Ivan Kulhánek, Klopýtání přes budoucnost. Dějiny Evropy od Vídeňského kongresu 1815 do roku 2005. Evropa 19. a 20. století v politických a sociálně-ekonomických souvislostech, vydalo nakladatelství Academia, Praha 2008, 362 stran, cena neuvedena

Syntéza Ivana Kulhánka je analýzou evropských dějin od Vídeňského kongresu do současnosti. Období téměř dvou set let, jimiž evropská civilizace prošla, není jednoduché uchopit. Autora lze pochválit za odvahu, s jakou k tak nesnadnému úkolu přistoupil, a za pokus o syntézu evropských dějin a o jejich interpretaci v dlouhodobější perspektivě. Kulhánek se soustředil zejména na analýzu mezinárodních událostí, ačkoli se občas nevyhýbal i jistým přesahům do sféry hospodářských, kulturních, sociálních a vnitropolitických dějin jednotlivých států. Vyjádřil se téměř ke všem klíčovým událostem a problémům, které Evropou v letech 1815-2005 hýbaly.

Navzdory výše uvedenému konstatování kniha nepřináší do současné diskuse historiků o 19. a 20. století něco nového či zásadního. Kulhánek předložil ucelený, i když dosti popisný, přehled dějin posledních dvou století, jenž může posloužit jako „příručka“ každému, kdo se chce seznámit s podstatnými událostmi moderních evropských dějin. I když kniha nebyla koncipována jako učebnice, v jistém smyslu může takto posloužit. V této souvislosti je třeba vědět, že se Kulhánek ve své interpretaci některých událostí dopouští značných zjednodušení. Jedná se například o generalizující a velice vágní analýzu viktoriánské Anglie, která je značně nepřesná až zavádějící (s. 46-48), či o jeho konstatování, že příměří s Němci uzavřel Lenin v důsledků slibů, které předtím poskytl německé vládě (s. 96), aniž by autor uvážil, že podstatnějším důvodem mohla být složitá vnitropolitická situace a problémy bolševické vlády, jež čelila důsledkům začínající občanské války. Takových nepřesností lze najít v textu velké množství. Kulhánek má také obecně sklon zdůrazňovat podružné a dílčí „zajímavosti“, jimiž text nepřiměřeně zatěžuje, aniž by se věnoval hledání odpovědí na klíčové otázky. Na druhé straně v knize najdeme i cennější pasáže, zvláště ty, které se týkají interpretace mezinárodního vývoje.

Kulhánkova syntéza je rozdělena do devatenácti velkých kapitol. V prvních šesti kapitolách autor pojednává o klíčových událostech dějin Evropy od 19. století do ukončení první světové války. Jestliže výčet všech důležitých událostí 19. století je téměř kompletní, očekával bych hlubší zamyšlení nad společenskými, hospodářskými, myšlenkovými a kulturními změnami, jež měly velký dopad na utváření nové Evropy. Bez širší analýzy těchto skutečností není možné evropským dějinám 19. století porozumět. 

Podle mého názoru patří, navzdory výše zmiňovaným chybám, které se prolínají celou knihou, k nejlepším pasážím knihy sedmá až jedenáctá kapitola, v nichž autor analyzoval meziválečný vývoj a druhou světovou válku. Jeho rozbor a interpretace mezinárodního vývoje, zvláště od 30. let, sice nejsou ničím novým, jejich podání je nicméně v řadě ohledů zajímavé. S jistými výhradami to lze konstatovat i o dalších kapitolách, které sledují evropské dějiny, stále více i s ohledem na světový vývoj, až do roku 2005.

Formální zpracování publikace je na vynikající úrovni, což u knih vydávaných v nakladatelství Academia nepřekvapí. Autora samotného lze pochválit za pečlivě zpracovaný poznámkový aparát, seznam literatury a pramenů, jmenný rejstřík a přílohy, které nabízejí přehled nejvýznamnějších politiků klíčových velmocí (s jistou výhradou, že by zde mohl být uveden ještě minimálně přehled rakouských, respektive rakousko-uherských politiků), mapky atd., méně již za stylistickou stránku textu, která často značně pokulhává. Cenným přínosem knihy je krátký doslov Roberta Kvačka, jenž se zamýšlí nejen nad Kulhánkovou knihou, ale také nad složitostí a problémy dějin 19. a 20. století.

Stanislav Tumis

Zuletzt geändert: Donnerstag, 27. September 2012, 14:44