Bavlna, jako vlákenná surovina, existuje velmi dlouho.

Podle dosavadních poznatků se pěstoval bavlník za účelem získání textilního vlákna už před několika tisíce lety – v 4. tisíciletí př.n.l. v Pákistánu, další nálezy jsou 7000 let staré textile původem s Egyptu nebo Mexika.

 

Bavlník se zpracovává kompletně, nevzniká žádný odpad.

Vlákno je hlavním důvodem pro pěstování bavlny. Své použití nalezli i semena (krmivo pro zvířata, výtažky ze semen jsou používaný v kosmetickém průmyslu, lisuje se také olej). Stonky se vrací zpět do půdy.

 

Bavlněné vlákno není žádná „rychlokvaška“.

Bavlník je jednoletá rostlina. Zrání tobolek trvá 5-6 měsíců. Tím pádem získání bavlněných vláken může trvat až ¾ roku.

 

Bavlněné vlákno je z 88-96,5% složeno z celulózy – přírodního polymeru. 92-96 % tohoto množství se ukrývá v sekundární stěně vlákna

Bavlna je přírodní vlákno a je to část rostliny, ochutnávat však ji vřele nedoporučujeme! Člověk nedokáže strávit celulózu. Ale přežvýkavci, jako je dobytek a koně, ji strávit umí – mají enzym, který celulózu rozloží na cukry. K tvorbě celulózy ve vlákně ale dochází při určitých klimatických podmínkách – teplota nesmí klesnout pod 21°C. Výkyvy počasí ovlivňuji kvalitu vlákna.

Bavlna se pěstuje v mnoha zemích po celém světě.

Bavlna se pěstuje v cca 90 zemí. Ročně se sklidí 25 mln. tun této suroviny.

 

 Egyptská, Pima a Sea Island bavlna jsou druhy bavlněné suroviny – liší se především svou staplovou délkou.

Staplová délka bavlněné suroviny se pohybuje v intervalu 3/8"–2,5" (tj. 0,95–6,3cm ). Vlákna kratší 1 cm se nazývají linters a nejsou spřadatelná. Egyptská bavlna se řadí mezi dlouho vlákenné bavlny. Čím jsou vlákna delší, tím jemnější příze lze vypříst.

 

Bavlna v podstatě sává není

Schopnost vázat vodu je u surové bavlny omezená – vnější vrstva vlákna (primární stěna) kromě proteinů, pektinů, pigmentů obsahuje i vosky a tuky, které chrání vlákno před nepřízní počasí – ovlivňuje jeho sorpci a bělost.  

 

Bavlněné vlákno je pevnější, když je mokré.

Bavlněná vlákna jsou dutá (osahuji lumen). Při kontaktu s vodou dochází k jejich nabobtnání – lumen se zmenšuje.  Snadněji se přetrhne vlákno duté.

 

Bavlna a její dopad na životní prostředí

Názory na pěstování bavlny a množství skleníkových plynů s tím spojeného se liší. Jedná skupina odborníků upozorňuje, že 220 mln. tun , které vzniknou v důsledku pěstování bavlny, malé množství není. Druhá skupina považuje tento vliv za "neutrální" – množství, které bavlníky po celém světě odstraní ze vzduchu, se rovná vyřazení z provozu 7 milionů aut. 

Ve světovém meřítku se na pěstování bavlny využívá 2,4% orné půdy. Tato půda přijde do styku s 16% roční spotřeby insekticidů a 25% pesticidů ve světě.

Na výrobu jednoho bavlněného trička se spotřebuje 150g syntetických hnojiv na bázi dusíku a 2700 litrů vody.

Již dlouho se ochránci životního prostředí poukazuji na obrovskou spotřebu vody nutnou k pěstování a zpracování bavlny. Na výrobu 1 kilogramu bavlny se využívá cca 10 000 litrů vody. Následně roční produkce bavlny vyžaduje více než 250 miliard tun vody. OSN označilo za jednu z největších katastrof lidstva – vysychání Aralského jezera (dříve Aralského moře), jako důvod se uvádí zavlažování okolní poušti pro účel pěstování bavlny.

S Aralským jezerem je spojený i další znepokojující fakt – 80 % všech případů rakoviny hrdla jsou u obyvatelstva této oblasti.  

Bavlna je 100% biologicky rozložitelná a kompostovatelná. K biologickému rozkladu čistě bavlněné utěrky postačí 4 týdny.

Současný BIO trend se promítá i do vlákenných surovin. Ročně se vypěstuje celkem cca 250 tis. tun nekonvenční (BIO) bavlny.

 Vysychání Aralského jezera: rok 1989 a 2019