2021/22

Studující budou seznámeni s politickým, hospodářským, sociálním a kulturním vývojem Československa v letech 1918-1945 v kontextu dějin střední Evropy a v komparaci s vývojem ostatních nástupnických států Rakouska-Uherska. Značná pozornost bude věnována mezinárodnímu postavení země, národnostní otázce a politické krizi v roce 1938. Pro období od Mnichovské dohody, resp. vídeňské arbitráže v r. 1938 do osvobození Československa v roce 1945 bude sledován a komparován vývoj v Protektorátu Čechy a Morava, Slovenské republice, Říšské župě Sudety a dalších odtržených československých územích. Cvičení: Cvičení navazují na přednášky. Vybraná témata budou detailněji tematizována a diskutována. Součástí kurzu je odborná exkurze vztahující se k československým dějinám ve sledovaném období.

Studující budou seznámeni s politickým, hospodářským, sociálním a kulturním vývojem Československa v letech 1918-1945 v kontextu dějin střední Evropy a v komparaci s vývojem ostatních nástupnických států Rakouska-Uherska. Značná pozornost bude věnována mezinárodnímu postavení země, národnostní otázce a politické krizi v roce 1938. Pro období od Mnichovské dohody, resp. vídeňské arbitráže v r. 1938 do osvobození Československa v roce 1945 bude sledován a komparován vývoj v Protektorátu Čechy a Morava, Slovenské republice, Říšské župě Sudety a dalších odtržených československých územích. Cvičení: Cvičení navazují na přednášky. Vybraná témata budou detailněji tematizována a diskutována. Součástí kurzu je odborná exkurze vztahující se k československým dějinám ve sledovaném období.

Posluchači budou seznámeni s politickým, hospodářským, sociálním a kulturním vývojem Československa od konce 2. světové války do pádu komunistického režimu v roce 1989, a to v potřebném kontextu dějin obecných. Pozornost bude mj. věnována specifickému charakteru třetí republiky (1945-1948), mocenskému nástupu KSČ, radikální proměně čs. státu a společnosti po únoru 1948, nejvýznamnějším politickým krizím (1953, 1956, 1968/69), perzekuci skutečných i potencionálních, resp. vykonstruovaných odpůrců režimu či formám působení protirežimního odboje a opozice. Analyzována pak bude příčina pádu komunistického režimu v roce 1989.

Posluchači budou seznámeni s politickým, hospodářským, sociálním a kulturním vývojem Československa od konce 2. světové války do pádu komunistického režimu v roce 1989, a to v potřebném kontextu dějin obecných. Pozornost bude mj. věnována specifickému charakteru třetí republiky (1945-1948), mocenskému nástupu KSČ, radikální proměně čs. státu a společnosti po únoru 1948, nejvýznamnějším politickým krizím (1953, 1956, 1968/69), perzekuci skutečných i potencionálních, resp. vykonstruovaných odpůrců režimu či formám působení protirežimního odboje a opozice. Analyzována pak bude příčina pádu komunistického režimu v roce 1989.

Účelem předmětu je seznámit studenty s nejnovějšími politickými, hospodářskými a sociálními dějinami Československa, resp. České republiky od pádu komunistického režimu v roce 1989 do roku 2007, kdy se Česká republika stala součástí schengenského prostoru. Důraz je kladen na demokratickou transformaci země po listopadu 1989, hospodářskou transformaci (privatizace, restituce), utváření nového politického systému a okolnosti zániku Československa v roce 1992. Stranou ovšem nezůstane ani vývoj České republiky, včetně jejího zapojení do mezinárodních struktur.

Cyklus přednášek má za účel podat dějiny této nejvzdálenější země předválečné Československé republiky.

Dějiny Slovenska 1785-1918 Cílem přednášky je podat systematický výklad o dějinách Slovenska před vznikem Československa. Témata jednotlivých okruhů (okruhy podle potřeby mohou být probrány v rámci jedné nebo více dvouhodinových přenášek):

Cílem předmětu je seznámit studenty se základní chronologickou linkou vývoje dějin umění v českých zemích od středověku po závěr baroka, nastínit možnosti metodologických přístupů, uvést do problematiky vztahů umělec-zadavatel a s proměnu role umělce ve vymezeném období.

Cílem předmětu je seznámit studenty se základní chronologickou linkou vývoje dějin umění v českých zemích od středověku po závěr baroka, nastínit možnosti metodologických přístupů, uvést do problematiky vztahů umělec-zadavatel a s proměnu role umělce ve vymezeném období.

Základem prosemináře je praktické uplatnění dovedností studujících při specializované práci s informačními zdroji v oboru historie, s archivními i tiskem vydanými prameny a odbornou literaturou. Studující bude rozvíjet nabyté znalosti postupů historikovy práce při heuristice a kritice pramenů i literatury a tvorbě seminární práce v různých oblastech historie.

Cílem semináře je praktické uplatnění dovedností při práci s archivními i tiskem vydanými prameny a odbornou literaturou. Posluchači budou rozvíjet nabyté znalosti postupů historikovy práce při heuristice, kritice pramenů i literatury a tvorbě seminární práce v různých oblastech historie. Jako příklad uvádíme seminářPražské jaro 1968/69 z osobní perspektivy, který si klade za cíl seznámit studenty s problematikou reformního hnutí v Československu na konci 60. let 20. stol. a počátky tzv. normalizace a se základními metodami oral history, kterou si vyzkouší aplikovat na výše uvedeném tématu. Studenti si osvojí základní teoretické znalosti problematiky vedení rozhovorů s pamětníky metodou oral history a následného zpracování a analýzy nahrávek. Tyto znalosti pak budou aplikovat v praxi. Jejich úkolem bude uskutečnit rozhovor s minimálně dvěma pamětníky Pražského jara, přičemž se nemusí jednat pouze o aktivní účastníky reformního hnutí, ale i o politicky a společensky méně angažované nebo neangažované občany. Součástí kurzu je i práce s dokumenty získanými z osobních archivů narátorů, případně z dalších zdrojů.