MEDIÁLNÍ VÝCHOVA - studijní text

8. Mediální výchova a klíčové kompetence

Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání vytýčil mezi jinými tyto  cíle: „umožnit žákům osvojit si základní strategii učení a motivovat je pro celoživotní učení“, „podněcovat žáky k tvořivému myšlení, logickému uvažování a k řešení problémů“ a „vést žáky k všestranné a účinné komunikaci“. Splnění těchto cílů předpokládá rozvíjení tzv. klíčových kompetencí, z nichž se téma této práce vztahuje zejména ke kompetencím k učení,  k řešení problémů a ke kompetenci komunikativní.

Klíčové kompetence představují komplexní systém vědomostí, dovedností, schopností, postojů, hodnot a jejich vazeb, důležitých pro osobní rozvoj a uplatnění každého jednotlivce ve společnosti. Smyslem a cílem vzdělávání je podle RVP ZV vybavit všechny žáky souborem klíčových kompetencí na úrovni, přiměřené věku a individuálním zvláštnostem, a připravit je tak na další vzdělávání a na plnohodnotné uplatnění ve společnosti.

Jednou z klíčových kompetencí stanovených RVP ZV je kompetence k učení, která zahrnuje mimo jiné schopnost plánovat, organizovat a řídit vlastní učení, vybírat a vyhledávat  vhodné způsoby pro efektivní učení, vyhledávat a třídit informace a na základě jejich pochopení, propojování a systematizace je vhodně a efektivně využívat v procesu učení, v tvůrčích činnostech a v praktickém životě. K rozvinutí této kompetence musí škola žáka naučit mimo jiné číst s porozuměním texty různého charakteru, včetně grafických záznamů – diagramů, tabulek a grafů, pracovat s nimi   a kriticky je hodnotit, samostatně pracovat s učebnicemi a dalšími studijními a odbornými texty a materiály, se slovníky a encyklopediemi a s dalšími informačními zdroji.

V rámci kompetence k řešení problémů si žák vytváří dovednosti vyhledávat informace vhodné k řešení problémů, nacházet jejich shodné, podobné a odlišné znaky a využívat získané informace,  vědomosti a dovednosti k objevování různých variant řešení problémů.

Rozvoj kompetence komunikativní předpokládá mimo jiné porozumění různým typům textů a záznamů a obrazových materiálů a dovednost využívání informačních a komunikačních prostředků pro kvalitní a účinnou komunikaci s okolním světem.

Tyto kompetence se rozvíjejí zejména ve vzdělávacích oblastech Informační a komunikační technologie a Jazyk a jazyková komunikace a prolínají všemi ostatními vzdělávacími oblastmi, včetně průřezových témat.

Vzdělávací oblast Informační a komunikační technologie vede k rozvoji dovedností potřebných k ovládání výpočetní techniky, moderních informačních technologií a masově komunikačních médií, k vyhledávání a používání informací z tištěných i digitálních dokumentů z různých informačních zdrojů – knihoven, televize a rozhlasu, CD-ROM, internetu a databází, a k orientaci v nich. Základní cíle jsou ve vytvoření a upevnění dovedností vedoucích k porozumění úloze informací a ICT, toku informací od jejich vzniku, uložení na médium, přenosu a zpracování až po vyhledání a praktické využití, ke schopnosti formulovat požadavek, porovnávat informace a poznatky z různých informačních zdrojů pro zvýšení věrohodnosti vyhledaných informací. Žák se naučí vyhledávat informace na portálech, v knihovnách a databázích, posoudit jejich závažnost a vzájemnou návaznost, pracovat s nimi v souladu se zákony o duševním vlastnictví, správně komunikovat pomocí různých komunikačních zařízení

Jazyk a jazyková komunikace naplňuje cíle mediální a informační výchovy osvojováním základních pravidel komunikace, dialogu a argumentace, prací s různými typy mluveného, psaného i mimoslovního projevu. Je tradiční vzdělávací oblastí zahrnující výchovu k práci s informacemi. Obecným cílem této vzdělávací oblasti je naučit žáky vnímat a chápat různá jazyková sdělení, číst s porozuměním, kultivovaně psát, hovořit a rozhodovat se na základě přečteného nebo slyšeného textu vztahujícího se k nejrůznějším situacím, analyzovat jej a kriticky posoudit jeho obsah, formální stránku a výstavbu. Žáci si tedy osvojují jazyk jako mnohotvárný prostředek k získávání a předávání informací, k vyjadřování a sdělování potřeb, prožitků a názorů. Součástí jazykového vzdělávání je jednak zvládnutí různých forem interpersonální komunikace a pochopení principu masové komunikace, dále zvládnutí jazyka jako prostředku k získávání informací z různých zdrojů a k práci s jazykovými a literárními prameny a texty různého zaměření, a v neposlední řadě rozvoj čtenářství a pozitivního vztahu k literatuře. Z konkrétních cílů se úzce k mediální a k informační výchově vážou ty, které směřují k dovednostem rozlišit ve sdělení fakta od názorů a hodnocení, ověřovat fakta porovnáváním více zdrojů, rozpoznávat manipulativní komunikaci v médiích a zejména v reklamě, rozlišovat subjektivní a objektivní sdělení a komunikační záměr mluvčího, využívat základy studijního čtení a utvářet vlastní odborná sdělení.

Mediální výchova má dále blízkou vazbu na vzdělávací oblasti Člověk a společnost (žák se učí vnímat, jak se média podílejí na utváření hodnot současné společnosti, a vyhledávat pořady, které mu pomohou nacházet souvislosti mezi minulými a současnými událostmi a mezi jevy a procesy v celosvětovém měřítku) a Umění a kultura (mediální výchova vede žáka k porozumění nejrůznějším uměleckým i mimouměleckým výrazovým prostředkům, s nimiž média pracují, kombinaci jazyka, obrazu a zvuku, média také přinášejí široké možnosti zprostředkování uměleckých děl).