Studijní opora: Řízení výroby (NEW)
4. Organizační uspořádání výrobních útvarů
4.1. Pracoviště
Pracoviště
Pracoviště jsou základním prvkem prostorové struktury výrobního procesu a jsou tvořena pracovníkem a strojním zařízením (což je daný dlouhodobý hmotný majetek), které využívá pracovník k přetváření materiálu.
Pracoviště je vymezený prostor, který je uzpůsobený pro provádění konkrétní výrobní operace. Pracoviště je vybaveno potřebnými pracovními prostředky a organizováno tak, aby operace bylo možno provádět v co nejkratším čase, s nejmenšími náklady i pracovním úsilím, požadované jakosti, při dodržení bezpečnosti práce (Gros, 2016).
Na pracovištích jsou realizovány výrobní operace, které jsou dále děleny na dílčí úkony a pohyby.
Operace je souvislá nepřerušovaná práce, kterou vykonává jeden pracovník (příp. skupina pracovníků) na určitém předmětu (skupině předmětů) na jednom pracovišti ve stanoveném rozsahu. Příklady operace: svaření 2 kusů materiálu k sobě, ohoblování prkna síly 30 mm na sílu 25 mm, přišití knoflíku na košili.
Pracovní úkon je jednoduchá souvislá, přesně ohraničená, ukončená činnosti, která se uskutečňuje v rámci operace. Je zaměřen na činnost určitým nástrojem (stříhání, řezání, lisování, ad.), nebo na umístění obrobku (např. vložení materiálu, upnutí, vyjmutí součásti apod.).
Pracovní pohyb je dále nedělitelná (pozorovatelná a měřitelná) část pracovního úkonu pracovníka (např. uchopení součásti, přemístění, aj.).
Možnosti využití tohoto členění se dozvíte v tématu věnovanému standardizaci výrobního procesu.
Výrobní úsek je tvořen soustavou několika pracovišť, které jako celek umožňují výrobu určitého souboru dílů výrobku.