Od 50. let 20. století umění vystupuje z prostoru galerie, aby narušilo uzavřenost uměleckého světa a stalo se součástí každodenní reality. Děje se tak skrze experimenty s vlastním tělem, performativní postupy, práci s architekturou i krajinou. Cíle umění často přesahují kritéria uměleckého světa a směřují k aktivismu v politické, sociální nebo enviromentální oblasti. Objevuje se reflexe podmínek fungování uměleckého světa, která vykrystalizuje v silný proud institucionální kritiky. Předmět se zaměřuje na sociální aspekty a témata umění ve veřejném prostoru. Umožňuje seznámit se stěžejními díly, akcemi a tendencemi, ve kterých se objevuje cílená práce se sociálním kontextem, která stojí na pomezí umění, aktivismu a tvorby města. Prostřednictvím semestrálních úkolů bude možné společně diskutovat sociální kontext vzniku díla a roli zapojených aktérů včetně "publika". Předmět zahrnuje přednášky, setkání s hosty, procházky za uměním v Liberci či Praze a prezentace samostatné práce studentů.