2020/21

Přednáškový cyklus seznamuje studenty s dějinami architektury od počátku XX. století po současnost, s nejvýznamnějšími osobnostmi tohoto období, s teoriemi architektury a chce je orientovat ve složitém vývoji této disciplíny u nás i v zahraničí.

1. Shrnutí základních proudů moderní architektury 20. a 30. let XX. století; přehled literatury k dějinám architektury od r. 1945 po současnost. 2. Mies van der Rohe a mezinárodní styl. 3. Poválečná tvorba Le Corbusiera; skulpturální tendence v architektuře a brutalismus 4. Alvar Aalto a organická architektura 5. Archigram, rané práce Jamese Stirlinga 6. Poválečná holandská architektura 7. Česká architektura: od socialistického realismu po obnovu moderní tradice 8. Louis Kahn 9. Dobové kritiky moderny a tendence postmoderní architektury 10. Hightech architektura 11. Švýcarský minimalismus a španělská tvorba od pádu Frankova režimu. 12. "Zelená architektura" 13. Česká architektura 70. a 80. let, liberecký ateliér SIAL. 14. Česká architektura po r. 1989

Kurz poskytuje základní orientaci v současných trendech designu, a to především z hlediska reflexe jeho teoretických východisek. Opírá se o analýzu článků v současných ročenkách a časopisech, které srovnává hlavně v oboru designu interiéru s trendy první poloviny 20. století. Kurz je zakončen seminární prací.

Předmět navazuje na DMD 1 a soustředí se na situace měst a veřejného prostoru ve 20. a 21. století. Města prochází v důsledku průmyslové revoluce radikální proměnou v 19. století a to má dramatický dopad na kulturu jako celek. Přednášky se proto zaměřují na různorodá řešení krize tradičně pojatého města: představují jak utopické, tak totalitární představy o budoucnosti měst. Stejně tak je ale prostor věnován historickému přehledu jednotlivých sídel, či trendů. Velký důraz je kladen na současnost, kdy informační toky a globální kapitalismus proměňují tvář krajiny a měst. Studenti budou vyzýváni k aktivní účasti na základě textů autorů 20. a 21. století (viz seznam literatury).

Kurz se zabývá obdobím 17. a 18. stol., tedy barokním uměním. Základem je rozlišení jednotlivých podob barokního umění. V úvodu jsou jasně vysvětleny rozdíly oproti předchozímu období, které souvisí s dobou rekatolizace a náboženských sporů v Evropě, a pojmenovány základní obecné vlastnosti baroka. Pozornost je věnována době přechodu, tedy konci 16. století a následně se výklad soustředí na hlavní postavy jako Gianlorenzo Bernini, Francesco Borromini, Caravaggio, Rembrandt či Petr Paul Rubens. Skrze díla těchto umělců jsou pojmenovány a popsány hlavní motivy jako teatrilita, rétorika, emocionalita, propojování skutečnosti a iluze.

Představit umění doby 19. století v protikladech střetů polytechnické a technologické civilizace a v protikladech stylových tendencí klasicismu, romantismu, realismu, impresionismu, symbolismu, spolu se střety myšlenkvých modelů- racionalismu a iracionalismu. Kurz rozvíjí poznání umění o epoše historismů a nových modernistických tendencí, ve kterých se formovaly počátky moderní architektury, designu v souvislostech zásadních společenských změn a podob života.

Představit umění doby 19. století v protikladech střetů polytechnické a technologické civilizace a v protikladech stylových tendencí klasicismu, romantismu, realismu, impresionismu, symbolismu, spolu se střety myšlenkvých modelů- racionalismu a iracionalismu. Kurz rozvíjí poznání umění o epoše historismů a nových modernistických tendencí, ve kterých se formovaly počátky moderní architektury, designu v souvislostech zásadních společenských změn a podob života.

Předmět Exkurze pracuje s jednoduchým předpokladem, že umění nelze zprostředkovat přes dostupná média (jako například internet, tisk, fotografie, ...), ale že zážitek a porozumění lze získat jen fyzickou přítomností a prožitím. Profesionální umělec se dnes již neobejde bez tohoto kontextu a povědomí o současném umění. Projekt rozvíjí a posiluje odborné a teoretické znalosti studentů. Konkrétní výstupy: Cesta a pobyt do institucí a na výstavy. Cílem předmětu je rozvíjení profesní odbornosti. Zdůvodnění projektu je potřeba reflexe současného umění v kontextu domácí a mezinárodní odborné scény. Vytvářet příznivé studijní prostředí. Rozvíjet a podporovat propojování systému vzdělávání s výzkumem, vývojem, inovační, uměleckou a další tvůrčí činností. Studentům prvního ročníku bakalářského studia je formou exkurzí zprostředkováno seznámení s příbuznými obory. Výchozí premisou je přesvědčení, že synergie, vzniklá při společné profesionální přípravě, prospěje budoucím tvůrcům a samotné vzdělávací instituci.

1 - Úvod do islámské architektury, 2 - Předislámský Arabský poloostrov, 3 - Omájovci, 4 - Abbásovci, 5 - Centrální Asie, Omájovci ve Španělsku, 6 - Seldžučtí Turci v Iránu, Fátimovci v Egyptě, 7 - Seldžučtí Turci v Anatolii, Ajjúbovci, 8 - Mamlukovci, 9 - Mongolové, Tímůrovci, 10 - Mughálští císařové v Indii, 11 - Safijovci, 12 - Osmanští Turci, 13 - Moderní islámská architektura, 14 - Započtový test

Přednášky představí vývoj moderní české architektury od ustavení samostatného státu po počátek XXI. století. Krátký úvod připomene zakládající roli Jana Kotěry a specifický fenomén architektonického kubismu u nás. Přednášky o meziválečném období zahrnou hlavní architektonické tendence jako purismus, funkcionalismus, moderní klasicismus i problematiku sociálního bydlení či vztahu moderní architektury k historickému dědictví. Diskontinuita poválečného vývoje bude představena na pozadí poltických změn v letech 1948, 1968, 1989 a přednášky zahrnou jak architektonickou produkci, tak urbanistický vývoj se zvláštní pozorností věnovanou městských veřejným prostorům.

V průběhu semestru je uspořádáno 4-5 jedno- či vícedenních exkurzí do českých a moravských měst, během nichž jsou zkoumány významné stavby z období od konce 19. století po současnost. Podle možností jsou přítomni architekti vybraných staveb či jejich současní uživatelé, aby bylo možné diskutovat jak architektonický koncept, tak skutečný přínos stavby z hlediska funkce, začlenění do kontextu a estetických hodnot. Exkurze jsou uvedeny přednáškou, která vždy vytkne společné téma v rámci daného semestru, jež je zkoumáno přednostně (např. určitý typ stavby, problémový okruh, apod.) Navštívená místa se v různých semestrech obměňují, neboť kurz je otevřen studentům více ročníků.

Cílem výuky tohoto studijního předmětu je poskytnout přístup k "jazyku" umění a uvedení posluchačů do studia základních prvků a modelů tvůrčího myšlení ve výtvarném umění a architektuře.

Kurs uvádí do filosofie, etiky, metodologie a praxe ochrany památek, historiských budov, památkových měst v jejich historické podobě a současném stavu. Poskytuje základní informace o historických a archeologických nálezech a dokladech památek, jejich zápisu a právní ochraně v České republice. Současný stav památkové péče včetně technologických aspektů bude představen na ilustrativních příkladech. Pozornost bude věnována mezinárodním souvislostem a spolupráci v oboru.

V předmětu se studenti seznamují se současnými architektonickými projekty a realizacemi. Připravují si referáty o navštívených dílech současné architektury, interpretují je a seznámí se s jednou, či dvěma interpretacemi uveřejněnými na dané téma v tisku, aby mohli konfrontovat vlastní názory s názory kritiků, kritiček a teoretiků či teoretiček architektury. Zdrojem kritických textů jsou české i zahraniční časopisy.

Předmět je zaměřen především na situaci v architektuře rozhraní 20. a 21. století. Důraz je kladen na bezprostřední setkání s významnými architektonickými díly domácími a na co nejpodrobnější seznámení se se špičkovými díly světovými.

Cyklus je zaměřen na projevy soudobého výtvarného umění. Formou stručných exkurzí si všímá základních směrů vývoje světového výtvarného umění (post-konceptuální, video, akční, new gender umění, public art, nová malba, computer art atd.). Zároveň je kladen důraz na bezprostřední kontakt s uměleckým dílem a současným českým uměním.

Předmět má danou pevnou strukturu. V daném semestru reaguje na nejaktuálnější dění na domácí a světové výtvarné scéně. Cyklus je zaměřen na projevy soudobého výtvarného umění a uměleckých realizací ve veřejném prostoru. Formou stručných přednášek a komentovaných prohlídek si všímá základních směrů vývoje světového výtvarného umění (post-konceptuální, video, akční, new gender umění, public art, nová malba, computer art atd.). Zároveň je kladen důraz na bezprostřední kontakt s uměleckým dílem a současným českým uměním. Budou analyzovány některé významné osobnosti světové scény, které utvářejí její současnou podobu. Bude vybráno několik osobností z širokého spektra dvacátého století s poukazem na volbu jejich prosazení se ve světě umění.

Kurz seznamuje ve dvou částech (spolu s SU1M) s hlavními světovými představiteli jednotlivých uměleckých žánrů za posledních dvacet let, kurzy SU 2 a SU 3 doplňuje kurz SU 4, který podává přehled o hlavních tendencích českého současného umění v uvedeném období. Je uzavřen seminární prací.