2020/21

Biogeografické členění České republiky, charakteristika jednotlivých oblastí. Biogeografická a příbuzná členění Evropy/světa. Bioklimatické pásy Země a zvláštnosti jejich biomů. Biogeografická struktura biosféry. Charakteristika jednotlivých biocyklů: mořský biocyklus, limnický biocyklus, pevninský biocyklus. Biogeografická členění palearktické oblasti: Eurosibiřská podoblast -- provincie tundry, tajgy, listnatých lesů, stepí; Mediteránní podoblast; Středoasijská podoblast; Východopalearktická podoblast. Biogeografie jednotlivých vegetačních pásů (pás tropických deštných lesů, pásy tropických poloopadavých a opadavých lesů, rostlinstvo moří. Vznik a vývoj života, principy evoluční biogeografie. Vývoj bioty v čase, historická vs. ekologická biogeografie, principy deskriptivní analýzy biogeografických dat vs. specifika fosilního záznamu. Vznik a vývoj druhu i vyšších taxonomických jednotek, pojem areálu, struktura a vlastnosti areálů, geografický vs. chorologický přístup. Paleobiogeografie a kvantitativní postupy v paleobiogeografických rekonstrukcích, event-based method a spojené problémy Paleogeografická historie planety a biotické souvislosti. Struktura globálního klimatu a paleogeografické souvislosti klimatických změn. Paleobiogeografické události velkého rozsahu a jejich residua ve struktuře současných areálů – globální vymírání a jejich příčiny.  Metody biogeografického výzkumu

Cílem předmětu Globální, regionální a lokální témata je uchopení nesmírně složitého a multidimenzionálního fenoménu globalizace, který svými rozporuplnými projevy zasahuje společnost na celém světě.
Základy krajinné ekologie resp. nauky o krajině jako základního interdisciplinárního předmětu, který studuje krajinnou sféru. Definice krajiny a její struktura, skladebné součásti krajiny. Krajinné jednotky na různých hierarchických úrovních. Přírodní a antropogenní procesy vývoje krajiny. Ekologická stabilita krajiny, biodiverzita v krajině. Typologie krajiny, přírodní a kulturní krajina. Typy krajiny v České republice a v Evropě, současné trendy vývoje kulturní krajiny. Využívání krajiny, land use a land cover a jejich význam pro fungování krajiny. Aplikace krajinně ekologických poznatků v krajinném plánování: ekologické sítě v krajině, ochrana krajinného rázu, krajinotvorné programy.

Cílem předmětu je získání znalostí o základních geologických jednotkách na území ČR, o vlivu jednotlivých orogenezí na vývoj Českého masivu, o vývoji Českého masivu.

Úvod do paleontologie. Vznik a typy fosílií. Principy paleoekologie. Základy systematiky a nomenklatury. Systém - základní charakteristika jednotlivých skupin. Přínos paleontologie pro geologii.