2023/24

Předmět poskytuje studiím architektury interdisciplinární přesahy zejména do oblasti sociologie, demografe, psychiatrie, psychologie a neurologie. Ve spolupráci s vybranými specialisty uvedených oborů umožní tento systematický zahrnout do studia architektury nové poznatky doplňující, či měnící stávající teorie a modely interpretace prostoru a prostředí. Student by si měl osvojit schopnost synteticky využívat informace specializovaných věd zhodnocením relevance a případné aplikace například v konkrétním městském plánování. Nástin témat: 1. Sociologie města 2. Sociální instituce města 3. Městský způsob života 4. Městské prostředí a jeho znaky 5. Topologické funkce mozku při vnímání a imaginaci prostoru a prostředí, afekty a empatie 6. Gestaltismus a městský prostor

Předmět je v návaznost na předmět Architektura v kontextu sociálních a humanitních věd 1 zaměřen na představení okruhů a témat, kterými se zabývá aplikovaná sociologie, psychologie či neurologie především s ohledem na uplatnění v architektuře. Důležité je náhled do současných věd o člověku, které přináší nové poznatky o stavbě a funkci mozku. Vědecké poznatky o vztahu člověka a prostředí, schopnost číst a porozumět prostoru. Nástin témat: 1. Design a identita 2. Teorie rozšířené mysli a její relevance v architektuře 3. Evoluce, kultura a architektura 4. Vnímání a prožívání prostoru 5. Skica a tvůrčí práce 6. Psychosociální aspekty bydlení

Přednáškový cyklus seznamuje studenty s dějinami architektury od počátku XX. století po současnost, s nejvýznamnějšími osobnostmi tohoto období, s teoriemi architektury a chce je orientovat ve složitém vývoji této disciplíny u nás i v zahraničí. se právě teď ají

Série přednášek představí vývoj moderní mezinárodní i české architektury od konce 19. století po šedesátá léta 20. století v rámci obecnějšího vývoje kulturního a uměleckého. Při výkladu jednotlivých architektonických a uměleckých proudů bude formální a významová analýza odkazovat i k souvislostem se sociálním a politickým kontextem doby. Přehled témat: 1. Zrod moderní architektury na přelomu XIX. a XX. století: chicagská škola, hnut Arts and Crafs 2. Wagner a jeho škola. Belgická secese. Art Nouveau 3. Předválečné dílo Le Corbusiera 4. De Stjl a předválečná holandská architektura 5. Bauhaus, výstavy bydlení ve Stutgartu, Wrocławi 6. Ruská avantgarda, italský racionalismus a totalitní režimy 7. Moderní klasicismus, expresivní a organická architektura před 2. světovou válkou 8. Česká architektura 1900-1938 9. Poválečná tvorba Miese van der Rohe a mezinárodní styl 10. Plastická architektura: poválečná tvorba Le Corbusiera; O. Niemeyer 11. Plastická architektura - pokračování: brutalismus, nové konstrukce a technologie po 2. světové válce (Nervi, E. Saarinen) 12. Poválečná česká architektura

Předmět je zaměřen na sledování proměn podoby města a veřejného prostoru především v euroatlantickém kulturním prostředí. Zabývá se několika náhledy: sleduje významné veřejné stavby, případně stavby, které měly zřejmý dopad na sdílený prostor města; současně je zřejmé, že nelze zůstávat u jednotlivých staveb a je třeba si všímat organizace prostoru mezi domy. Logickou součástí je sledování historie a strategií zapojování uměleckých děl do veřejného prostoru. Přednášky se zaměřují na různorodá řešení krize tradičně pojatého města: představují jak utopické, tak totalitární představy o budoucnosti měst. Stejně tak je ale prostor věnován historickému přehledu jednotlivých sídel, či trendů. Velký důraz je kladen na současnost, kdy informační toky a globální kapitalismus proměňují tvář krajiny a měst. Studenti budou vyzýváni k aktivní účasti na základě textů autorů 20. a 21. století.

Předmět je zaměřen na sledování proměn podoby města a veřejného prostoru především v euroatlantickém kulturním prostředí. Zabývá se několika náhledy: sleduje významné veřejné stavby, případně stavby, které měly zřejmý dopad na sdílený prostor města; současně je zřejmé, že nelze zůstávat u jednotlivých staveb a je třeba si všímat organizace prostoru mezi domy. Logickou součástí je sledování historie a strategií zapojování uměleckých děl do veřejného prostoru. První blok pracuje s historickým přehledem od antiky po přelom 19. a 20. století. Cílem je vytvořit přehledný nárys proměn a seznámit studenty se základními orientačními pojmy tématu. Studenti budou vyzýváni k aktivní účasti na základě textů od Vitruvia po Waltera Benjamina.

Předmět navazuje na DMD 1 a soustředí se na situace měst a veřejného prostoru ve 20. a 21. století. Města prochází v důsledku průmyslové revoluce radikální proměnou v 19. století a to má dramatický dopad na kulturu jako celek. Přednášky se proto zaměřují na různorodá řešení krize tradičně pojatého města: představují jak utopické, tak totalitární představy o budoucnosti měst. Stejně tak je ale prostor věnován historickému přehledu jednotlivých sídel, či trendů. Velký důraz je kladen na současnost, kdy informační toky a globální kapitalismus proměňují tvář krajiny a měst. Studenti budou vyzýváni k aktivní účasti na základě textů autorů 20. a 21. století (viz seznam literatury).

Kurz je další část přehledového kurzu dějin umění a architektury, která se konkrétně zabývá převážně uměním 17. a 18. století, se zaměřením na baroko. Daná doba je představena na průniku myšlení významných osobnost různých oborů od vědy, filozofe po umělecká vyjádření. Zvláštní pozornost je věnována umělcům prostředí barokního Říma (Carravagio, Gianlorenzo Bernini, Francesco Borromini), sledovány jsou ovšem i další výjimečné umělecké výkony a převratné teorie v Itálii, Evropě a zejména na našem území (K. Škréta, Jan Amos Komenský, Bohuslav Balbín, P. Brandl, M. B. Braun a Jan Blažej Santni-Aichel). Témata: 1. Emblemata a novověké alegorie na cestě k rétorice baroka 2. Jezuité a rané baroko 3. Jan Amos Komenský a jeho Orbis pictus 4. Bohuslav Balbín, barokní krajina Čech, jazyk, kultura, dějiny 5. Kritika kartezianismu a propojení víry a vědy 6. Aktuální nekonečno - Museum mathematicum 7. Poznání ve prospěch emocí, dynamika gesta, světla, barvy, hmoty a prostoru 8. Barokní architektura, malba a sochařství - Itálie 9. Barokní architektura, malba a sochařství - evropský západ 10. Barokní architektura, malba a sochařství - střední Evropa a Čechy 11. Giambatsta Vico, La Scienza Nuova (antcipace nových cest kultury a poznání) 12. Jan Blažej Santni-Aichel - génius baroka

Důraz je kladen na vysvětlení principů a myšlenkového zázemí, které umožňovalo specifickou praxi umělecké tvůrčí činnost i její specifickou dobovou reflexi. Kurz se vedle objasnění podstaty stylů, forem a ikonografe daného období zabývá i přiblížením a interpretací klíčových pojmů, vzorců myšlení a kategorií, které stály v pozadí umělecké tvorby a které určovaly podobu, vnímaný význam a chápání uměleckých děl. Zmiňovány jsou i odraz a dopad forem staršího umění a umělecké teorie na novodobou uměleckou praxi. Témata: 1. Promýšlení pojmu umění a jeho proměny 2. Vztah tradice a originality 3. Úvahy o objektivitě krásy 4. Úvahy o afektivní povaze umění 5. Úvahy o typech a mezích zobrazování (v souvislost např. s náboženskými požadavky) 6. Kultický obraz - umění v době před konceptem umění v novověkém smyslu 7. Příklady vzorových (ideálních) uměleckých děl a staveb I 8. Příklady vzorových (ideálních) uměleckých děl a staveb II 9. Příklady vzorových (ideálních) uměleckých děl a staveb III 10. Vztah starého a nového, tj. inspirace, citace, výpůjčky, interpretace a interpretace interpretací atp. 11. Vliv teorie (filozofie) na umění a opačně 12. Vtah starého umění na nové a jejich interpretační propojení (tj. vliv nového umění na chápání a interpretaci starého)

Předmět pokračuje v přehledovém zpracování a podání historických období, DUA2 je zaměřen na středověk a především renesanční umění v Itálii. Architektura i umělecká díla jsou představeny v kontextu zásadních sociálních proměn a námětů doby, konkrétně od znovuobjevení individuální osobnosti po dobové kódy čtení obrazu. Pozornost je upřena jak na základní osobnost jako Gioto, Filippo Brunelleschi, Leonardo da Vinci, Michelangelo, Rafael či Andrea Palladio, tak na místa jako Florencie, Benátky či Řím v jejich dobových proměnách. Témata: 1. Románská architektura 2. Gotická architektura 3. Gotické sochařství a malba 4. Florencie před renesancí a rodina Medici 5. Raná renesance: Brunelleschi, Masaccio, Donatello 6. Florencie v době vrcholné renesance 7. Leon Batsta Albert 8. Urbino a Piero della Francesca 9. Řím a papežství v době renesance 10. Benátky a Andrea Palladio 11. Michelangelo 12. Leonardo da Vinci 13. Rafael 14. Benátské malířství v době renesance

Lectures will present the development of modern Czech architecture since the establishment of the independent state till the beginning of the XXIst century. Short introduction will remind the founding role of Jan Kotěra and the specific phenomenon of architectural cubism. The lectures about the period between two wars will include the main architectural tendencies as purism, funcionalism, modern classicism, as well as problems of social housing, the relation of modern architecture to the historic heritage. The discontinuity of postwar development will be presented on the background of the political changes in 1948, 1968 and 1989, and the lectures will cover both the architetectural production and the urban development with special attention paid to the theme of urban public spaces.

Předmět Nové tendence výtvarného umění 1 kombinuje přednášky a komentované prohlídky výstav současného umění. Cílem předmětu je pojmenovávat na konkrétních příkladech umělců a tendencí vztahy umění 20. století s uměním současnosti, kdy je třeba popisovat složité vztahy mezi avantgardou a neoavantgardou a současností, tradičními uměleckými médii a novými médii digitální doby s vyšší mírou teoretické refexe. Přitom nejde jen o vztahy současného umění k předchozímu, ale také k proměně vnímání světa, která se udála v minulém století jako refexe současného dění. Proto je třeba pro pochopení umění se často vztahovat k soudobému vědeckému i flozofickému myšlení. Nástin témat: 1. Postminimalismus I 2. Postminimalismus II 3. Figurace, předmětnost a narace v současné malbě 4. Prostor a místo v projevech současného výtvarného umění 5. Prostorovost současné malby 6. Místo a jeho časovost: krajina jako obraz v současném umění

Kurz se zaměřuje na rozšiřování pole uměleckých vyjadřování v souvislosti s novými médii a nárůstem dominance informace a virtuálního prostoru. Předmět tak z části sleduje problematiku moderního a současného umění ze specificky pojednaného pohledu média. Vedle toho se však zabývá tendencemi současné společnosti (např. politka identit) a jejich souvztažnosti s uměleckou činností. Právě nutnost uchopování nejasných kategorií současnosti vyžaduje vyšší teoretickou úroveň a provázání s flosofickým myšlením Viléma Flussera a dalších. Témata: 1. Současné umění jako specifická kritka modernistické estetické autonomie. 2. Sociální a sociálněkritcká dimenze umění. 3. Nová média a videoart. 4. Mediální umění - dialog mezi "sociálním" a "virtuálním". 5. Globalizace a politika identity. 6. Postinternet.

CStudijní předmět Poetka výtvarného umění objasňuje otázky toho, čím se vizuální a prostorová tvorba stává uměním. Jde o poznání způsobů utváření a působení děl z oblast tradičních i nových oborů výtvarného umění včetně architektury. Přehled témat: 1. Poetky zobrazujících a ornamentálních umění 2. Poetka obraznost, Gaston Bachelard 3. Metafora a narace, Paul Ricoeur 4. Metafory, metonymie, fgury a tropy 5. Obraz, objekt, událost, struktura, abstrakce 6. Poetka vcítění a empate smyslovost 7. Poetka zobrazení, zrcadlení a jinakost, Viktor Šklovskij 8. Kontext a text 9. Koncept, objekt, prostor a událost 10. Přetváření paradigmat 11. Poetka nevědomí, Jacques Lacan 12. Dění obrazů, Georges Didi-Huberman 13. Dění smyslu, Milan Jankovič

Studijní předmět Poetika výtvarného umění objasňuje otázky toho, čím se vizuální a prostorová tvorba stává uměním. Jde o poznání způsobů utváření a působení děl z oblastí tradičních i nových oborů výtvarného umění včetně architektury. Přehled témat: 1. Poetiky zobrazujících a ornamentálních umění 2. Poetika obraznosti, Gaston Bachelard 3. Metafora a narace, Paul Ricoeur 4. Metafory, metonymie, figury a tropy 5. Obraz, objekt, událost, struktura, abstrakce 6. Poetika vcítění a empatie smyslovosti 7. Poetika zobrazení, zrcadlení a jinakosti, Viktor Šklovskij 8. Kontext a text 9. Koncept, objekt, prostor a událost 10. Přetváření paradigmat 11. Poetika nevědomí, Jacques Lacan 12. Dění obrazů, Georges Didi-Huberman 13. Dění smyslu, Milan Jankovič

Předmět je zaměřen především na situaci v architektuře na počátku 21. stol. Důraz je kladen na bezprostřední setkání s významnými architektonickými díly domácími a na co nejpodrobnější seznámení se se špičkovými díly světovými.

Předmět má danou pevnou strukturu. V daném semestru reaguje na nejaktuálnější dění na domácí a světové výtvarné scéně. Cyklus je zaměřen na projevy soudobého výtvarného umění a uměleckých realizací ve veřejném prostoru. Formou stručných přednášek a komentovaných prohlídek si všímá základních směrů vývoje světového výtvarného umění (post-konceptuální, video, akční, new gender umění, public art, nová malba, computer art atd.). Zároveň je kladen důraz na bezprostřední kontakt s uměleckým dílem a současným českým uměním. Budou analyzovány některé významné osobnosti světové scény, které utvářejí její současnou podobu. Bude vybráno několik osobností z širokého spektra dvacátého století s poukazem na volbu jejich prosazení se ve světě umění.

Předmět má danou pevnou strukturu. V daném semestru reaguje na nejaktuálnější dění na domácí a světové výtvarné scéně. Cyklus je zaměřen na projevy soudobého výtvarného umění a uměleckých realizací ve veřejném prostoru. Formou stručných přednášek a komentovaných prohlídek si všímá základních směrů vývoje světového výtvarného umění (post-konceptuální, video, akční, new gender umění, public art, nová malba, computer art atd.). Zároveň je kladen důraz na bezprostřední kontakt s uměleckým dílem a současným českým uměním. Součástí programu bude rovněž kritika umění jeho vlastními prostředky, zvláštní důraz bude položen na význam dadaismu v kontextu dvacátého a jednadvacátého století.

Předmět seznamuje studenty s teoretickým myšlením o architektuře, jeho smyslem a rozličnými podobami. Učí nejprve rozlišovat různé teoretické žánry a jejich fungování v rozličných situacích a kontextech (manifesty a texty architektů, kritika, akademická teorie) a vede k pozornému čtení, naslouchání, k porozumění myšlenek jiných a přesné formulaci těch vlastních. Děje se tak formou studia vybraných teoretických problémů, které provázejí architekturu po staletí. Témata kurzu se obměňují. Výuka klade důraz na pozornou práci s texty, zejména cizojazyčnými, a na schopnost propojit teoretické otázky s konkrétními příklady i vlastní tvorbou. Přehled témat: 1. Úvod: co a k čemu je teorie architektury. 2. Nástroje teorie - jak ji číst a jak se tvoří. Objasnění pojmů. Text, argumentace, analýza, interpretace, dialektika, kritika, polemika, program, manifest 3. Složitost a jednoduchost 4. Přísnost a zdobnost 5. Pravdivost a iluze 6. Hmotné a nehmotné 7. Funkce a forma 8. Tělo, tělesnost a stavba 9. Proporce a kompozice 10. Stavba a kontext 11. Přírodní a konstruované

Předmět je zaměřen na teoretickou reflexi architektury, kdy základem je schopnost porozumět nejenom žitému prostředí, ale také jeho náročnějším textům. V rámci výuky se bude klást důraz na participaci studentů, která by měla přispět k rozvoji jejich schopnost analýzy a interpretace textu. Tento typ výuky je kombinován s klasickou formou přednášek, v rámci kterých budou představováni významní myslitelé, jejichž úvahy měly zřejmý dopad na podobu architektury nebo kteří výrazně přispěli k jejímu současnému pochopení. Přehled témat: 1. Martn Heidegger 2. Martn Heidegger a architektura 3. Christan Norberg-Schulz I 4. Christan Norberg-Schulz II 5. Karsten Harries 6. Maurice Merleau-Ponty a architektura 7. Juhani Pallasmaa