2019/20

Zvládnout teoretické i praktické aspekty tvorby netkaných textilií mechanickými způsoby. Používané materiály a příprava vlákenné suroviny. Tvorba vlákenné vrstvy a metody jejího zpevnění mechanickými, aerodynamickými i hydrodynamickými způsoby. Pochopit souvislosti mezi teorií a reálnými mechanickými vlastnostmi vlákenných struktur.

Předmět Materiály pro tkáňové inženýrství vyučovaný v navazujícím magisterském studiu volně navazuje na předmět Vlákenné materiály pro tkáňové inženýrství. V úvodu se studenti seznámí s pojmy používanými v oboru tkáňového inženýrství. Následně budou probírány interakce mezi buňkami a materiály a možnosti jejich hodnocení v laboratorních podmínkách či přímo v živých organismech. Dále budou zmíněny zákonné normy pro schvalování zdravotnických prostředků a produktů moderní terapie. V závěru budou probrány vybrané aplikace tkáňového inženýrství a možnosti využití biomateriálů v těchto aplikacích.

Získat ucelený souhrn všech aplikací textilií a textilních materiálů používaných v automobilech. Pro jednotlivé kategorie aplikací jsou sledovány požadavky, testování, výrobní technologie, výrobní postupy a používané materiály.

Pojení polymerními disperzemi, pěnami, pastami a roztoky polymerů. Povrchové úpravy. Výroba vlákenných vrstev z polymeru - spunbond, meltblown a elektrostatické zvlákňování. Pojení kalandrem, horkým vzduchem, infračerveným zářením. Struktura netkaných textilií, úpravy. Cílem předmětu je prohlubení znalostí předmětu Výroba netkaných textilií, navázání na teoretické znalosti předmětu Mechanické technologie a příprava studenta pro praxi, především na pozici technologa.

Prohloubení znalostí z předmětů věnujícím se netkaných textilií a jejich výroby. Předmět TCT se věnuje rozšíření získaných teoretických a praktických znalostí v oblastech netkaných textilií. Student bude připraven pro praxi v oblasti netkaných textilií na pozici technologa.

Cílem předmětu je hledání a porozumnění vztahu mezi vlastnostmi, materiály a strukturou netkaných textilií. Znalost vztahu struktury, materiálu a vlastností netkaných textilií je nutná při vývoji nových výrobků, ale značnou měrou napomáhá i při navrhování nových testovacích metod. Obsah předmětu lze rozdělit do 7 kapitol.

Cílem předmětu Textilní nanomateriály je seznámit studenty se základními principy technologií výroby zejména polymerních nanovláken a uhlíkových nanotrubic. Tento předmět se zabývá uvedením studentů do problematiky vlákenných nanomateriálů a to z hlediska jejich výroby, rozdělení, testování a samozřejmě také uplatnění. Studenti jsou teoreticky i prakticky seznamováni s technologii elektrostatického zvlákňování jako efektivní výrobou nanovlákenných vrstev, s podmínkami ovlivňujícími proces elektrostatického zvlákňování, s vlastnostmi výsledných nanovlákenných vrstev a s možnostmi jejich využití. Studentům jsou představovány uhlíkové nanotrubice, jejich výroba, vlastnosti a použití a dále pak možnosti výroby kompozitních materiálů obsahujících nanovlákenné materiály, jejich vlastnosti a uplatnění. Dále jsou představovány speciální postupy při testování materiálů složených z nanovláken , které se mnohdy velmi liší od klasických postupů. Studenti jsou seznamování i s možnými riziky výroby a zpracování nanovlákenných materiálů.

Detailní popis průmyslových textilií používaných jako geotextilie, kompozity, filtry, akustické izolace a bariérové izolace. Důraz je kladen na vztah mezi konstrukcí textilního materiálu a požadavky, které jsou na něj kladeny. Sledovány jsou též metody hodnocení vlastností textilních materiálů.

Na vybraných příkladech aplikace textilií ukazuje oblasti využití technických textilií, způsoby jejich výroby i úprav, jejich specifické vlastnosti i používané suroviny.

Teoretické předpoklady pro odhad vlastností technických textilií. Na vybraných příkladech aplikace textilií ukazuje oblasti využití technických textilií, způsoby jejich výroby i úprav, jejich specifické vlastnosti i používané suroviny.

Cílem předmětu je seznámit studenty bakalářského studia s konceptem tkáňového inženýrství. Jde o multidisciplinární obor, který vyžaduje znalosti materiálové a biologické pro porozumění interakcí mezi tkáňovými nosiči a buňkami/tkáněmi organismů. Studenti se seznámí s biomateriály, které jsou v tomto oboru využívané. Dále budou vysvětleny technologie, které se používají pro výrobu tkáňových nosičů. V neposlední řadě se výuka bude zabývat charakterizací těchto materiálů ve vztahu k jejich aplikaci.

Na vybraných příkladech jsou ukázány možnosti "opracování" textilních odpadů na druhotné suroviny, popisuje technologické postupy recyklací (downcycling, recycling) i vybraná zařízení, popisuje technologické postupy zpracování druhotných surovin do výroby.

Předmět seznamuje studenty s textilními výrobky a vlákennými materiály, které se používají ve zdravotnictví.