2024/25

Předmět se zaměřuje na literárněvědné analýzy vybraných děl z české literatury 20. století. Výsledky analýz tvoří zázemí pro interpretační syntézy daných literárních děl v relacích k intersubjektivním kódům příslušných literárních komunikací. Metodologickými východisky pro myšlení při práci v seminářích jsou soudobé literárněvědné koncepce, jejichž kategorie jsou využity aplikovaně k analýze a interpretaci textové poetiky. Předmět předpokládá základní orientaci v teoretických a literárněhistorických kategorií příslušných okruhů - naratologie, versologie, dějiny české literatury 20. století.

Cílem kurzu České drama a divadlo je seznámit studenty s vývojem moderní české divadelně dramatické kultury od počátku dvacátého století až po současnost. Pozornost je zaměřena na postižení vývojové dynamiky sledovaného období, zejména na tendenci postupného odklonu od preferování literárních forem dramatického textu jako základu divadelního projevu k akcentování divadelní poetiky a specifičnosti divadla, tedy k preferování divadelnosti.

Předmět je koncipován jako čtení a interpretace vybraných děl české literatury 19. století, jež slouží k uvedení do problematiky uvažování o české literatuře 19. století. Studenti budou v reprezentativních ukázkách seznámeni s jednotlivými žánry a tématy české literatury v průběhu celého 19. století s důrazem na proměny poetiky, estetiky i recepčního horizontu.

Přednáška usouvztažňuje českou literaturu 19. století s širším kulturně historickým rámcem a zároveň ji zasazuje do kontextu uvažování o literární produkci v tomto období v literárněvědné bohemistice. Kurz objasňuje úlohu literatury v procesu národního sebe-uvědomění v 1. polovině 19. století a následně se zaměřuje formování základů moderní české literatury. Sledován je postupný rozpad obrozeneckého modelu české literatury a formování konceptu moderny. Jednotlivé etapy a různé názorové proudy tohoto procesu jsou představeny v souvislostech programových i z hlediska individuálních tvůrčích postupů v dílech významných osobností této doby. Cílem přednášek je představit dějiny literatury nejen jako sumu faktů, ale především jako otevřenou síť souvislostí, které stále odkazují k současnosti.

Kurz postihuje literární proces v časovém období od nástupu moderny 90. let do počátku první světové války. Na vybraných tématech a tematických okruzích je sledován vývoj české literatury v dobových souvislostech uměleckých a historických. Pozornost je věnována rovněž individuální poetice vybraných autorů, kteří probrané směry svými díly reprezentují.

Kurz postihuje literární proces v časovém období od nástupu moderny 90. let do počátku první světové války, a to jako součást dobové kultury. Na vybraných tématech a tematických okruzích je sledován vývoj české literatury v dobových souvislostech uměleckých a historických, zvláštní pozornost je přitom věnována formování a diferenciaci české literatury v 90. letech 19. století a nástupu první avantgardní generace - předválečné moderny.

Výuka předmětu sleduje literární dění v jeho druzích (poezie, próza, drama), směrech (např. poetismus) a výrazných dobových literárních žánrech (např. žánr pásma a česká podoba polytematických pásmových básní). Pozornost je věnována rovněž individuální poetice vybraných autorů, kteří probrané směry a žánry svými díly reprezentují.

Výuka předmětu sleduje literární dění v jeho druzích (poezie, próza, drama), směrech (např. poetismus) a výrazných dobových literárních žánrech (např. žánr pásma a česká podoba polytematických pásmových básní). Pozornost je věnována rovněž individuální poetice vybraných autorů, kteří probrané směry a žánry svými díly reprezentují.

Předmět Česká literatura 2. poloviny 20. století I má interdisciplinární charakter. Přednášky a semináře kombinují historický a teoretický přístup, všímají si vztahu ideologických a estetických norem, analyzují a interpretují dobově výrazné básnické poetiky a narativy, reflektují střetávání komunikátů s proměňujícími se intersubjektivními kódy, sledují vývoj kritické recepce literárních děl.

Předmět Česká literatura 20. století 2 má interdisciplinární charakter. Přednáška je orientována převážně literárněhistoricky a zaměřuje se na výrazné momenty literárního dění, jež jsou určující pro poznání literárního vývoje daného období. Práce v semináři kombinuje historický a teoretický přístup, zaměřuje se též na četbu a interpretaci vybraných básnických a prozaických děl. Všímá si střetávání dobových ideologických a estetických norem, analyzuje básnickou poetiku a strukturu narativu, reflektuje střetávání komunikátů s proměňujícími se intersubjektivními kódy, sleduje vývoj kritické recepce literárních děl.

Během kurzu se student podrobně seznámí s morfologickým plánem českého jazyka. Porozumí vybraným kapitolám z oblasti funkční a formální morfologie, naučí se analyzovat stavbu slova, dokáže vysvětlit problematiku třídění do slovních druhů, ovládne tvary jmen a sloves (včetně variantních tvarů, nepravidelností v deklinaci a specifik v užití). Zvládne vysvětlit tendence v současném tvarosloví, podrobně se seznámí s pravidly českého pravopisu i se školskou praxí v oblasti morfologie.

S rozvojem nových médií se mnohonásobně zvýšila také poptávka po marketingových a reklamních textech. Předmět je realizován formou třídenního workshopu, jehož se účastní odborníci z praxe. Cílem workshopu je poskytnout studentům praktické tipy pro psaní těchto textů, jejichž účelem je oslovit, zaujmout a ovlivnit čtenáře. Důraz je kladen na formální i obsahovou kvalitu těchto textů a také na kreativitu, která v tomto oboru významně zvyšuje možnosti uplatnění na trhu práce.

Seminář konfrontuje středoškolské vědomosti z českého jazyka s potřebami kultivované jazykové praxe nejen ve školním prostředí. Sleduje komunikační záměr mluvčího a způsoby jeho realizace, standardní a substandardní útvary národního jazyka i jazykovou správnost. Pozornost je zaměřena zejména na vhodnost a funkční využití jazykových prostředků v různých typech projevů s důrazem na jasné, instruktivní vyjadřování komunikátů věcné, zvláště odborné povahy (se zřetelem ke zpracování odborných a závěrečných prací na FP).

SStudenti jsou vedeni k analytické práci s literárními texty, která je východiskem pro jejich interpretaci jak z hlediska historického kontextu, tak se zřetelem k proměnám referenčního horizontu. Cílem kurzu je seznámit se s teoreticko-metodologickými přístupy v literární vědě od počátku 20. století do současnosti a získat orientaci ve významové výstavbě literárních textů, která představuje nezbytný předpoklad pro didaktické kompetence ve výuce literatury. Praktické ukázky zahrnují různé žánry a individuální styly v rozmezí od počátku 19. století do 2. poloviny 20. století. Výuka zahrnuje teoretický základ (četba odborné literatury, výklad) a praktické interpretační cvičení, které aplikuje jednotlivé metodologické přístupy.

Cílem kursu je na vybraných prózách, básních, případně dramatech z české literatury zejména 1. poloviny 20. století ukázat interpretační možnosti významové výstavby literárního díla. Na praktických ukázkách jsou prezentovány různé metodologické přístupy a interpretační školy, specifika druhová, žánrová i autorská (individuální poetika), jakož i provázanost s literárněhistorickým kontextem.

Seminář se soustředí na linii české literatury 20. století, především poezie, která je spojena s tematizací všednosti a civilnosti a s uchopením života v moderním, současném světě. Konfrontuje různé varianty a pojetí těchto témat; poetiky a výrazové prostředky příznačné pro jednotlivé umělecké programy a autorské přístupy. Vlastním jádrem semináře je tvorba autorů Skupiny 42.

Předmět Jazykový proseminář uvádí studenty do studia lingvistiky a bohemistiky. Semináře přinášejí přehled o základních bohemistických příručkách a dalších informačních zdrojích využitelných pro studium češtiny, poznání jejího systému a zákonitostí jejího vývoje. Semináře představují jednotlivé jazykové roviny, vymezují jejich základní jednotky a vztahy, a to s důrazem na rovinu morfologickou a syntaktickou. Nedílnou součástí seminárního programu jsou různé typy jazykových rozborů, které rozvíjejí schopnost aplikovat dosavadní poznatky o jazykovém systému a hodnotit jazykové jevy ve funkčně-systémové perspektivě.

Jsme obklopeni texty. Za každým textem, ať už má jakoukoliv podobu, stojí jeho původce (autor) a za každým původcem jeho záměr a zájem (interest), cíl. Žádný příjemce textu nikdy nemůže rozklíčovat autorův zájem na 100 procent. S pomocí kritické analýzy diskursu se však může pokusit odhalit zájem původce textu do míry co nejvyšší. KAD je metoda, která umožňuje rozpoznat působení ideologie, ať už ji chápeme negativně nebo neutrálně. Na konkrétních textech se analyzuje, jak je ideologie zakódovaná v jazyce a jak je možno rozpoznat její jednotlivé mody operandi. Důraz se klade na všestrannou analýzu prostředků všech jazykových rovin s ohledem na jejich funkci v textu. Primárním cílem je bezpečné rozpoznání ideologické manipulace v textu a schopnost jejího kritického vyhodnocení. Sekundárním pak také důsledná analýza textů z jazykového hlediska, posílení terminologického aparátu a zacházení s ním.

Předmět Komplexní analýza textu má praktický charakter a jeho cílem je aplikace získaných znalostí o struktuře jazykového systému a jeho prostředků a o jejich funkční a stylové charakteristice a s tím souvisejících analytických dovedností na rozbor komunikátů různých funkčněstylových typů. Ve vyučování českému jazyku jsou poznatky o komunikátu a textu realizovány především prostřednictvím komplexního jazykového rozboru. Ten směřuje od nejnižších jazykových plánů k nejvyšším a naopak - tedy postupuje od celku k rozčlenění na jednotlivé jazykové jednotky, k jejich identifikaci, dále k syntéze, jíž opět vznikne větný nebo i textový celek. Cílem semináře je vést studenty k uvědomění si součinnosti všech dílčích složek pro výsledný text.

Předmět Komplexní analýza textu má praktický charakter a jeho cílem je aplikace získaných znalostí o struktuře jazykového systému a jeho prostředků a o jejich funkční a stylové charakteristice a s tím souvisejících analytických dovedností na rozbor komunikátů různých funkčněstylových typů. Ve vyučování českému jazyku jsou poznatky o komunikátu a textu realizovány především prostřednictvím komplexního jazykového rozboru. Ten směřuje od nejnižších jazykových plánů k nejvyšším a naopak - tedy postupuje od celku k rozčlenění na jednotlivé jazykové jednotky, k jejich identifikaci, dále k syntéze, jíž opět vznikne větný nebo i textový celek. Cílem semináře je vést studenty k uvědomění si součinnosti všech dílčích složek pro výsledný text.