2023/24

Problémy: obraz x text, konvencionalita x přirozenost obrzového znaku, intencionalita malby x kauzalita fotografie. Problém vnímání a pohledu historické, kulturní a ideologické podmínění.Témata: Ernst Gombrich zobrazování jako vztah konvencionalismu a přirozenosti. Nelson Goodman konvencionalismus zobrazování a problematizace ikonického znaku. Michel Foucault sémantický paradox vztahu vizuálního a verbálního. Erwin Panofsky významové struktury obrazu, vztah ikonologie a sémiotiky. Roger Scruton vztah reprezentace a intencionality. Metodologické vymezení vizuální kultury, místo vizuálních studií v rámci humanitních a sociálních disciplín.

Archeologie média avantgardní a experimentální film. Technické a formální analýzy videa (videoartu). Video jako prostředek průzkumu fenomenálního světa. Video jako prostředek záznamu happeningů a performancí, vytváření videoperformancí a videoinstalací. Video jako prostředek osobního vyjádření (tělesného, genderového). Video jako prostředek společenské intervence a specifický způsob kontaktu s divákem.

a) Filosofie: vymezení filosofie moudrost o světě, forma života, odborná nauka. Přirozený životní postoj a postoj teoretický: ontologický, transcendentální a empirický. Přehled témat: ontologická diference, existence, svět, tělesnost, jazyk. Přehled přístupů: fenomenologie, existencialismus, hermeneutika, strukturalismus, poststrukturalismus a postmoderna, analytická filosofie, filosofie a teorie vědy. b) Estetika: předmět a metody estetiky, estetický objekt, a estetický prožitek, estetické kategorie, estetický soud. c) Dějiny umění: exaktní věda x výklad, problém dějinnosti, autonomie a heteronomie umění

I. FILOZOFIE JAKO TRANSCEDENTÁLNÍ OTÁZKA 1. Tázání po podmínkách možnosti zkušenosti a bytí jako vodítko evropské filozofie. 2. Objev otázky po obecném předpokladu u Platóna. 3. Objev otázky po konkrétním jsoucnu u Aristotela. 4. Konzervativní a revoluční výklad antické filozofie ve vztahu k otázce krásy. 5. Nietzscheho pojetí dionýského principu a dnešní kultura techno. 6. Základní otázka dramatu u Aristotela a Nietzscheho, 7. Smysl rituálu antického a jeho odlesky v dvacátém století (vídeňský akcionismus). 8. Jedno jako transcendentální kategorie. 9. Smyslová skutečnost a tzv. MIMÉSIS. 10. Plnost a prázdnota: řecká MÚSIKÉ a próza. Problém novověké hudebnosti. 11. Metafyzika konfrontována s uměním neboli je umění věděním? 12. Umění jako obrat a jako vybočení: postavení anonymního umělce a umělce pojmenovaného. 13. Filozofie Kantova formuluje transcendentální otázku po kráse. 14. Vznešenost a krása. Reflexe ve dvacátém století.Bibliografie Studium se opírá o tři okruhy literatury. První se čte v seminářích v ukázkách a tvoří ho základní klasické spisy. Druhý slouží jako doprovod k přednáškám a tvoří ho přehledové monografie současného umění a filozofické rozbory jednotlivých uměleckých děl a směřování uměleckého dění. Třetí okruh obsahuje spisy k esejům studentů, zahrnuje problém anarchismu a vzpoury umělce v kontextu dějin umění a v kontextu společenském

II. DUŠE A TĚLO VE FILOZOFII A V UMĚNÍ 1. Zrcadlení jako princip monadologie. 2. Zrcadlo a Narcisova existence. 3. Ozdoba jako přírůstek na bytí neboli o tetování. 4. Živly a hmat. 5. Tělo a smyslové modality. 6. Společný smysl jako metafyzická otázka. 7. Definice duše: hmat, který se dotýká sám sebe. 8. Stroj, tělo a smrt. 9. Loutka jako stroj? 10. Notace, choreografie a čas tělesného podání. 11. Aristotelés: duše je v jistém smyslu vším. 12. Renesanční pohled na magii a otázka opojení v současnosti. 13. Iracionální počátky moderního umění (R. Steiner). 14. Přítomnost těla v digitálních médiích.Bibliografie Studium se opírá o tři okruhy literatury. První se čte v seminářích v ukázkách a tvoří ho základní klasické spisy. Druhý slouží jako doprovod k přednáškám a tvoří ho přehledové monografie současného umění a filozofické rozbory jednotlivých uměleckých děl a směřování uměleckého dění. Třetí okruh obsahuje spisy k esejům studentů, zahrnuje problém anarchismu a vzpoury umělce v kontextu dějin umění a v kontextu společenském.

III. REVOLTA A KONZERVATIVNÍ POSTOJ 1. Pokrok v umění a cíle pokroku neboli utopie a realita. 2. Revoluce a dekadence v umění a ve filozofii po roce 1800. 3. Vize osvobození v revoluci 1848: Richard Wagner a Gottfried Semper. 4. Vize proletářských revolucí a anarchismus. 5. Umělcovo poslání v revoluci. 6. Zásady konzervativní filozofie: teorie vkusu. 7. Měšťanská společnost a revolta avantgard 8. Dada jako světový názor. 9. Futurismus jako teorie stroje. 10. Surrealistická vize společnosti a komunismus. 11. Květinové společenství a jeho zdroje 12. Odpoutání se v opojení realizace dionýského principu v současnosti. 13. Vstup do Platónovy jeskyně v internetu. 14. Tělo jako překážka medializace. IV.1. Psychoanalýza a osvobození: proti zotročení schematy. 2. Druhy smrti a oběť: body art a exibicionismus. 3. Rychlost a mizení smrti: svoboda venku. 4. Vznášení se a virtuální tělo: svoboda doma. 5. Pohlaví a erós neboli sexuální revoluce. 6. Tanec jako osvobození. 7. Estetika techno a filozofie techniky. 8. "Již jen nějaká perverze nás může zachránit." 9. Mezi masovou kulturou a snobstvím: virtuální kýč. 10. Cyberspace a klasická definice prostoru. 11. Revolta existencialistická a revolta virtuální: etika internetu. 12. Touha a tělo neboli vlastní hranice. 13. Ticho a spánek neboli inženýři lidských duší. 14. Nesmrtelnost neboli umění a chvíle.Bibliografie Studium se opírá o tři okruhy literatury. První se čte v seminářích v ukázkách a tvoří ho základní klasické spisy. Druhý slouží jako doprovod k přednáškám a tvoří ho přehledové monografie současného umění a filozofické rozbory jednotlivých uměleckých děl a směřování uměleckého dění. Třetí okruh obsahuje spisy k esejům studentů, zahrnuje problém anarchismu a vzpoury umělce v kontextu dějin umění a v kontextu společenském.

Předmět se zabývá komplexním kulturně společenským tématem vztahem umění, společnosti a technologií. Umění je viděno jako sociální aktivita a prostředek komunikace. Tento sociální a komunikační aspekt umění je pak sledován i v oblasti nových médií. Téma je nahlíženo z uměleckoestetické perspektivy, ale zahrnuje v sobě i mediálně technické úvahy, úvahy sociální a kulturní (dialog mezi sociálním a virtuálním). Ukazuje proměnu konceptů umění a tvorby. Počátek sociálních a technologických úvah o umění. Umění jako objekt a produkt techniky (ruský konstruktivismus a produktivismus, Bauhaus, koncept laboratoří např. Vchutemas). Umělecké dílo ve věku jeho technické reprodukovatelnosti (Walter Benjamin). Od produkce k postprodukci (SI, DAZ). Mediální umění dialog mezi "sociálním" a "virtuálním". Historický přehled mediálního a proměna konceptu díla. Od panoramatických projekcí k interaktivní simulaci. Technoimaginace, estetika médií. Pojetí estetické distance, rozvoj interaktivity. Principy nových médií numerická reprezentace, automatismus, modulovatelnost, variabilita, transkódování (transkulturní kódování). Od počítačové grafiky k net artu, intermedia a kybernetické umění. Virtuální prostory a virtuální realita. Technologicky strukturované proměny pojetí těla, prostoru a světa. Postmediální společnost.