KHI/UDEBZ - Úvod do studia dějepisu (2023)

10) Historik a text IV – anotace, abstrakt, resumé, zpráva, recenze; zásady ediční techniky a transkripce; autorský zákon, korektorská znaménka; historická pracoviště v ČR, partnerská zahraniční pracoviště, studium v zahraničí, odborný růst – magisterský cyklus, PhDr., Ph.D. (každý student v rámci cvičení napíše jednu anotaci)

Historik je postaven před úkol psát nejen odborné či populárně-naučné historické práce, ale též jiné texty. Mezi ně patří následující:
Anotace: účelem anotace je informovat o obsahu nejnovějších časopiseckých článků a knižních publikací. Anotace jsou stručnější než referát, nepodávají výklad obsahu, nýbrž jen zprávu o obsahu a tématu. Jedná se o stručnou charakteristiku díla. Velmi podobný význam má také termín resumé, který shrnuje základní myšlenky a závěry díla (podobný význam má i slovo abstrakt – jedná se o stručný výtah vědeckého článku, bakalářské, diplomové a disertační práce, referátu nebo jakékoliv hloubkové analýzy jakéhokoliv předmětu nebo disciplíny. Často slouží jako pomoc čtenáři rychle se zorientovat v dané práci).
Referát: předkládá ve výtahu obsah celého díla s popisem autorova postupu, jeho metod, základní argumentace a výsledků, resumuje či cituje hlavní myšlenky a souhrnně uvádí počet příloh. Není recenzí, tedy nehodnotí a vyhýbá se vlastnímu úsudku, pouze popisuje.
Recenze:
-hlavním cílem recenze je zhodnotit kvalitu hodnoceného díla – vyžaduje se tudíž i osobní pohled autora recenze, který by měl být založen na argumentech, nikoli pocitech.
-podle doc. PhDr. Františka Stellnera, Ph.D. je ideální struktura recenze následující:
1. Základní bibliografická informace, navíc s uvedením nakladatelství, počtu stran, nákladu a ceny
2. „Životopis“ autora, věk, působiště, odbornost
3. Zda je kniha součástí celku, na jaké počiny navazuje
4. Použité metody, srovnání s knihami stejného tématu, poměr mezi jednotlivými kapitolami, struktura díla, segmenty
5. Využití pramenů a odborné literatury, faktografické, lingvistické a jiné chyby, (zda byla ověřena jména, geografické názvy), poznámky pod čarou: dostatečné množství, poměr citací z pramenů, odborné literatury, zda jsou zařazeny biografické poznámky
6. Vědecký (odborný) styl (zhuštěný, cizí slova),  jazyková úroveň, zda podle Pravidel, popř. kvalita překladu, úprava (překlepy) a jazyková kontrola (korektury),  jednotnost výrazových prostředků  (2.2. x 2. února)
7. Hodnocení příloh (mapy, fotografie, rejstříky, poznámky)
8. Správné členění seznamu použitých pramenů a odborné literatury: (Nevydané prameny osobní povahy a písemnosti institucionální provenience + Vydané písemnosti institucionální provenience + Vydané prameny osobní povahy + Odborná literatura)
9. Obecné zhodnocení, využitelnost, co řeší, splnění vytčeného úkolu, co vyřešil, nové poznatky
-takto ideální recenzi však lze nalézt jen výjimečně – autoři většinou některé části vynechávají a soustředí se na to nejhlavnější – zhodnocení předloženého díla. Srv. příklady několika recenzí v oporách.
Zásady ediční práce a transkripce: srv.
http://vokabular.ujc.cas.cz/moduly/edicnipoznamka.aspx?id=DanhelkaSmernice
Transkripce z azbuky do latinky:
http://psychologie.dev.czu.cz/cesty/doku.php?id=prevadec_z_azbuky_do_latinky

Autorský zákon:
http://www.nkp.cz/o_knihovnach/AutZak/Index.htm

Korektorská znaménka:
http://cupress.cuni.cz/ink2_stat/pages/files/korekturni_znacky.pdf

Výběr vysokoškolských a výzkumných historických pracovišť v ČR:
http://uhsd.ff.cuni.cz/node/63
http://uhsd.ff.cuni.cz/node/64

-každá univerzita disponuje partnerskými pracovišti v zahraničí – v této souvislosti je vhodné kontaktovat zahraniční oddělení fakult a informovat se též na možnosti výměnných pobytů v rámci ERASMu či jiných projektů (každá katedra, resp. fakulta v Liberci má svého erasmovského koordinátora)

Odborný růst:
-po absolvování bakalářského a magisterského cyklu, se může každý student přihlásit k doktorskému studiu v programech, které mají doktorské studium akreditováno (po obhájení disertační práce je studentovi udělen titul Ph.D.) – bohužel KHI TUL tuto možnost svým studentům nabídnout nemůže. Jakýmsi mezistupněm mezi magisterským a doktorským titulem je možnost obhájení tzv. rigorózní práce (student získává titul PhDr.). Další akademický postup poté předpokládá tzv. habilitační řízení, po jehož úspěšném obhájení získává akademický pracovník titul docenta. Nejvyšším akademickým titulem je jmenování profesorem.