1.12 Koloběh hospodářských prostředků

Produkční proces podniku, který se neustále opakuje, se nazývá koloběh hospodářských prostředků. Obsahem uvedeného koloběhu jsou tzv. interní hodnoty (hodnoty zásob nedokončené výroby, nákladové položky), které jsou stanoveny na základě subjektivního přístupu podniku. Externí hodnoty jsou hodnoty, které podnik převzal z vnějšího prostředí a to u cen obvyklých na trhu (tržní ceny vstupů, které účetní jednotka nakupuje).

Ekonomický komentář koloběhu hospodářských prostředků - popis k obrázku uvedenému v prezentaci:

1  Schéma je založeno na předpokladu, že jednotliví společníci vložili do účetní jednotky základní kapitál v hodnotě 240. Dále si zajistili úvěrování svého podniku od finančních institucí v hodnotě 100, přičemž jim peněžní ústav stanovil 12 % úrok p. a. Tento kapitál byl následně investován do dlouhodobého majetku v hodnotě 300, zbylých 40 jednotek zůstalo v pokladně podniku.

2  Aby mohla účetní jednotka zahájit svoji produkční činnost, bylo nezbytné objednat od svých dodavatelů zásoby a služby v hodnotě 200 (jedná se o tok a), dále získala účetní jednotka pracovní sílu v hodnotě 60 (jedná se o tok b). Služby od státu získala v hodnotě 20 (jedná se o tok c).

3  Vzhledem k tomu, že se jedná o zjednodušené schéma koloběhu hospodářských prostředků, je předpokladem, že uvedený koloběh proběhne v rámci jednoho účetního období, které je shodné s kalendářním rokem. Během tohoto období spotřebuje účetní jednotka veškeré nakoupené zásoby a budou provedeny veškeré platby. Dalším předpokladem je skutečnost, že veškerá produkce, která byla vyrobena, byla zcela prodána obchodním partnerům.  Z uvedených  předpokladů je nezbytné do schématu zahrnout i 12 % úrok ze zapůjčeného cizího kapitálu v podobě bankovního úvěru. Ten činí 12 jednotek (tok d). Následně je nezbytné i uvažovat o opotřebení dlouhodobého hmotného majetku, přičemž výše odpisů byla vypočtena účetní jednotkou na hodnotu 36 (tok e).

4 Bod "p" je specifický tím, že zde dochází ke komparaci vnějších a vnitřních hodnotových podmínek. Z uvedeného příkladu je tak možné vyčíslit výši celkových nákladů v hodnotě 328. Tržní cena, za kterou účetní jednotka prodává svoji produkci činí  350.  Z rozdílu uvedených hodnot je tedy patrné, že účetní jednotka za daných předpokladů realizovala výsledek hospodaření v hodnotě 22 (zisk). Cash flow lze zjistit: a) přímou metodou: z rozdílu provozních příjmů (350) a provozních výdajů (292), výsledné cash flow činí 58; b) nepřímou metodou: úpravou výsledku hospodaření o nepeněžní toky, tj. zisk (22) plus amortizace (odpisy) dlouhodobého majetku (36), tj. výsledné cash flow je 58. Přidanou hodnotu lze opět zjistit dvěma způsoby: a) rozdílovou metodou: z rozdílu hodnot prostředků a služeb prodaných (350) a prostředků a služeb spotřebovaných (200), tj. námi přidaná hodnota je ve výši 150; b) součtovou metodou: součtem zisku (22) a nákladových položek mzdy (60), odpisy (36), úroky (12) a daně (20), tj. celkem 150.