2025/26

Předmět poskytuje studiím architektury interdisciplinární přesahy zejména do oblasti sociologie, demografe, psychiatrie, psychologie a neurologie. Ve spolupráci s vybranými specialisty uvedených oborů umožní tento systematický zahrnout do studia architektury nové poznatky doplňující, či měnící stávající teorie a modely interpretace prostoru a prostředí. Student by si měl osvojit schopnost synteticky využívat informace specializovaných věd zhodnocením relevance a případné aplikace například v konkrétním městském plánování. Nástin témat: 1. Sociologie města 2. Sociální instituce města 3. Městský způsob života 4. Městské prostředí a jeho znaky 5. Topologické funkce mozku při vnímání a imaginaci prostoru a prostředí, afekty a empatie 6. Gestaltismus a městský prostor

Přednášky jsou zaměřené na historii českého i zahraničního designu od počátku 19. století do současnosti. Lekce se zabývají i metodologií designu nebo srovnáním tvůrčích postupů designérů v průběhu 20. stol. a v současnosti. Pozornost je věnovaná jednotlivým aspektům designu ve spojitosti s životním stylem daného období a s ukázkami konkrétních realizací. Přednášky jsou rozdělené do 13 chronologicky navazujících bloků, každý je doplněný obrazovými a video ukázkami, digitálně promítanými.

Encyklopedické přednášky z historie průmyslového designu techniky v českých zemích od počátku 19.století do počátku 21. století. Přednášky jsou rozdělené do 9 chronologicky navazujících bloků, každý je doplněný cca 100 obrazovými ukázkami, digitálně promítanými. Poslední 10. přednáška se zabývá metodologií designu, srovnáním tvůrčích postupů designérů v průběhu 20. stol. a v současnosti, doplněných konkrétními ukázkami. Konzultace se studenty je možná pouze po skončení přednášky.

Předmět je zaměřen na sledování proměn podoby města a veřejného prostoru především v euroatlantickém kulturním prostředí. Zabývá se několika náhledy: sleduje významné veřejné stavby, případně stavby, které měly zřejmý dopad na sdílený prostor města; současně je zřejmé, že nelze zůstávat u jednotlivých staveb a je třeba si všímat organizace prostoru mezi domy. Logickou součástí je sledování historie a strategií zapojování uměleckých děl do veřejného prostoru. Přednášky se zaměřují na různorodá řešení krize tradičně pojatého města: představují jak utopické, tak totalitární představy o budoucnosti měst. Stejně tak je ale prostor věnován historickému přehledu jednotlivých sídel, či trendů. Velký důraz je kladen na současnost, kdy informační toky a globální kapitalismus proměňují tvář krajiny a měst. Studenti budou vyzýváni k aktivní účasti na základě textů autorů 20. a 21. století.

Předmět se věnuje základním pojmům a přehledu vývoje přístupů a podob designu. Představuje přehledovou formou hlavní otázky s důrazem na design 20. a 21. stol. Pozornost je věnována klíčovým postavám designérů a designérek. Tematizovány jsou v přednáškách rovněž vztahy mezi designem a architekturou.

Předmět navazuje na DMD 1 a soustředí se na situace měst a veřejného prostoru v přehledu od renesance po 21. stol. Města prochází v důsledku průmyslové revoluce radikální proměnou v 19. století a to má dramatický dopad na kulturu jako celek. Přednášky se proto zaměřují na různorodá řešení krize tradičně pojatého města: představují jak utopické, tak totalitární představy o budoucnosti měst. Stejně tak je ale prostor věnován historickému přehledu jednotlivých sídel, či trendů. Velký důraz je kladen na současnost, kdy informační toky a globální kapitalismus proměňují tvář krajiny a měst. Studenti budou vyzýváni k aktivní účasti na základě textů autorů 20. a 21. století (viz seznam literatury).

Přednášky DU3 pokrývají období manýrismu a baroka, tj. období přibližně od 1600 do 1750. století. V rámci přednášek jsou představeny hlavní dobové koncepční změny v pojetí kulturních dějin, včetně zdůvodnění proměn umění v dalších etapách. Důraz je kladen na různorodé podoby baroka, a to v rámci Itálie, a zemí střední Evropy, proto je pozornost věnována jak výrazným individuálním tvůrcům, tak místům, kde vznikala nejvýznamnější díla. V přednáškách bude kombinován kriticko-kontextuální přístup blízký kulturním dějinám s monografickými přednáškami o významných osobnostech (Carravagio, Bernini, Borromini, Guarini, Santini-Aichl).

Stručná anotace předmětu V kurzu je kladen důraz na vysvětlení základních principů umělecké tvorby daného období. Je připomínáno myšlenkové zázemí, které podmiňovalo uměleckou praxi i její dobovou reflexi. Kurz objasňuje podstatu dobových stylů, výtvarných forem a dobovou ikonografii. Přibližuje a interpretuje klíčové pojmy, vzorce myšlení a filosofické kategorie, které stály v pozadí umělecké tvorby a které určovaly podobu, chápání a roli uměleckých děl. Připomíná, že v době antiky se zrodily mnohé umělecké a estetické koncepty, jež jsou obecně platné a jejichž vliv najdeme i v umění současném.

Předmět Nové tendence výtvarného umění 1 propojuje přednášky a komentované prohlídky výstav současného umění. Cílem kurzu je analyzovat vztahy mezi uměním 20. století a uměním současnosti na konkrétních příkladech umělců a uměleckých směrů. Důraz je kladen na pochopení složitých vztahů mezi avantgardou, neoavantgardou a současnými tendencemi, včetně srovnání tradičních uměleckých médií a nových digitálních technologií. Předmět také zkoumá proměny vnímání světa a vliv vědeckého a filozofického myšlení na výtvarné umění. Studenti se seznámí s díly klíčových umělců a reflektují teoretické otázky související se současným uměním.

CStudijní předmět Poetka výtvarného umění objasňuje otázky toho, čím se vizuální a prostorová tvorba stává uměním. Jde o poznání způsobů utváření a působení děl z oblast tradičních i nových oborů výtvarného umění včetně architektury. Přehled témat: 1. Poetky zobrazujících a ornamentálních umění 2. Poetka obraznost, Gaston Bachelard 3. Metafora a narace, Paul Ricoeur 4. Metafory, metonymie, fgury a tropy 5. Obraz, objekt, událost, struktura, abstrakce 6. Poetka vcítění a empate smyslovost 7. Poetka zobrazení, zrcadlení a jinakost, Viktor Šklovskij 8. Kontext a text 9. Koncept, objekt, prostor a událost 10. Přetváření paradigmat 11. Poetka nevědomí, Jacques Lacan 12. Dění obrazů, Georges Didi-Huberman 13. Dění smyslu, Milan Jankovič

Státní zkouška se sestává ze tří částí. Hlavní tvoří interpretace textu architekta. Druhou část tvoří diskuse nad některými ze zvolených deseti monografií o architektech, architektonických směrech či obdobích v rozsahu celé její historie. Třetí část tvoří stanovená témata z dějin architektury. První část je rozhodující, protože má prokázat schopnost samostatného rozvinutí nalezeného problému v teoretickém textu a schopnost nalézt varianty jeho řešení. Další dvě části slouží pouze k upřesnění klasifikace. Kandidát má možnost v řadě konzultací - především k první části - navázat jednak na své předchozí kratší seminární práce a jednak se může po dohodě zaměřit na témata pro něho zcela nová, v souladu s jeho speciálním zaměřením a zájmem kupř. s ohledem na závěrečnou práci.

Předmět seznamuje studenty s teoretickým myšlením o architektuře, jeho smyslem a rozličnými podobami. Učí nejprve rozlišovat různé teoretické žánry a jejich fungování v rozličných situacích a kontextech (manifesty a texty architektů, kritika, akademická teorie) a vede k pozornému čtení, naslouchání, k porozumění myšlenek jiných a přesné formulaci těch vlastních. Děje se tak formou studia vybraných teoretických problémů, které provázejí architekturu po staletí. Témata kurzu se obměňují. Výuka klade důraz na pozornou práci s texty, zejména cizojazyčnými, a na schopnost propojit teoretické otázky s konkrétními příklady i vlastní tvorbou.

Předmět prohlubuje a rozvíjí schopnost uvažovat o architektuře teoreticky a rozumět jí v různých rovinách. V návaznost na předcházející kurzy Teorie architektury 1 a 2 to jsou především aktuální problémy a výzvy architektury. V tomto rámci se témata kurzu obměňují. Výuka i zde klade důraz na pozornou práci s texty, zejména cizojazyčnými, a na schopnost propojit teoretické otázky s konkrétními příklady z architektonické praxe i vlastní tvorbou. Přehled témat: 1. Digitální prezentace a reprezentace architektury 2. Kritika architektury 3. Současné teorie města 4. Město a krajina 5. Architektura a krajina 6. Architektura a klimatická krize 7. Architektura a globalizace

Kurz je zaměřen na představení důležitých témat ve spojení s předními tvůrci současné architektury, tak aby student a studentky postupně získávali pojem o důležitých motivech a osobnostech současné architektury. Protože se jedná o vstupní kurz do problematiky, pozornost bude věnována také pojmům, které jsou v současné diskuzi důležité a nepřehlédnutelné. Primárně budou tyto pojmy ukazovány ve spojitost s významnými stavbami předních světových ateliérů. Orientační přehled přednášek: 1. Peter Zumthor 2. Peter Märkli 3. Herzog & de Meuron 4. OMA 5. Alvaro Síza 6. SANAA 7. RCR Arquitectes 8. UNStudio 9. Steven Holl 10. Glenn Murcut 11. Rick Joy 12. Valerio Olgiat 13. Lacaton Vassal 14. NL Architects

Předmět se sestává z přednášek, ve kterých jsou studenti seznamováni s významnými architektonickými realizacemi a ateliéry. Zvláštní ohled bude brán na právě oceňované stavby v mezinárodním i tuzemském kontextu. Výuka je založena částečně na aktvitě studentů, kdy ve spolupráci s vyučujícím budou formulovat a reflektovat kvality daných staveb. Cílem je rozšířit schopnost kriticky analyzovat současné dění. Skrze zaměření se na jednotlivá studia se bude klást důraz na pojmenovávání širších témat a souvislostí.

Kurz seznamuje s hlavními světovými tendencemi současného umění v období posledních dvaceti let. Činí tak na základě kontextualizace, kterou nám poskytují velké světové výstavy a přehlídky současného umění. Bienále v Benátkách, Sao Paulu, Istanbulu, New Yorku, Athénách, Berlíně, Sydney, Documenta v Kasselu či putovní bienále Manifesta atp. tvoří specifickou infrastrukturu současného umění a ukazují na jeho širší kulturní, ekonomický a politický kontext. Připojíme k tomu projekty, které vznikly v rámci velkých institucí jako je Tate Modern v Londýně či projekty, jež se váží k jednomu konkrétnímu místu, které se samo stává součástí prezentovaných děl. Zmíníme též i český kontext, který přirozeně přebírá a transformuje praktiky a postupy známé z mezinárodní scény.

Přednáškový cyklus se zaměřuje na vymezením pojmu umění a jeho proměnu ve 20. století. Sleduje ustanovování moderního umění z hlediska jeho formálních a konceptuálních charakteristik. Tématizuje zrození moderního umění a roli umělce v moderní společnosti, do roku 1945. Věnuje se i socioekonomickým a technickým souvislostem moderního umění a proměnu vizuality v kontextu nástupu kinematografie a vzrůstajícího vlivu pohyblivého obrazu.