2025/26

Cílem semináře je seznámit doktorandy/doktorandky a aktuálními trendy domácí i světové historiografie, s jejími nejvýznamnějšími proudy, s aktuálními historiografickými diskusemi, spory a transdisciplinárními přesahy oboru ve smyslu "historické sociální vědy" (Historische Sozialwissenschaft). Doktorandi/doktorandky budou během seminářů, probíhajících ve třech blocích, analyzovat metodické, resp. programové a také polemické texty, které budou mít předem k dispozici. V rámci semináře pak vypracují seminární práci/esej na zadané téma. Na semináře budou zváni i externí odborníci, včetně zahraničních hostí.

Posluchači budou seznámeni s politickým, hospodářským, sociálním a kulturním vývojem Československa od konce 2. světové války do pádu komunistického režimu v roce 1989, a to v potřebném kontextu dějin obecných. Pozornost bude mj. věnována specifickému charakteru třetí republiky (1945-1948), mocenskému nástupu KSČ, radikální proměně čs. státu a společnosti po únoru 1948, nejvýznamnějším politickým krizím (1953, 1956, 1968/69), perzekuci skutečných i potencionálních, resp. vykonstruovaných odpůrců režimu či formám působení protirežimního odboje a opozice. Analyzována pak bude příčina pádu komunistického režimu v roce 1989.

Cílem kurzu je seznámit studující s československými dějinami v kontextu dějin světových od konce první světové války do rozpadu sovětského bloku, resp. československé federace. Sledovány jsou zásadní milníky politického, hospodářského, sociálního i kulturního vývoje. Vedle vnitro- i mezinárodněpolitických událostí je kurz zaměřen na důležité sociokulturní změny ve společnosti. Studenty seznamuje s novými poznatky vědeckého výzkumu a základními historiografickými proudy 20. století.

Cílem předmětu je seznámit posluchače s konkrétní problematikou bádání pomocí digitálních nástrojů různého druhui

Cílem předmětu je seznámit studenty se základní chronologickou linkou vývoje dějin umění v českých zemích od středověku po závěr baroka, nastínit možnosti metodologických přístupů, uvést do problematiky vztahů umělec-zadavatel a s proměnu role umělce ve vymezeném období.

Cílem kurzu je poskytnout studujícím základní rozhled po zásadních změnách výtvarného umění českých zemí 19. a 20. století. V přehledu bude sledována základní chronologická linka, výklad bude zaměřen na faktografii a metodologii. Zvláštní důraz bude kladen na výklad moderního umění v kontextu regionu, tedy na německy hovořící výtvarné umělce a architekty. Pro druhou polovinu 20. století budou vybrány důležité milníky spojené s politickým vývojem (oficiální kulturní politika po roce 1948 versus svobodné formy vyjadřování). Pro dobu po roce 1989 bude kladen důraz na zprostředkování vhledu do rozmanitosti kurátorských a uměleckých přístupů.

Kurz si klade za cíl seznámit studenty s přelomovými událostmi moderního věku vztahujícími se k rozvoji technologií i dalších vědních oborů, jakými je lékařství, biologie a chemie. Věnuje se roli vynálezů a inovací vědy již od počátku lidské civilizace do současnosti a tomu, jakým způsobem nové vynálezy a technologie, a především jejich zavádění do praxe, ovlivňovaly celospolečenské změny.

V rámci předmětu se studenti seznámí s vývojem chápání vzdělanosti v souvislosti s modernizačními procesy, vědeckým a technickým rozvojem i pedagogickým hnutím. Kromě přehledu vývoje vzdělávací soustavy od základního po vysoké školství bude pozornost věnována také ostatním centrům vzdělanosti.

Cílem předmětu je seznámit studující s nejrůznějšími druhy pramenů, se kterými je historik během své práce konfrontován. Stěžejní pozornost je věnována pramenům k soudobým dějinám. Zvláštní důraz je kladen na specifické prameny pro toto období (média, fotografie, filmové záznamy, rozhovory získané metodou orální historie etc.). V rámci cvičení se studující učí vybrané prameny kriticky analyzovat, komparovat a syntetizovat s dalšími zdroji informací (odborná literatura etc.).

Kurz se zaměřuje na politický vývoj českých zemí v rámci habsburské monarchie v první půli tzv. dlouhého 19. století. Studující se seznámí s proměnami mocenských vztahů v Evropě, jejich působením na mezinárodní postavení monarchie i na její vnitřní vývoj. Diskuse nad tématy pojednají proměny politického systému monarchie a postavení českých zemí v jejím rámci do revolučního roku 1848. Přednášky reflektují hospodářský, náboženský a kulturní život v českých zemích.

Cílem kurzu je seznámit posluchače se základními politickými ideologiemi, které v moderní době dominovaly politickému myšlení. Výkladová linie kurzu se orientuje především na soudobé kontinentální a anglo-americké politické myšlení a postižení jeho kořenů v minulosti. Cílem kurzu je získání základní orientace v dnešních diskusích, které se odehrávají v politickém myšlení, a rovněž seznámení se nejen s obsahovými postuláty jednotlivých ideologií, nýbrž i s hlavními reprezentanty klíčových myšlenkových proudů moderní politické filozofie. V každém předkládaném tématu budou patřičně využívány metody narativní, analýza pramenů, včetně multimediálních, i brainstormingu.

Studenti si osvojí teoretické i praktické znalosti pomocných věd historických. Přednášky jsou věnovány teoretickému výkladu základů jednotlivých pomocně vědních disciplín, tedy paleografie, historické chronologie, historické metrologie, epigrafiky, diplomatiky, sfragistiky, kodikologie, heraldiky, genealogie a numismatiky. Cvičení jsou zaměřena na získání a prohloubení praktických dovedností, mj. čtení a rozbor listin a dalších písemných pramenů, převádění historických dat na současný způsob datování a popis znaků.

Základem spolupráce se studujícími je všeobecný přehled o regionální historii jako specializaci doprovázející znalost zemských dějin. Kromě výkladu koncentrovaného na minulost Libereckého kraje od středověku do roku 1918 se důraz klade na výsledky převážně německojazyčného vlastivědného výzkumu od raného novověku do počátku 20. století, jeho pracovní metody a postupy (dobové využívání pamětních knih, obecních a dalších typů kronik či jiných pramenů).

Cílem kurzu je základní uvedení do problematiky studia historie. Po základním vymezení historie jako vědeckého oboru a jeho místa v rámci společenských věd následuje seznámení se strukturou historických věd, včetně organizace historických pracovišť a publikační základny (odborné časopisy, pomocná historická literatura). Velká pozornost je věnována různým typům historických pramenů a metodám historikovy práce, přičemž důraz je kladen na nověji se konstituující obory, okruhy a témata.

Cílem kurzu je seznámit studenty s metodologií dějin kultury a dějin umění, s periodizacemi, ikonografií a architekturou dějin umění od starověku po moderní dobu. Důraz výkladu je kladen také na interpretaci výtvarného umění a na dějiny kultury a umění v učitelské praxi. Studující studiem odborných textů prohlubujících dílčí témata z přednášek uplatní znalost terminologie a komplexního odborného vyjadřování i kritické myšlení.

Kurz je zaměřen na seznámení studentů se základními problémy archivnictví, mj. spisovou službou, předarchivní péčí, skartačním řízením, strukturou archivnictví v ČR, ochranou a využitím archiválií aj. V jeho rámci se uskuteční i exkurze do některých vybraných archivů.

Posluchači budou seznámeni s politickým, hospodářským, sociálním a kulturním vývojem Československa od konce 2. světové války do pádu komunistického režimu v roce 1989, a to v potřebném kontextu dějin obecných. Pozornost bude mj. věnována specifickému charakteru třetí republiky (1945-1948), mocenskému nástupu KSČ, radikální proměně čs. státu a společnosti po únoru 1948, nejvýznamnějším politickým krizím (1953, 1956, 1968/69), perzekuci skutečných i potencionálních, resp. vykonstruovaných odpůrců režimu či formám působení protirežimního odboje a opozice. Analyzována pak bude příčina pádu komunistického režimu v roce 1989.

Posluchači budou seznámeni s politickým, hospodářským, sociálním a kulturním vývojem Československa od konce 2. světové války do pádu komunistického režimu v roce 1989, a to v potřebném kontextu dějin obecných. Pozornost bude mj. věnována specifickému charakteru třetí republiky (1945-1948), mocenskému nástupu KSČ, radikální proměně čs. státu a společnosti po únoru 1948, nejvýznamnějším politickým krizím (1953, 1956, 1968/69), perzekuci skutečných i potencionálních, resp. vykonstruovaných odpůrců režimu či formám působení protirežimního odboje a opozice. Analyzována pak bude příčina pádu komunistického režimu v roce 1989.

Cílem kurzu je seznámit studující s československými dějinami v kontextu dějin světových od konce druhé světové války do rozpadu sovětského bloku, resp. československé federace. Sledovány jsou zásadní milníky politického, hospodářského, sociálního i kulturního vývoje. Vedle vnitro- i mezinárodněpolitických událostí je kurz zaměřen na důležité sociokulturní změny ve společnosti. Studenty seznamuje s novými poznatky vědeckého výzkumu a základními historiografickými proudy 20. století.

Cílem kurzu je seznámit studující s československými dějinami v kontextu dějin světových od konce první světové války do rozpadu sovětského bloku, resp. československé federace. Sledovány jsou zásadní milníky politického, hospodářského, sociálního i kulturního vývoje. Vedle vnitro- i mezinárodněpolitických událostí je kurz zaměřen na důležité sociokulturní změny ve společnosti. Studenty seznamuje s novými poznatky vědeckého výzkumu a základními historiografickými proudy 20. století.