2023/24

Kurz je zaměřen na seznámení studentů se základními problémy archivnictví, mj. spisovou službou, předarchivní péčí, skartačním řízením, strukturou archivnictví v ČR, ochranou a využitím archiválií aj. V jeho rámci se uskuteční i exkurze do některých vybraných archivů.

Posluchači budou seznámeni s politickým, hospodářským, sociálním a kulturním vývojem Československa od konce 2. světové války do pádu komunistického režimu v roce 1989, a to v potřebném kontextu dějin obecných. Pozornost bude mj. věnována specifickému charakteru třetí republiky (1945-1948), mocenskému nástupu KSČ, radikální proměně čs. státu a společnosti po únoru 1948, nejvýznamnějším politickým krizím (1953, 1956, 1968/69), perzekuci skutečných i potencionálních, resp. vykonstruovaných odpůrců režimu či formám působení protirežimního odboje a opozice. Analyzována pak bude příčina pádu komunistického režimu v roce 1989.

Posluchači budou seznámeni s politickým, hospodářským, sociálním a kulturním vývojem Československa od konce 2. světové války do pádu komunistického režimu v roce 1989, a to v potřebném kontextu dějin obecných. Pozornost bude mj. věnována specifickému charakteru třetí republiky (1945-1948), mocenskému nástupu KSČ, radikální proměně čs. státu a společnosti po únoru 1948, nejvýznamnějším politickým krizím (1953, 1956, 1968/69), perzekuci skutečných i potencionálních, resp. vykonstruovaných odpůrců režimu či formám působení protirežimního odboje a opozice. Analyzována pak bude příčina pádu komunistického režimu v roce 1989.

V rámci předmětu se studenti seznámí s vývojem chápání vzdělanosti v souvislosti s modernizačními procesy, vědeckým a technickým rozvojem i pedagogickým hnutím. Kromě přehledu vývoje vzdělávací soustavy od základního po vysoké školství bude pozornost věnována také ostatním centrům vzdělanosti.

V rámci předmětu se studenti seznámí s vývojem chápání vzdělanosti v souvislosti s modernizačními procesy, vědeckým a technickým rozvojem i pedagogickým hnutím. Kromě přehledu vývoje vzdělávací soustavy od základního po vysoké školství bude pozornost věnována také ostatním centrům vzdělanosti.

Cílem předmětu je seznámit posluchače s konkrétní problematikou bádání pomocí digitálních nástrojů různého druhui

Studující se seznámí s vývojem kultury českých zemí v "dlouhém" 19. století (1792-1914) v souvislosti s děním v Evropě s ohledem na její hmotné i duchovní proměny. Věnují pozornost mocensky sílícím i oslabujícím vrstvám společnosti v době rozšiřující se industrializace, nacionalizace, sekularizace státu a všeobecné racionalizace společnosti. Výklad reflektuje dějiny kultury ve vývoji hmotného a duchovního života v raném novověku. Přednášky k dějinám umění seznámí studující chronologicky s vývojem uvedeného oboru v rozmezí let cca 1780 až 1890. Důraz bude kladen zejména na proměnu kultury a významu výtvarného umění v návaznosti na změny politické, náboženské, společenské a hospodářské. Přednášky: 1) Průmyslový věk: továrny, vynálezy, výroba a pokrok - jev moderní doby 2) Medicína, tělocvik, turistika, sport - znak výjimečnosti i masový fenomén 3) Věda a vzdělanost ve službách národu 4) Literatura v politickém soupeření i národní výchově 5) Šlechta a měšťanstvo - součást společnosti v zenitu i v progresu 6) Obrozenectví jako kulturní typ 7) Nacionalismus jako kulturní fenomén Studujícím bude poskytnut základní rozhled po zásadních změnách v kultuře českých zemí po obou světových válkách a politických převratech "krátkého" 20. století (1914-1989). Přihlíží ke kulturním proměnám Evropy ovlivněné střídáním diktátorských i demokratických režimů. Věnuje pozornost také kultuře marginalizovaných, resp. perzekvovaných skupin obyvatelstva i nově se ustavujícím politickým (pseudo)elitám. Výklad se zaměřuje i na vliv nových, rychle se šířících médií, stejně jako na sílící nivelizaci většiny podrobené společnosti. Z hlediska dějin umění se výklad zaměří na vývoj výtvarného umění v letech 1890-2000. Přednášky: 1) Proměna bytové kultury vesnic a měst - odstraňování disproporcí 2) Odívání, vzhled jako prvek sociální adaptace a politické integrity 3) Strava, péče o tělo jako projev modernosti a vzdělanosti 4) Informace a média jako velmocenský fenomén 20. století 5) Literatura, divadlo, film jako prostředek socializace i manipulace 6) Okrajové skupiny a marginalizace politicky neakceptovatelných osob 7) Sport, zdraví a politika, ekonomika a její podoby, věda, výzkum, vzdělání, digitální technologie LENDEROVÁ, Milena - DOUŠOVÁ, Hana - JIRÁNEK, Tomáš: Dějiny každodennosti "dlouhého" 19. století I. Dějiny hmotné kultury, Pardubice, Univerzita Pardubice 2001, ISBN 80-7194-414-9 LENDEROVÁ, Milena - MACKOVÁ, Marie - BEZECNÝ, Zdeněk - JIRÁNEK, Tomáš: Dějiny každodennosti "dlouhého" 19. století II. Život všední i sváteční, Pardubice, Univerzita Pardubice 2005, ISBN 80-7194-756-3

Studující se seznámí s vývojem kultury českých zemí v "dlouhém" 19. století (1792-1914) v souvislosti s děním v Evropě s ohledem na její hmotné i duchovní proměny. Věnují pozornost mocensky sílícím i oslabujícím vrstvám společnosti v době rozšiřující se industrializace, nacionalizace, sekularizace státu a všeobecné racionalizace společnosti. Výklad reflektuje dějiny kultury ve vývoji hmotného a duchovního života v raném novověku. Přednášky k dějinám umění seznámí studující chronologicky s vývojem uvedeného oboru v rozmezí let cca 1780 až 1890. Důraz bude kladen zejména na proměnu kultury a významu výtvarného umění v návaznosti na změny politické, náboženské, společenské a hospodářské. Přednášky: 1) Průmyslový věk: továrny, vynálezy, výroba a pokrok - jev moderní doby 2) Medicína, tělocvik, turistika, sport - znak výjimečnosti i masový fenomén 3) Věda a vzdělanost ve službách národu 4) Literatura v politickém soupeření i národní výchově 5) Šlechta a měšťanstvo - součást společnosti v zenitu i v progresu 6) Obrozenectví jako kulturní typ 7) Nacionalismus jako kulturní fenomén Studujícím bude poskytnut základní rozhled po zásadních změnách v kultuře českých zemí po obou světových válkách a politických převratech "krátkého" 20. století (1914-1989). Přihlíží ke kulturním proměnám Evropy ovlivněné střídáním diktátorských i demokratických režimů. Věnuje pozornost také kultuře marginalizovaných, resp. perzekvovaných skupin obyvatelstva i nově se ustavujícím politickým (pseudo)elitám. Výklad se zaměřuje i na vliv nových, rychle se šířících médií, stejně jako na sílící nivelizaci většiny podrobené společnosti. Z hlediska dějin umění se výklad zaměří na vývoj výtvarného umění v letech 1890-2000. Přednášky: 1) Proměna bytové kultury vesnic a měst - odstraňování disproporcí 2) Odívání, vzhled jako prvek sociální adaptace a politické integrity 3) Strava, péče o tělo jako projev modernosti a vzdělanosti 4) Informace a média jako velmocenský fenomén 20. století 5) Literatura, divadlo, film jako prostředek socializace i manipulace 6) Okrajové skupiny a marginalizace politicky neakceptovatelných osob 7) Sport, zdraví a politika, ekonomika a její podoby, věda, výzkum, vzdělání, digitální technologie LENDEROVÁ, Milena - DOUŠOVÁ, Hana - JIRÁNEK, Tomáš: Dějiny každodennosti "dlouhého" 19. století I. Dějiny hmotné kultury, Pardubice, Univerzita Pardubice 2001, ISBN 80-7194-414-9 LENDEROVÁ, Milena - MACKOVÁ, Marie - BEZECNÝ, Zdeněk - JIRÁNEK, Tomáš: Dějiny každodennosti "dlouhého" 19. století II. Život všední i sváteční, Pardubice, Univerzita Pardubice 2005, ISBN 80-7194-756-3

Cílem předmětu je seznámit studenty se základní chronologickou linkou vývoje dějin umění v českých zemích od středověku po závěr baroka, nastínit možnosti metodologických přístupů, uvést do problematiky vztahů umělec-zadavatel a s proměnu role umělce ve vymezeném období.

Cílem předmětu je seznámit studenty se základní chronologickou linkou vývoje dějin umění v českých zemích od středověku po závěr baroka, nastínit možnosti metodologických přístupů, uvést do problematiky vztahů umělec-zadavatel a s proměnu role umělce ve vymezeném období.

Cílem kurzu je poskytnout studujícím základní rozhled po zásadních změnách výtvarného umění českých zemí 19. a 20. století. V přehledu bude sledována základní chronologická linka, výklad bude zaměřen na faktografii a metodologii. Zvláštní důraz bude kladen na výklad moderního umění v kontextu regionu, tedy na německy hovořící výtvarné umělce a architekty. Pro druhou polovinu 20. století budou vybrány důležité milníky spojené s politickým vývojem (oficiální kulturní politika po roce 1948 versus svobodné formy vyjadřování). Pro dobu po roce 1989 bude kladen důraz na zprostředkování vhledu do rozmanitosti kurátorských a uměleckých přístupů.

Cílem kurzu je poskytnout studujícím základní rozhled po zásadních změnách výtvarného umění českých zemí 19. a 20. století. V přehledu bude sledována základní chronologická linka, výklad bude zaměřen na faktografii a metodologii. Zvláštní důraz bude kladen na výklad moderního umění v kontextu regionu, tedy na německy hovořící výtvarné umělce a architekty. Pro druhou polovinu 20. století budou vybrány důležité milníky spojené s politickým vývojem (oficiální kulturní politika po roce 1948 versus svobodné formy vyjadřování). Pro dobu po roce 1989 bude kladen důraz na zprostředkování vhledu do rozmanitosti kurátorských a uměleckých přístupů.

Základem prosemináře je praktické uplatnění dovedností studujících při specializované práci s informačními zdroji v oboru historie, s archivními i tiskem vydanými prameny a odbornou literaturou. Studující bude rozvíjet nabyté znalosti postupů historikovy práce při heuristice a kritice pramenů i literatury a tvorbě seminární práce v různých oblastech historie.

Základem prosemináře je praktické uplatnění dovedností studujících při specializované práci s informačními zdroji v oboru historie, s archivními i tiskem vydanými prameny a odbornou literaturou. Studující bude rozvíjet nabyté znalosti postupů historikovy práce při heuristice a kritice pramenů i literatury a tvorbě seminární práce v různých oblastech historie.

Hlavním cílem historického semináře je prohloubení znalosti základních metod práce historika a s jejich aplikací v praxi. Jako příklad uvádíme seminář Orální historie.

Cílem semináře je praktické uplatnění dovedností při práci s archivními i tiskem vydanými prameny a odbornou literaturou. Posluchači budou rozvíjet nabyté znalosti postupů historikovy práce při heuristice, kritice pramenů i literatury a tvorbě seminární práce v různých oblastech historie.

Cílem semináře je praktické uplatnění dovedností při práci s archivními i tiskem vydanými prameny a odbornou literaturou. Posluchači budou rozvíjet nabyté znalosti postupů historikovy práce při heuristice, kritice pramenů i literatury a tvorbě seminární práce v různých oblastech historie.

Cílem předmětu je seznámit studující s nejrůznějšími druhy pramenů, se kterými je historik během své práce konfrontován. Stěžejní pozornost je věnována pramenům k soudobým dějinám. Zvláštní důraz je kladen na specifické prameny pro toto období (média, fotografie, filmové záznamy, rozhovory získané metodou orální historie etc.). V rámci cvičení se studující učí vybrané prameny kriticky analyzovat, komparovat a syntetizovat s dalšími zdroji informací (odborná literatura etc.).

Cílem předmětu je seznámit studující s nejrůznějšími druhy pramenů, se kterými je historik během své práce konfrontován. Stěžejní pozornost je věnována pramenům k soudobým dějinám. Zvláštní důraz je kladen na specifické prameny pro toto období (média, fotografie, filmové záznamy, rozhovory získané metodou orální historie etc.). V rámci cvičení se studující učí vybrané prameny kriticky analyzovat, komparovat a syntetizovat s dalšími zdroji informací (odborná literatura etc.).

Studenti se seznámí se základními aspekty vývoje architektury v 19. a 20. století. Přednášky a k nim doplňující cvičení (v terénu před originály) jsou koncipovány chronologicky od klasicismu přes jednotlivé formy historismu, secesi, funkcionalismus po formy bydlení ve 20. století. Důraz bude kladen na regionální specifika, na německy hovořící architekty (Lossow a Kühne, Rudolf Bitzan, Heinrich Lauterbach, Max Kühn a další) či působení skupiny Sial.