I. FILOZOFIE JAKO TRANSCEDENTÁLNÍ OTÁZKA
1. Tázání po podmínkách možnosti zkušenosti a bytí jako vodítko evropské filozofie.
2. Objev otázky po obecném předpokladu u Platóna.
3. Objev otázky po konkrétním jsoucnu u Aristotela.
4. Konzervativní a revoluční výklad antické filozofie ve vztahu k otázce krásy.
5. Nietzscheho pojetí dionýského principu a dnešní kultura techno.
6. Základní otázka dramatu u Aristotela a Nietzscheho,
7. Smysl rituálu antického a jeho odlesky v dvacátém století (vídeňský akcionismus).
8. Jedno jako transcendentální kategorie.
9. Smyslová skutečnost a tzv. MIMÉSIS.
10. Plnost a prázdnota: řecká MÚSIKÉ a próza. Problém novověké hudebnosti.
11. Metafyzika konfrontována s uměním neboli je umění věděním?
12. Umění jako obrat a jako vybočení: postavení anonymního umělce a umělce pojmenovaného.
13. Filozofie Kantova formuluje transcendentální otázku po kráse.
14. Vznešenost a krása. Reflexe ve dvacátém století.Bibliografie
Studium se opírá o tři okruhy literatury. První se čte v seminářích v ukázkách a tvoří ho základní klasické spisy. Druhý slouží jako doprovod k přednáškám a tvoří ho přehledové monografie současného umění a filozofické rozbory jednotlivých uměleckých děl a směřování uměleckého dění. Třetí okruh obsahuje spisy k esejům studentů, zahrnuje problém anarchismu a vzpoury umělce v kontextu dějin umění a v kontextu společenském
- Učitel: Tomáš Vlček