obraz předmětu účetnictví a finanční situace účetní jednotky. Zobrazení je věrné, jestliže obsah položek účetní závěrky odpovídá skutečnému stavu, který je přitom zobrazen v souladu s účetními metodami, jejichž použití je účetní jednotce uloženo na základě tohoto zákona. Zobrazení je poctivé, když jsou při něm použity účetní metody způsobem, který vede k dosažení věrnosti ..."[1]

Věrnost a poctivost je českou legislativou chápána jako dodržování ustanovení zákona o účetnictví, což je přímém rozporu s obecně přijímaným významem této zásady; pokud je vyhověno požadavku zákonodárce a nelze tak zobrazit ekonomickou podstatu operace, dochází ke značnému zkreslení informací o účetní jednotce. Při respektování obecně uznávaných účetních zásad, využívání aktivní a pasivní funkce, účetnictví plní svoji základní funkci a poslání: správně zobrazovat skutečnosti, které jsou jeho předmětem. Problém mnoha zemí kontinentální Evropy včetně ČR spočívá ovšem v tom, že ve svém národním účetnictvíspatřují přednostně nástroj vykázání daňové povinnosti. Věrný obraz se v těchto zemích chápe jako zobrazení, jež není v rozporu s žádnými tedy ani daňovými a dalšími právními aspekty platnými v dané zemi, avšak tím nemohou dosáhnout věrného a poctivého zobrazení tak, jak je chápáno účetnictvím v pravém smyslu.

Zásada ekonomické podstaty

Tento koncept souvisí se zásadou věrného zobrazení. Je někdy vysvětlován na principu "obsah nad formou", tzn. že primárně bychom měli zobrazit ekonomickou podstatu hospodářských operací bez ohledu na formální požadavky regulátora. Měli bychom vždy upřednostnit skutečné ekonomické dopady dané transakce. Rozpor a nedodržení této zásady v českém prostředí lze demonstrovat např. na účetním zobrazováním leasingu u nájemce. Majetek pořízený na základě leasingové smlouvy přináší podniku, pokud je využíván, zisky. Podnik rozhoduje, jak majetek použije, je plně pod jeho kontrolou. Rovněž získání tohoto majetku proběhlo na základě minulých událostí a jsme schopni jej spolehlivě ocenit. To vše jsou atributy, podle kterých takový majetek naplňuje definici aktiva dle Koncepčního rámce IFRS, účetní jednotka by ho, dle ekonomické podstaty transakce, měla zobrazit v aktivech. V českých podmínkách však máme legislativní povinnost vykázat na rozvaze pouze takový majetek, jež je ve výhradním vlastnictví daného subjektu a pronajatý majetek na základě leasingové smlouvy budeme sledovat pouze na podrozvahových účtech.

Zásada opatrnosti

znamená, že oceňování majetku má zohledňovat i případná rizika či ztráty, do účetních výkazů se mají zachycovat pouze zisky skutečně realizované, ztráty a závazky se sem naopak mají zahrnout, i když jejich výše není ještě přesně známá. Rada pro tvorbu amerických účetních standardů (FASB) zdůvodňuje nezbytnost uplatňování tohoto přístupu takto: „Opatrnost ve výkaznictví založená na zdravém skepticismu zakládá důvěru ve výsledky a z dlouhodobého hlediska nejlépe slouží všem odlišným zájmům (uživatelů účetních výkazů)."[1] Tento princip se odráží v uznávání výnosů a nákladů - výnosy je třeba uznat pouze tehdy, jestliže jsou racionálně určité, a náklady tehdy, jestliže jsou racionálně možné. V rámci této zásady se dále uplatňuje pravidlo „nižší z hodnot", která znamená, že při oceňování je volena ze všech možností ta nejnižší hodnota. Český zákon o účetnictví k tomu uvádí: „Účetní jednotky při oceňování ke konci rozvahového dne zahrnují jen zisky, které byly dosaženy, a berou v úvahu všechna předvídatelná rizika a možné ztráty, které se týkají majetku a závazků a jsou jim známy do okamžiku sestavení účetní závěrky, jakož i všechna snížení hodnoty bez ohledu na to, zda je výsledkem hospodaření účetního období zisk nebo ztráta ... Ustanovení ... vyjadřují rezervy, opravné položky a odpisy majetku."[2]

Je možné potvrdit, že obsahové vymezení zásady opatrnosti je v české legislativě aplikováno v souladu s obecně uznávaným principem, české předpisy navíc určují konkrétní metody, kterými se této zásady dosahuje.

Úplnost

znamená, že informace ve výkazech musí být co nejkompletnější, aby neomezily významnost předložených výkazů. Veškeré důležité opomenutí by mohlo způsobit, že účetní závěrka by mohla být zavádějící. Naopak pokud náklady na zjištění požadované informace by měly převážit efekt plynoucí ze znalosti jejího obsahu, v rámci zásady významnosti nebudeme tuto informaci brát do zřetele.