2023/24
Problémy: obraz x text, konvencionalita x přirozenost obrzového znaku, intencionalita malby x kauzalita fotografie. Problém vnímání a pohledu historické, kulturní a ideologické podmínění.Témata: Ernst Gombrich zobrazování jako vztah konvencionalismu a přirozenosti. Nelson Goodman konvencionalismus zobrazování a problematizace ikonického znaku. Michel Foucault sémantický paradox vztahu vizuálního a verbálního. Erwin Panofsky významové struktury obrazu, vztah ikonologie a sémiotiky. Roger Scruton vztah reprezentace a intencionality. Metodologické vymezení vizuální kultury, místo vizuálních studií v rámci humanitních a sociálních disciplín.
- Učitel: Kamil Nábělek
Archeologie média avantgardní a experimentální film. Technické a formální analýzy videa (videoartu). Video jako prostředek průzkumu fenomenálního světa. Video jako prostředek záznamu happeningů a performancí, vytváření videoperformancí a videoinstalací. Video jako prostředek osobního vyjádření (tělesného, genderového). Video jako prostředek společenské intervence a specifický způsob kontaktu s divákem.
- Učitel: Kamil Nábělek
a) Filosofie: vymezení filosofie moudrost o světě, forma života, odborná nauka. Přirozený životní postoj a postoj teoretický: ontologický, transcendentální a empirický. Přehled témat: ontologická diference, existence, svět, tělesnost, jazyk. Přehled přístupů: fenomenologie, existencialismus, hermeneutika, strukturalismus, poststrukturalismus a postmoderna, analytická filosofie, filosofie a teorie vědy.
b) Estetika: předmět a metody estetiky, estetický objekt, a estetický prožitek, estetické kategorie, estetický soud.
c) Dějiny umění: exaktní věda x výklad, problém dějinnosti, autonomie a heteronomie umění
- Učitel: Kamil Nábělek
I. FILOZOFIE JAKO TRANSCEDENTÁLNÍ OTÁZKA
1. Tázání po podmínkách možnosti zkušenosti a bytí jako vodítko evropské filozofie.
2. Objev otázky po obecném předpokladu u Platóna.
3. Objev otázky po konkrétním jsoucnu u Aristotela.
4. Konzervativní a revoluční výklad antické filozofie ve vztahu k otázce krásy.
5. Nietzscheho pojetí dionýského principu a dnešní kultura techno.
6. Základní otázka dramatu u Aristotela a Nietzscheho,
7. Smysl rituálu antického a jeho odlesky v dvacátém století (vídeňský akcionismus).
8. Jedno jako transcendentální kategorie.
9. Smyslová skutečnost a tzv. MIMÉSIS.
10. Plnost a prázdnota: řecká MÚSIKÉ a próza. Problém novověké hudebnosti.
11. Metafyzika konfrontována s uměním neboli je umění věděním?
12. Umění jako obrat a jako vybočení: postavení anonymního umělce a umělce pojmenovaného.
13. Filozofie Kantova formuluje transcendentální otázku po kráse.
14. Vznešenost a krása. Reflexe ve dvacátém století.Bibliografie
Studium se opírá o tři okruhy literatury. První se čte v seminářích v ukázkách a tvoří ho základní klasické spisy. Druhý slouží jako doprovod k přednáškám a tvoří ho přehledové monografie současného umění a filozofické rozbory jednotlivých uměleckých děl a směřování uměleckého dění. Třetí okruh obsahuje spisy k esejům studentů, zahrnuje problém anarchismu a vzpoury umělce v kontextu dějin umění a v kontextu společenském
- Učitel: Filip Šenk
II. DUŠE A TĚLO VE FILOZOFII A V UMĚNÍ
1. Zrcadlení jako princip monadologie.
2. Zrcadlo a Narcisova existence.
3. Ozdoba jako přírůstek na bytí neboli o tetování.
4. Živly a hmat.
5. Tělo a smyslové modality.
6. Společný smysl jako metafyzická otázka.
7. Definice duše: hmat, který se dotýká sám sebe.
8. Stroj, tělo a smrt.
9. Loutka jako stroj?
10. Notace, choreografie a čas tělesného podání.
11. Aristotelés: duše je v jistém smyslu vším.
12. Renesanční pohled na magii a otázka opojení v současnosti.
13. Iracionální počátky moderního umění (R. Steiner).
14. Přítomnost těla v digitálních médiích.Bibliografie
Studium se opírá o tři okruhy literatury. První se čte v seminářích v ukázkách a tvoří ho základní klasické spisy. Druhý slouží jako doprovod k přednáškám a tvoří ho přehledové monografie současného umění a filozofické rozbory jednotlivých uměleckých děl a směřování uměleckého dění. Třetí okruh obsahuje spisy k esejům studentů, zahrnuje problém anarchismu a vzpoury umělce v kontextu dějin umění a v kontextu společenském.
- Učitel: Filip Šenk
III. REVOLTA A KONZERVATIVNÍ POSTOJ
1. Pokrok v umění a cíle pokroku neboli utopie a realita.
2. Revoluce a dekadence v umění a ve filozofii po roce 1800.
3. Vize osvobození v revoluci 1848: Richard Wagner a Gottfried Semper.
4. Vize proletářských revolucí a anarchismus.
5. Umělcovo poslání v revoluci.
6. Zásady konzervativní filozofie: teorie vkusu.
7. Měšťanská společnost a revolta avantgard
8. Dada jako světový názor.
9. Futurismus jako teorie stroje.
10. Surrealistická vize společnosti a komunismus.
11. Květinové společenství a jeho zdroje
12. Odpoutání se v opojení realizace dionýského principu v současnosti.
13. Vstup do Platónovy jeskyně v internetu.
14. Tělo jako překážka medializace.
IV.1. Psychoanalýza a osvobození: proti zotročení schematy.
2. Druhy smrti a oběť: body art a exibicionismus.
3. Rychlost a mizení smrti: svoboda venku.
4. Vznášení se a virtuální tělo: svoboda doma.
5. Pohlaví a erós neboli sexuální revoluce.
6. Tanec jako osvobození.
7. Estetika techno a filozofie techniky.
8. "Již jen nějaká perverze nás může zachránit."
9. Mezi masovou kulturou a snobstvím: virtuální kýč.
10. Cyberspace a klasická definice prostoru.
11. Revolta existencialistická a revolta virtuální: etika internetu.
12. Touha a tělo neboli vlastní hranice.
13. Ticho a spánek neboli inženýři lidských duší.
14. Nesmrtelnost neboli umění a chvíle.Bibliografie
Studium se opírá o tři okruhy literatury. První se čte v seminářích v ukázkách a tvoří ho základní klasické spisy. Druhý slouží jako doprovod k přednáškám a tvoří ho přehledové monografie současného umění a filozofické rozbory jednotlivých uměleckých děl a směřování uměleckého dění. Třetí okruh obsahuje spisy k esejům studentů, zahrnuje problém anarchismu a vzpoury umělce v kontextu dějin umění a v kontextu společenském.
- Učitel: Filip Šenk
Předmět se zabývá komplexním kulturně společenským tématem vztahem umění, společnosti a technologií. Umění je viděno jako sociální aktivita a prostředek komunikace. Tento sociální a komunikační aspekt umění je pak sledován i v oblasti nových médií. Téma je nahlíženo z uměleckoestetické perspektivy, ale zahrnuje v sobě i mediálně technické úvahy, úvahy sociální a kulturní (dialog mezi sociálním a virtuálním). Ukazuje proměnu konceptů umění a tvorby.
Počátek sociálních a technologických úvah o umění. Umění jako objekt a produkt techniky (ruský konstruktivismus a produktivismus, Bauhaus, koncept laboratoří např. Vchutemas). Umělecké dílo ve věku jeho technické reprodukovatelnosti (Walter Benjamin). Od produkce k postprodukci (SI, DAZ). Mediální umění dialog mezi "sociálním" a "virtuálním". Historický přehled mediálního a proměna konceptu díla. Od panoramatických projekcí k interaktivní simulaci. Technoimaginace, estetika médií. Pojetí estetické distance, rozvoj interaktivity. Principy nových médií numerická reprezentace, automatismus, modulovatelnost, variabilita, transkódování (transkulturní kódování). Od počítačové grafiky k net artu, intermedia a kybernetické umění. Virtuální prostory a virtuální realita. Technologicky strukturované proměny pojetí těla, prostoru a světa. Postmediální společnost.
- Učitel: Kamil Nábělek