Kursthemen
-
Keramický kurz seznámí studenty se základy keramické tvorby: se základními postupy výstavby dutého keramického tvaru (válečková technika, vymačkávání, výstavba z plátu, tvorba uzavřeného tvaru, figurální modelování, skulptivní postup), s možnostmi dekorování, s vybavením keramické dílny a materiály a pomůckami užívanými v keramické tvorbě ve školní praxi a konečně i bezpečnostními opatřeními ve výuce keramiky. Výuka proběhne formou výtvarné dílny a bude zaměřena nejen na technické problémy, ale především na rozvoj estetického cítění a vkusu.Vyučující:
Mgr.A. Lucrezia Škaloudová Puchmajerová, Ph.D., lucrezia.skaloudova@tul.cz
Požadavky:
Kurzy budou probíhat ve dvouhodinových blocích vázané na fixní dobu pálení, pro možnost pokračování - glazování. Požadavky: přípravné náčrty, všechny práce ze semináře, seminární práce. Účast na cvičeních, seminární práce, test.
Tematické okruhy:
1. Základní zásady, materiály a pomůcky, rozdíly v jejich použití, sušení a pálení, spojování, lepení v keramice, vybavení dílny.
2. Technika vymačkávání, tloušťka stěny, dekorování tvaru pomocí vrypů očkem
3. Výstavba z plátu: příprava šablon, tloušťka vyváleného plátu, možnosti stavění plátu, slepování a vtlačení válečku. Dekorování pomocí vyřezání a nalepení tvaru.
4. Skulptivní postup, v masivní formě vymodelovaný tvar /japonská nebo čínská nádoba s nožkami nebo soklem/, zavadnutí, postupné odebírání očkem. Dekorování vrypy pomocí očka.
5. Figurální modelování, modelování plného tvaru, následné rozříznutí, vybrání vnitřního prostoru, slepení.
6. Keramické modelování (technika vlaštovčího hnízda), vhodné pro větší práce, např. sedící zvíře, sedící figura…Postupné vytvoření dutého keramického tvaru přidáváním a přitlačováním menších kousků hlíny.
7. Dekorování pomocí barvítek a glazur.
Povinná literatura:
RADA,P., 2007. Keramika. Praha: Aventinum. ISBN: 978-80-86858-45-6.
POŠAROVÁ, M., 2013. Úvod do keramické tvorby. Liberec: TU. ISBN 978-80-7372-926-4.
Doporučená literatura:
POŠAROVÁ, M., 2012. Výtvarné vyjadřování 3 (Prostorová tvorba). Liberec: Technická univerzita v Liberci. ISBN 978-80-7372-837-3.
JUŘÍKOVÁ, N., 2016. Keramika pro děti krok za krokem. Stařeč: INFRA. ISBN 978-80-86666-62-4.
-
Cíle kurzu:
Prohloubení znalostí budoucích učitelů výtvarné výchovy v těchto oblastech:
- oblasti výtvarných vyjadřovacích (výrazových) prostředků sochařského modelování a keramické tvorby;
- v oblasti přepisu reality vnímané smysly; v imaginativní oblasti;
- v oblasti kompozice a barvy;
- na poli reflektivní komunikace.
- seznámí se základními principy keramické tvorby, jak z hlediska funkčního, tak estetického;
- s technikami výstavby keramického dutého tvaru.
Kurz bude probíhat formou výtvarné dílny, jež bude zahrnovat stručný výklad a demonstraci ukázkových prací. Uzavírat vlastní tvorbu bude reflektivní dialog. Časový prostor mezi jednotlivými bloky bude vyplňovat samostudium s případnými konzultacemi.
Charakter obsahu kurzu: Výtvarné práce z oblasti sochařského a keramického modelování, vlastnosti keramiky, základní principy keramické práce. Hravé postupy napomáhající osvojení kompozičních dovedností; techniky výstavby dutého keramického tvaru: modelování, skulptivní postup, výstavba pomocí plátu, válečková technika a technika vlaštovčího hnízda; využívání forem, lití do forem. Dekorování keramiky. Základní znalosti potřebné pro vedení keramické dílny; sušení, pálení.
Struktura kurzu
- Výtvarné dílny prezenční formou
- Teoretické základy distanční formou
-
Plocha, linie, barva, tvar, hmota, prostor, objem, struktura, textura, kompozice, symetrie, asymetrie, velikost, vyváženost, modelování, konstruování, tvarování, skulptivní postup, socha, plastika, objekt, střep, plát, vybírání, šlikr, engoba, glazura, barvítko, dekorování, pec, špachtle, očko.
-
1) Připravte si kresebný návrh na reliéf z plátu 20x20cm Výška reliéfu max 3cm. Kresba bude základem pro vaši keramickou činnost.
2) Prostudujte uplatnění plátu v prostoru a navrhněte tvarově zajímavý obal na květináč.o průměru cca 15cm a výšce 1--15 cm
3) Navrhněte modelovanou sošku o výšce 15-20 cm
-
-
1. STRUČNÝ EXKURZ DO HISTORIE MODELOVÁNÍ A KERAMIKY
2. CHARAKTER A CÍLE MODELOVÁNÍ A KERAMIKY NA II. STUPNI ZÁKLADNÍ ŠKOLY
3. SOCHAŘSKÉ MODELOVÁNÍ
- Plastika a její koncepce
- Postup modelování
- Odlévání
- Patinování
- Kombinace materiálů a technik
4. KERAMICKÉ MODELOVÁNÍ
- Charakter keramické tvorby
- Koncepce keramické plastiky
- Vodítka přístupu ke keramické tvorbě
- Výtvarné a technické problémy řešené při keramickém modelování
- Vlastnosti keramiky
- Zásady výstavby keramického dutého tvaru
- Povrchová úprava keramiky
- Metodické obtíže v keramické tvorbě
5. TECHNIKY VÝSTAVBY DUTÉHO KERAMICKÉHO TVARU
- Technika vymačkávání
- Válečková technika
- Technika vlaštovčího hnízda
- Výstavba z plátů
- Modelování
- Skulptivní postup v keramice
- Další keramické postupy
6. KERAMICKÁ DÍLNA
- Prostory vhodné pro zřízení keramické dílny
- Vybavení keramické dílny
- Uchování a recyklace hlíny
- Zdraví a bezpečnost
7 INSPIRACE
8. ZÁVĚR
9. POJMOSLOVÍ
10. POUŽITÁ A DOPORUČENÁ LITERATURA
-
Počátek rozvoje řemesel je kladen do doby po r. 10 000 p.n.l., do doby, kdy lidstvo přestalo následovat stáda zvěře, usadilo se a začalo se věnovat chovatelství a pěstitelství, t. j. do mladší doby kamenné (i ve starší době kamenné máme historické doklady o tom, že už v době kolem 28 000 let p.n.l. existoval způsob vytvrzení hlíny teplem; právě u nás na jižní Moravě, ale i na Slovensku. Věstonická venuše - vytvořená ze směsi hlíny, popela a kostního prachu - je toho důkazem). Nejstaršími nálezy nejsou nádoby, ale právě malé přenosné kultické sošky bohyně Matky Země a nejstarší keramickou technikou je odřezávání hlíny z bloku (skulptivní postup). Za jedny z nejstarších a také nejzajímavějších neolitických keramických památek je považována Rodící matka Boží (kolem 6000 p.n.l. z nálezů v Čatal Hüyüku v Turecku).
Posuny v rozvoji keramiky představuje vynález keramické pece, pomalu a později rychle rotujícího hrnčířského kruhu (viz pojmosloví). Kvantitativní, ale v souladu s ním i kvalitativní rozvoj, představuje vznik keramických center, dílen, které se specializují na tvorbu keramických nádob v množství určeném k obchodu.
Nálezy skutečných keramických pecí a užité keramiky spadají do doby cca 8000 p.n.l.. Zpočátku se vypalovalo jen při nízkých teplotách a nádoby byly velmi křehké. Ve staré Číně a Japonsku se keramika začala vypalovat při vyšších teplotách, a tak byla keramickému umění zajištěna nesmrtelnost. První sklovité glazury se objevují ve druhém tisíciletí před naším letopočtem, přesto byl prvořadý tvar a zdobností se šetřilo.
Za povšimnutí v širokém spektru keramické tvorby naší historie stojí řada období a prací – neolitické nádoby evropské, starověká keramika Blízkého východu, Egypta a Středomoří, řecká keramika (černo a červenofigurová - viz pojmosloví). Fascinující je rovněž keramika předkolumbovských národů Mexika, ale i keramika přírodních národů. Mnohá díla z těchto period mohou být inspirací pro školní keramickou tvorbu. Některá díla i v kontextu soudobého umění nemají obdoby. Více informací a fotografie děl najdete v knize Gustava Weise Keramika - umění z hlíny - kulturní dějiny a keramické techniky. Viz doporučená literatura.
-
Myslím, že začít v případě keramiky a modelování od Adama, je na místě. Od 17 stol. byli Adam a Eva patroni hrnčířských, tehdy džbánkařských cechů a ve staré hrnčířské písni se zpívá: "Pán Bůh první hrnčíř byl, Adama z hlíny stvořil" (Rada 2007, str. 193). Podobný obraz najdeme i v řecké mytologii: Prométheus, který ukradl bohům oheň, v něm vypálil člověka stvořeného z hlíny. A až do nedávných dob byla hlína téměř jediným materiálem, z něhož bylo možné modelovat. Je namístě popřát Vám ve Vaší praktické části výuky takové množství nápadů a takovou rozmanitost tvorby, jakou obdařil Pán Bůh všechno stvoření včetně člověka.
-
Modelování - plastický postup - vychází z plastického materiálu. Postupným přidáváním malých kusů plastické hmoty autor vytváří tvar, stlačuje kousky pevně k sobě, tvaruje je, odebírá hmotu, je-li to třeba, snaží se zachytit svoji představu nebo model, který má před sebou. Při práci využívá dlaní a prstů, ale i nástrojů specielně pro tuto činnost určených (špachtle stklačují kuusky hlíny, modelují, dotvářejí povrch. Právě proto je na trhu velké množství tvarů špachtlí, podobně je tomu s očky, která sochařskou hlínu odebírají, popř. dotvářejí strukturu povrchu, Poklepáváním kouskem lati nejen, že se dílo tvaruje a zpevňuje, ale vzniká i zajímavá struktu. (Strunu sochař či žák použije k rozřezání bloku hlíny).
Sochařské pojetí modelování v sobě slučuje jak plastický, tak skulptivní postup. Sochařká práce vzniklá modelačním postupem se nazývá plastika.
-
CHARAKTER KERAMICKÉ TVORBY
Keramické řemeslo (umělecké řemeslo), patřící k nejstarších řemeslům na této planetě, jež můžeme řadit jak do oblasti užitého, tak i volného umění, může přinést mnoho pozitivního nejen dospělému člověku, ale i dítěti.
Při keramické tvorbě (zejména volné tvorbě) rozvíjí žák své prostorové, barevné a kompoziční cítění, smysl pro kontrast, strukturu povrchu, ale musí počítat i se statikou, nosností materiálu a konstrukčními prvky. Přirozeně, nenásilnou cestou tak rozvíjí nejen svou fantazii a výtvarné cítění, ale i technické myšlení.
Keramika patřící k prastarým řemeslům a působení práce s hlínou, jež pochází ze Země, na níž žijeme, je v dnešním přetechnizovaném světě pro lidskou psychiku obrodné. Zklidňuje, očišťuje, dává smysl. I dítě prožívá původnost tohoto řemesla. Při práci žáka s hlínou hraje pozitivní roli také fakt, že se může beztrestně ušpinit.
V dnešní době, kdy keramická tvorba není co do materiálů vázána na lokální zdroje, nabízí keramická centra nepřeberné množství zajímavých keramických materiálů a keramická tvorba zařazená do výuky výtvarné výchovy může významně žákovskou tvorbu obohatit. Krom toho fakt, že se žáci soustředí na nové technické postupy, může přispět k překonání krize dětského výtvarného projevu.
Cílem keramického modelování, kromě obecných cílů, jež už byly zmiňovány, je obohacení a pestrost výuky výtvarné výchovy, seznámení žáků s novými výtvarnými postupy, které rozšíří jejich dosud používanou škálou výtvarných technik a vyjadřovacích prostředků.
Znalost keramických technik (podobně jako v ostatních oborech výtvarných činností – malbě, kresbě…) je v keramice nepostradatelná. Výtvarné techniky jsou spolu s dalšími výtvarnými vyjadřovacími prostředky a manuálními dovednostmi nástroji, kterými se žák pokouší vyjádřit svůj vnitřní i vnější svět. Zpočátku volí techniku učitel, v určité fázi (po osvojení postupů) je možné nechat další technický postup na žácích (např. dotvoření povrchu, struktura..), po určité zkušenosti si žáci volí techniku samostatně. Omezení volby je pro žáky usnadněním. Stanovenou techniku lze také doplnit o volitelnou (detaily, povrch).
-
V úvodu nutno podotknout, že s výjimkou posledního bodu, ostatní techniky spadají do oblasti nazývané keramiky modelování z volné ruky.
- Technika vymačkávání
- Válečková (šňůrková) technika
- Technika vlaštovčího hnízda
- Výstavba dutého tvaru pomocí plátů
- Modelování
- Skulptivní postup
- Další keramické postupy (lití, využití forem, točení na kruhu)
Jednotlivé techniky výstavby keramického díla se mohou navzájem kombinovat.
-
PROSTORY VHODNÉ PRO ZŘÍZENÍ KERAMICKÉ DÍLNY
V současnosti je požadavkem, aby keramická pec byla umístěna v malé samostatné místnosti. Další místnost nejlépe s teplým a vlhkým klimatem, vybavená policemi na sušení prací, může být sušárnou a skladem materiálu. V přilehlém ateliéru probíhá vlastní tvůrčí práce. Vhodná je i situace, kdy je ve zvláštní místnosti umístěna pec; materiál, pracovní stoly a police se sušícími se pracemi jsou v jediné místnosti.
-
V následující složce naleznete vysvětlení základních pojmů z oblasti keramiky které vám osvětlí detaily, na které dosavadní text možná nedal odpovědi. Autorka čerpala z větší části z Keramiky Pravoslava Rady (Rada 2007).
-
ADAMCOVÁ, Marie. Keramika pro malé a velké. Praha: Fin, 1994.
BABYRÁDOVÁ, Hana. Výtvarná dílna. Praha: Triton, 2005. ISBN 80-7254-705-4.
BALEKA, Jan. Výtvarné umění: výkladový slovník (malířství, sochařství, grafika). Praha: Academia,
1997. ISBN 80-200-0609-5.
CAMPBELLOVÁ, Jean. Techniky arteterapie. Praha: Portál, 1998. ISBN 80-7178-204-1.
LONGENA, Maria. Mexiko: Mayové, Aztékové a další předkolumbovské národy. 2. vydání, Praha:
Rebo productions, 2006. ISBN 80-7234-632-6.
MATTISON, Steve. Jak se dělá keramika: podrobný průvodce nástroji, materiály a technikami pro
hrnčíře a keramiky. Praha: Slovart, 2004. ISBN 80-7209-599-4.
RADA, Pravoslav. Slabikář keramika. Praha: Grada, 1997.
RADA , Pravoslav. Keramika. Praha: Aventinum , 2007. ISBN 978-80-86858-45-6.
ROESELOVÁ, Věra. Námět ve výtvarné výchově. Praha: Sarah, 1995.
ROESELOVÁ, Věra. Prostorová tvorba ve výtvarné výchově pro základní školu1. Praha: Univerzita
Karlova v Praze, Pedagogická fakulta, 2006. ISBN 80-7290-254-7.
ROESELOVÁ , Věra. Techniky ve výtvarné výchově. Praha: Sarah, 1996. ISBN 80-902267-1-X.
SKARLANTOVÁ, Jana. Užité umění I : úvod do estetiky užité tvorby. Praha: Univerzita Karlova
v Praze, Pedagogická fakulta, 2009. ISBN 978-80-7290-420-0.
SLAVÍKOVÁ, V., J. SLAVÍK a S. Eliášová. Dívej se, tvoř a povídej!: artefiletika pro předškoláky a
mladší školáky. Praha: Portál, 2007. ISBN 978-80-7367-322-2.
THULLEROVÁ, Gabriele. Jak poznáme? Umění a kýč. Praha: Knižní klub, 2007.
ISBN 978-80-242-1998-1.
WEIS, Gustav. Keramika umění z hlíny: kulturní dějiny a keramické techniky. Praha: Grada, 2007.
ISBN 978-80-247-1954-2.
-
Inspirativní období z historie keramiky a autoři, jejichž díla mohou posloužit jako inspirace pro výuku keramiky:
- Japonská keramika na čajový obřad;
- keramika, kamenná či dřevěná díla Inků, Mayů či Toltéků;
- egyptská figurální fajáns;
- figurální středomořská keramika;
- naši keramici: liberecká výtvarnice Iva Ouhrabková, Pravoslav a Jindřiška Radovi, Šárka Radová, Marta Taberyová, Jindra Viková, Ida Vaculková…;
- zahraniční autoři: Elžbieta Groseová, Imre Schrammel, Carlo Zauli, Sakara Tomija,
-
Keramika je mimořádné výtvarné řemeslo, které umožňuje využívat širokou škálu výtvarných vyjadřovacích prostředků, jak z prostorové tvorby, tak i z oblasti malby, kresby a grafiky. Současný keramik má na rozdíl od tvůrce minulosti, který byl vázán na lokální zdroje, k dispozici materiály prakticky z celého světa. Keramika nám dovoluje vytvářet krásná ale zároveň užitečná díla, která mohou obohacovat náš každodenní život. Práce s hlínou a zvl. některé techniky působí arteterapeuticky. A jako každá tvorba vede k naplnění a obohacení našich životů, prohloubení smyslového vnímání, poznání, sebepoznání a přiblížení se našim bližním skrze tvořivé společenství.