Podlahové krytiny

1. Úvod - terminologie koberce

Koberce patří do kategorie podlahových textilií, určených na pevný podklad. Pokud pokrývají pouze určitou část podlahové plochy, jsou to kusové koberce. Kusové koberce jsou vzorově a kompozičně zakončené. Vyrábí se v různých velikostech čtverců, obdélníků, oválů či kruhů. Celoplošné textilní podlahové krytiny by se správně neměly nazývat pojmem “koberec“, který je vyhrazen jen pro kusové zboží. V běžném v obchodování se ale nazývá také kobercem nebo celoplošným kobercem, budeme tedy i v těchto textech používat pojem koberec jako všeobecný název pro textilní podlahové krytiny bez ohledu na rozměr.

Mezi funkční vlastnosti koberců patří především tepelná a zvuková izolace prostoru. Hluk je projevem naší doby a tvoří jednu z největších problémů bydlení ve velkoměstech. Podle výzkumů koberec snižuje hluk v místnosti (vznikající chůzí); je tlumen až o několik desítek decibelů. Zkracuje se i dozvuk uvnitř místnosti a zvuk se zjemňuje, takže hovor je zřetelnější a poslech reprodukované hudby a zvukových médií je lepší. Dobré psychofyziologické podmínky pro chůzi bosou nohou jsou neméně důležité, jsou závislé na použité vlákenné surovině a na samotné konstrukci koberce.

Víte, že koberce jsou příznivější pro alergiky jak ostatní hladké podlahové krytiny? Jemné prachové částice představují velký problém pro alergiky. Jsou přímým dráždidlem při vdechování a navíc na sebe navazují další alergeny. Dva německé výzkumné ústavy, Asociace pro alergie a astma a Společnost pro analýzy životního prostředí a interiéru, zpracovávaly studii prašnosti ve vnitřním prostředí. Porovnávaly se prostory s celoplošným textilním zakrytím s hladkými podlahami z laminátu nebo dřeva. Ukázalo se, že v místnostech s textilní podlahovou krytinou je o 50% nižší koncentrace jemných prachových částic. Byla proměřována koncentrace jemného polétavého prachu v ložnicích, dětských pokojích i obývacích prostorech v domácnostech v Severním Porýní – Vestfálsku. V místnostech s pevnými podlahami byla naměřena průměrná denní hodnota 62,9 µg/m², místnostech s koberci jen průměrná hodnota 30,4 v µg/m² (Pidrová, 2006)

            Při výrobě koberců se velká pozornost věnuje dalším užitným vlastnostem jako je např. oděr, elastická pružnost vlasu, línavost, stálobarevnost (nebo odolnost v UV záření) a stálost tvaru. V neposlední řadě se klade velký důraz na nehořlavost podlahových krytin. U koberců s čistě vlněným povrchem je často aplikována protimolová úprava. Antistatická úprava se provádí u syntetických materiálů a zabraňuje nejen vzniku statické elektřiny, ale tím zároveň snižuje přitahování prachu a špinivost koberce.

¨

2. Rodělení podle technologie a podle obchodu

Celoplošné podlahové textilie jsou také vyráběny v nekonečných délkách, ale i v různých šířích (až do 6 m) nejrůznějšími technologiemi. Tyto textilie jsou určeny na celoplošné pokrytí podlahy a všeobecně se o nich hovoří jako o kobercích celoplošných.

Speciální kategorii tvoří nástěnné koberce, které jsou většinou lehčí a umělecky hodnotné (gobelíny, kilimy).

Podle výrobních technik mohou být koberce tkané (běžnou tkací technikou nebo speciálními technikami), vázané (ručně nebo strojově), všívané, vyrobené netkaným způsobem (vpichováním nebo chemicky) a pletené.

 Vázané koberce

• s ručně vázaným vlasem
• se strojně vázaným vlasem

Tkané

• koberce tkané jednoduchými vazebními technikami - jutové, kokosové, kilimové
• koberce tkané speciálními technikami - dvojplyšové, gobelínové (koberce nástěnné – tapiserie)

• koberce tkané prutovou technikou – bruselské, buklé, frizé, velurové

Netkané podlahové textilie

• všívané           s taženým vlasem nebo s řezaným vlasem

• vpichované - hladké, smyčkové
• chemicky pojené –     lepené, velurové s řezaným vlasem

Pletené podlahové textilie

• vyrábí se téměř v zanedbatelném množství, jsou spíše výjimkou

Obchodní dělení podlahových krytin

 Pro obchodní účely se podlahové krytiny rozdělují podle způsobu použití a nároků kladených na tyto podlahové krytiny

• Bytové koberce    - kusové (čtverce, obdélníky, ovály)

- metrové zboží (šíře 2, 3 nebo 5 m)

• Zátěžové koberce – do veřejných prostor, kde se předpokládá velká zátěž při používání
• Kobercové čtverce – kobercové díly o velikosti 0,5 x 0,5 m, které se buď na podlahu lepí, nebo jen skládají do šachovnice
• Čistící zóny – pro vstupy do veřejných prostor
• Běhouny – dlouhé úzké koberce
• Koberečky a sety – speciální doplňky do ložnic, toalet či koupelen
• Schodové koberce – koberce určeny pro vysokou zátěž, které se na schody většinou lepí
• Umělé trávníky (výška vlasu z polypropylenových pásků je 3 cm)

3. Vlákna a nitě k výrobě koberců

Každý vlákenný materiál svými negativními nebo pozitivními vlastnostmi ovlivňuje požadavky kladené na podlahové textilie, volbu výrobní technologie, kvalitu, celkový vzhled, vhodnost použití a nakonec i cenu hotového koberce. Typ použitého vlákna je důležitý pro posuzování kvality výrobku, stejně jako je výška nebo hustota vlasu či výrobní technologie.

 Přírodní vlákna

Typickými materiály pro hladké tkané koberce jsou hrubší přírodní materiály, jako je juta, sisal nebo kokos. Kokosová vlákna se používají k výrobě kobercových běhounů, protože mají vysokou odolnost proti oděru. Kokosová vlákna jsou poměrně tvrdá. Další jejich vlastností je odolnost proti vodě a také jsou přirozeně antibakteriální.

Z přírodních vláken je nejčastěji na vlasové a smyčkové koberce používána hrubší vlna pro své dobré vlastnosti jako je pružnost, mechanická odolnost a částečná odolnost proti ohni. Často se vlna směsuje se syntetickými vlákny. Negativní vlastností vlny je možnost napadení moly, ve vlhkém prostředí i mikroorganismy nebo plísněmi.

ČSN EN 14215 uvádí materiál z přírodních vláken ve vlasu takto: střižní vlna, vlna, zvířecí srst, bavlna, kokos, sisal, hedvábí, mořská tráva, juta.

 Chemická vlákna

Chemická vlákna se používají k výrobě podlahových krytin běžně. Používají je jak syntetická, tak i z přírodních polymerů. Chemická vlákna jsou zabudovaná již standardně téměř ve všech celoplošných podlahových krytinách. Používají se jak klasická vlákna, tak vlákna bikomponentní, tvarovaná nebo profilovaná.

Ze syntetických vláken je nejpoužívanější polyamid. Má dostatečnou mechanickou odolnost, pružnost a dobře se zotavuje po zatížení. Zvyšuje se používání polypropylénových vláken, zejména díky jejich výhodné ceně. Jsou vyráběna i speciální modifikovaná vlákna polypropylénu s řadou vlastností vhodných pro výrobu koberců. Mechanická odolnost a schopnost zotavení je však nižší než u polyamidu. Používá se pro výrobu podkladových vrstev podlahových krytin a také pro výrobu koberců do vlhkých míst, protože vůbec nepřijímá vlhkost. Polyester má nižší pružnost a schopnost zotavení, má dobré mechanické vlastnosti, ale při tření vláken vzniká elektrostaticky náboj. Polyakrylonitril svým omakem nejvíce připomíná vlnu, má však výrazně nižší mechanickou odolnost i schopnost zotavení a jeho hořlavost s unikáním nebezpečných plynů (kyanovodíku) omezuje jeho použití ve veřejném sektoru.

Vlákna z přírodních polymerů (např. viskóza) se používají do vlasového povrchu koberečků, které nebudou významně zatěžované. Takovéto dekorační koberce lze i prát. Vlas ovšem většinou je zmačkaný a velmi rychle se špiní.

ČSN EN 14215 uvádí užívané chemické materiály ve vlasu takto: polyamid, polyamid6.6, akryl, polyester, polypropylen, polyvinylchlorid, viskóza a papír.

Nitě k výrobě podlahových krytin

Nejen vlastnosti vláknen mají vliv na konečné vlastnosti podlahové krytiny. Velmi důležitá je i struktura nití používaná k vyvazování vlasových koberců nebo struktura nití u smyčkových koberců nebo všívaného vlasu. U vyvazovaných koberců se někdy používají jen urovnaná vlněná vlákna bez jakéhokoliv zákrutu, tedy ve formě přástu. Pro hedvábné koberce se používají gréžové nitě získané z většího počtu kokonů (10 - 40). Pro klasické vlněné koberce smyčkové nebo vlasové jsou používány zejména hrubší mykané příze jednoduché nebo dvojmo skané. U všívaných koberců se využívají především tvarované kabílky ze syntetických nekonečných vláken. Pro koberce typu scroll se využívají dvojmo až trojmo skané nitě s vysokým počtem zákrutů. Není výjimkou používání efektních nití, žinylek nebo textilních pásků - tyto nitě se však využívají zejména pro koberce dekorační.Viz obr. dekorační kobereček

obr. Dekorační kobereček                                 Překroucené nitě

4. Ručně vázané koberce

Vázání a tkaní vlasových koberců je jedním z nejstarších řemesel na světě. O kobercích jsou zmínky již v nejstarších pramenech. Jejich pravlastí je Persie a okolní země Středního a Blízkého východu, kde naopak - vzhledem k podnebí - nešlo ani tak o teplo jako o krásu. Byly zhotovované technikou vevazování uzlů z vlněných a řidčeji i hedvábných nití. Tato technika se používá dodnes a umožňuje vytvářet pestrobarevné vzory, ornamenty a celé obrazy a stylizované květy nebo zvířata.

Ukázka předlohy a hotového vyvázaného vzoru vlněného koberce

       K ručně vázaným kobercům se používají jednoduché stavy s horizontálně nebo vertikálně uloženou osnovou. Na osnovní nitě se podle nakreslené předlohy navazují barevné uzlíky z česané nebo mykané vlněné příze, jejichž konce tvoří vlas a zároveň vzor koberce.

                                                                                  Vázání hedvábného koberce

Vlas vlněných koberců může být vytvořen také jen z vlněných vláken, urovnaných a ručně pročesaných, bez zakrucování do příze. Uzle koberce se mohou vázat několikerým způsobem, nejznámější je uzel perský anebo smyrenský (turecký).

Každá řada uzlíků je protkána dvěma vaznými útky v plátnové vazbě. Vlněné koberce mají do 8 uzlů na 1 cm², hedvábné orientální koberce mohou mít až 60 - 100 uzlíků na 1 cm²

                  Smyrenský uzel (turecký)                                                 Perský uzel

Hotové koberce se upravují postřižením (zarovnáním vlasu). Koberce z Číny nebo Indie jsou postřihovány do plastických vzorů tak, aby vynikla např. květina nebo jiný tvar. Tyto koberce se postřihují ručně, často takový koberec postřihuje celá rodina včetně dětí. Vzhledem k ruční práci jsou tyto koberce velmi drahé a často se používají k dekoraci stěn.

5. Jednoduché, tkané koberce hladké

Jednoduchými vazebními technikami jsou tkány koberce nesoucí název podle základních surovinových materiálů, ze kterých jsou vyrobeny. To jsou např. koberce jutové, sisalové a kokosové. Jsou většinou tkány na jednoduchých kobercářských stavech v různých vazbách plátnových, rypsových nebo keprových. Nejčastěji se tyto koberce tkají jako běhouny. Tyto koberce jsou oboustranné.

          Kokosový koberec                              Jutový koberec

Na jednoduchých stavech se také  jednoduchou tkací technikou zpracovávají textilní odpady (úzké pruhy textilií nebo odstřižené okraje tkanin). Tyto běhouny se vyrábí v šíři do 70 cm. Výjimnkou nejsou ani koberce tkané z papíru. Úzké pruhy papíru jsou stočené do formy délkové textilie a pracuje se s nimi jako s běžnou osnovní nebo útkovou nití. Papírové koberce jsou vždy opatřeny úpravou proti hoření.

 Papírový koberec

Kelim (též kilim) je název pro jednoduché perské koberce, závěsy a přehozy, ručně tkané technikou pravých gobelínů.  Kelim  je hladký bezvlasý oboustranný koberec, který má jednu osnovu. Útky zcela zakrývají osnovní nitě a bohatě vzorují. Dostava útku je větší než v osnově. Vzory jsou zpravidla geometrické obrazce. K zamezení větších mezer po osnově jsou delší přímé barevné linie jen ve směru útku a v šikmém směru. Typické pro kilimy jsou klikaté čáry, klikaté rozhraní dvou barev. U útků klasických kelimů často převládá červená, hnědá a černá barva.  

obr. ukázka kelimů

Kelim lze tkát na rámu i na stavu. Na rámu se tká podle návrhu a technického výkresu stejným způsobem jako kelim tkaný na stavu. Při tkaní složitého kelimu a střídání několika útků různé barvy prošlupu musí být vytkávaný tvar předkreslen na papíře. Papír se podkládá pod napnuté osnovní nitě a předkreslené kontury jsou vodítkem pro vytkávání vzoru. Ručně se tkají kelimy na ručních stavech gobelínovou technikou. Strojově tkané kelimy jsou ve vazbách plátnových nebo rypsových.

Konečná úprava kelimů tkaných na rámech je stejná jako u kelimů tkaných na stavu. Kelim se začistí, uvážou a sestřihnou se třásně a koberec se napaří.

6. Strojně vázané koberce

Výroba těchto typů koberců vznikla v anglickém městě Axminster, kde se vyráběly koberce tkané a žinylkové. K

Schéma výroby gripperaxminsterských koberců (ČSN ISO 2424)

1 - řezaný vlas,  2 - osnova vazební,  3 – osnova  vazební dlouhá,  4 - výplňková osnova, 

5 - skřipec, 6 - nůž,  7 - podavač příze

Pro tyto koberce je charakteristické bohaté vzorování, které připomíná ručně vázaný koberec. Vlas v koberci má tvar písmene U.

7. Prutová technika tkaní koberců

Prutovou nebo také bruselskou technikou (název podle místa vzniku této techniky) se tkají koberce buklé, velurové tedy smyčkové (tažené) a s hladkým vlasem (velurovým povrchem). Prutovou technikou lze vyrábět vzory taženého a řezaného vlasu střídáním vkládaných průtů hladkých a řezných. Názvy těchto koberců se vztahují k jejich vlasovému povrchu.

               buklé koberec                                                       kombinace smyček a vlasu

Speciální vazbou provazování tří útků se tkají koberce wiltonské, které mají velurový povrch. Tyto koberce se tkají na prutových tkacích strojích, které mají speciální ústrojí pro zatkávání a vytahování kovových prutů. Pruty mohou být hladké, které po vytažení vytváří na lícní straně smyčky (tažený vlas) nebo zakončené nožem, které při vytahování zároveň smyčky rozřezávají a vzniká tak vlas řezaný. Prutovou technikou lze vyrábět smyčkové koberce typu buklé, vlasové koberce s řezaným vlasem typu velur a vlasové povrchy vzorované pomocí smyček a řezaného vlasu.

Buklé koberce mají povrch tvořený taženými smyčkami. Mají tři základní osnovy (základní = vaznou, výplňkovou a vlasovou) a dva útky. Buklé koberce mohou být jednořádové (jedna vlasová osnova) nebo víceřádová (více barevných osnov).

Řez kobercem buklé  (ČSN ISO 2424, 2008)

1 – tažný prut,  2 - osnova vlasová tvořící smyčky, 3 – podklad - osnova vazní,

4 –výplňková osnova,  5 – další výplňková osnov, spodní,  6 -  podklad útek, 

 Velurové koberce mají hladký vlasový povrch, tvořený řezanými smyčkami. Jsou to vlastně osnovní plyše vyráběné bruselskou technikou na prutových stavech. Výška vlasu se pohybuje od 3 do 8 mm, podle tloušťky zatkaného prutu. Tyto koberce se také nazývají wiltonské, podle své trojútkové vazby.

Podélný řez wiltonským kobercem (ČSN ISO 2424, 2008)

1 – řezný prut,   2 – rozřezaný vlas,  3 - osnova vazní,

4 - osnova výplňková, 5 – výptlňková osnova  spodní, 6 – vazní útek

vzhled vzorovaného koberce s řezaným vlasem

Označení tohoto typu koberce pochází od jména městečka Wilton v jihozápadní Anglii. Wiltonský plyšový koberec se vyznačuje krátkým, řezaným a hustým vlasem, vlasová osnova se zatkává až v pěti barvách. V 21. století se s wiltonskými koberci tkanými v různých zemích na mechanických prutových tkacích strojích  vybavují většinou luxusní hotely.

8. všívané

Všívání patří do netkaných technologií, ale protože všívané koberce jsou nejrozšířenějším druhem koberců, je jim věnovaná samostatná kapitola. Technologie všívání je označována jako „tufting“. Většinou jsou vyráběné jako metrové zboží. Pro celopodlahové krytiny se vyrábí v šířích, 2, 3 nebo 5 metrů. Vlas se všívá do základní tkaniny, která může být zhotovena z juty, z polypropylénových pásků nebo jiných materiálů, např. netkané textilie. Vlastní všívání probíhá tak, že základní textilie se vede ke všívacímu zařízení, kde jsou v jehlovém rámu uloženy jehly s navlečenými vlasovými nitěmi (tvarovaný většinou polyamidový nebo polyakrylový kabílek). Jehlový systém propichuje tlakem jehly nosnou, základní textilii na opěrném stole. Vlasové nitě jsou zachyceny háčkem pod jehlou a vytvoří se tak smyčka. Po vytažení jehly z nosné textilie se textilie posune o určitou délku a celý proces všívání se opakuje. Výška smyčky je řídí podávací rychlostí vlasové nitě. Vlasový povrch všívaných koberců může být smyčkový ze stejně vysokých smyček nebo z různých velikostí smyček. Všíváním lze vyrábět povrchy vlasové, tj. z rozřezaných smyček nebo vlasové povrchy kombinované ze smyček a střiženého vlasu. Pro výrobu všívané podlahové textilie s řezaným vlasem jsou háčky pod jehlami opatřeny řezným nožem.

Obr. Princip tvorby smyčkového vlasu všíváním

 1 - jehla, 2 - háček, 3 - podkladová textilie, 4 - vlasová nit, 5 - smyčka,

obr. Princip tvorby smyčkového a řezaného vlasu všíváním

1 - jehla, 2 - háček, 3 - podkladová textilie , 4 - vlasová nit, 5 - smyčka,

6 - řezaný vlas, 7 - nůž

Nízká smyčka všívaného koberce bývá většinou potištěná a využívá se také u speciálních zátěžových koberců, kde i hustota smyčky je velmi vysoká vysoká.

Vyšší smyčka se používá na bytové koberce. Variantou tohoto typu všívaného koberce je typ užitného povrchu koberce frizé (ČSN 2424), který se často uvádí jako tzv. SCROLL. Norma (ČSN 2424) uvádí doslova, že: "friizé je koberec z vlasové příze s vysokým počtem zákrutů, čímž se vytvoří na užitném povrchu upraveného koberce efekt smyčkování nebo zkadeřeni". Scroll je v doslovném překladu svitek. Místo tvarovaného jednobarevného kabílku se všívá silná dvojmo skaná niť (s předem zafixovaným zákrutem), velmi často v barevném provedení muliné (dvě nebo více seskaných různě barevných nití)

 vzhled užitné vzrstvy koberce frizé = scroll

Střídání smyčkového a vlasového povrchu se v anglické verzi nazývá cut- loop. Pomocí stříhané a tažené smyčky se vatváří časlo vzorování užitného povrchu koberce.

 cut-loop (chéma)

Střídání velkých a malých smyček je ve výrobě všívaných koberců velmi časté, nazývá se berber.

vzhled berberských smyček - nestejně vysoké smyčky

Všechny všité smyčky jsou konečnou úpravou povrchu rozřezány – vzniká velurový povrch, nazývaný také cut-pile.

 měkké plyše povrchy neublíží ani nejmenším

Všívané koberce jsou celkově před dokončením velmi měkké. Základní textilie, do které je všíván vlas musí být prostupná pro jehlu. Proto se v rubu koberce používá dalších sekundárních vrstev nebo zátěrů, které slouží jednak k zafixování smyček, tak k samotnému vyztužení vlastního koberce. "Tento sekundární podklad může být textilie, pryž nebo pěna připojená nebo přilepená ke spodní straně primárního podkladu" (ČSN 2424) Jako sekundární textilie jsou používané perlinkové tkaniny, jutové tkaniny nebo vpichované netkané textilie (plstěný podklad). Podkladem může být také prostý zátěr, který fixuje z rubu upevnění vlasu. Tohoto zátěru se používá např. u všívaných koberečkových setů do koupelen. Z netextilních materiálů se používá nanesení plastu nebo pryže. Pěněná polyuretanová podkladová vrstva činí výsledný koberec velmi pružný, ale pěna se časem láme, rozpadá a vyprašuje. Některé vrstvy podkladu mohou mít speciální vlastnosti. Např. reliéfní podklad, který má protikluzní účinek nebo nepropustný podklad, který nepropustí žádnou kapalinu.

9. Netkané podlahové krytiny

10. Symboly pro koberce

Piktogramy připojované k podlahovým krytinám přímo nebo uváděné v doprovodných dokumentech uživatele informují o tom, jak o podlahovou krytinu pečovat, kam je vhodné ji umístit a některé piktogramy dokládají užitkové vlastnosti té které podlahové krytiny. Některé piktogramy jsou voleny výrobcem, jiné jsou normovány. Například předběžná česká technická norma z roku 2009 ČSN P CEN/TS 15398 uvádí normalizované symboly pro podlahové krytiny a to jak textilní i laminátové.

 Doporučené umístění kusového koberce či celopodlahové textilní krytiny je se vyjadřuje následovnými piktogramy. Dalšími piktogramy se značí některá z významných vlastností podlahové krytiny:

symbol akustická absorbce zvuků

symbol absopce dunivého zvuku

symbol snížení kročejových zvuků

symbol odolnost proti opotřebení

symbol odolnosti proti skvrnám

symbol odolnost proti třepivosti odstřihů

symbol odolnosti vůči slunečnímu záření (stálobarevnost)

symbol pro trvalé použití kolečkových židlí

symbol pro příležitostné použití kolečkových židlí (v domásnostech)

symbol pro rozptylující eloktromagnetický náboj

symbol odolnost vůči hořící cigaretě

symbol pro vodotěsnost podlahových krytin

symbol pro vhodné použití na podlahové topení

symbol pro trvalé použítí na schodiště

symbol pro komfort koberce (nejhorší)

symbol pro komfort koberce (nejlepší)

symbol označující reakci na hoření (vždy doplněno stupněm hořlavosti)

symbol pro čistou střižní vlnu

symbol střížní vlny s příměsí chemických vláken

symbol pro použití v obytných budovách s malým namáháním

symbol pro použití v obytných domech s normálním namáháním

symbol pro požití v lehkém průmyslu s vysokm namáháním

Ucelený soubor všech symbolů pro podlahové krytiny je možno otevřít zde: http://www.floorsymbols.com