2021/22

Přednáškový cyklus seznamuje studenty s dějinami architektury od počátku XX. století po současnost, s nejvýznamnějšími osobnostmi tohoto období, s teoriemi architektury a chce je orientovat ve složitém vývoji této disciplíny u nás i v zahraničí. se právě teď ají

1. Shrnutí základních proudů moderní architektury 20. a 30. let XX. století; přehled literatury k dějinám architektury od r. 1945 po současnost. 2. Mies van der Rohe a mezinárodní styl. 3. Poválečná tvorba Le Corbusiera; skulpturální tendence v architektuře a brutalismus 4. Alvar Aalto a organická architektura 5. Archigram, rané práce Jamese Stirlinga 6. Poválečná holandská architektura 7. Česká architektura: od socialistického realismu po obnovu moderní tradice 8. Louis Kahn 9. Dobové kritiky moderny a tendence postmoderní architektury 10. Hightech architektura 11. Švýcarský minimalismus a španělská tvorba od pádu Frankova režimu. 12. "Zelená architektura" 13. Česká architektura 70. a 80. let, liberecký ateliér SIAL. 14. Česká architektura po r. 1989

Encyklopedické přednášky z historie průmyslového designu techniky v českých zemích od počátku 19.století do počátku 21. století. Přednášky jsou rozdělené do 9 chronologicky navazujících bloků, každý je doplněný cca 100 obrazovými ukázkami, digitálně promítanými. Poslední 10. přednáška se zabývá metodologií designu, srovnáním tvůrčích postupů designérů v průběhu 20. stol. a v současnosti, doplněných konkrétními ukázkami. Konzultace se studenty je možná pouze po skončení přednášky.

Předmět je zaměřen na sledování proměn podoby města a veřejného prostoru především v euroatlantickém kulturním prostředí. Zabývá se několika náhledy: sleduje významné veřejné stavby, případně stavby, které měly zřejmý dopad na sdílený prostor města; současně je zřejmé, že nelze zůstávat u jednotlivých staveb a je třeba si všímat organizace prostoru mezi domy. Logickou součástí je sledování historie a strategií zapojování uměleckých děl do veřejného prostoru. Přednášky se zaměřují na různorodá řešení krize tradičně pojatého města: představují jak utopické, tak totalitární představy o budoucnosti měst. Stejně tak je ale prostor věnován historickému přehledu jednotlivých sídel, či trendů. Velký důraz je kladen na současnost, kdy informační toky a globální kapitalismus proměňují tvář krajiny a měst. Studenti budou vyzýváni k aktivní účasti na základě textů autorů 20. a 21. století.

Předmět je zaměřen na sledování proměn podoby města a veřejného prostoru především v euroatlantickém kulturním prostředí. Zabývá se několika náhledy: sleduje významné veřejné stavby, případně stavby, které měly zřejmý dopad na sdílený prostor města; současně je zřejmé, že nelze zůstávat u jednotlivých staveb a je třeba si všímat organizace prostoru mezi domy. Logickou součástí je sledování historie a strategií zapojování uměleckých děl do veřejného prostoru. První blok pracuje s historickým přehledem od antiky po přelom 19. a 20. století. Cílem je vytvořit přehledný nárys proměn a seznámit studenty se základními orientačními pojmy tématu. Studenti budou vyzýváni k aktivní účasti na základě textů od Vitruvia po Waltera Benjamina.

Předmět pokračuje v přehledovém zpracování a podání historických období, DUA2 je zaměřen na středověk a především renesanční umění v Itálii. Architektura i umělecká díla jsou představeny v kontextu zásadních sociálních proměn a námětů doby, konkrétně od znovuobjevení individuální osobnosti po dobové kódy čtení obrazu. Pozornost je upřena jak na základní osobnost jako Gioto, Filippo Brunelleschi, Leonardo da Vinci, Michelangelo, Rafael či Andrea Palladio, tak na místa jako Florencie, Benátky či Řím v jejich dobových proměnách. Témata: 1. Románská architektura 2. Gotická architektura 3. Gotické sochařství a malba 4. Florencie před renesancí a rodina Medici 5. Raná renesance: Brunelleschi, Masaccio, Donatello 6. Florencie v době vrcholné renesance 7. Leon Batsta Albert 8. Urbino a Piero della Francesca 9. Řím a papežství v době renesance 10. Benátky a Andrea Palladio 11. Michelangelo 12. Leonardo da Vinci 13. Rafael 14. Benátské malířství v době renesance

Přednášky DUA3 pokrývají období renesance, tzn. primárně 15. a 16. století. Zrod renesance se nachází v Itálii, konkrétně ve Florencii. V rámci přednášek jsou představeny hlavní dobové koncepční změny v pojetí člověka i dějin, včetně zdůvodnění vzniku renesance právě ve Florencii. Důraz je kladen na různorodé podoby renesance a to i v rámci Itálie, proto je pozornost věnována jak výrazným individuálním tvůrcům (Brunelleschi, Leonardo, Michelangelo, Rafael, Palladio), tak místům, kde vznikala nejvýznamnější renesanční díla (např. Florencie, Milán, Benátky, Urbino). Zároveň je vysvětleno zpochybnění závazné normy vrcholné renesance uměním, které bývá označováno jako manýristické.

Představit umění doby 19. století v protikladech střetů polytechnické a technologické civilizace a v protikladech stylových tendencí klasicismu, romantismu, realismu, impresionismu, symbolismu, spolu se střety myšlenkvých modelů- racionalismu a iracionalismu. Kurz rozvíjí poznání umění o epoše historismů a nových modernistických tendencí, ve kterých se formovaly počátky moderní architektury, designu v souvislostech zásadních společenských změn a podob života.

Představit umění doby 19. století v protikladech střetů polytechnické a technologické civilizace a v protikladech stylových tendencí klasicismu, romantismu, realismu, impresionismu, symbolismu, spolu se střety myšlenkvých modelů- racionalismu a iracionalismu. Kurz rozvíjí poznání umění o epoše historismů a nových modernistických tendencí, ve kterých se formovaly počátky moderní architektury, designu v souvislostech zásadních společenských změn a podob života.

Lectures will present the development of modern Czech architecture since the establishment of the independent state till the beginning of the XXIst century. Short introduction will remind the founding role of Jan Kotěra and the specific phenomenon of architectural cubism. The lectures about the period between two wars will include the main architectural tendencies as purism, funcionalism, modern classicism, as well as problems of social housing, the relation of modern architecture to the historic heritage. The discontinuity of postwar development will be presented on the background of the political changes in 1948, 1968 and 1989, and the lectures will cover both the architetectural production and the urban development with special attention paid to the theme of urban public spaces.

V průběhu semestru je uspořádáno 4-5 jedno- či vícedenních exkurzí do českých a moravských měst, během nichž jsou zkoumány významné stavby z období od konce 19. století po současnost. Podle možností jsou přítomni architekti vybraných staveb či jejich současní uživatelé, aby bylo možné diskutovat jak architektonický koncept, tak skutečný přínos stavby z hlediska funkce, začlenění do kontextu a estetických hodnot. Exkurze jsou uvedeny přednáškou, která vždy vytkne společné téma v rámci daného semestru, jež je zkoumáno přednostně (např. určitý typ stavby, problémový okruh, apod.) Navštívená místa se v různých semestrech obměňují, neboť kurz je otevřen studentům více ročníků.

CStudijní předmět Poetka výtvarného umění objasňuje otázky toho, čím se vizuální a prostorová tvorba stává uměním. Jde o poznání způsobů utváření a působení děl z oblast tradičních i nových oborů výtvarného umění včetně architektury. Přehled témat: 1. Poetky zobrazujících a ornamentálních umění 2. Poetka obraznost, Gaston Bachelard 3. Metafora a narace, Paul Ricoeur 4. Metafory, metonymie, fgury a tropy 5. Obraz, objekt, událost, struktura, abstrakce 6. Poetka vcítění a empate smyslovost 7. Poetka zobrazení, zrcadlení a jinakost, Viktor Šklovskij 8. Kontext a text 9. Koncept, objekt, prostor a událost 10. Přetváření paradigmat 11. Poetka nevědomí, Jacques Lacan 12. Dění obrazů, Georges Didi-Huberman 13. Dění smyslu, Milan Jankovič

Studijní předmět Poetika výtvarného umění objasňuje otázky toho, čím se vizuální a prostorová tvorba stává uměním. Jde o poznání způsobů utváření a působení děl z oblastí tradičních i nových oborů výtvarného umění včetně architektury. Přehled témat: 1. Poetiky zobrazujících a ornamentálních umění 2. Poetika obraznosti, Gaston Bachelard 3. Metafora a narace, Paul Ricoeur 4. Metafory, metonymie, figury a tropy 5. Obraz, objekt, událost, struktura, abstrakce 6. Poetika vcítění a empatie smyslovosti 7. Poetika zobrazení, zrcadlení a jinakosti, Viktor Šklovskij 8. Kontext a text 9. Koncept, objekt, prostor a událost 10. Přetváření paradigmat 11. Poetika nevědomí, Jacques Lacan 12. Dění obrazů, Georges Didi-Huberman 13. Dění smyslu, Milan Jankovič

Přednášky podávají výklad pojmů a defnic systematiky památkové péče. Uvedou historický vývoj vztahu společnosti ke kulturnímu dědictví a proměny přístupu ke konzervaci památek, včetně ochrany urbanismu a krajiny. Cyklus zakončuje přehled o mezinárodních dokumentech ochrany kulturního dědictví a jejich naplňování. Přehled témat: 1. Základní definice památky a památkové péče; systematika oboru z hlediska tří hlavních cílů - poznání, uchování, prezentace památek 2. Památka jako záměrný pomník - geneze a proměny 3. Architektonické a umělecké památky minulost a vývoj vztahu společnosti k nim. Počátky v antice - římské sběratelství, refexe umělecké hodnoty, autenticity a restaurování u antických autorů 4. Středověk: Karel Veliký, Alkuin a záchrana přeživší antické vzdělanosti; karolinská a otonská renesance; kult ostatků 5. Renesanční památková péče. Individualismus umělecké tvorby jako základ vědomí nenahraditelnost uměleckých památek. Studium ruin antického Říma jako inspirace soudobé tvorby (Bruneleschi, Donatello, Alberti apod.). Rozvoj sběratelství, restaurování antických soch 6. Estetický dogmatismus a selektivní vztah k uměleckému dědictví: obdiv k antice a pohrdání uměním středověku. Pragmatický vztah ke zděděným stavbám; jejich remodelace dle dobového stylu, zajímavé výjimky (Borromini, Hawksmoor, Santini) 7. 18. stolet: osvícenství a jeho vliv na rozvoj věd a zpřístupnění základního vzdělání. Velká francouzská revoluce a vznik systému památkové péče ve Francii; dopad průmyslové revoluce na životní prostředí. Romantismus a patriotismus jako činitele pozitivního vztahu společnosti k historii a památkám 8. 19. stolet: etablování památkové péče paralelně s nástupem historismu v dobové architektonické tvorbě. Violet-le-Duc a stylové (puristcké) restaurování versus John Ruskin a konzervování s respektem k hodnotě stáří. Příklady purismu 2. pol. 19. stolet 9. Nástup rané moderny a paralelní zrod moderní (modernistické) památkové péče na přelomu 19. a 20. stolet - Camillo Boito, Georg Dehio, Alois Riegl a Max Dvořák. Rozvoj uměleckotopografické literatury 10. Analytciko-modernistcká metoda obnovy památek v meziválečném období a její limity. Syntetický přístup Václava Wagnera, jeho polemika se Zdeňkem Wirthem. Vincenc Kramář a Bohuslav Slánský - zakladatelé československé restaurátorské školy 11. 2. světová válka a poválečné rekonstrukce (Coventry, Varšava, Norimberk ad.). Postupná cesta k současnému metodickému pluralismu 12. Historický a památkový urbanismus. Vznik měst u nás; jejich kompozice a její rozrušování s nástupem průmyslové revoluce. Pražská asanace 90. let 19. stolet. Klub Za starou Prahu (1900) a jeho význam pro teorii urbanistcké ochrany ve 20. stolet. Vyhlášení prvních památkových rezervací v r. 1950. Současná koncepce ochrany historických měst, vesnic a krajiny v Česku 13. Mezinárodní spolupráce v památkové péči. Přehled mezinárodních úmluv a chart. Benátská charta (1964) a založení ICOMOS (1965). Úmluva o ochraně kulturního a přírodního dědictví (1972). Památky na seznamu UNESCO a problémy jejich ochrany

Kurz je zaměřen na představení důležitých témat ve spojení s předními tvůrci současné architektury, tak aby student a studentky postupně získávali pojem o důležitých motvech a osobnostech současné architektury. Protože se jedná o vstupní kurz do problematky, pozornost bude věnována také pojmům, které jsou v současné diskuzi důležité a nepřehlédnutelné. Primárně budou tyto pojmy ukazovány ve spojitost s významnými stavbami předních světových atelierů.

V předmětu se studenti seznamují se současnými architektonickými projekty a realizacemi. Připravují si referáty o navštívených dílech současné architektury, interpretují je a seznámí se s jednou, či dvěma interpretacemi uveřejněnými na dané téma v tisku, aby mohli konfrontovat vlastní názory s názory kritiků, kritiček a teoretiků či teoretiček architektury. Zdrojem kritických textů jsou české i zahraniční časopisy.

V tomto kurzu se student učí poznávat, kritcky refektovat a interpretovat, co vše v současnost architektura znamená, jakých podob nabývá a jak se mění. ?Současnost? je tu chápána dynamicky, s východiskem v aktuálních problémech, v exkurzech pak ve smyslu historicky užívaného pojmu ?contemporary? od 60. let 20. stolet, s občasnými sondami hlouběji do dějin. ?Architektura? se tu přitom chápe v rozšířeném poli, nad rámec projektů a staveb, s akcentem na způsoby architektonické komunikace a na aktuální problémy. Program kurzu se každý semestr obměňuje, přičemž pokaždé je dáno jedno téma, například vystavování architektury, architektonické časopisy, architektura a flm. Výuka kombinuje lekce v učebně a výpravy do terénu a zahrnuje setkání a diskuze s aktéry, kteří se na daném poli pohybují ? architekty, historiky, teoretky a kritky architektury, kurátory výstav apod.

Předmět je zaměřen především na situaci v architektuře na počátku 21. stol. Důraz je kladen na bezprostřední setkání s významnými architektonickými díly domácími a na co nejpodrobnější seznámení se se špičkovými díly světovými.

Přednášky sa zabývají psanými dějinami architektonických teorií s důrazem na dobovou interpretaci otázek: Co je architektura?, Kdo je architekt?, Co je architektonické dílo?, dále formulovanými a systematizovanými představami o fázích architektonické tvorby, o koncepcích významů a hodnot arch. díla. V prvním cyklu jsou probrány vybrané teorie od Vitruvia do doby barokní.

Kurz navazuje na zimní semestr, probírá teorii architektury od založení Akademie krásných umění ve Francii přes osvícenské teorie k další vlně zájmu o antický odkaz v 19. století. Pozornost věnuje také teoriím zahradních měst a prvním moderním teoriím v USA.