Studijní opora: Dodavatelský řetězec (NEW)

1. Úvod ke kapitole Dodavatelský řetězec

Studijní cíle

Studující po nastudování tématu dokáže:

• definovat pojmy dodavatel a odběratel, vysvětlit dodavatelsko-odběratelské vztahy vznikající při uzavření obchodu;
• vysvětlit rozdíl mezi aktivními a pasivními logistickými prvky;
• vysvětlit pojmy materiálový a informační tok;
• definovat pojem dodavatelský řetězec;
• pochopit proces integrace dodavatelského řetězce;
• vysvětlit rozdíl mezi třemi typy dodavatelských řetězců podle úrovně integrace;
• vysvětlit pojmy push princip, pull princip, JIT, JIS, konsolidace přeprav, konsignační sklad;
• pochopit podstatu a důležitost certifikace dodavatelů.

Klíčová slova

dodavatelský řetězec, materiálový vs informační tok, princip push vs pull, integrace dodavatelského řetězce, řízení dodavatelského řetězce, JIT, JIS, konsolidace přeprav, certifikace dodavatelů

2. Vstupme do problematiky řízení dodavatelských řetězců

Současné tržní prostředí je silně konkurenční, proto podniky vymýšlí nové způsoby, kterými by získaly konkurenční výhodu, jejím prostřednictvím si zajistily dobré postavení na trhu a následně i dostatečnou výnosnost. 

Vztahy mezi organizacemi mají různé formy: od běžných forem dodavatelsko-odběratelských obchodních vztahů, obsahujících jednorázové či opakované obchody a transakce, až po tzv. integraci dvou či více partnerských institucí v rámci dodavatelského řetězce. Integrace zúčastněným stranám dokáže přinést řadu výhod. Ačkoliv řízení běžných obchodních vztahů může tradičně mezi podniky převažovat, vzhledem k současným tržním podmínkám je trendem, že se firmy snaží integrovat v různých stupních dodavatelského řetězce.

Řízení dodavatelských řetězců od dodavatele až ke spotřebiteli je považováno za klíč budoucí konkurenceschopnosti, jelikož právě tento typ řetězce umožní zpružnit výrobu (lze vyrábět tzv. na míru) a urychlit celý proces výroby i dodání zákazníkům. V současnosti se již konkurovat cenou příliš nedá, jelikož ta bývá často stlačena až na minimum, tedy na hodnotu nákladů.

Podnik musí při řízení dodavatelského řetězce vytvořit koncept kompromisů v dosahování dílčích cílů. Úkolem logistiky je nahrazení těchto dílčích cílů jedním cílem, a to uspokojením potřeby a požadavků zákazníka, při současném splnění výkonového a ekonomického cíle.

Cílem podniku je tedy zabezpečit efektivní a účinné řízení toku materiálů, aby byl schopen vyrábět produkty s optimálními náklady, a to v době, kdy jsou výstupy podniku požadovány (Lambert, 2000).

3. Dodavatelsko-odběratelské vztahy

Dodavatelsko-odběratelské vztahy jsou jedním z typů obchodních vztahů.

Dodavatel je FO nebo PO, která dodává zboží nebo služby odběrateli. Mezi dodavateli a odběrateli tak dochází k obchodu. Dodavatel vystavuje odběrateli fakturu nebo účtenku. Vůči odběrateli mu vznikne do termínu úhrady pohledávka, kterou musí odběratel zaplatit. Pohledávka zaniká připsáním peněžních prostředků na účet dodavatele nebo vložením hotovosti do registrační pokladny.

Odběratel je FO nebo PO, která odebírá zboží nebo služby od dodavatele. Odběratel může toto zboží nebo služby využít k dalšímu zpracování, prodat konečnému spotřebiteli, nebo. Vůči dodavateli mu vznikne do termínu úhrady faktury závazek, kde odběratel vystupuje jako dlužník, který musí zaplatit za dodávku. Závazek zanikne úhradou faktury odběratelem. (NEOTAX 2018)

K obchodu mezi dodavatelem a odběratelem může dojít buď jednorázově, nebo opakovaně. Dlouhodobé vztahy se spolehlivými obchodními partnery jsou podniky ceněné.

4. Logistika, logistické prvky

Podle Evropské logistické asociace (Pernica 2005, s. 35) lze logistiku charakterizovat jako „organizaci, plánování, řízení a uskutečňování toku zboží, vývojem a nákupem počínaje, výrobou a distribucí podle objednávky finálního zákazníka konče tak, aby byly splněny požadavky trhu při minimálních nákladech a minimálních kapitálových výdajích.”

Poslání logistiky je vymezeno pomocí tzv. 7 S, což znamená zařídit, aby bylo:

1. správné zboží nebo služba,
2. ve správné kvalitě,
3. u správného zákazníka,
4. ve správném množství,
5. na správném místě,
6. ve správném okamžiku
7. a za správnou cenu.

Za pasivní logistické prvky označujeme věci, které probíhají dodavatelským řetězcem. S pasivními prvky se manipuluje nebo se skladují nebo se přepravují. Zahrnujeme do nich suroviny, pomocný materiál, díly, nedokončenou výrobu nebo hotové výrobky, vedlejší produkty výroby. Dále do pasivních prvků zahrneme i obaly nebo přepravní prostředky, které jsou potřeba k pohybu vlastních výrobků nebo materiálu, dílů; ale pouze tehdy, když se tyto obaly a přepravky přemísťují samostatně. Pasivními prvky jsou i různé odpady, které vznikají při výrobě nebo při distribuci či spotřebě, pakliže poté podnik zařizuje jejich opravu, materiálové nebo energetické využití, nebo jako poslední možnost likvidaci. Také informace jsou pasivní logistické prvky, díky nimž vůbec může probíhat materiálový tok nebo pohyb peněz.

Aktivní prvky jsou technické prostředky a zařízení, díky kterým pasivní prvky probíhají dodavatelským řetězcem. Aktivní prvky slouží k provádění logistických funkcí (např. funkce balení; vytváření, rozebírání přepravních či manipulačních jednotek; nakládka, přeprava, překládka, vykládka; uskladňování a vyskladňování; sledování; sběr, zpracování, přenos či uchování informací). Lidská složka je nedílnou součástí aktivního prvku, který musí být obsluhován a řízen. 

5. Dodavatelský řetězec (Supply Chain, SC)

Než bude níže definován pojem dodavatelský řetězec, nejprve je nutné vysvětlit pojmy článek dodavatelského řetězce, materiálový tok a informační tok.

5.1. Článek dodavatelského řetězce, materiálový a informační tok

Jako článek dodavatelského řetězce označujeme “uskupení určitého počtu logistických aktivních a pasivních prvků, které slouží k vykonávání podobných funkcí” (Váchal, Vochozka a kol. 2013, s. 478). Články dodavatelského řetězce mohou být např. továrny, výrobní a montážní linky, sklady a mezisklady; železniční stanice, přístavy, distribuční centra; MO/VO prodejny aj.

Materiálový tok je tok surovin, výrobních zásob, hotových výrobků z místa vzniku do místa jejich spotřeby (Sixta a Mačát 2005, s. 54).  Opačným směrem jsou pak produkty předávány za účelem servisu, recyklace nebo jejich likvidace (Hejduk a Koptík 2010, s. 296).

Informační tok je tok informací/dat potřebných pro činnost procesů (Řepa 2007, s. 104). Informační tok přenáší informace o realizaci objednávek a dodávek. Pohyb informací předchází, doprovází a následuje po dílčích pohybech v materiálovém toku výrobků. 

Na obrázku 1 je znázorněn tok materiálu a informací ve výrobním podniku. Tok informací je nedílnou součástí materiálového řízení, jelikož k funkčnímu toku materiálu podnikem jsou potřeba přesné a včasné informace, které tok materiálu řídí (Sixta a Mačát 2005). Konkrétnější informace pomáhají k vytvoření přesného plánu odbytu, který umožňuje přesněji plánovat výrobu a řídit materiálové zásoby. Tedy, čím spolehlivější a přesnější informace jsou, tím přesněji lze plánovat množství zásob.

Obrázek 1 Schéma materiálového a informačního toku

Zdroj: Sixta a Mačát (2005, s. 51)

5.2. Dodavatelský řetězec - definice

Dodavatelský řetězec (angl. Supply Chain) je:

• „soubor vzájemně propojených článků (podniků, zařízení), které se podílejí na materiálovém a informačním toku a jeho nezbytných transformacích ve výsledný výrobek s cílem maximálně uspokojit konečného zákazníka” (Váchal, Vochozka a kol. 2013, s. 478).
• „…systém tvořený podnikovými procesy všech organizací, které jsou přímo či nepřímo zapojeny do uspokojování požadavků zákazníka“ (Hejduk a Koptík 2010, s. 296).

Všechny procesy v dodavatelském řetězci by měly mít hodnototvorný charakter, přičemž hodnota pro zákazníka se zvyšuje právě ve směru materiálového toku.

Dodavatelský řetězec ve většině případů představuje víceúrovňovou síť. Obvykle to jsou: zákazníci, maloobchodníci, velkoobchodníci, distributoři a dopravci, výrobci, subdodavatelé surovin a komponent.

Obrázek 2 schematicky znázorňuje víceúrovňový dodavatelský řetězec.

Obrázek 2 Schéma víceúrovňového dodavatelského řetězce

Zdroj: Váchal, Vochozka a kol. 2013, s. 479

Každý dodavatelský řetězec má alespoň jeden klíčový článek, který buď řídí celý dodavatelský řetězec, nebo aspoň vztahy se svými vlastními dodavateli a odběrateli. Např. v automobilovém průmyslu je tím klíčovým článkem montážní podnik, který finalizuje výrobek pro zákazníka. 

6. Proces integrace dodavatelského řetězce

(Pozn.: Integrace = sjednocení, proces spojování ve vyšší celek, propojení)

Integrovaný dodavatelský řetězec je dodavatelský řetězec, v rámci něhož jsou integrovány všechny logistické činnosti.

Pokud je podnik článkem integrovaného DŘ, znamená to, že:

1. nejprve v samotném podniku došlo k propojení procesů nákupu a zásobování s výrobou a odbytem (tzv. vnitřní horizontální integrace);
2. a následně se i tento podnik propojil s jeho dodavateli a s distribučními nebo obchodními články až po konečné zákazníky (tj. vnější horizontální integrace, Supply Chain Management). Při tom se využívá komplexních informačních systémů, např. IS SAP.
3. V poslední fázi podnik propojí výrobu s vývojem a s tvorbou strategií (propojení podnikových funkcí od úrovně operativní až po úroveň strategickou), a to je tzv. vertikální dimenze integrace.

Cílem každého řetězce je maximalizovat celkovou hodnotu tvořenou v rámci celé jeho síťové struktury. Tato celková hodnota představuje rozdíl mezi náklady, které vynaloží zákazník na požadované zboží (tj. hodnota pro zákazníka – jiné hledisko hodnoty), a úsilím vynaloženým řetězcem na vyřízení objednávky (neboli představuje rozdíl mezi výnosem generovaným od zákazníka a náklady vynaloženými na produkt v rámci dodavatelského řetězce).

6.1. Tři typy řetězců podle úrovně integrace

(Viz podrobně Pernica 2005, s. 221n.)

Tradiční typ řetězce s přetržitými toky je charakteristický tím, že v něm jsou objednávány a dodávány velké objemy materiálu, vyrábí se sériově, aby měl podnik co nejnižší náklady. Zákazníci jsou uspokojováni dodávkami ze skladu hlavních výrobků, tudíž článek zajišťující pružnost je sklad hlavní výroby. Materiálové toky fungují na principu push (předcházející článek tlačí následujícímu článku dodávku v určitém množství a čase), důsledkem jsou nadměrné zásoby a přerušený tok. Toky informací mají sériový charakter, i zde dochází k přerušení toku, jelikož jsou informace před předáním následujícímu článku zadržovány. Činnosti jednotlivých článků řetězce nejsou sladěny, tímto způsobem se promarní 95 % průběžné doby v řetězci neúčelným skladováním a prostoji.

Řetězec s kontinuálními toky má zjednodušenou strukturu, není v něm sklad surovin mezi dodavateli a výrobou a sklad hotových výrobků je redukován na množství, které vyrovnává tok z výroby k zákazníkům. Uplatňuje se zde materiálový tok založený pull principu (předcházející článek odesílá dodávku určitého množství stanoveného následujícím článkem až v okamžiku, kdy následující článek o dodávku zažádal). Dodávky surovin jsou termínované (just-in-time, JIT, viz dále). Frekvence toku se zvyšuje, předávají se menší dávky, tok je plynulý a zásoby na skladech se zmenšují (není jich tolik potřeba, vyjma pojistných zásob). Do takového řetězce musí ale vstoupit další článek řetězce, a to konsolidace přeprav. Článek konsolidace eliminuje zvýšenou frekvenci toků menších dodávek (dopady) na dopravu (nemusí se dovážet nízké počty výrobků ve velkých frekvencích s vysokými náklady). Pružnost řetězce je určována výrobou, která musí flexibilně odpovídat produkcí na objednávky zákazníků. Vzhledem k tomu, že řetězec je flexibilnější (dynamičtější), reakce na průběžné změny poptávky jsou pružnější, protože změny poptávky směřují přímo do výroby. Toky informací mají sériový charakter.

Řetězec se synchronním tokem  je považován za ideální cílový typ řetězce se schopností pružně reagovat na jakékoliv změny v poptávce. Skládá se pouze z výroby s kompletací a konsolidací, zákazníky a dodavateli. Tok materiálu je plynulý, bez přerušení. Současně řetězec nevytváří zásoby, vyjma nutnosti pojistných zásob. Celkově lze tento sled chodů považovat za vyvážený, jelikož uvnitř řetězce je takové množství hotových výrobků či surovin, které je v daném okamžiku požadováno (koncept pipeline). Této vyrovnanosti lze dosáhnout pouze při paralelním toku informací, tudíž zde vzniká řídící článek celého řetězce, který vyřizuje objednávky a koordinuje a optimalizuje všechny procesy v řetězci. Aby bylo možné řídit v celistvosti celý řetězec, musí v něm být užíváno odpovídající hardwarové a softwarové vybavení (programové a technické vybavení k automatické identifikaci a elektronické výměně dat, k simulaci – díky simulaci dokáže vedení ohodnotit důsledky svého rozhodování dříve, než je v řetězci uskuteční, tím pádem může nasimulovat a zvolit ten nejlepší směr řízení).

7. Další témata z oblasti řízení dodavatelského řetězce

V následujících podkapitolách budou více či méně stručně dotčena další témata související s problematikou (řízení) dodavatelského řetězce, a to pojmy JIT a JIS, konsolidace přeprav, konsignační sklad a oblast certifikace dodavatelů.

7.1. JIT, JIS

JIT

JIT (angl. Just in Time) je „přístup k výrobě, který umožňuje podniku vyrábět výrobky v určeném množství a určeném čase dle požadavků zákazníka.“ Je to „filozofie, jejíž hlavním principem je eliminace všech druhů ztrát v průběhu celého výrobního procesu od nákupu materiálu a surovin až po distribuci hotových výrobků.“ (API 2022)

JIS

JIS (angl. Just in Sequence) je logistický proces, při němž dodavatel zásobuje odběratele svými produkty přímo na konkrétní místo spotřeby na montážní lince a v přesně stanoveném pořadí, čase a množství, které je v danou chvíli potřeba. Jedná se o vyšší formu JIT, k jejíž aplikaci je zapotřebí využití komplexních informačních systémů. V souvislosti s JIS se používá pojem „Perlenkette“ či „Pearl necklace“ – česky „šňůra perel“, který označuje pořadí výrobních zakázek (sekvenci). Pořadí je stanoveno několik dní před zahájením výroby a poté by se již nemělo měnit v žádné z různých fází výroby, kterými musí výrobek projít.

Princip JIS na příkladu montáže dveří auta ukazuje Obrázek 3.

Obrázek 3: JIS při montáži dveří auta

Zdroj: Roser (2018)

Ukázku praktické aplikace JIS ve společnosti SAS Autosystemtechnik lze naleznout v článku Szabóové (2018) – viz seznam použité literatury na konci studijní opory.

7.2. Konsolidace přeprav

Konsolidace přeprav představuje spojení různých zásilek za účelem jejich společné přepravy. Platí základní princip, že s rostoucím objemem přepravovaného nákladu klesají náklady na jednotku přepravovaného nákladu.

Důvodem pro využití konsolidace přeprav je, že při současném trendu přepravy stále menších zásilek ve vysoké frekvenci hrozí, že pokud by byly přepravovány samostatně, nebyly by vytíženy kontejnery, ani kamiony či dodávky. Jízdy naprázdno generují náklady, zvýšený počet přeprav má negativními důsledky pro životní prostředí. Spojování zakázek vyžaduje velmi detailní plánování (čas) a v dodavatelském řetězci musí být článek konsolidace (tj. mezistanice, kde se zásilky - náklady překládají).

Podrobné vysvětlení konsolidace přeprav, včetně rozlišení konsolidace na místě a mimo místo výroby, udává příspěvek na webu Supply Chain 247 (24/7 Staff 2018).

7.3. Konsignační sklad

Konsignační sklad je sklad zásob zřízený u nevlastníka skladovaných zásob (Hejná 2019). Vede ho konsignatář, kterým může být odběratel nebo externí firma. Účelem zřízení konsignačního skladu je zajistit, aby nedocházelo ke zpoždění výroby proto, že odběratel nemá k dispozici dostatečné zásoby základních materiálů nebo surovin dodavatele. Smlouva o zřízení a provozu konsignačního skladu musí obsahovat pravidla přejímek, vyskladnění do spotřeby odběratele, podmínky BOZP, podmínky pro skladování zboží, mechanismus zpětného odběru zboží. Fakturace odběrateli je provedena až na základě vyskladnění ze skladu. Seznam odebraného zboží se nazývá konsignace.

Pro odběratele je jednoznačně výhodou zajištění plynulosti výroby. Přitom nemá v zásobách vázány své finanční prostředky, protože do okamžiku výdeje ze skladu jsou zásoby vlastněny dodavatelem.

Pro dodavatele představuje konsignační sklad konkurenční výhodu, protože odběratel má jeho výrobky nebo zboží neustále k dispozici. Dále je vhodným řešením, když dodavatel nemá vlastní skladovací prostory, případně to umožňuje dodavateli ze zahraničí přiblížit se tuzemskému zákazníkovi.

7.4. Certifikace dodavatelů

Certifikace dodavatelů úzce souvisí se standardizací v podniku. Zatím nejobvyklejší oblastí auditování systémů managementu u dodavatelů jsou procesy managementu jakosti, ale čím dál více se prosazují také audity environmentálních systémů managementu, managementu BOZP aj. oblasti managementu dodavatelské organizace.

Pro přehled všech aktuálně platných certifikátů společnosti ŠKODA AUTO a.s., lze navštívit příslušné webové stránky (ŠKODA AUTO 2024).

Certifikace dle normy ISO 9001

Norma ISO 9001 je celosvětově uznávanou technickou normou pro systém řízení kvality. Poskytuje podniku oporu pro řízení jakosti, aby byla zajištěna stálá kvalita produktů či služeb. Je dokladem toho, že firma dodržuje vysoké standardy a je díky tomu menší pravděpodobnost výskytu závad produktů. Certifikovaný dodavatel je pro své zákazníky z tohoto hlediska důvěryhodnější. Certifikace je často vyžadována podnikovými nákupčími a maloobchodníky kvůli minimalizaci rizika nákupu špatného produktu či služby.

Platnost certifikace podle normy ISO 9001 je na 3 roky. Certifikace je tzv. prováděna “třetí stranou” (tj. nezávislým certifikačním orgánem, který má akreditaci od národního akreditačního orgánu; např. společnost TÜV SÜD).

Postup certifikačního procesu auditorem - „třetí stranou“ (TÜV SÜD CZECH 2021a):

1. Před zahájením certifikačního procesu (proto pomyslně „nultý“ bod) proběhne ve firmě implementace systému řízení jakosti podle požadavků normy ISO 9001. Nezbytné je vše řádně zdokumentovat.
2. Audit přehledu dokumentace: auditor vyhodnotí dokumentaci a firemní záznamy.
3. Audit na místě: auditor zkontroluje shodu skutečných činností s požadavky normy ISO 9001 a s firemními záznamy.
4. Vyřešení problémů: firma identifikuje a provede opatření k nápravě základní příčiny všech nesouladů zjištěných auditem.
5. Vydání certifikátu: auditor vydá certifikát a certifikační značku ISO 9001.
6. Kontrolní audity: Každoroční audity vyžadované k udržení platnosti certifikace.

Certifikace dle řady norem VDA 6.X (popř. normy IATF 16949)

Jak řada norem VDA 6.X, tak norma IATF 16949 obsahují standardní požadavky systému managementu kvality pro automobilovou výrobu.

Řada norem VDA 6.X je rozšířením normy ISO 9001 pro automobilový průmysl požadované výrobci automobilů v Německu (týká se např. ŠKODA AUTO). Certifikace dle normy VDA 6.1 je povinná pro výrobce automobilů, dle VDA 6.2 pro poskytovatele automobilových služeb a dle VDA 6.4 pro výrobce automobilových nástrojů a strojů.

Certifikace dle normy ISO 14001

Norma ISO 14001 představuje mezinárodně uznávaný standard pro systémy řízení ochrany životního prostředí (TÜV SÜD CZECH 2021b). Poskytuje návod pro účinné řízení v podniku, které umožňuje snižovat environmentální dopady spojené s fungováním organizací. Standard je určen výrobcům, dodavatelům a poskytovatelům služeb ve všech oblastech podnikání. 

8. Použitá literatura a doporučená literatura ke studiu