2025/26

Kurz se zaměřuje na studium sémiotiky obrazu, která zkoumá vztah mezi znaky a jejich významy ve vizuální komunikaci. Důraz je kladen na rozdíly v metodologii a přístupech mezi dějinami umění a vizuální kulturou. Studenti se seznámí s klíčovými koncepty, které se týkají interakce mezi obrazem a textem, přirozeností a konvencionalitou obrazových znaků, intencionalitou v malbě a kauzalitou fotografie. Kurz rovněž zkoumá historické, kulturní a ideologické faktory, které ovlivňují vnímání obrazů, a představuje klíčové teorie významných myslitelů, jako jsou Ernst Gombrich, Nelson Goodman, Erwin Panofsky a Michel Foucault. Studenti budou také diskutovat metodologické rozdíly mezi dějinami umění a vizuální kulturou, a jejich vliv na současné humanitní a sociální vědy.

Kapitoly z dějin a teorie obrazu 2 se zabývají tématem videoartu. Kurz je soustředěn na zkoumání videoartu šedesátých až osmdesátých let. Je zde zmíněna umělecká a technologická geneze videoartu. Jsou analyzovány vlastnosti videa jakožto média. Promýšlen je i uměnovědný rozbor videoartu, na jehož základě je definován vztah videoartu k ostatním druhům pohyblivého obrazu, zejména k filmu a televizi.

Kurz je zaměřen na zkoumání obecných principů a otázek uměleckého tvoření. Jako základní metodologické východisko je zvolena estetika jako disciplína, v jejímž rámci je historicky vypracován modelový soubor idejí a konceptů. Z tohoto základu se rozvinou zkoumání určující strukturu kurzu. Budeme se tázat, zdali může být objevena či stanovena prokazatelná věcná zákonitost uměleckého díla, zdali je možno stanovit či aplikovat všeobecnou teorii umělecké tvorby. Zdali lze deduktivní postupy nahradit empirickými a umělecká zkoumání založit na sledování konkrétních fenoménů. Nakonec bychom od otázek po povaze díla a způsobu jeho zakoušení dospěli k problematice tvoření. Umění viděné především jako produkce by nás vedlo ke zkoumání problematiky intuice, génia a imaginace.

Předmět Filozofie a umění 1 se zaměřuje na klíčové otázky filozofického myšlení, které se vztahují k umění a jeho podstatě. Východiskem budou úvahy o podobě moderního myšlení. V tomto kontextu budeme hovořit o revizi moderny, která o vědě, přírodě, člověku i dějinách uvažuje jako o projektu. Z tohoto základu budou vyrůstat naše další úvahy o filosofii jako odborné nauce. Soustředíme se především na fenomenologii, existenciální filosofii, hermeneutiku, strukturalismus a poststrukturalismus. Úvahy o umění, uměleckém dílu a kreativitě budou propojovat všechny kapitoly.

V kurzu Sociální a virtuální dimenze umění bude umění definováno jako sociální aktivita a prostředek komunikace. Tento sociální a komunikační aspekt umění bude sledován s odkazem na jeho historické předpoklady. Bude zkoumán v kontextu angažovaného avantgardního umění, poté v rámci umění ve veřejném prostoru a následně v oblasti nových médií. Z hlediska svého historického zakotvení kurz sleduje moderní a postmoderní témata, ovšem připojuje i témata, která se nalézají v kontextuálně ještě neurčitém poli existujícím dosud mimo tradiční uměleckohistorický rámec ? např. post-internet či v dalším vývojovém sledu post post-internet.