2025/26

Studenti se seznámí se zařazením člověka do biologického systému, se základy jeho anatomie a fyziologie. Důraz je kladen na jednotlivé tělní soustavy, dále na ontogenetický a fylogenetický vývoj.

Studenti se seznámí se zařazením člověka do biologického systému, se základy jeho anatomie a fyziologie. Důraz je kladen na jednotlivé tělní soustavy, dále na ontogenetický a fylogenetický vývoj.

Předmět je pojatý jako exkurze do školy nebo neformální vzdělávací instituce, kde se studenti seznámí s možnostmi terénní výuky a zásadami pro konání exkurzí.

Studenti si v předmětu osvojí základy pozorování a pokusů ve výuce přírodopisu a biologie s akcentem na mezioborové souvislosti dalších disciplín přírodních věd.

Studenti se stručně seznámí s historií obecné biologie. Prohloubí si své znalosti o buňce, jejich organelách a chemickém složení. Budou znát organizaci buněčných soustav, tedy buněčných a nebuněčných systémů, virů, prionů, prokaryontní buňce. Prohloubí si své znalosti o eukaryotické buňce a endosymbiotické teorii, organelách, metabolizmu buňky a výměně látek. Naučí se základy dědičnosti a proměnlivosti a genetické zákonitosti.

Studenti se seznámí s legislativou a teorií pro vznik a provoz školních zahrad. S možnými pracemi na školním pozemku a s praktickými dovednostmi při vyučování pěstitelských prací.

Předmět "Toxikologie nano a mikročástic" se skládá z obecného úvodu (základní principy a termíny v toxikologii), na který navazuje speciální část, kde jsou obecné principy aplikovány při popisu toxických účinků daných chemických látek a materiálů, jejich šíření v životní prostředí či toxicita pro živé organismy (včetně člověka). Konkrétně je studium rozčleněno do následujících studijních bloků: Základní termíny a principy v toxikologii nano a mikročástic. Expozice-dávka-účinek. Rozdíly mezi částicovou a látkovou toxikologií. Kauzy, které změnily pohled na částicovou toxikologii (azbest). Osud a chování v jednotlivých složkách životního prostředí, zdroje, perzistence, bioakumulace. Součástí je i studium interakcí nano a mikročástic s organismy, včetně člověka (absorpce, distribuce, biotransformace, exkrece). Akutní a chronické účinky nano a mikromateriálů. Experimentální přístupy v toxikologii nano a mikromateriálů - analytické postupy sloužící k detekci a studiu jejich chování v jednotlivých složkách životního prostředí a organismech, postupy testování toxických účinků (křivka dávka-účinek, biomarkery, testovací systémy in vitro a in vivo, 3D tkáňové modely, laboratorní a terénní výzkum účinků). Analýza a management rizik - nebezpečí (hazard) a riziko (risk) v kontextu účinků nano a mikročástic, hodnocení expozice a hodnocení účinku toxických látek, faktory určující riziko. Úroveň expozice, při které nedochází k nepříznivým účinkům (DNEL) a stanovení odhadu koncentrace, při které nedochází k nepříznivým účinkům (PNEC). Safe-by-design koncept. Kategorizace nanočástic (nanoforem) podle nařízení REACH (EU 2018/1881).

Předmět "Toxikologie nano a mikročástic" se skládá z obecného úvodu (základní principy a termíny v toxikologii), na který navazuje speciální část, kde jsou obecné principy aplikovány při popisu toxických účinků daných chemických látek a materiálů, jejich šíření v životní prostředí či toxicita pro živé organismy (včetně člověka). Konkrétně je studium rozčleněno do následujících studijních bloků: Základní termíny a principy v toxikologii nano a mikročástic. Expozice-dávka-účinek. Rozdíly mezi částicovou a látkovou toxikologií. Kauzy, které změnily pohled na částicovou toxikologii (azbest). Osud a chování v jednotlivých složkách životního prostředí, zdroje, perzistence, bioakumulace. Součástí je i studium interakcí nano a mikročástic s organismy, včetně člověka (absorpce, distribuce, biotransformace, exkrece). Akutní a chronické účinky nano a mikromateriálů. Experimentální přístupy v toxikologii nano a mikromateriálů - analytické postupy sloužící k detekci a studiu jejich chování v jednotlivých složkách životního prostředí a organismech, postupy testování toxických účinků (křivka dávka-účinek, biomarkery, testovací systémy in vitro a in vivo, 3D tkáňové modely, laboratorní a terénní výzkum účinků). Analýza a management rizik - nebezpečí (hazard) a riziko (risk) v kontextu účinků nano a mikročástic, hodnocení expozice a hodnocení účinku toxických látek, faktory určující riziko. Úroveň expozice, při které nedochází k nepříznivým účinkům (DNEL) a stanovení odhadu koncentrace, při které nedochází k nepříznivým účinkům (PNEC). Safe-by-design koncept. Kategorizace nanočástic (nanoforem) podle nařízení REACH (EU 2018/1881).

Praktická cvičení zaměřená na seznámení se a osvojení si práce s mikroskopem a zhotovení různých mikroskopických a mikrobiologických preparátů.

Cílem předmětu je seznámit studenty s diverzitou protistních organismů (velikost, ultrastruktura, výživa, rozmnožování), a to včetně postavení v moderním systému a správné determinace běžných taxonů. Student bude schopen porozumět modernímu pojetí eukaryotických jednobuněčných organismů z pohledu fylogeneze, druhové variability a jejich významu v ekosystému. Seznámí se nejen s tradičními protisty dříve řazenými do skupiny Protozoa, ale také s jednobuněčnými řasami a houbovými organismy. Probíráni budou zástupci volně žijících protist i medicínsky významní parazitičtí prvoci.

Praktické seznámení s geologií, zoologií a botanikou v terénu.

Cílem předmětu je představit problematiku oborové didaktiky biologie a související výzkumné atributy. Přednášky se nejprve věnují historii a současnosti didaktiky biologie, zaměřují se na přenos biologických poznatků a kompetencí do vědomí žáků, na šetření zjišťující výsledky biologického vzdělávání, komunikaci v hodinách přírodopisu a biologie, didaktické zásady. Dále se přednášky věnují výzkumným atributům didaktiky biologie a během cvičení vedou studenty ke zpracování návrhů výzkumných projektů v oblasti didaktiky biologie.

Praktické seznámení s didaktikou přírodopisu v terénu.

Cílem předmětu je získání kompetencí potřebných pro výuku přírodopisu na ZŠ. Cvičení jsou zaměřena na analýzu modelových situací z výuky přírodopisu metodou 3A a jejich prezentaci.

Pochopení základních principů fungování rostlinného organizmu. Především objasnit zákonitosti fyziologie rostlinné buňky a rostliny jako celku. Upevnit a vytvořit vazby mezi látkovým a energetickým metabolizmem, mezi strukturou a funkcemi, mezi vnitřním a vnějším prostředím rostliny. Objasnit biofyzikální, biochemické, fyziologické a ekologické základy fotosyntézy, dýchání, výživy rostlin, vodního režimu, transportu látek, procesů růstu a vývoje, pasivních i aktivních pohybů rostlin. Fyziologie stresu u rostlin.

Pochopení historického procesu vývoje vědy, její funkce, možností, perspektiv a důsledků zejména v evropském prostoru.

Cílem předmětu je seznámit studenty se složením (biotická a abiotická složka), vlastnostmi, typy a funkcemi sladkovodních (vnitrozemských) ekosystémů, mořskou hydrobiologií. Vztahy organizmů k prostředí a na vztahy mezi organizmy navzájem. Charakteristika stojatých vod (jezera, přehradní nádrže, rybníky, aj.) i tekoucích vod (potoky, řeky) a základní charakteristice typických nebo ekologicky významných organizmů, kteří obývají jednotlivé biotopy. Další informace budou o aplikované limnologii zaměřenou na problémy znečištění vody (acidifikace a eutrofizace, civilizační specifické polutanty ve vodách, vodní květ, aj.). Studenti se seznámí se základními hydrobiologickými metodami, které si osvojí při praktických cvičeních v terénu.