Finanční účetnictví

Pasiva. Pasiva vyjadřují, odkud byla pořízena aktiva, jakými zdroji jsou majetkové složky kryty. Byla-li aktiva pořízena vklady vlastníků či třetích osob či vlastní činností účetní jednotky, hovoříme o vlastních zdrojích. Pokud účetní jednotka za hodnotu aktiva dluží, jedná se o tzv. cizí zdroje.

A. Vlastní zdroje (kapitál). Vlastní kapitál vzniká zejména ze tří zdrojů – základního kapitálu, kumulovaných výtěžků (kumulovaných zisků/ztrát) a jiných zdrojů, např. přijatých darů. Představuje hodnotu aktiv, která zbude po odečtení hodnoty všech závazků od celkové hodnoty aktiv.

A.1 Základní (upsaný) kapitál. Základní kapitál představuje jmenovitou hodnotu vkladů vlastníků (společníků, akcionářů) do podniku (pozn.: minimální výše vkládaného kapitálu je pro kapitálové společnosti legislativně upravena zákonem o korporacích); v průběhu doby trvání účetní jednotky může být navyšován buď dalšími dodatečnými vklady vlastníků, nebo z čistého zisku vytvořeného úspěšnou činností podniku.

A.2 a) Kapitálové fondy. Znamenají buď příplatky vlastníků do kapitálu nad rámec jmenovité hodnoty základního kapitálu (např. emisní ážio), dále sem řadíme ostatní kapitálové fondy, které kryjí tu část aktiv, která byla získána jinak, nežli vkladem vlastníků či vlastní činností firmy (např. získané dary) a dále fondy vznikající z přecenění majetku.

A.2 b) Fondy ze zisku (rezervní fondy).  Představují tu část hodnoty zdaněného zisku, která byla v podniku zadržena k použití na určené účely. Společnostmi může být vytvářen tzv. zákonný rezervní fond, který by byl využit ke krytí neočekávaných výkyvů v hospodaření, dále mohou účetní jednotky zadržovat část zisku za předem určeným účelem, např. který využijí pro své zaměstnance či pro podporu vlastního rozvoje apod.

A.3 Výsledek hospodaření běžného účetního období.  Hodnota vlastního zdroje vytvořená účetní jednotkou za právě uplynulé účetní období, kterou může být buď zisk nebo ztráta (krátí hodnotu vlastních zdrojů), v případě zisku se  jedná o výsledek hospodaření po zdanění, tvoří spojnici mezi rozvahou a výkazem zisku a ztráty.

A.4 Výsledek hospodaření minulých účetních období.  Výsledky, které nebyly přiděleny k žádnému konkrétnímu účelu.

B+C. Cizí zdroje. Jsou položkami, u kterých podnik vystupuje v pozici dlužníka.

C. Závazky. Závazek je současná povinnost účetní jednotky, která vznikla jako důsledek minulých událostí a od jehož vypořádání se očekává odliv zdrojů, které přinášejí účetní jednotce ekonomický prospěch. Tento odliv zdrojů přinášející ekonomický prospěch musí být dostatečně jistý, závazek musí být spolehlivě ocenitelný. Požadavek rozvahy je členit je z hlediska času na dlouhodobé (se splatností nad jeden rok) a krátkodobé (se splatností do roka). Jedná se např. o obchodní závazky, závazky k zaměstnancům, úvěry, nesplacené dlužné daně, vydané dluhopisy a směnky, atd.

B. Rezervy. Rezervy jsou určeny podle české legislativy k pokrytí budoucích závazků nebo výdajů, u nichž je znám účel, je pravděpodobné, že nastanou, avšak zpravidla není jistá částka nebo datum, k němuž vzniknou. Rozvahová položka „Rezervy“ obsahuje rezervy podle zvláštních předpisů, kterými se rozumí např. zákon č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů, podle nějž se na podnikatele vztahují rezervy na opravu dlouhodobého majetku, dále tato položka obsahuje rezervu na důchody a podobné závazky (je vykazována, pokud účetní jednotka vytváří tuto rezervu na základě povinnosti vyplácet zaměstnancům důchody nebo podobné požitky uložené jí smlouvou nebo právním předpisem), rezervu na daň z příjmů (je vykazována, pokud okamžik sestavení účetní závěrky předchází okamžiku řádného vyčíslení daňové povinnosti) a ostatní rezervy, kterými jsou zejména rezervy na garanční opravy a rezervy na restrukturalizaci a podle také rezervy na rizika a ztráty, které jsou tvořeny v souladu se zásadou opatrnosti.

D. Ostatní pasiva. Účty časového rozlišení pasivního charakteru, které účetní jednotka používá k naplnění požadavku akruálnosti, tj. aby veškeré náklady a výnosy byly zařazeny do období, se kterým se věcně a časově pojí (bez ohledu na výdaje a příjmy s nimi souvisejícími). Jsou to výdaje příštích období (předjímané výdaje) a výnosy příštích období (odložené výnosy).