KHI/UDEBZ - Úvod do studia dějepisu (2023)

2) Heuristika I – zdroje, knihovny, archivy (přednáška, 3+0)

Každé zkoumání historického jevu začíná u heuristiky, kterou můžeme definovat jako vyhledávání a shromažďování historických pramenů a literatury. Každá historická práce (článek, kniha, bakalářská práce, diplomová práce etc.) by se měla opírat o co nejúplnější zdroje, které jsou pro zkoumání určitého historického jevu k dispozici.
Zdroje historikovy práce můžeme rozdělit do několika kategorií:
1) Prameny – existuje několik definic pramenů – spokojíme se s definicí, že historický pramen je výsledkem činnosti lidské společnosti a slouží k poznání a rekonstrukci historických procesů
-podle historika Miroslava Hrocha lze prameny lze rozdělit podle mnoha kritérií:
A) podle formálních znaků se prameny člení dále na:
a) prameny tradované ústně; b) prameny nepsané; c) prameny písemné

B) podle původu se člení na:
a) památky (například památník, medaile)
b) pozůstatky – veškerá hmotná, písemná i nepísemná svědectví po člověku
C) podle obsahu se člení na:
a) prameny ergotechnické – odrážejí existenci a hospodářskou činnost člověka
b) sociotechnické – sídliště, noviny, paměti
c) psychotechnické – vznikly za účelem registrace nebo předávání myšlenek (například programy politických stran, publicistika)
d) tradice – spojuje všechny znaky předešlých kategorií
D) z hlediska informační struktury se člení na:
a) psané a nepsané
b) bezprostřední – samy jsou fakty
E) z hlediska typů – psané, etnografické, lingvistické, hmotné, ústní, fotografické a fonografické
F) Prameny lze členit také na vydané a nevydané (vydané prameny jsou k dispozici v nejrůznějších edicích, nevydané v archivech)
Písemné prameny člení Miroslav Hroch následovně:
-literární prameny (vyprávěcí) - ty se dále člení na historické prameny (anály, legendy, kroniky), publicistiku (noviny, časopisy), odbornou literaturu a beletrii
-prameny institucionální povahy
-prameny osobní povahy – mají subjektivní povahu (osobní korespondence a materiály – většinou jsou k dispozici v archivech)
2) Dobové pamflety a dobová pojednání
3) Tisk (noviny, časopisy atd.)
4) Paměti (vzpomínky osobností, memoáry)
5) Odborná literatura (včetně odborných historických časopisů)
6) Internetové zdroje
7) Zvukové a obrazové prameny
8) Oral history
Prameny a odbornou literaturu má každý badatel k dispozici v archivech a knihovnách, případně dalších institucích (například muzea atd.). Badatel si volí ty instituce, které mu v jeho bádání mohou nejvíce pomoci.
Doporučená pracoviště, s nimiž se každý student tohoto kurzu seznámí buď osobní návštěvou (alespoň dvě instituce) či prostřednictvím webových aplikací:
A) Archivy:
a) české archivy:
-Národní archiv ČR - http://www.nacr.cz/
-Moravský zemský archiv v Brně - http://www.mza.cz/
-Zemský archiv v Opavě - http://www.mza.cz/
-Státní oblastní archivy v Praze, Třeboni, Plzni, Litoměřicích a v Zámrsku – studentům doporučuji prostudovat zejména SOA v Litoměřicích (http://www.soalitomerice.cz/)
-Státní okresní archivy – studentům doporučuji prostudovat zejména v Liberci, případně v jejich místě bydliště
-Archiv hlavního města Prahy - http://www.ahmp.cz/
-Specializované archivy:
-Archiv Univerzity Karlovy - http://udauk.cuni.cz/ARCHIV-9.html
-Archiv Národní knihovny –
http://www.nkp.cz/pages/page.php3?page=sluz_archiv_nk.htm
-Archiv Národního muzea - http://www.nm.cz/historicke-muzeum/archiv.php
-Archiv Národní galerie - http://www.ngprague.cz/cz/136/sekce/archiv/
-Archiv České televize
-Archiv Českého rozhlasu
-Národní filmový archiv - http://www.nfa.cz/
-Archiv Akademie věd ČR - http://www.mua.cas.cz/
-Archiv Poslanecké sněmovny ČR - http://www.psp.cz/sqw/hp.sqw?k=244
-Archiv Senátu ČR
-Archiv Kanceláře prezidenta republiky –
http://www.prazskyhradarchiv.cz/archivKPR/
-Archiv ministerstva vnitra ČR - http://www.mvcr.cz/archiv.aspx
-Archiv ministerstva zahraničních věcí –
http://www.mzv.cz/jnp/cz/o_ministerstvu/specializovany_archiv_mzv/index.html
-Archiv bezpečnostních složek - http://www.abscr.cz/
-Vojenský historický archiv –
http://www.vuapraha.cz/Pages/VojenskyHistorickyArchiv.aspx
-Centrum vizuální historie Malach - http://ufal.mff.cuni.cz/cvhm/
-studenti mohou konzultovat nejrůznější další archivy – například podnikové, církevní aj.
b) Vybrané zahraniční archivy:
-Archiv OSN - http://archives.un.org/ARMS/
-Archiv NATO - http://www.nato.int/cps/en/natolive/68238.htm
-Britské archivy:
-The National Archive, London – Kew - http://www.nationalarchives.gov.uk/
-LSE Library - http://www2.lse.ac.uk/library/archive/Home.aspx
-Americké archivy:
-The National Archives and Records Administration –
http://www.archives.gov/
-Ruské archivy:
-Russian archives online – http://russianarchives.com/
-SRAS - http://www.sras.org/library_russian_archives#Docs
-odkazy na ruské archivy viz - http://www.iisg.nl/abb/
-Německé archivy:
-Das Bundesarchiv - http://www.bundesarchiv.de/index.html.de
-Francouzské archivy:
-Archives nationales - http://www.archivesnationales.culture.gouv.fr/
c) Archivy online:
-http://domino.un.org/UNISPAL.NSF/vDateDoc?OpenView – pro dějiny Palestiny
-http://www.archive.org/index.php
-existuje též velké množství vydaných pramenů (viz edice pramenů – jsou dosažitelné v knihovnách)
B) Knihovny
a) české knihovny:
-Souborný katalog ČR - http://www.caslin.cz/
-Národní knihovna České republiky - http://www.nkp.cz/
-Slovanská knihovna –
-Knihovna Akademie věd ČR - http://www.lib.cas.cz/cs
-Knihovna UK - http://www.cuni.cz/UK-321.html
-Americké centrum - http://www.americkecentrum.cz/node/171
-Krajská vědecká knihovna v Liberci - http://www.kvkli.cz/cz/index.php
-studenti mohou konzultovat nejrůznější městské, univerzitní, vědecké a jiné knihovny; informace o dalších knihovnách viz http://www.knihovny.net/
b) vybrané zahraniční knihovny:
-Britské knihovny:
-Cambridge university library - http://www.lib.cam.ac.uk/newton/
-Oxford university library - http://www.ox.ac.uk/research/libraries/index.html
-British Library - http://www.bl.uk/
-Americké knihovny:
-American university library Washington - http://www.american.edu/library/
-Library of Congress - http://www.loc.gov/index.html
-Harvard library - http://lib.harvard.edu/
-Ruské knihovny
-Rossijskaja gosudarstvennaja bibliotéka - http://www.rsl.ru/
-Německé knihovny
-Staatsbibliothek zu Berlin - http://staatsbibliothek-berlin.de/
-Humboldt universitätsbibliothek - http://www.ub.hu-berlin.de/
-JFK library v Berlíně – zaměřuje se na dějiny studené války
http://www.jfklibrary.org/JFK/JFK-in-History/The-Cold-War-in-Berlin.aspx
-mnoho dalších univerzitních knihoven – některé se zaměřují na určité regiony – např. Univerzitní knihovna v Bayreuthu se zaměřuje na dějiny Afriky a má k dispozici velký fond odborných knih
-Francouzské knihovny:
-Bibliothèque nationale de France - http://www.bnf.fr/fr/acc/x.accueil.html
c) Online pomůcky
-Google books - http://books.google.com/
-Google scholar - http://scholar.google.cz/
-mnohé univerzity často disponují přístupem k elektronickým zdrojům, např. J-Store (nutno konzultovat)

Další pomůcky historikovy práce (encyklopedie, slovníky) – naleznete je v knihovnách, pro specializované encyklopedie a slovníky, například ke slavistice, navštivte Slovanskou knihovnu.
Vybrané nejdůležitější slovníky a encyklopedie:
A) Starší české slovníky a encyklopedie:
1. Slovník naučný (Riegrův), red. F. L. Rieger (spolu s lexikografem Jakubem Malým a knihkupcem Koberem), 11 sv., Praha 1860-74 (základem Palackého heslář a použita i jeho hesla z nerealizovaného díla, 80 000 hesel, za války 1866 přestal vycházet, redakce se rozpadla a posléze jen živořila)
2. Stručný všeobecný slovník věcný (malý slovník naučný), 9 sv., Praha 1874-1885
3. Ottův slovník naučný (Ilustrované vydání encyklopedie všeobecných znalostí), 28 sv. (27 svazků s 27 789 stranami), Praha 1888-1909 (pražský nakladatel Jan Otto (1841-1916).
4. Ottův slovník naučný nové doby. Dodatky k OSN, 6 sv. (každý ve dvou částech = 12 sv.), Praha 1930-43.
5. Československá vlastivěda, 10 sv., Praha 1929-36 (4. Dějiny, 5. Stát, 7. Písemnictví, 8. Umění); 2. vydání, Praha 1963, nedokončené, II/1-2 Dějiny
6. Masarykův slovník naučný (lidová encyklopedie všeobecných vědomostí), 7 sv., 1925-33  přes 100 000 hesel
7. Nový veliký ilustrovaný slovník naučný, 17+2 sv., Praha 1929-1934
8. Komenského slovník naučný, 10 sv., 1937-38
9. Jediným slovenským: Slovenský náučný slovník, 3 sv., Bratislava-Praha 1932

B) Nejnovější české slovníky a encyklopedie:
1. Encyklopedický slovník, Praha 1993 (35 000 hesel, nakl. Encyklopedický dům/Odeon)
2. Rozšířená verze: Ilustrovaná encyklopedie, Praha 1995, (3 svazky, 45 000 hesel) se redukovala do jednosvazkové: Malá ilustrovaná encyklopedie, Praha 1999
3. Česká multimediální encyklopedie 97. jako CD-ROM vydal Encyklopedický dům/Leda
4. Všeobecná encyklopedie ve čtyřech svazcích, 4 sv., Praha 1996-1998 (nakl. Diderot, 55 000 hesel – ne příliš dobrá, vyskytují se tam chyby
5. Všeobecná encyklopedie v osmi svazcích, 8 sv., Praha 1999 (nakl. Diderot, 4000 stran, 100 000 hesel); Vyšlo jako CD-ROM: Encyklopedie Diderot na CD ROM, verze 2000) – také ne příliš dobrá
6. Velký slovník naučný, 2 sv., Praha (nakl. Diderot, 1800 stran)
- Objevují se i další encyklopedie a slovníky
C) Vybrané všeobecné zahraniční slovníky a encyklopedie
1. Der Grosse Brockhaus, (od 1808)
2. Das Bertelsmann Lexikon, 10 sv., Gütersloh 1972-74; český překlad pod názvem Universal
3. Das Grosse Duden-Lexikon, 10+2+Atlas, Mannheim 1964-69
4. Encyclopaedia Britannica, 14. vyd., 24 sv., London 1929, 1971. Všech aktuálních 32 svazků Encyclopaedia Britannica (44 milionů hesel) je k dispozici zdarma na internetu od podzimu 1999: (www.britannica.com).
5. The New encyclopaedia Britannica, 30 sv., Chicago-London 1982
6. The Encyclopedia Americana, 30 sv., New York 1971
7. Grand Larousse encyclopédique, 12 sv., Paris 1960-64, Éd. prestige, 22+1, Paris 1970-71
8. Grande Encyclopédie Larousse, 1971-78
9. Enciklopedia italiana, 36 sv, Roma 1929-39 (3 sv. doplňků 1938-61)
10. Grande enciclopedia italiana, 48 sv., Milano 1968-70
11. Enciklopedia universal illustrada europeo-americana (ESPASA), 70 sv., Barcelona, Madrid 1905-30 (10 sv. doplňků 1930-33)
12. Novyj enciklopedičeskij slovar, izdateli F. A. Brokgauz, I. A. Efron

D) Všeobecné historické encyklopedie a slovníky
1. PEČENKA, Marek a kol., Encyklopedie moderní historie, Praha 1995
2. KINDER, Hermann, HILGERMANN, Werner, Encyklopedický atlas světových dějin, 1998 (překlad)
3. TEDD, Peter, Moderní oxfordský slovník 20. století, Praha IRIS 1994 (od počátku 1. světové války do současnosti)
4. EVANS, Graham, NEWNHAM, Jeffrey, Slovník světové politiky, 1998
5. LEXIKON der Geschichte in 2 Bänden, Hrsg. von Lexikon-Institut Bertelsmann, Gütersloh 1978
-je možné konzultovat mnoho dalších specializovaných slovníků a encyklopedií k nejrůznějším historickým problémům (jsou k nalezení ve všeobecných či specializovaných knihovnách)