MÉDIA A MEDIÁLNÍ KOMUNIKACE - studijní text
5. Druhy médií. Tištěná a elektronická média.
5.3. Rozhlasové vysílání
Rozhlas sehrál roli průkopníka elektronických médií.
Jeho vznik se datuje do začátku 20. století. Na přelomu století došlo
k významným vynálezům, které vznik tohoto nového média umožnily. První
rozhlasové vysílání v dějinách se datuje do roku 1906. V roce 1920
zahájila v Pittsburghu pravidelné rozhlasové vysílání první komerční
rozhlasová stanice na světě, KDKA. O dva roky později bylo v Anglii
zahájeno první pravidelné rozhlasové vysílání BBC (British
Broadcasting Company). V průběhu několika málo let zahájily vysílání
stanice v dalších státech – 1922 v SSSR, 1923 v Německu, Belgii,
Španělsku a také u nás, v r. 1924 ve Finsku a Itálii, v r. 1925
v Norsku, Polsku, Japonsku, Mexiku.
První rozhlasovou stanicí v Československu byl Radiojournal, který zahájil vysílání 18.5.1923 ve Kbelích. Zpočátku neexistoval český název pro toto médium, používal se mezinárodní název rádio. Autorem slova „rozhlas“ je redaktor Národních listů Richard Durdil. Slovo, které začal používat v roce 1924, se velmi rychle vžilo. Stejně tak už zůstal v našem slovníku i původní název rádio.
Program byl na počátku rozhlasového vysílání jednoduchý a převažovala v něm reprodukce vážné hudby a osvětové přednášky. Od 30. let však rychle narůstala žánrová pestrost. Do původně osvětově a výchovně založeného obsahu pronikaly zpravodajské relace, reportáže, které velmi poutaly pozornost posluchačů, protože zprostředkovávaly skutečný život, děj, události, a především zábava. A samozřejmě reklama.
V naší společnosti mělo také velkou tradici rozhlasové vzdělávání. Rozhlas se stal od počátku svého působení v naší zemi součástí české kultury, životního stylu a vlivnou vzdělávací institucí. V minulosti byla vytvořena řada pořadů vynikající odborné i didaktické úrovně, a to pro dospělé i pro děti, dokonce i pro ty nejmenší posluchače (např. Hajaja, rozhlasové pohádky). Vzdělávací funkce rozhlasu rostla, po několik generací si udržela vysokou úroveň a rozhlas byl významnou součástí celoživotního vzdělávání. 90. léta minulého století však přinesla narušení této dlouholeté tradice a nastalo období úpadku – směřování k bulváru a komerci. Vzdělávací pořady byly z vysílání vytěsňovány, protože mají nižší sledovanost. Dnes je naneštěstí vzdělávací funkce rozhlasu téměř úplně potlačena. Poklesla kulturní i jazyková úroveň i počet původních pořadů. Primitivní hovorový jazyk zvláště v komerčních stanicích má být projevem spontánnosti a živosti a „přiblížení se“ posluchači. Prakticky nevznikají nové vzdělávací pořady.
V ČR má největší sledovanost z celoplošných vysílacích stanic ČRo 1 s tradičním názvem Radiožurnál s nejpestřejším programovým složením (populární hudba, zpavodajství, publicistické pořady, specializované pořady věnované sportu, kultuře, dopravě, autentická vyjádření politiků a dalších osobností apod.). Na druhém místě ve sledovanosti je ČRo 2 – Praha s programovou nabídkou pro všechny věkové skupiny včetně dětí, přinášející i tradiční pořady jako Meteor, Hajaja, Toulky českou minulostí a nabízející kromě publicistických pořadů také pořady zábavné, literární a dramatické, vzdělávací.
Třetí stanicí Českého rozhlasu se specifickým zaměřením a úzkým okruhem posluchačů je ČRo 3 – Vltava, jejíž hlavním cílem je zprostředkovat posluchačům kulturu a umění – hudební i slovesné. Vzhledem k zaměření programu a k významnému podílu pořadů se vzdělávacím prvkem lze hovořit o edukačním charakteru této stanice. Některé z pořadů jsou adresovány konkrétně dětem.
Čtvrtá stanice ČRo 6 je stanicí analytické, politické a ekonomické publicistiky.
Rozhlas má mezi ostatními médii specifické postavení. Je to jediné médium, které se zvláště mezi mladou generací dostalo téměř výhradně do role pouhé kulisy jiných činností. Poslech rozhlasu jako hlavní činnost se redukoval na minimum a přetrvává spíše mezi starší generací (pravděpodobně jednak z důvodu již ustálených návyků z dob, kdy rozhlas hrál v životním poli člověka významnější roli, jednak proto, že starší generace nepřijímá nová média a zvláště internet do takové míry jako generace dětí a mládeže, a setrvává u médií původních).
Na všech stanicích Českého rozhlasu lze nalézt pořady, využitelné pro výuku nebo v mimoškolním vzdělávání. Na ČR 1 jsou to např. pořady popularizující vědu a techniku (např. Satelit, Trendy), vědomostní soutěž Máte na to, každodenní seriály na různá historická a politická témata (Benešovy dekrety, Evropská unie) nebo živé vysílání pro Romy Roma Vakeren. Na ČRo 2 najdeme vědecko-technické magazíny (Meteor, Periskop), Odysseu o historii a přírodě, Toulky českou minulostí nebo Jazykový koutek. Na ČRo 3 – Vltava je pořadů využitelných ve vzdělávání velké množství, pro příklad uveďme Schůzky s literaturou, Historický klub, Slovo o hudbě, Potulky knihami a časem. I ČRo 6 přináší zajímavé a využitelné pořady jako Osobnosti evropské politické scény nebo Pamětníci.
% Kompletní přehled stanic Českého rozhlasu:
http://www.rozhlas.cz/stanice/portal/
Český rozhlas nabízí na svých internetových stránkách
také „Školní portál
Českého rozhlasu, aneb Taháky do vašich uší“, což je vlastně archiv pořadů
vyráběných se vzdělávacím záměrem přímo pro Portál, čerpajících
z vysílaných pořadů a odkazujících na ně. Ve třech tematických okruzích
jsou zde nabízeny zvukové sestřihy doplněné o průvodní text, zaměřené vždy na
konkrétní problém.
(viz: http://odkazy.rvp.cz/odkaz/g/3709/SKOLNI-PORTAL-CESKEHO-ROZHLASU.html )
C Seznamte se také s velmi zajímavým a užitečným projektem Českého rozhlasu "Čtenářský deník", kde je možné zdarma stáhnout klasická díla české literatury ve formátu MP3:
http://www.rozhlas.cz/ctenarskydenik/portal/
%