2023/24

Studenti se seznámí se základními aspekty vývoje architektury v 19. a 20. století. Přednášky a k nim doplňující cvičení (v terénu před originály) jsou koncipovány chronologicky od klasicismu přes jednotlivé formy historismu, secesi, funkcionalismus po formy bydlení ve 20. století. Důraz bude kladen na regionální specifika, na německy hovořící architekty (Lossow a Kühne, Rudolf Bitzan, Heinrich Lauterbach, Max Kühn a další) či působení skupiny Sial.

Studenti se seznámí se základními aspekty vývoje výtvarného umění a kultury v 19. a 20. století. Přednášky a na ně navazující cvičení jsou koncipovány chronologicky, hlavní pozornost bude věnována námětovým okruhům a jejich vývoji ve vymezeném časovém úseku. Výuka bude zaměřena na interpretaci vybraných děl a možnosti jejich didaktického využití v případě studentů se specializací v pedagogice. Součástí cvičení bude práce s novodobými prameny k tématu výtvarného umění první poloviny 20. století se zaměřením na klasickou českou modernu.

Studenti se seznámí se základními aspekty vývoje výtvarného umění a kultury v 19. a 20. století. Přednášky a na ně navazující cvičení jsou koncipovány chronologicky, hlavní pozornost bude věnována námětovým okruhům a jejich vývoji ve vymezeném časovém úseku. Výuka bude zaměřena na interpretaci vybraných děl a možnosti jejich didaktickému využití.

Předmět je věnován aktuálně zvolenému tématu z moderních dějin obecných; cyklus přednášek seznamuje s novými poznatky vědeckého výzkumu. Konkrétní název přednášky je zveřejněn před začátkem semestru.

Kurz Muzeologie I se věnuje historické muzeologii. Cílem je seznámit posluchače s historií muzealizačních tendencí jak v širším kontextu, tak s bližším zaměřením na české prostředí. Hlavní pozornost se soustředí na vývoj v průběhu 19. a 20. století. Přednášky se zaměří na vliv politického prostředí, kultury, myšlenkových proudů a vědeckého vývoje na charakter sbírek, na změny v úkolech muzejních institucí a rozvoj jejich spolupráce. Zároveň budou studenti sledovat vývoj muzeologického myšlení a způsoby jeho aplikace.

Kurzy Muzeologie II a Muzeologie III jsou zaměřeny na výklad teoretické muzeologie a metodiky aplikování teoretických úvah v muzejní praxi. Muzeologie II se věnuje tvorbě muzejních sbírek jako fyzicko-informačních celků vycházejících z profilu sbírkového fondu muzea. Teoretickým základem této fáze jsou subsystémy selekce a tezaurace. Studenti se seznámí s metodami a kritérii pro získávání muzeálií, jejich začlenění do struktury sbírky a s tvorbou informačního systému tezauru jako základu pro další využití sbírek. Aplikační část bude věnována dokumentaci doprovázející tvorbu sbírky.

Obsah kurzu Muzeologie III navazuje na předcházející kurz Muzeologie II a rozvíjí druhou druhá část teoretické muzeologie zaměřené na uchovávací, zhodnocovací a informačně-komunikační úlohu muzeí. Teoretická část se bude věnovat dynamickému chápání sbírky, principům ochrany, dále problematice prezentace, komunikace a následné evaluace tezauračně-informačního procesu. Studenti se seznámí se základními otázkami preventivní konzervace, s prezentačními formami, s problematikou prezentačního jazyka a metodikou přípravy instalací. Aplikační část bude zaměřena na využití teoretických poznatků v metodice ochrany a prezentace sbírek a na tvorbu doprovodných dokumentů.

Kurs je zaměřen na soudobou problematiku muzejnictví a na využití aplikovaných a integrovaných oborů, jako jsou muzejní sociologie, management a muzejní architektura. Posluchači se seznámí s moderními trendy v evropském a světovém muzejnictví a budou se věnovat úloze oborových muzeologií při muzeologizaci současného prostředí. Zároveň se kurs zaměří na přesahy muzejní práce v obecné kulturní a společenské rovině, včetně vztahů k společenskému dění v regionu a úkolům regionálního muzejnictví s ohledem na převážné budoucí uplatnění v těchto institucích.

Přednášky se zaměřují na politický vývoj českých zemí v rámci habsburské monarchie v první půli tzv. dlouhého 19. století. V průběhu této etapy se výrazně měnily mocenské vztahy v Evropě, které působily jak na mezinárodní postavení monarchie, tak na její vnitřní vývoj. V tomto kontextu budou pojednány proměny politického systému monarchie a postavení českých zemí v jejím rámci do revolučního roku 1848. Přednášky také zachytí hospodářský, náboženský a kulturní život v českých zemích. 1) Osvícenské reformy Josefa II. a Leopolda II. Habsburská monarchie a české země v době Velké francouzské revoluce a napoleonských válek (zánik Svaté říše římské, vznik rakouského císařství). 2) Vídeňský kongres, Svatá aliance, konstituování Německého spolku a české země. Metternichovský absolutismus a české země. Evropské revoluční vlny v první půli 19. století a jejich ohlas v českých zemích 3) Hospodářský vývoj českých zemí v rámci monarchie (industrializace, její vliv na strukturu společnosti a proměny krajiny). 4) Transformace "tradiční" stavovské společnosti od zrušení nevolnictví po konec poddanství (1781-1848). Měšťanstvo jako sílící politická a podnikatelská vrstva české společnosti. Venkovské obyvatelstvo a jeho smýšlení. 5) České národní hnutí - jeho rozvoj, reprezentanti a přívrženci. Utváření slovenského národního vědomí 6) František II. a Ferdinand V. - specifika jejich vlády. Katolická církev, nekatolická vyznání a (právní) změny v postavení Židů. Proměny školství a vzdělanosti 1774-1848 7) Německá a česká literatura a divadlo. Její představitelé v českých zemích. Nové styly: Klasicismus, romantismus, biedermeier

Přednášky se zaměřují na politický vývoj českých zemí v rámci habsburské monarchie v první půli tzv. dlouhého 19. století. V průběhu této etapy se výrazně měnily mocenské vztahy v Evropě, které působily jak na mezinárodní postavení monarchie, tak na její vnitřní vývoj. V tomto kontextu budou pojednány proměny politického systému monarchie a postavení českých zemí v jejím rámci do revolučního roku 1848. Přednášky také zachytí hospodářský, náboženský a kulturní život v českých zemích. 1) Osvícenské reformy Josefa II. a Leopolda II. Habsburská monarchie a české země v době Velké francouzské revoluce a napoleonských válek (zánik Svaté říše římské, vznik rakouského císařství). 2) Vídeňský kongres, Svatá aliance, konstituování Německého spolku a české země. Metternichovský absolutismus a české země. Evropské revoluční vlny v první půli 19. století a jejich ohlas v českých zemích 3) Hospodářský vývoj českých zemí v rámci monarchie (industrializace, její vliv na strukturu společnosti a proměny krajiny). 4) Transformace "tradiční" stavovské společnosti od zrušení nevolnictví po konec poddanství (1781-1848). Měšťanstvo jako sílící politická a podnikatelská vrstva české společnosti. Venkovské obyvatelstvo a jeho smýšlení. 5) České národní hnutí - jeho rozvoj, reprezentanti a přívrženci. Utváření slovenského národního vědomí 6) František II. a Ferdinand V. - specifika jejich vlády. Katolická církev, nekatolická vyznání a (právní) změny v postavení Židů. Proměny školství a vzdělanosti 1774-1848 7) Německá a česká literatura a divadlo. Její představitelé v českých zemích. Nové styly: Klasicismus, romantismus, biedermeier

Cílem kurzu je seznámit studující s československými dějinami v kontextu dějin světových od konce druhé světové války do rozpadu sovětského bloku, resp. československé federace. Sledovány jsou zásadní milníky politického, hospodářského, sociálního i kulturního vývoje. Vedle vnitro- i mezinárodněpolitických událostí je kurz zaměřen na důležité sociokulturní změny ve společnosti. Studenty seznamuje s novými poznatky vědeckého výzkumu a základními historiografickými proudy 20. století.

Cílem kurzu je seznámit studující s československými dějinami v kontextu dějin světových od konce první světové války do rozpadu sovětského bloku, resp. československé federace. Sledovány jsou zásadní milníky politického, hospodářského, sociálního i kulturního vývoje. Vedle vnitro- i mezinárodněpolitických událostí je kurz zaměřen na důležité sociokulturní změny ve společnosti. Studenty seznamuje s novými poznatky vědeckého výzkumu a základními historiografickými proudy 20. století.

Přednášky: Cílem kurzu je seznámit studující s hlavními aspekty českých i světových dějin od pozdního osvícenství konce 18. stíoletí do konce první světové války. Důraz je přitom kladen na výklad dějin národních v kontextu dějin obecných. Vedle vnitro- i mezinárodněpolitických událostí je kurz věnován též důležitým hospodářským a sociokulturním změnám ve společnosti. Cílem kurzu je poskytnout studentům přehled o zrození a vývoji důležitých historických procesů v rámci evropských i mimoevropských států v 19. století, tj. v letech 1776-1914/1918, naučit se je pojímat historický proces v souvislostech a v interdisciplinárních vztazích. Důraz bude kladen na konfrontaci různých názorových proudů a historických škol; studenti budou vedeni ke sledování nejnovější odborné a populárně vědní literatury a časopiseckých studií, bude jim poskytnut dostatečný prostor, aby své poznatky mohli prezentovat, naučit se vědecky přemýšlet a formulovat vlastní názor.

Přednášky: Cílem kurzu je seznámit studující s hlavními aspekty českých i světových dějin od pozdního osvícenství konce 18. stíoletí do konce první světové války. Důraz je přitom kladen na výklad dějin národních v kontextu dějin obecných. Vedle vnitro- i mezinárodněpolitických událostí je kurz věnován též důležitým hospodářským a sociokulturním změnám ve společnosti. Cílem kurzu je poskytnout studentům přehled o zrození a vývoji důležitých historických procesů v rámci evropských i mimoevropských států v 19. století, tj. v letech 1776-1914/1918, naučit se je pojímat historický proces v souvislostech a v interdisciplinárních vztazích. Důraz bude kladen na konfrontaci různých názorových proudů a historických škol; studenti budou vedeni ke sledování nejnovější odborné a populárně vědní literatury a časopiseckých studií, bude jim poskytnut dostatečný prostor, aby své poznatky mohli prezentovat, naučit se vědecky přemýšlet a formulovat vlastní názor.

Přednášky: Cílem kurzu je seznámit studující s hlavními aspekty českých i světových dějin od pozdního osvícenství konce 18. stíoletí do konce první světové války. Důraz je přitom kladen na výklad dějin národních v kontextu dějin obecných. Vedle vnitro- i mezinárodněpolitických událostí je kurz věnován též důležitým hospodářským a sociokulturním změnám ve společnosti. Cílem kurzu je poskytnout studentům přehled o zrození a vývoji důležitých historických procesů v rámci evropských i mimoevropských států v 19. století, tj. v letech 1776-1914/1918, naučit se je pojímat historický proces v souvislostech a v interdisciplinárních vztazích. Důraz bude kladen na konfrontaci různých názorových proudů a historických škol; studenti budou vedeni ke sledování nejnovější odborné a populárně vědní literatury a časopiseckých studií, bude jim poskytnut dostatečný prostor, aby své poznatky mohli prezentovat, naučit se vědecky přemýšlet a formulovat vlastní názor.

Cílem kurzu je seznámit posluchače se základními politickými ideologiemi, které v moderní době dominovaly politickému myšlení. Výkladová linie kurzu se orientuje především na soudobé kontinentální a anglo-americké politické myšlení a postižení jeho kořenů v minulosti. Cílem kurzu je získání základní orientace v dnešních diskusích, které se odehrávají v politickém myšlení, a rovněž seznámení se nejen s obsahovými postuláty jednotlivých ideologií, nýbrž i s hlavními reprezentanty klíčových myšlenkových proudů moderní politické filozofie. V každém předkládaném tématu budou patřičně využívány metody narativní, analýza pramenů, včetně multimediálních, i brainstormingu.

Cílem kurzu je seznámit posluchače se základními politickými ideologiemi, které v moderní době dominovaly politickému myšlení. Výkladová linie kurzu se orientuje především na soudobé kontinentální a anglo-americké politické myšlení a postižení jeho kořenů v minulosti. Cílem kurzu je získání základní orientace v dnešních diskusích, které se odehrávají v politickém myšlení, a rovněž seznámení se nejen s obsahovými postuláty jednotlivých ideologií, nýbrž i s hlavními reprezentanty klíčových myšlenkových proudů moderní politické filozofie. V každém předkládaném tématu budou patřičně využívány metody narativní, analýza pramenů, včetně multimediálních, i brainstormingu.

Předmět "Problematika menšin" se bude věnovat jak teoretickému vymezení studia etnických, kulturních a náboženských minorit, tak přehledu vybraných etnických, kulturních a náboženských menšin žijících na území ČR. Z tohoto důvodu bude kurz rozdělen do dvou vzájemně se prolínajících částí ? teoreticko-propedeutického bloku a prakticko-deskriptivní části. V prvním z těchto bloků bude pozornost věnována základnímu vymezení klíčových pojmů jako minorita, etnikum, kultura, rasa, etnická identita, kulturní identita, apod. stejně jako seznámení s nejvýznamnějšími modely interetnické a interkulturní koexistence. Druhý blok bude věnován základnímu seznámení s židovskou, romskou, muslimskou a vietnamskou menšinou v ČR.

Náplní předmětu je v první části seznámení s průmyslovým dědictvím s důrazem na obory významné pro historii výroby na území Libereckého kraje. Pozornost je věnována též výrobě v předprůmyslovém období. U každého z odvětví je nastíněn základní historicko-technologický vývoj, doplněný o ukázky konkrétních staveb v severních Čechách. Pozornost je věnována rovněž teoretickým otázkám protoindustrializace a industrializace. Ve druhé části semestru jsou posluchači seznámeni s různými alternativami ochrany průmyslového dědictví ? především s možnostmi záchrany opuštěných výrobních a technických objektů pro příští generace.

Studenti si osvojí teoretické i praktické znalosti pomocných věd historických. Přednášky jsou věnovány teoretickému výkladu základů jednotlivých pomocně vědních disciplín, tedy paleografie, historické chronologie, historické metrologie, epigrafiky, diplomatiky, sfragistiky, kodikologie, heraldiky, genealogie a numismatiky. Cvičení jsou zaměřena na získání a prohloubení praktických dovedností, mj. čtení a rozbor listin a dalších písemných pramenů, převádění historických dat na současný způsob datování a popis znaků.