2023/24

Studenti si osvojí teoretické i praktické znalosti pomocných věd historických. Přednášky jsou věnovány teoretickému výkladu základů jednotlivých pomocně vědních disciplín, tedy paleografie, historické chronologie, historické metrologie, epigrafiky, diplomatiky, sfragistiky, kodikologie, heraldiky, genealogie a numismatiky. Cvičení jsou zaměřena na získání a prohloubení praktických dovedností, mj. čtení a rozbor listin a dalších písemných pramenů, převádění historických dat na současný způsob datování a popis znaků.

Základem spolupráce se studujícími je všeobecný přehled o regionální historii jako specializaci doprovázející znalost zemských dějin. Kromě výkladu koncentrovaného na minulost Libereckého kraje od středověku do roku 1918 se důraz klade na výsledky převážně německojazyčného vlastivědného výzkumu od raného novověku do počátku 20. století, jeho pracovní metody a postupy (dobové využívání pamětních knih, obecních a dalších typů kronik).

Základem spolupráce se studujícími je všeobecný přehled o regionální historii jako specializaci doprovázející znalost zemských dějin. Kromě výkladu koncentrovaného na minulost Libereckého kraje od středověku do roku 1918 se důraz klade na výsledky převážně německojazyčného vlastivědného výzkumu od raného novověku do počátku 20. století, jeho pracovní metody a postupy (dobové využívání pamětních knih, obecních a dalších typů kronik).

Předmět chronologicky navazuje na kurz Regionální dějiny I, jenž byl věnován historickému vývoji libereckého regionu do vzniku Československa a obsahují i teoretický úvod věnovaný regionalistice. Předmět si klade za cíl zprostředkovat studujícím základní poznatky o regionálních dějinách (ve smyslu dnešního Libereckého kraje) v kontextu dějin celostátních, případně středoevropských. Sledovány budou sociální, hospodářské, politické, společenské a kulturní proměny regionu od roku 1918 do pádu komunistického režimu v roce 1989.

Předmět chronologicky navazuje na kurz Regionální dějiny I, jenž byl věnován historickému vývoji libereckého regionu do vzniku Československa a obsahují i teoretický úvod věnovaný regionalistice. Předmět si klade za cíl zprostředkovat studujícím základní poznatky o regionálních dějinách (ve smyslu dnešního Libereckého kraje) v kontextu dějin celostátních, případně středoevropských. Sledovány budou sociální, hospodářské, politické, společenské a kulturní proměny regionu od roku 1918 do pádu komunistického režimu v roce 1989.

Posluchači se v rámci kurzu seznámí s celkovým vývojem sklářské a bižuterní tvorby od antiky do moderní doby. Pozornost bude věnována vývoji jednotlivých odvětví sklářské a bižuterní výroby s hlavním zaměřením na české země. Dějiny skla a bižuterie budou zároveň chápany a prezentovány jako součást vývoje hmotné kultury v evropském kontextu. Výuku doplní odborná exkurze do vybrané sklárny nebo sbírkové instituce v Libereckém kraji.

Kurz navazuje na předmět Dějiny skla a bižuterie I. Cílem je seznámení s celkovým vývojem sklářské a bižuterní výroby od roku 1918 do současnosti. Pozornost bude věnována vývoji jednotlivých odvětví sklářské a bižuterní výroby s hlavním zaměřením na české země a přihlédnutím k severočeské výrobní oblasti. Dějiny skla a bižuterie budou chápány a prezentovány nejen jako součást vývoje dějin hmotné kultury, ale i jako specifický společensko-kulturní fenomén, a to v rámci českých hospodářských a sociálních dějin s přihlédnutím k dějinám podnikatelů, regionálním dějinám a dějinám vědy a techniky.

Cílem kurzu je základní uvedení do problematiky studia historie. Po základním vymezení historie jako vědeckého oboru a jeho místa v rámci společenských věd následuje seznámení se strukturou historických věd, včetně organizace historických pracovišť a publikační základny (odborné časopisy, pomocná historická literatura). Velká pozornost je věnována různým typům historických pramenů a metodám historikovy práce, přičemž důraz je kladen na nověji se konstituující obory, okruhy a témata.

Cílem kurzu je základní uvedení do problematiky studia historie. Po základním vymezení historie jako vědeckého oboru a jeho místa v rámci společenských věd následuje seznámení se strukturou historických věd, včetně organizace historických pracovišť a publikační základny (odborné časopisy, pomocná historická literatura). Velká pozornost je věnována různým typům historických pramenů a metodám historikovy práce, přičemž důraz je kladen na nověji se konstituující obory, okruhy a témata.

Cílem kurzu je seznámit studenty s metodologií dějin kultury a dějin umění, s periodizacemi, ikonografií a architekturou dějin umění od starověku po moderní dobu. Důraz výkladu je kladen také na interpretaci výtvarného umění a na dějiny kultury a umění v učitelské praxi. Na přednášky navazují cvičení, v nichž studující studiem odborných textů prohlubujících dílčí témata z přednášek uplatní znalost terminologie a komplexního odborného vyjadřování i kritické myšlení.

Cílem kurzu je seznámit studenty s metodologií dějin kultury a dějin umění, s periodizacemi, ikonografií a architekturou dějin umění od starověku po moderní dobu. Důraz výkladu je kladen také na interpretaci výtvarného umění a na dějiny kultury a umění v učitelské praxi. Na přednášky navazují cvičení, v nichž studující studiem odborných textů prohlubujících dílčí témata z přednášek uplatní znalost terminologie a komplexního odborného vyjadřování i kritické myšlení.

Cílem kurzu je příprava studentů na navazující teoretické i aplikované muzeologické předměty. Během přednášek budou studenti uvedeni do základní problematiky oboru i jeho struktury a osvojí si odbornou terminologii. Seznámí se s institucemi a organizacemi působícími v muzejní sféře. Pozornost bude věnována též hlavním legislativním úpravám a normám, včetně etického kodexu muzejní práce.

Kurz je věnován vybranému tématu z novějších dějin.

Kurz je věnován vybranému tématu z novějších dějin. Jako příklad uvádíme kurz Holocaust - tzv. konečné řešení židovské otázky. Jeho cílem je seznámit studující s problematikou holocaustu. Nastíněny budou jak základní mezníky uskutečnění procesu tzv. konečného řešení židovské otázky, tak i současná diskuze a trendy ve výzkumu šoa. Pozornost bude věnována i otázce poválečné retribuce a antisemitismu.

Kurz je věnován vybranému problému z novověkých dějin (obecných i světových). Jeho obsah je obměňován.

Kurz je věnován vybranému problému z novověkých dějin (obecných i světových). Jeho obsah je obměňován.

Kurz je věnován politickému a společenskému vývoji ve středoevropských zemích, které se po skončení druhé světové války ocitly v sovětském bloku, tedy v Československu, Polsku, Maďarsku a Německé demokratické republice, resp. do r. 1949 Sovětské okupační zóně Německa. Pozornost je zaměřena především na období krizí režimů, které některé z těchto zemí zachvátily často ve stejnou dobu, jako tomu bylo v roce 1956 a v roce 1968. Cílem je porovnávat vývoj v jednotlivých středoevropských státech sovětského bloku a sledovat jeho dopady na vnitropolitickou situaci ostatních zemí. Přednášky: 1) Formování sovětského bloku v rámci bipolarizujícího se světa po skončení druhé světové války, charakteristika komunistických systémů v jednotlivých zemích střední Evropy a jejich specifika. 2) Rok 1953 - první krize komunistického systému po smrti J. V. Stalina, lidové povstání v NDR, demonstrace proti dopadům měnové reformy v Československu. 3) Rok 1956 - XX. sjezd KSSS a částečné odhalení stalinských zločinů, dělnické bouře v Polsku a nástup Władysława Gomułky k moci, maďarská revoluce a její násilné potlačení, československý rok 1956, dopad polských a maďarských událostí. 4) Porovnání politického a společenského vývoje ve středoevropských zemích sovětského bloku po roce 1956, působení tzv. revizionismu, dopady proměn sovětské vnitřní i zahraniční politiky. 5) Československé reformní hnutí v roce 1968 a jeho ohlas v ostatních komunistických zemích střední Evropy, polský "Březen" 1968, studentské demonstrace v Polsku odehrávající se na pozadí vnitřního boje uvnitř Polské sjednocené dělnické strany. 6) Porovnání politického a společenského vývoje ve středoevropských zemích sovětského bloku v 70. a 80. letech, působení tzv. Brežněvovy doktríny, dopad gorbačovských reforem v 2. polovině 80. let, opoziční hnutí v komunistických zemích střední Evropy v 70. a 80. letech a jejich spolupráce, helsinský proces a jeho vliv na občanská hnutí. 7) Rozpad komunistického systému v roce 1989. Cvičení: Cvičení jsou věnována prezentaci referátů na dílčí témata, seznámení s dobovými prameny a memoárovou literaturou a jejich interpretaci.

Kurz je věnován vybranému tématu z novějších dějin, konkrétní téma závisí na vyučujícím a plánu katedry, viz obsah předmětu.

Předmět je věnován vybranému tématu ze starších dějin.

Předmět je věnován vybranému tématu ze starších dějin.