I. FILOZOFIE JAKO TRANSCEDENTÁLNÍ OTÁZKA 1. Tázání po podmínkách možnosti zkušenosti a bytí jako vodítko evropské filozofie. 2. Objev otázky po obecném předpokladu u Platóna. 3. Objev otázky po konkrétním jsoucnu u Aristotela. 4. Konzervativní a revoluční výklad antické filozofie ve vztahu k otázce krásy. 5. Nietzscheho pojetí dionýského principu a dnešní kultura techno. 6. Základní otázka dramatu u Aristotela a Nietzscheho, 7. Smysl rituálu antického a jeho odlesky v dvacátém století (vídeňský akcionismus). 8. Jedno jako transcendentální kategorie. 9. Smyslová skutečnost a tzv. MIMÉSIS. 10. Plnost a prázdnota: řecká MÚSIKÉ a próza. Problém novověké hudebnosti. 11. Metafyzika konfrontována s uměním neboli je umění věděním? 12. Umění jako obrat a jako vybočení: postavení anonymního umělce a umělce pojmenovaného. 13. Filozofie Kantova formuluje transcendentální otázku po kráse. 14. Vznešenost a krása. Reflexe ve dvacátém století.Bibliografie Studium se opírá o tři okruhy literatury. První se čte v seminářích v ukázkách a tvoří ho základní klasické spisy. Druhý slouží jako doprovod k přednáškám a tvoří ho přehledové monografie současného umění a filozofické rozbory jednotlivých uměleckých děl a směřování uměleckého dění. Třetí okruh obsahuje spisy k esejům studentů, zahrnuje problém anarchismu a vzpoury umělce v kontextu dějin umění a v kontextu společenském