2022/23

Studenti tohoto předmětu rozumí prostorovosti v chování, jednání, rozhodování a představách a prezentacích míst (např. mentální mapy Gould, Lynch) jednotlivců, skupin, etnik v místě a v prostoru a v kulturním rámci. Aktivně pracují s pojmy domov, místo, region, identita, kulturní krajina, genius loci. Rozumí uvedeným pojmům v historickém kontextu, od řeckých pojmů chora a topos přes školu humánní geografie Vidal de la Blache a přes zakladatele novodobé humanistické geografie (práce Tuanovy) až po současné koncepce pčedevším britských humanistických geografů, např. Cresswell. Jsou seznamování se základními pracemi, které se týkají humanistického a kulturn? geografického pohledu na studovanou problematiku (Butzer, Toynbee, Buttimerová).

Student předmětu rozumí prostorovosti v chování, jednání, rozhodování a představách jednotlivců (např. mentální mapy Gould, Lynch), skupin, etnik v místě a v kulturním rámci. Pracuje s pojmy domov, místo, region, identita, kulturní krajina, genius loci. Rozumí uvedeným pojmům v historickém kontextu, od řeckých pojmů chora a topos přes školu humánní geografie Vidal de la Blache a přes zakladatele novodobé humanistické geografie (práce Tuanovy) až po současné koncepce především britských humanistických geografů, např. Cresswell.

Integrace geografické a kartografické pojmové bázy. Seznámení se s klíčovými koncepty kartografie (geometrická podstata map, kartografická zobrazení, kartometrie, dálkový průzkum Země, generalizace, symbolizace) Procvičení zručnosti čtení obsahu topografické a obecněgeografické mapy, odlišení obecněgeografického a topografického podkladu tematické mapy a analýzy tematické mapy z kartografického hlediska a z hlediska geografických informací v ní dostupných. Seznámení se s vybranými studiemi a články z kartografickými tématy. Řízení týmu pro mapování v terénu.

Hlavním cílem předmětu je poznání a aplikace konceptů krajinné ekologie v geografickém kontextu. Dílčími cíli jsou: a) porozumět konceptům ekosystému a geografické krajiny jako výřezu krajinné sféry b) prohloubit syntézu poznatků a metod fyzické i humánní geografie v řešení úkolů krajinné ekologie i v pedagogické praxi c) seznámit se s trendy vývoje krajiny v Evropě i ve světě

Student na vlastním zvoleném místě používá humanisticky geografické metody, které srovnává s humánně pozitivistickými geografickými metodami. Kombinuje "objektivní", "sibjektivní" a "intersubjektivní" píístupy.

Cílem předmětu je, aby student získal znalosti a dovednosti v regionalizaci, v odborném obsahu místního regionu, rozuměl humanistickému konceptu místa.

Studenti na vlastním zvoleném místě používají humanisticky geografické metody, které srovnávají s humánně pozitivistickými geografickými metodami. Předmět je zaměřený na humanisticky pojaté chápání místa. Základním pojetím je fenomenologická filozofie Heideggerova, Patočky a Malpase. Místo v pracích geografů Tuana, Relpha, Cresswella a dalších.

Předmět je zaměřený na humanisticky pojaté chápání místa. Základním pojetím je fenomenologická filozofie Heideggerova, Patočky a Malpase. Místo v pracích geografů Tuana, Relpha, Cresswella a dalších.

Jedná se o orientační přehled vycházející z nejobtížnějších kapitol výuky zeměpisu s důrazem na fyzickou geografii dle zkušeností z dlouholeté pedagogické praxe (návrhově postupně od 6. r. do 9. r.). Témata se mohou změnit s ohledem na zájem studentů i s ohledem na potenciální studijní nedostatky s blížícími se státními zkouškami.

Cílem předmětu je seznámení studentů s obecnými principy přírodních ohrožení a fyzicko-geografickými aspekty jejich rizik pro společnost. Část přednášek je věnována obecným zákonitostem společným pro všechny druhy přírodních ohrožení probíhajících v krajinné sféře. V rámci přednášek jsou postupně probrána témata pojednávající o druzích přírodních ohrožení a jejich vzájemné podmíněnosti, zákonitosti jejich časového a prostorového rozložení, analýze rizik, problematice jejich inventarizace a důsledcích pro lidskou společnost. Přírodní ohrožení jsou dále charakterizována jako součást vývoje fyzicko-geografické sféry ve vztahu ke globálním změnám a diskutována z hlediska mezinárodní strategie jejich výzkumu. V druhé části přednáškového bloku je pozornost zaměřena na jednotlivé druhy přírodních ohrožení a rizik pro společnost. Konkrétní specifika jednotlivých procesů jsou postupně charakterizována z hlediska jejich spouštěcích faktorů, projevů a důsledků a jejich možné eliminace (možná ochranná opatření). Součástí přednášek jsou případové studie extrémních přírodních katastrof z různých částí světa vč. srovnání jejich impaktu s historickými událostmi na území Česka. Závěrečná část přednáškového bloku je věnována studiu zranitelnosti pro společnost a managementu jednotlivých rizik. Část předmětu je vedena v anglickém jazyce, přičemž klíčové zdroje literatury představuje zahraniční odborná literatura

Cílem předmětu je seznámení studentů s obecnými principy přírodních ohrožení a fyzicko-geografickými aspekty jejich rizik pro společnost. Část přednášek je věnována obecným zákonitostem společným pro všechny druhy přírodních ohrožení probíhajících v krajinné sféře. V rámci přednášek jsou postupně probrána témata pojednávající o druzích přírodních ohrožení a jejich vzájemné podmíněnosti, zákonitosti jejich časového a prostorového rozložení, analýze rizik, problematice jejich inventarizace a důsledcích pro lidskou společnost. Přírodní ohrožení jsou dále charakterizována jako součást vývoje fyzicko-geografické sféry ve vztahu ke globálním změnám a diskutována z hlediska mezinárodní strategie jejich výzkumu. V druhé části přednáškového bloku je pozornost zaměřena na jednotlivé druhy přírodních ohrožení a rizik pro společnost. Konkrétní specifika jednotlivých procesů jsou postupně charakterizována z hlediska jejich spouštěcích faktorů, projevů a důsledků a jejich možné eliminace (možná ochranná opatření). Součástí přednášek jsou případové studie extrémních přírodních katastrof z Česka a různých regionů světa vč. srovnání jejich impaktu s historickými událostmi na našem území. Závěrečná část přednáškového bloku je věnována studiu zranitelnosti pro společnost a managementu jednotlivých rizik. Část předmětu je vedena v anglickém jazyce, přičemž klíčové zdroje informací představuje zahraniční odborná literatura.

Student by měl mít Znalosti v rozsahu přednášek a určené literatury, měl by se orientovat a znát: přírodní poměry ČR se zaměřením na geologii, geomorfologii, klimatickou, hydrologickou, pedogeografickou a biogeografickou charakteristiku. Diskutovány jsou rovněž problémy ochrany přírody a životního prostředí ČR. Dále je to socioekonomická charakteristika území, hospodářská základna, regiony a jejich charakteristiky.

Obraz světových regionů podle médií, geografické literatury, statistik a tematických atlasů. Srovnání cestovatelských zkušeností, viděného a reálného života na časovém snímku jednoho dne vybraných lidí v různých zemích světa. Důležitost každodenní situační orientace ve světovém dění na pozadí vývoje světových regionů. Výzvy a dopady výzev ve světových regionech, jejich internetový monitoring, role map Google v širším prostorovém a rezortním kontextu. Skupinová diskuse, projekty, testy. Proměny světa, jinakost.

Předmět je zaměřen na rozšíření všeobecných znalostí z oblasti kartografie a topografie. Cílem je seznámení se s procesem tvorby tématických map prostřednictvím osvojení si základních způsobů grafické prezentace prostorových informací.

Úplné a aktuální informace k předmětu jsou uvedeny v sylabu předmětu na webových stránkách katedry geografie.

Studenti procvičují geografické metody v terénu a učí se hodnotit prostorové jevy v terénu. Transformují získané poznatky do geografického vzdělávání.