Cíle a obsah účetnictví z hlediska finančního a manažerského, uživatelé účetních informací

Předmluva

Účetnictví se zrodilo výhradně z vnitřních potřeb podniku a po staletí zajišťovalo uspokojování těchto potřeb. Řečeno dnešní terminologií se jednalo o drobné podnikatele, kteří byli zároveň vlastníky a manažery v jedné osobě. S růstem podniků a tím i komplikovaností hospodářských procesů však účetnictví postupně získalo novou funkci – díky tomu, že řízení firmy se postupně oddělilo od jejího vlastnictví, vznikly zcela odlišné skupiny uživatelů účetních dat. V současné době by je bylo možné klasifikovat na interní a extení

1.6 Cíle a obsah finačního a manažerského účetnictví

Management podniku, aby mohl úspěšně řídit podnikovou činnost, má na účetnictví své specifické požadavky; to mělo za následek, že vedle finančního účetnictví (dále FU) vznikl systém manažerského účetnictví (dále MU).

Odlišnosti obou systémů můžeme spatřovat v:

• Obsah. FU zachycuje především informace o vztahu podniku s vnějším okolím, zveřejňuje souhrnné informace širokému okruhu uživatelů, a to nejen uvnitř podniku, ale rovněž i externím uživatelům a poskytuje informace o podniku jako celku, o výši a struktuře majetku a zdrojích jeho krytí, o nákladech, výnosech, výsledku hospodaření. Cílem MU je poskytnout široké spektrum ekonomických informací určených pro management podniku pro efektivní řízení v rámci podniku. Je zaměřeno užší segment v podniku (na zakázku, hospodářské středisko či podle hierarchie odpovědnosti v daném podniku). Hlavním obsahem je souhrn informací z různých ekonomických oblastí: nákladové účetnictví, kalkulace vlastních nákladů na výkony, soustava rozpočtů, vnitropodniková statistika, operativní evidence.
  
• Míra regulace. FU je založeno na dodržování určitých zásad, principů oceňování, metodických postupů, standardů a podléhá jistému stupni regulace (v ČR je tato regulace poměrně silná, neboť jde o regulaci prostřednictvím legislativy). V MU není nutné dodržovat obecně uznávané účetní zásady nebo standardy - zjišťování a zaznamenávání ekonomických informací je různorodé a je plně v kompetenci daného subjektu.
  
• Způsob zjišťování a zachycování účetních informací. Systém FU je založen na tom, že zachycuje ekonomické informace, které jsou výsledkem dějů minulých; každá operace musí být doložena účetním dokladem (jež musí splňovat dané náležitosti). V MU se pracuje s odhady (ve formě plánu, rozpočtu), které se následně porovnávají se skutečně dosaženým stavem, vyčíslují se odchylky mezi plánem a skutečností a následně se analyzují se příčiny jejich vzniku.
• Měrná jednotka. FU zachycuje pouze informace měřitelné v peněžních jednotkách. MU používá jak peněžní jednotky, tak jednotky naturální.
• Časový interval. Subjekty jsou povinny v rámci FU vyhotovovat a zveřejňovat tzv. účetní závěrku (tj. fianční výkazy a přílohy k nim) periodicky - zpravidla ročně, vždy po skončení účetního období. V MU se sestavují zprávy a různé přehledy dle potřeb manažerů, mohou být v pravidelných intervalech (týden, dekáda, měsíc, čtvrtletí) či nepravidleně.
  
• Uživatelé. FU slouží širokému okruhu uživatelů (viz oddíl 1.4) uvnitř i vně podniku. MU je určeno výhradně interně pro manažery podniku, kteří na jeho základě provádějí svá rozhodování.
• Spolehlivost. FU poskytuje informace vysoce spolehlivé díky regulaci, dodržování zásad, principů, účetních postupů, užívání metodických nástrojů, a proto jsou jeho informace porovnatelné v prostoru i čase. MU obsahuje jak přesné a podrobné informace, tak je zde zahrnuto velké množství odhadů, a tím je velmi snížena srovnatelnost dat.

1.7 Interní uživatelé účetních informací

Investoři: akcionáři, společníci, držitelé úvěrových cenných papírů, potenciální investoři. Investoři jsou osobami, které vložily nebo se chystají vložit do podniku svůj kapitál s cílem tento kapitál zhodnotit. I jim slouží účetní informace, a to pro zjištění finanční stability,   likvidity podniku, zhodnocení jimi vloženého kapitálu. Akcionáře zajímá výše disponibilního zisku, z něhož se odvíjí výše dividend. Držitele úvěrových cenných papírů bude zajímat, zdali bude jejich cenný papír splacen včas a v dohodnuté výši. Potenciální investoři na základě informací z účetnictví podnikatelského subjektu ověřují, zdali své volné peněžní prostředky do tohoto subjektu vloží. Zájem vlastníků se zaměřuje na rentabilitu (výnosnost) vlastního kapitálu. Pokud by byla nižší než nabízejí jiné možnosti na trhu, měli by vlastníci zájem přesunout kapitál do jiných oblastí, které budou přinášet vyšší výnos.

Manažeři. Tato skupina uživatelů potřebuje jak interní data, tak data získaná z účetních výkazů, a to jak pro krátkodobé tak pro dlouhodobé řízení podniku. Informace z účetních výkazů jim umožňují rozhodovat se ohledně získávání finančních zdrojů, zajišťování optimální struktury majetku, při alokaci volných peněžních prostředků, při rozdělování disponibilního zisku apod. Na podkladě účetních dat lze následně provést finanční analýzu, jejíž výsledky mohou odhalit slabé či silné stránky finančního hospodaření a tak přispět ke kvalitnějšímu rozhodování. Manažeři mají obvykle podstatný zájem na dobrých výsledcích podniku, neboť v mnoha případech závisí jejich odměna právě na hospodaření dané společnosti.

1.8 Externí uživatelé účetních informací

Obchodní partneři: dodavatelé, odběratelé. Dodavatele zajímá, zda je firma schopna hradit své závazky včas a v plné výši, její dlouhodobá stabilita. Obdobné je to i z pohledu odběratelů – především pokud se jedná o dlouhodobé smlouvy, potřebují vědět, že jejich dodavatelé dostojí svým závazkům. Tito uživatelé se zajímají hlavně o likviditu podniku, pokud podnik vykáže problémy, pak i o solventnost (tj. o relativní přebytek hodnoty aktiv nad hodnotou pasiv).

Zaměstnanci. Zaměstnanci jsou též uživateli účetních dat – jsou jim zprostředkovávány obvykle jejich zástupci (např. odbory). Z nich mohou usuzovat o jistotě svého zaměstnání a o sociální a mzdové stabilitě.

Banky a jiní věřitelé. Nežli se tito uživatelé rozhodnou podniku zapůjčit peněžní prostředky, ověřují, zdali podnik bude schopen splácet za stanovených podmínek, tedy prověřují jeho finanční stav na základě údajů z účetnictví, zdali má odpovídající záruky za půjčky. K tomu často využívají různé finanční ukazatele, jako je likvidita, dlouhodobá solventnost, stabilita peněžních toků a budoucích příjmů.

Stát a jeho orgány. Účetnictví v mnoha státech (např. Itálie, Francie, Česká republika) slouží jako podklad pro stanovení daňových povinností, tedy příjmové strany státní pokladny. Dále stát využívá účetní informace pro účely statistiky, kontrolu plnění daňové povinnosti či monitorování vládní politiky, aj. Státními orgány využívajícími účetní informace jsou finanční úřady, zdravotní pojišťovny, správy sociálního zabezpečení a další.

Analytici, daňoví poradci, účetní znalci. Zajímají se nejen o výsledné hodnoty, ale zkoumají finanční hospodaření do hloubky z důvodů odhalení nedostatků a doporučení jejich odstranění ještě před uzavřením účetního období.

Konkurenti. Konkurenci jde o získání srovnatelných údajů k posouzení vlastní výkonnosti a postavení na trhu. Jedná se především o různé finanční ukazatele, jako jsou například absolutní ukazatele (např. velikost ročních tržeb, zisk, hodnota zásob apod.), poměrové ukazatele (např. ukazatelé rentability, likvidity, aktivity), trendy, solventnost aj.

Burzovní makléři. Aby byli úspěšní při obchodování s cennými papíry, sledují v průběhu celého období finanční situaci jejich emitentů. Informace z účetnictví jim mají pomoci při rozhodování v obchodech s cennými papíry a o skladbě portfolia.

Veřejnost. Tuto skupinu vede ke sledování účetních informací řada důvodů. Mezi ně patří například monitorování toho, zdali činnost podniků kladně či záporně působí na rozvoj a životní prostředí daného regionu. Široká veřejnost též sleduje výsledky těch společností, které jsou kótovány na veřejných burzách a  jejichž cenné papíry jsou poptávány ve větší míře.

Ostatní. Uvedený výčet není vyčerpávající. Mezi další uživatele lze jmenovat univerzity, výzkumné instituce, novináře.