2025/26

Předmět poskytuje studiím architektury interdisciplinární přesahy zejména do oblasti sociologie, demografe, psychiatrie, psychologie a neurologie. Ve spolupráci s vybranými specialisty uvedených oborů umožní tento systematický zahrnout do studia architektury nové poznatky doplňující, či měnící stávající teorie a modely interpretace prostoru a prostředí. Student by si měl osvojit schopnost synteticky využívat informace specializovaných věd zhodnocením relevance a případné aplikace například v konkrétním městském plánování. Nástin témat: 1. Sociologie města 2. Sociální instituce města 3. Městský způsob života 4. Městské prostředí a jeho znaky 5. Topologické funkce mozku při vnímání a imaginaci prostoru a prostředí, afekty a empatie 6. Gestaltismus a městský prostor

Přednášky jsou zaměřené na historii českého i zahraničního designu od počátku 19. století do současnosti. Lekce se zabývají i metodologií designu nebo srovnáním tvůrčích postupů designérů v průběhu 20. stol. a v současnosti. Pozornost je věnovaná jednotlivým aspektům designu ve spojitosti s životním stylem daného období a s ukázkami konkrétních realizací. Přednášky jsou rozdělené do 13 chronologicky navazujících bloků, každý je doplněný obrazovými a video ukázkami, digitálně promítanými.

Encyklopedické přednášky z historie průmyslového designu techniky v českých zemích od počátku 19.století do počátku 21. století. Přednášky jsou rozdělené do 9 chronologicky navazujících bloků, každý je doplněný cca 100 obrazovými ukázkami, digitálně promítanými. Poslední 10. přednáška se zabývá metodologií designu, srovnáním tvůrčích postupů designérů v průběhu 20. stol. a v současnosti, doplněných konkrétními ukázkami. Konzultace se studenty je možná pouze po skončení přednášky.

Cyklus přednášek představí vývoj světové i české architektury od šedesátých let 20. století po současnost v rámci obecnějšího vývoje kulturního a uměleckého. Při výkladu jednotlivých architektonických a uměleckých proudů bude formální a významová analýza odkazovat i k souvislostem se sociálním a politickým kontextem doby.

Předmět je zaměřen na sledování proměn podoby města a veřejného prostoru především v euroatlantickém kulturním prostředí. Zabývá se několika náhledy: sleduje významné veřejné stavby, případně stavby, které měly zřejmý dopad na sdílený prostor města; současně je zřejmé, že nelze zůstávat u jednotlivých staveb a je třeba si všímat organizace prostoru mezi domy. Logickou součástí je sledování historie a strategií zapojování uměleckých děl do veřejného prostoru. Přednášky se zaměřují na různorodá řešení krize tradičně pojatého města: představují jak utopické, tak totalitární představy o budoucnosti měst. Stejně tak je ale prostor věnován historickému přehledu jednotlivých sídel, či trendů. Velký důraz je kladen na současnost, kdy informační toky a globální kapitalismus proměňují tvář krajiny a měst. Studenti budou vyzýváni k aktivní účasti na základě textů autorů 20. a 21. století.

Předmět se věnuje základním pojmům a přehledu vývoje přístupů a podob designu. Představuje přehledovou formou hlavní otázky s důrazem na design 20. a 21. stol. Pozornost je věnována klíčovým postavám designérů a designérek. Tematizovány jsou v přednáškách rovněž vztahy mezi designem a architekturou.

Předmět navazuje na DMD 1 a soustředí se na situace měst a veřejného prostoru v přehledu od renesance po 21. stol. Města prochází v důsledku průmyslové revoluce radikální proměnou v 19. století a to má dramatický dopad na kulturu jako celek. Přednášky se proto zaměřují na různorodá řešení krize tradičně pojatého města: představují jak utopické, tak totalitární představy o budoucnosti měst. Stejně tak je ale prostor věnován historickému přehledu jednotlivých sídel, či trendů. Velký důraz je kladen na současnost, kdy informační toky a globální kapitalismus proměňují tvář krajiny a měst. Studenti budou vyzýváni k aktivní účasti na základě textů autorů 20. a 21. století (viz seznam literatury).

Přednášky DU3 pokrývají období manýrismu a baroka, tj. období přibližně od 1600 do 1750. století. V rámci přednášek jsou představeny hlavní dobové koncepční změny v pojetí kulturních dějin, včetně zdůvodnění proměn umění v dalších etapách. Důraz je kladen na různorodé podoby baroka, a to v rámci Itálie, a zemí střední Evropy, proto je pozornost věnována jak výrazným individuálním tvůrcům, tak místům, kde vznikala nejvýznamnější díla. V přednáškách bude kombinován kriticko-kontextuální přístup blízký kulturním dějinám s monografickými přednáškami o významných osobnostech (Carravagio, Bernini, Borromini, Guarini, Santini-Aichl).

Přednáškový cyklus zaměřený na vznik moderního umění a pochopení modernity od 18. do konce 19. století. Série přednášek propojuje umění a architekturu s určujícími dobovými fenomény jako průmyslová revoluce, růst měst, rozvoj dopravy, autonomie a trh umění, počátky reklamy a rozvoj medií, formování veřejnosti, občanství a moderní demokracie. Studenti jsou seznámeni se základními pojmy, vývojem umění a architektury v historickém kontextu, s případovými studiemi zaměřenými na klíčová díla a tvůrce.

Stručná anotace předmětu V kurzu je kladen důraz na vysvětlení základních principů umělecké tvorby daného období. Je připomínáno myšlenkové zázemí, které podmiňovalo uměleckou praxi i její dobovou reflexi. Kurz objasňuje podstatu dobových stylů, výtvarných forem a dobovou ikonografii. Přibližuje a interpretuje klíčové pojmy, vzorce myšlení a filosofické kategorie, které stály v pozadí umělecké tvorby a které určovaly podobu, chápání a roli uměleckých děl. Připomíná, že v době antiky se zrodily mnohé umělecké a estetické koncepty, jež jsou obecně platné a jejichž vliv najdeme i v umění současném.

Předmět Nové tendence výtvarného umění 1 propojuje přednášky a komentované prohlídky výstav současného umění. Cílem kurzu je analyzovat vztahy mezi uměním 20. století a uměním současnosti na konkrétních příkladech umělců a uměleckých směrů. Důraz je kladen na pochopení složitých vztahů mezi avantgardou, neoavantgardou a současnými tendencemi, včetně srovnání tradičních uměleckých médií a nových digitálních technologií. Předmět také zkoumá proměny vnímání světa a vliv vědeckého a filozofického myšlení na výtvarné umění. Studenti se seznámí s díly klíčových umělců a reflektují teoretické otázky související se současným uměním.

Kurz Nové tendence výtvarného umění 2 se zaměřuje na rozšíření uměleckého vyjadřování v souvislosti s novými médii, rostoucí dominancí informací a vlivem virtuálního prostoru. Předmět zkoumá současné umění ze specifického pohledu média a zároveň se zaměřuje na společenské tendence, jako je politika identity, a jejich propojení s uměleckou tvorbou. Kurz nabízí teoretickou reflexi, včetně filosofických úvah Viléma Flussera a dalších myslitelů, aby lépe porozuměl nejasným kategoriím současné doby a jejich vlivu na umělecké vyjadřování.

Předmět je určen k reflexi současného architektonického dění v České republice v širokém slova smyslu. Cílem je prohloubit orientaci a znalosti současné architektury v přímé zkušenosti. V rámci kurzu jsou navštěvovány stavby významných autorů, výstavy a případně také jednotlivé praktikující ateliéry, vždy doprovázené odbornou rozpravou nebo přednáškou. Důraz je kladen také na participaci studentů a rozvíjení kritického myšlení. Studenti musí pro splnění písemnou formou představit argumentací opodstatněné vlastní názory na jednotlivé stavby apod. Náplň předmětu se liší každý semestr podle aktuální situace.

CStudijní předmět Poetka výtvarného umění objasňuje otázky toho, čím se vizuální a prostorová tvorba stává uměním. Jde o poznání způsobů utváření a působení děl z oblast tradičních i nových oborů výtvarného umění včetně architektury. Přehled témat: 1. Poetky zobrazujících a ornamentálních umění 2. Poetka obraznost, Gaston Bachelard 3. Metafora a narace, Paul Ricoeur 4. Metafory, metonymie, fgury a tropy 5. Obraz, objekt, událost, struktura, abstrakce 6. Poetka vcítění a empate smyslovost 7. Poetka zobrazení, zrcadlení a jinakost, Viktor Šklovskij 8. Kontext a text 9. Koncept, objekt, prostor a událost 10. Přetváření paradigmat 11. Poetka nevědomí, Jacques Lacan 12. Dění obrazů, Georges Didi-Huberman 13. Dění smyslu, Milan Jankovič

Vstupovat do fyzického prostředí znamená operovat v ekologických, materiálních i sociálních souvislostech; zároveň také pracovat s představami o budoucnosti. Kurz je úvodem do myšlení o těchto vztazích a jejich proměnách v kontextu aktuální klimatické krize. Cílem kurzu je porozumět hloubce změn, před něž nás klimatická krize staví, představit různé perspektivy k pochopení problému a nabídnout možné cesty. Kurz tak nabízí i nové prostředky, jak reflektovat a promýšlet vlastní tvůrčí práci. Kurz učí orientovat se v aktuálních diskusích na poli architektury, designu, akademické sféře, i na nově vznikajících platformách. Východiskem pro práci v hodinách jsou jednak texty, jednak analýza konkrétních děl a projektů, v různých uměleckých médiích. Kultivuje schopnost pracovat s fakty i s představivostí, stejně jako formulovat vlastní myšlenky a vést věcnou debatu.

Státní zkouška se sestává ze tří částí. Hlavní tvoří interpretace textu architekta. Druhou část tvoří diskuse nad některými ze zvolených deseti monografií o architektech, architektonických směrech či obdobích v rozsahu celé její historie. Třetí část tvoří stanovená témata z dějin architektury. První část je rozhodující, protože má prokázat schopnost samostatného rozvinutí nalezeného problému v teoretickém textu a schopnost nalézt varianty jeho řešení. Další dvě části slouží pouze k upřesnění klasifikace. Kandidát má možnost v řadě konzultací - především k první části - navázat jednak na své předchozí kratší seminární práce a jednak se může po dohodě zaměřit na témata pro něho zcela nová, v souladu s jeho speciálním zaměřením a zájmem kupř. s ohledem na závěrečnou práci.

Předmět seznamuje studenty s teoretickým myšlením o architektuře, jeho smyslem a rozličnými podobami. Učí nejprve rozlišovat různé teoretické žánry a jejich fungování v rozličných situacích a kontextech (manifesty a texty architektů, kritika, akademická teorie) a vede k pozornému čtení, naslouchání, k porozumění myšlenek jiných a přesné formulaci těch vlastních. Děje se tak formou studia vybraných teoretických problémů, které provázejí architekturu po staletí. Témata kurzu se obměňují. Výuka klade důraz na pozornou práci s texty, zejména cizojazyčnými, a na schopnost propojit teoretické otázky s konkrétními příklady i vlastní tvorbou.

Kurz se zaměřuje na klíčové urbanistické teorie 10.-60. let 20. století, které zásadně ovlivnily podobu moderních měst. Studenti budou analyzovat díla významných myslitelů a architektů, jako jsou Lewis Mumford, Le Corbusier či Jane Jacobs, a reflektovat jejich dopad na současné urbanistické praktiky. Kurz podporuje kritické myšlení a porozumění historickým i současným výzvám v urbanismu

Předmět prohlubuje a rozvíjí schopnost uvažovat o architektuře teoreticky a rozumět jí v různých rovinách. V návaznost na předcházející kurzy Teorie architektury 1 a 2 to jsou především aktuální problémy a výzvy architektury. V tomto rámci se témata kurzu obměňují. Výuka i zde klade důraz na pozornou práci s texty, zejména cizojazyčnými, a na schopnost propojit teoretické otázky s konkrétními příklady z architektonické praxe i vlastní tvorbou. Přehled témat: 1. Digitální prezentace a reprezentace architektury 2. Kritika architektury 3. Současné teorie města 4. Město a krajina 5. Architektura a krajina 6. Architektura a klimatická krize 7. Architektura a globalizace