Konečné automaty deterministické a nedeterministické a jazyky jimi rozpoznatelné, Nerodova věta, programová realizace automatů, redukce konečného automatu, lexikální analýza. Regulární výrazy, regulární jazyky. Zásobníkové automaty. Gramatiky, Chomského hierarchie, Bezkontextové jazyky, redukce gramatiky, Pumping Lemma. Turingův stroj. Úvod do teorie vyčíslitelnosti.
Předmět se zabývá principiálními přístupy k programování a koncepty programovacích jazyků. V jeho rámci se studenti seznámí vedle následovníků klasického procedurálního programování, jako je programování modulární, objektové a událostmi řízené, i s programováním funkcionálním a logickým, jakožto jeho alternativami. Důraz je kladen především na tyto méně obvyklé přístupy, se kterými studenti dosud nejsou obeznámeni.
Obsahem předmětu je seznámení s principy a vlastnostmi výpočetních softwarových systémů pro modelování fyzikálních jevů a procesů: Formulace úloh popsaných parciálními diferenciálními rovnicemi - mechanika pružných těles a tekutin, elektromagnetické pole, vedení tepla. Základní pojmy z aplikace numerických metod (diskretizace, zaokrouhlovací chyby, konvergence), úvod do metody konečných prvků. Struktura a použití výpočetního softwaru, preprocesing, postprocesing - demonstrace na systému ANSYS. Na cvičení budou řešeny úlohy z různých oborů fyziky a techniky pomocí softwaru ANSYS. Cílem je bez podrobného výkladu matematické teorie získat představu o možnostech a úskalích numerických modelů, rozumět nastavením v dialozích různých softwarových systémů, umět kriticky posoudit výsledky modelu vzhledem k realitě.
V předmětu se studenti teoreticky i prakticky seznamují se základním hardware a software osobních počítačů.
Předmět se zabývá základy hardware počítačů. Výklad začíná logickými funkcemi a pokračuje metodami jejich minimalizace a elektronické realizace. Nato navazuje návrh kombinačních a sekvenčních obvodů (sčítačka, registry, čítače, apod.).
Kurz "Mechanika" staví na základních teoretických znalostech získaných v předmětu "Fyzika 1", které rozšiřuje o praktické výpočetní postupy pro řešení úloh z oblasti mechaniky tuhých těles a základy nauky o materiálu. Po absolvování přednášek a cvičení je student schopen samostatně provést analýzu statických systémů, uvolnit vazby, sestavit a řešit rovnice rovnováhy, a pochopí základní mechanické vlastnosti běžně používaných materiálů, jako jsou ocel, slitiny neželezných kovů, sklo, keramika a polymery.