2024/25

Předmět poskytuje studiím architektury interdisciplinární přesahy zejména do oblasti sociologie, demografe, psychiatrie, psychologie a neurologie. Ve spolupráci s vybranými specialisty uvedených oborů umožní tento systematický zahrnout do studia architektury nové poznatky doplňující, či měnící stávající teorie a modely interpretace prostoru a prostředí. Student by si měl osvojit schopnost synteticky využívat informace specializovaných věd zhodnocením relevance a případné aplikace například v konkrétním městském plánování. Nástin témat: 1. Sociologie města 2. Sociální instituce města 3. Městský způsob života 4. Městské prostředí a jeho znaky 5. Topologické funkce mozku při vnímání a imaginaci prostoru a prostředí, afekty a empatie 6. Gestaltismus a městský prostor

Předmět je v návaznost na předmět Architektura v kontextu sociálních a humanitních věd 1 zaměřen na představení okruhů a témat, kterými se zabývá aplikovaná sociologie, psychologie či neurologie především s ohledem na uplatnění v architektuře. Důležité je náhled do současných věd o člověku, které přináší nové poznatky o stavbě a funkci mozku. Vědecké poznatky o vztahu člověka a prostředí, schopnost číst a porozumět prostoru. Nástin témat: 1. Design a identita 2. Teorie rozšířené mysli a její relevance v architektuře 3. Evoluce, kultura a architektura 4. Vnímání a prožívání prostoru 5. Skica a tvůrčí práce 6. Psychosociální aspekty bydlení

Série přednášek představí vývoj moderní mezinárodní i české architektury od konce 19. století po šedesátá léta 20. století v rámci obecnějšího vývoje kulturního a uměleckého. Při výkladu jednotlivých architektonických a uměleckých proudů bude formální a významová analýza odkazovat i k souvislostem se sociálním a politickým kontextem doby. Přehled témat: 1. Zrod moderní architektury na přelomu XIX. a XX. století: chicagská škola, hnut Arts and Crafs 2. Wagner a jeho škola. Belgická secese. Art Nouveau 3. Předválečné dílo Le Corbusiera 4. De Stjl a předválečná holandská architektura 5. Bauhaus, výstavy bydlení ve Stutgartu, Wrocławi 6. Ruská avantgarda, italský racionalismus a totalitní režimy 7. Moderní klasicismus, expresivní a organická architektura před 2. světovou válkou 8. Česká architektura 1900-1938 9. Poválečná tvorba Miese van der Rohe a mezinárodní styl 10. Plastická architektura: poválečná tvorba Le Corbusiera; O. Niemeyer 11. Plastická architektura - pokračování: brutalismus, nové konstrukce a technologie po 2. světové válce (Nervi, E. Saarinen) 12. Poválečná česká architektura

Předmět je zaměřen na sledování proměn podoby města a veřejného prostoru především v euroatlantickém kulturním prostředí. Zabývá se několika náhledy: sleduje významné veřejné stavby, případně stavby, které měly zřejmý dopad na sdílený prostor města; současně je zřejmé, že nelze zůstávat u jednotlivých staveb a je třeba si všímat organizace prostoru mezi domy. Logickou součástí je sledování historie a strategií zapojování uměleckých děl do veřejného prostoru. Přednášky se zaměřují na různorodá řešení krize tradičně pojatého města: představují jak utopické, tak totalitární představy o budoucnosti měst. Stejně tak je ale prostor věnován historickému přehledu jednotlivých sídel, či trendů. Velký důraz je kladen na současnost, kdy informační toky a globální kapitalismus proměňují tvář krajiny a měst. Studenti budou vyzýváni k aktivní účasti na základě textů autorů 20. a 21. století.

Předmět je zaměřen na sledování proměn podoby města a veřejného prostoru především v euroatlantickém kulturním prostředí. Zabývá se několika náhledy: sleduje významné veřejné stavby, případně stavby, které měly zřejmý dopad na sdílený prostor města; současně je zřejmé, že nelze zůstávat u jednotlivých staveb a je třeba si všímat organizace prostoru mezi domy. Logickou součástí je sledování historie a strategií zapojování uměleckých děl do veřejného prostoru. První blok pracuje s historickým přehledem od antiky po přelom 19. a 20. století. Cílem je vytvořit přehledný nárys proměn a seznámit studenty se základními orientačními pojmy tématu. Studenti budou vyzýváni k aktivní účasti na základě textů od Vitruvia po Waltera Benjamina.

Předmět navazuje na DMD 1 a soustředí se na situace měst a veřejného prostoru ve 20. a 21. století. Města prochází v důsledku průmyslové revoluce radikální proměnou v 19. století a to má dramatický dopad na kulturu jako celek. Přednášky se proto zaměřují na různorodá řešení krize tradičně pojatého města: představují jak utopické, tak totalitární představy o budoucnosti měst. Stejně tak je ale prostor věnován historickému přehledu jednotlivých sídel, či trendů. Velký důraz je kladen na současnost, kdy informační toky a globální kapitalismus proměňují tvář krajiny a měst. Studenti budou vyzýváni k aktivní účasti na základě textů autorů 20. a 21. století (viz seznam literatury).

Kurz je další část přehledového kurzu dějin umění a architektury, která se konkrétně zabývá převážně uměním 17. a 18. století, se zaměřením na baroko. Daná doba je představena na průniku myšlení významných osobnost různých oborů od vědy, filozofe po umělecká vyjádření. Zvláštní pozornost je věnována umělcům prostředí barokního Říma (Carravagio, Gianlorenzo Bernini, Francesco Borromini), sledovány jsou ovšem i další výjimečné umělecké výkony a převratné teorie v Itálii, Evropě a zejména na našem území (K. Škréta, Jan Amos Komenský, Bohuslav Balbín, P. Brandl, M. B. Braun a Jan Blažej Santni-Aichel). Témata: 1. Emblemata a novověké alegorie na cestě k rétorice baroka 2. Jezuité a rané baroko 3. Jan Amos Komenský a jeho Orbis pictus 4. Bohuslav Balbín, barokní krajina Čech, jazyk, kultura, dějiny 5. Kritika kartezianismu a propojení víry a vědy 6. Aktuální nekonečno - Museum mathematicum 7. Poznání ve prospěch emocí, dynamika gesta, světla, barvy, hmoty a prostoru 8. Barokní architektura, malba a sochařství - Itálie 9. Barokní architektura, malba a sochařství - evropský západ 10. Barokní architektura, malba a sochařství - střední Evropa a Čechy 11. Giambatsta Vico, La Scienza Nuova (antcipace nových cest kultury a poznání) 12. Jan Blažej Santni-Aichel - génius baroka

Umění a architektura na pozadí vzniku moderního světa od 18. do konce 19. století. Série přednášek propojuje umění a architekturu s určujícími dobovými fenomény: průmyslová revoluce, růst měst, rozvoj dopravy, propojování světa, kolonialismus a setkávání Západu s jinými kulturami, politické revoluce a reakce, formování veřejnost, občanství a moderní demokracie. Student jsou seznámeni se základními pojmy, vývojem umění a architektury v tomto historickém kontextu, s případovými studiemi zaměřenými na klíčová díla a tvůrce. Témata: 1. Úvod: myšlenka modernity, revoluce v politice, vědě a technice 2. Klasicismus, empír 3. Revoluce v architektuře a "revoluční architektura". Utopie 4. Romantismus 5. Historismus 6. Rozvoj krajinářské tvorby a nový pohled na krajinu. Estetka sublime a picturesque 7. Nové stavební typologie: veřejné stavby. Opery, muzea, vězení, nádraží, knihovny 8. Realismus 9. Nová média, grafické techniky, vizuální komunikace 10. Městské plánování: Paříž (Haussmann), Vídeň (Ringstrasse) a další města 11. Dioráma, panoráma, fotografe. Optika a umění 12. Světové výstavy: inovace, didaktika a podívaná 13. Průmyslová architektura. Průmysl a města. Sociální rozměr architektury 14. Impresionismus, postimpresionismus a nové dimenze barvy 15. Symbolismus, art nouveau, Jugendstl, secese 16. Modernita v architektuře na přelomu století: H. P. Berlage, německý Werkbund, Oto Wagner a jeho žáci

Důraz je kladen na vysvětlení principů a myšlenkového zázemí, které umožňovalo specifickou praxi umělecké tvůrčí činnost i její specifickou dobovou reflexi. Kurz se vedle objasnění podstaty stylů, forem a ikonografe daného období zabývá i přiblížením a interpretací klíčových pojmů, vzorců myšlení a kategorií, které stály v pozadí umělecké tvorby a které určovaly podobu, vnímaný význam a chápání uměleckých děl. Zmiňovány jsou i odraz a dopad forem staršího umění a umělecké teorie na novodobou uměleckou praxi. Témata: 1. Promýšlení pojmu umění a jeho proměny 2. Vztah tradice a originality 3. Úvahy o objektivitě krásy 4. Úvahy o afektivní povaze umění 5. Úvahy o typech a mezích zobrazování (v souvislost např. s náboženskými požadavky) 6. Kultický obraz - umění v době před konceptem umění v novověkém smyslu 7. Příklady vzorových (ideálních) uměleckých děl a staveb I 8. Příklady vzorových (ideálních) uměleckých děl a staveb II 9. Příklady vzorových (ideálních) uměleckých děl a staveb III 10. Vztah starého a nového, tj. inspirace, citace, výpůjčky, interpretace a interpretace interpretací atp. 11. Vliv teorie (filozofie) na umění a opačně 12. Vtah starého umění na nové a jejich interpretační propojení (tj. vliv nového umění na chápání a interpretaci starého)

Předmět pokračuje v přehledovém zpracování a podání historických období, DUA2 je zaměřen na středověk a především renesanční umění v Itálii. Architektura i umělecká díla jsou představeny v kontextu zásadních sociálních proměn a námětů doby, konkrétně od znovuobjevení individuální osobnosti po dobové kódy čtení obrazu. Pozornost je upřena jak na základní osobnost jako Gioto, Filippo Brunelleschi, Leonardo da Vinci, Michelangelo, Rafael či Andrea Palladio, tak na místa jako Florencie, Benátky či Řím v jejich dobových proměnách. Témata: 1. Románská architektura 2. Gotická architektura 3. Gotické sochařství a malba 4. Florencie před renesancí a rodina Medici 5. Raná renesance: Brunelleschi, Masaccio, Donatello 6. Florencie v době vrcholné renesance 7. Leon Batsta Albert 8. Urbino a Piero della Francesca 9. Řím a papežství v době renesance 10. Benátky a Andrea Palladio 11. Michelangelo 12. Leonardo da Vinci 13. Rafael 14. Benátské malířství v době renesance

Předmět Nové tendence výtvarného umění 1 kombinuje přednášky a komentované prohlídky výstav současného umění. Cílem předmětu je pojmenovávat na konkrétních příkladech umělců a tendencí vztahy umění 20. století s uměním současnosti, kdy je třeba popisovat složité vztahy mezi avantgardou a neoavantgardou a současností, tradičními uměleckými médii a novými médii digitální doby s vyšší mírou teoretické refexe. Přitom nejde jen o vztahy současného umění k předchozímu, ale také k proměně vnímání světa, která se udála v minulém století jako refexe současného dění. Proto je třeba pro pochopení umění se často vztahovat k soudobému vědeckému i flozofickému myšlení. Nástin témat: 1. Postminimalismus I 2. Postminimalismus II 3. Figurace, předmětnost a narace v současné malbě 4. Prostor a místo v projevech současného výtvarného umění 5. Prostorovost současné malby 6. Místo a jeho časovost: krajina jako obraz v současném umění

Kurz se zaměřuje na rozšiřování pole uměleckých vyjadřování v souvislosti s novými médii a nárůstem dominance informace a virtuálního prostoru. Předmět tak z části sleduje problematiku moderního a současného umění ze specificky pojednaného pohledu média. Vedle toho se však zabývá tendencemi současné společnosti (např. politka identit) a jejich souvztažnosti s uměleckou činností. Právě nutnost uchopování nejasných kategorií současnosti vyžaduje vyšší teoretickou úroveň a provázání s flosofickým myšlením Viléma Flussera a dalších. Témata: 1. Současné umění jako specifická kritka modernistické estetické autonomie. 2. Sociální a sociálněkritcká dimenze umění. 3. Nová média a videoart. 4. Mediální umění - dialog mezi "sociálním" a "virtuálním". 5. Globalizace a politika identity. 6. Postinternet.

V průběhu semestru je uspořádáno 4-5 jedno- či vícedenních exkurzí do českých a moravských měst, během nichž jsou zkoumány významné stavby z období od konce 19. století po současnost. Podle možností jsou přítomni architekti vybraných staveb či jejich současní uživatelé, aby bylo možné diskutovat jak architektonický koncept, tak skutečný přínos stavby z hlediska funkce, začlenění do kontextu a estetických hodnot. Exkurze jsou uvedeny přednáškou, která vždy vytkne společné téma v rámci daného semestru, jež je zkoumáno přednostně (např. určitý typ stavby, problémový okruh, apod.) Navštívená místa se v různých semestrech obměňují, neboť kurz je otevřen studentům více ročníků.

Předmět plynule navazuje na předchozí semestry a opět se jeho konkrétní náplň liší podle aktuální situace. Kurz podněcuje studenty k diskuzi o současném umění a architektuře, často in situ s architekty či umělci a umělkyněmi nad konkrétními díly. Důraz je kladen na to, aby student poznávali díla z přímé zkušenost. Nástin témat: 1. Vztah slova a obrazu. Znaky přirozené a znaky konvencionální 2. Vztah smyslového uchopení díla a jeho interpretace 3. Popis díla, kritika díla, interpretace díla 4. Existuje identita díla? 5. Intence autora a intence díla 6. Umělecká díla jako kritika či afirmace jiných uměleckých děl 7. Kritika architektury, designu a užitých uměleckých děl - otázka užitné hodnoty 8. Postmoderna jako ztráta kritérií? 9. Problém autentcity 10. Vztah estetiky a etiky v umělecké tvorbě 11. Politická a morální hlediska tvorby 12. Otázky rodové a kolektivní identity. Politizace sociálních a kulturních vztahů a hodnot

CStudijní předmět Poetka výtvarného umění objasňuje otázky toho, čím se vizuální a prostorová tvorba stává uměním. Jde o poznání způsobů utváření a působení děl z oblast tradičních i nových oborů výtvarného umění včetně architektury. Přehled témat: 1. Poetky zobrazujících a ornamentálních umění 2. Poetka obraznost, Gaston Bachelard 3. Metafora a narace, Paul Ricoeur 4. Metafory, metonymie, fgury a tropy 5. Obraz, objekt, událost, struktura, abstrakce 6. Poetka vcítění a empate smyslovost 7. Poetka zobrazení, zrcadlení a jinakost, Viktor Šklovskij 8. Kontext a text 9. Koncept, objekt, prostor a událost 10. Přetváření paradigmat 11. Poetka nevědomí, Jacques Lacan 12. Dění obrazů, Georges Didi-Huberman 13. Dění smyslu, Milan Jankovič

Státní zkouška se sestává ze tří částí. Hlavní tvoří interpretace textu architekta. Druhou část tvoří diskuse nad některými ze zvolených deseti monografií o architektech, architektonických směrech či obdobích v rozsahu celé její historie. Třetí část tvoří stanovená témata z dějin architektury. První část je rozhodující, protože má prokázat schopnost samostatného rozvinutí nalezeného problému v teoretickém textu a schopnost nalézt varianty jeho řešení. Další dvě části slouží pouze k upřesnění klasifikace. Kandidát má možnost v řadě konzultací - především k první části - navázat jednak na své předchozí kratší seminární práce a jednak se může po dohodě zaměřit na témata pro něho zcela nová, v souladu s jeho speciálním zaměřením a zájmem kupř. s ohledem na diplomovou práci.

Kurz je zaměřen na představení důležitých témat ve spojení s předními tvůrci současné architektury, tak aby student a studentky postupně získávali pojem o důležitých motivech a osobnostech současné architektury. Protože se jedná o vstupní kurz do problematiky, pozornost bude věnována také pojmům, které jsou v současné diskuzi důležité a nepřehlédnutelné. Primárně budou tyto pojmy ukazovány ve spojitost s významnými stavbami předních světových ateliérů. Orientační přehled přednášek: 1. Peter Zumthor 2. Peter Märkli 3. Herzog & de Meuron 4. OMA 5. Alvaro Síza 6. SANAA 7. RCR Arquitectes 8. UNStudio 9. Steven Holl 10. Glenn Murcut 11. Rick Joy 12. Valerio Olgiat 13. Lacaton Vassal 14. NL Architects

Předmět se sestává z přednášek, ve kterých jsou studenti seznamováni s významnými architektonickými realizacemi a ateliéry. Zvláštní ohled bude brán na právě oceňované stavby v mezinárodním i tuzemském kontextu. Výuka je založena částečně na aktvitě studentů, kdy ve spolupráci s vyučujícím budou formulovat a reflektovat kvality daných staveb. Cílem je rozšířit schopnost kriticky analyzovat současné dění. Skrze zaměření se na jednotlivá studia se bude klást důraz na pojmenovávání širších témat a souvislostí. Přehled témat: 1. MacKay-Lyons Sweetapple Architects 2. Patkau Architects 3. Wang Shu 4. Studio Mumbai 5. Ladislav Lábus 6. Smiljan Radić 7. Tham & Videgard

Předmět prohlubuje schopnost kriticky reflektovat a interpretovat současné dění v architektuře v regionálních i globálních souvislostech. Program kurzu se každý semestr obměňuje a zaměřuje se na jedno téma, vymezené městem, zemí či regionem. Studenti jsou vedeni ke schopnosti přesného popisu, analýzy a interpretace architektury; i k poznání architektonické kultury jinde a lepšímu vyrovnání se situací v domácích podmínkách. Výuka kombinuje lekce v učebně a v terénu a zahrnuje setkání a diskuze s relevantními aktéry - architekty, historiky, teoretiky a kritiky architektury, kurátory ad. Podle možností na ni naváže i exkurze. Přehled témat - současná architektura: 1. Švýcarsko 2. Rakousko 3. Nizozemsko 4. Slovinsko 5. Dánsko 6. Japonsko

Přehled témat: 1. Vymezení pojmu umění a jeho proměny 2. Rozdíl mezi estetickým objektem a uměleckým dílem 3. Způsoby vymezení moderního umění (formální x× konceptuální) 4. Zrození moderního umění historicky 5. Autentické umění a podmínky jeho produkce a reprodukce 6. Konstruktivní tendence v umění 7. muzealizace? moderního