2024/25

Bakalářskou prací prokazuje student tvůrčí zralost a osvojení znalost a dovednost potřebných k architektonickému navrhování na úrovni absolventa bakalářského stupně studia. Průkaz schopnost samostatně řešit architektonické úkoly středně náročné povahy. Architektonické navrhování respektující zadání úkolu. Vztah návrhu k místu, účelu, kulturním a společenským souvislostem. Respektování materiálových a konstrukčních vztahů. Architektonický návrh a prezentace na pokročilé úrovni. Orientační rozvržení práce v týdnech semestru: 1. Analýza zadání 2. Koncept 3.-12. Rozpracování návrhu 13. Příprava prezentace 14. Úspěšné obhájení bakalářské práce

Samostatná architektonická práce na zadané téma, dokládající zralost studenta potřebnou k ukončení studia a získání titulu inženýr architekt

Výuka práva souvisejícího s výkonem povolání architekta/urbanisty zahrnuje podrobný výklad práva veřejného, a to předpisů práva stavebního (stavební zákon, prováděcí vyhlášky), a rámcový výklad široké škály navazujících právních předpisů práva veřejného (péče o zdraví, péče o přírodní a krajinné bohatství, péče o kulturní bohatství, informace a informační systémy, infrastruktura dopravní a technická, požární ochrana, bezpečnost práce a technických zařízení, technická normalizace, metrologie a státní zkušebnictví, správní řád a přestupkové a trestní právo).

V kurzu Stavba měst 2 (SM2) je částečně (avšak abstraktněji) opakován výklad některých vybraných témat vývoje osídlení se zvláštním zaměřením na vývoj vybraných urbánních a krajinných prvků; zvláštní pozornost je věnována "metaměstu", resp. souhrnnému popisu vývoje ve smyslu současných teorií města a směrů/tendencí vývoje městského osídlení a krajiny pro třetí tisíciletí v historických paralelách a souvislostech. V průběhu semestru přednášejí jednotliví posluchači krátkou přednášku s obrazovým doprovodem zaměřenou na jimi vybrané městské nebo venkovské sídliště; tuto přednášku doplní a v písemné podobě předloží pro udělení zápočtu. V přednášce a v písemném elaborátu se zaměří u jimi zvoleného městského nebo venkovského sídliště na přírodněkrajinné předpoklady a jejich vliv na strukturu a funkci osídlení, na základní uzlové body vývoje struktury a funkcí osídlení v historických souvislostech až k současnosti (včetně rozhodujících náležitost infrastrukturních, například vlivu dopravy na analyzované osídlení) a na sociálně-ekonomické souvislost osídlení. Závěrem provedou shrnut analýzy území, uvedou vlastní poznatky o stavu a svoji představu o možných budoucích trajektoriích urbánního vývoje jimi zvoleného osídlení (městského nebo venkovského).

Okruhy pro zkoušku ze Stavby měst

1.    Vznik prvních měst, kde a jak vznikala, sociální a historické souvislosti

2.    Řecká a římská města včetně vlivu na pozdější etapy vývoje (vznik, struktura, veřejná prostranství a veřejné stavby)

3.    Středověké evropské město (vznik, struktura, parcelace, hradby, veřejná prostranství a veřejné stavby)

4.    Od středověku k průmyslové revoluci se zřetelem na barokní proměny měst a krajiny (nové formy městských struktur, změna měřítka)

5.    Dlouhé 19. století a jeho vliv na nové městské struktury a krajinu (růst měst, nájemní bydlení, nové formy zástavby, proměna veřejných prostranství a veřejných staveb, velké městské zásahy v přestavbách měst, rušení opevnění)

6.    Nové směry uvažování o sídlech a krajině a jejich vliv (průmyslové město, lineární město, Ebenezer Howard a zahradní město)

7.    Revoluce v uvažování o městech,CIAM, Le Corbusier, růst sídel ve 20. století (proměny měst a krajiny, nové formy městských struktur, změna měřítka, …)

8.    Sídla a krajina po druhé světové válce, ČR a Evropa

9.    Z centra ven a zase zpět – suburbanizace, deurbanizace a reurbanizace (problémy, měřítko, zahušťování měst, infrastruktury, regionální nebo globální?)

10. Principy udržitelnosti ve stavbě a rozvoji sídel – jak si pro sebe definujete pravidla pro architektonické a urbanistické zásahy a pro další rozvoj

11. Sídla a památková péče – jak definovat hodnotu, jak pracovat s vrstevnatostí historických sídel a specifickými strukturami /např. industriálním dědictvím

Cílem kurzu je (1) porozumění sídlům, jakožto výsledku organizace společnosti v prostředí, (2) pochopení procesů a mechanismů utváření a proměn sídelních struktur a (3) porozumění současným proměnám měst v kontextu postsocialistických transformací a globalizujícího se světa. Důraz je kladen na vnímání sídel jako (1) míst v širším celosvětovém a celospolečenském prostoru a (2) vnitřně strukturovaného a diferencovaného prostoru složeného z plurality různorodých, nicméně vzájemně integrovaných míst. Témata: 1. Podstata měst a městský způsob života. Generativní síla měst: vnější pozice, aglomerační vazby a prostorová organizace 2. Prostor města: z Chicaga do Los Angeles. Proměna měst a paradigmatický posun v přístupech ke studiu měst na příkladu chicagské školy sociální ekologie a losangeleské školy kritických společenskovědních přístupů 3. Globalizace a restrukturalizace měst. Globalizace a její vliv na proměny měst. Procesy a lokality urbánních proměn 4. Čí město? Lidé, kapitál a neoliberalismus. Moc kapitálu a nerovnoměrný územní rozvoj 5. Sociální konstrukce města, obraz města, percepce a reprezentace. Behaviorální přístupy, percepce městského prostředí a mentální (subjektivní) obraz (mapa, portrét) města. Diskurz a diskurzivní praktiky, reprezentace místa a prostoru 6. Prostorová organizace města a městského regionu. Město a metropolitní region 7. Transformace postsocialistického města 8. Lokality dynamických proměn vnitřního města 9. Suburbanizace a reorganizace metropolitního regionu 10. Sociální prostorová struktura města a segregace sociálních skupin. Sociální rozdíly, sociální nerovnosti a sociálněprostorová struktura města. Rezidenční diferenciace a segregace Hlavní získané kompetence jsou: (1) integrální a interdisciplinární chápání složitosti a provázanosti sídel, jejich objektivních základů a rozmanitých subjektivních interpretací, (2) schopnost pozitvní analýzy lokálních transformací v našich městech a jejich čtvrtích v kontextu globalizace a kriticky vyhodnotit současné urbánní trendy a pokusit se navrhnout řešení identifikovaných problémů.