2019/20

První ročník je chápán jako úvodní, kde studenti objevují prostor své budoucí profese k čemuž mu pomáhají zadání v jednotlivých semestrech. První semestr formuje zadání, které vymezí pole mezi architekturou a designem. Např. zahradní altánek a čajový stoleček.

Druhý ročník se věnuje tematice uvnitř. Ve třetím semestru se budou zabývat interpretací daného interiéru a jeho možného využití anebo naopak hledat vhodný interiér pro zadané využití.

Druhý ročník se věnuje tematice uvnitř. Ve čtvrtém semestru musí opět sami definovat zadání, které vychází ze získané zkušenosti z 3. semestru.

Třetí ročník se věnuje tematice venku - exteriér. V pátém semestru je věnována pozornost analýze kontextu. To je například design, který je vystaven povětrnostním vlivům, světovým stranám nebo je esteticky determinovaným okolím.

Studenti třetího ročníku pracují na vlastních tématech, schválených vedoucím ateliéru.

V prvním ateliérů si student zvolí vlastní samostatné téma, které povede k upevnění postojů zpracovatele a schopnost přesně definovat svůj záměr. V popisu tématu musí sám formulovat kam chce směřovat.

Ve druhém ateliéru student dostane zadané téma, které bude konkrétně zaměřeno na studentovy slabiny. Jasně stanovený úkol pedagogovi umožní připravit studenta na praxi, kdy se zadání klienta ne vždy shoduje s autorovými silnými stránkami a ideálními tužbami.

Třetí ateliér magisterského stupně slouží jako příprava k diplomové práci.

Samostatná práce na vlastní téma. Student vytvoří umělecké dílo a obhájí jej. To vše prokazuje jeho uměleckou a další odbornou úroveň.

Forma seminářů, navazujících workshopů a eventu na téma vytvoření, představení a realizace podnikatelského záměru. Součástí programu bude diskusní setkání s úspěšnými podnikateli, kteří mají ke svým firmám a zaměstnancům odlišný vztah než je stávající standard.

Technické kreslení, axonometrie, perspektiva, 3D modelování.

Diplomovou prací prokazuje student tvůrčí zralost a osvojení znalostí a dovedností potřebných k designování na úrovni absolventa magisterského stupně studia.

Studium na umělecké škole je dnes více než kdy jindy vystaveno základnímu paradoxu. Kritérium úspěšnosti a úrovně školy je úspěšnost absolventů. Ta se ovšem měří hodnocením veřejnosti, kterou reprezentují granty, stipendia, ceny a další ocenění. I když jsou převážně tato ocenění původu privátního či nadačního, tedy nestátního, tvoří analogii státního školství. Student je tak dvakrát - během studia a v dalších svých krocích měřených úspěšnosti - vystavován zkoušce, která se neptá po jeho vnitřní svobodě a odhodlání k tvorbě. Spíše naopak je veden k tomu, aby sám sebe situoval, to znamená umístil do vládnoucího kontextu. Jenže takový ideál byl vždy ideálem akademismu - mírou velikosti byla úspěšnost zařazení se do stávajícího kontextu. Studium - zatím jen za státní peníze (bez příspěvků studentů) - může tedy buďto být vedeno zařazováním studentů do stávajících struktur (nadace, výstavní projekty, workshopy), anebo může dávat možnost překročení fungování nomenklaturních, kapitálem vedených struktur. Pak ovšem se učitel saví do role anarchisty placeného státem. Možná státem osvíceným. Učitel ovšem může nabídnout kompromis. Revoluci nebude provádět ve skutečnosti, ale v myšlenkové reflexi, které se říká filozofie, možná tím připraví netušené a úspěchem neměřitelné důsledky. Jen spojením filozofie a umění lze v daných podmínkách školství a uměleckého provozu realizovat svobodu tvorby - jedinou alternativou vůči této možnosti je školu opustit anebo se zařadit. Jen spojením filozofické reflexe lze ubráni umění vystavené tlakům k přizpůsobení - jen touto cestou lze popřít, že stanovisko svobodné tvorby by bylo pouze romantickým a překonaným přežitkem. Vláda peněz budí dojem, že je lze mít již na začátku, ještě než začnu něco dělat. Filozofie naopak umění ukáže stránku, kterou školství a provoz umění orientované k úspěchu mohou jen zakrývat.

Předmět připravuje studenty, formou vysvětlení pojmů a praktickým osvojením používání programových produktů, pro kreativní navrhování na poli algoritmické generativní počítačové grafiky.

Uvést studenty a studentky do problematiky kritických strategií tvorby a interpretace současného prostorového umění mezi krajinou a kulturou.

Uvést studenty a studentky do problematiky kritických strategií tvorby a interpretace současného prostorového umění mezi krajinou a kulturou.

Studenti budou chápat roli firemního managementu, získají přehled o základních poznatcích vztahujících se k práci manažera, seznámí se s obsahem a praktickými nástroji manažerských činností, osvojí si znalosti a dovednosti potřebné k efektivní manažerské práci.

Převážně praktická výuka formou konzultací práce studentů. Posluchači budou v rámci předmětu vytvářet modely pro doplnění prezentace ateliérových projektů. Konzultace studentů v průběhu jejich práce proběhne individuálně nebo v menších skupinách, dle stádia jejich práce na modelu. V teoretické části se posluchači seznámí se stručným přehledem koncepčních a technologických zásad a možností zhotovení modelu pro různé stupně projektu a různé účely. Cílem předmětu je umožnit posluchačům vytvářet modely jak pro svoji potřebu v průběhu práce na návrhu ( ověření hmotového členění, konstrukčních schémat ?), tak i pro případnou prezentaci definitivního projektu.

Předmět je zaměřen na experimentální práci s počítačovou grafikou interaktivně generovanou v reálném čase. Seznamuje studenty se soudobými technologiemi, čímž vytváří prostor k praktickým pokusům v oblasti prototypování aplikací, a poskytuje tím nezbytné zázemí podporující rozvoj kreativity umělecké osobnosti. Vyžaduje samostatnou práci studenta v ateliéru.