Finanční účetnictví

Účetní uzávěrkou a závěrkou vrcholí celé účetní období. Jedná se o velmi důležitý sled účetních činností, jejichž výsledkem jsou převážně hodnotové informace, které účetní jednotka poskytuje nejen směrem dovnitř podniku (vlastníkům, manažerům), ale též vně svým externím uživatelům. Zhotovitel těchto informací je připravuje s ohledem na veškeré uznávané účetní zásady a principy.

 Cílem účetní uzávěrky je zajištění úplnosti, správnosti a průkaznosti účetnictví, zaúčtování nákladů na daň z příjmů, uzavření účetních knih. Mezi tyto činnosti náleží zaúčtování veškerých případů, které souvisejí s běžným účetním obdobím, provedení inventarizací, které slouží k zajištění průkaznosti účetnictví, opravy účetních zápisů na základě nedostatků zjištěných inventarizacemi a zachycení předpokládaných ztrát, rizik a znehodnocení, které se týkají majetku a závazků a jsou známy ke dni sestavení účetní závěrky, např. pomocí opravných položek a rezerv apod. Následuje zúčtování vypočtené daně z příjmů, uzavření účetních knih převodem konečných stavů účtů na závěrkové účty.

 Pojem účetní závěrka je v českém prostředí přesně definován zákonem o účetnictví. Jedná se o zhotovení informací pro veškeré uživatele (interní i externí) ve formě účetních výkazů (viz témata 5 a 6) v plném či zjednodušeném rozsahu.

Dle § 18 zákona o účetnictví je účetní závěrka nedílný celek a tvoří ji

a)     rozvaha (bilance),

b)     výkaz zisku a ztráty,

c)     příloha, která vysvětluje a doplňuje informace obsažené v rozvaze a výkazu zisku a ztráty.

Účetní závěrka může zahrnovat též i přehled o peněžních tocích nebo přehled o změnách vlastního kapitálu. Mezi povinné informace účetní závěrky patří: jméno a příjmení, obchodní firma nebo název účetní jednotky, její sídlo; identifikační číslo; právní formu; předmět podnikání či účel, pro který byla zřízena; rozvahový den, ke kterému se účetní závěrka sestavuje; okamžik sestavení účetní závěrky; podpisový záznam statutárního orgánu.

 Práce v účetnictví spojené s uzavřením účetního období je možno rozdělit dle jejich časové posloupnosti do následujících etap:

1.         Ověření správnosti a úplnosti zaúčtovaných údajů.

2.         Výpočet daňového základu, daně z příjmů a její zaúčtování.

3.         Uzavření účetních knih.

4.         Sestavení závěrky.

5.         Zajištění bilanční kontinuity, tj. otevření účetních knih k 1. 1.

 

 Dílčí činnosti lze klasifikovat následovně:

1. Ověření správnosti a úplnosti zaúčtovaných údajů

1.1            Časové rozlišení nákladů a výnosů.

1.2            Zaúčtování dohadných položek aktivních a pasivních.

1.3            Inventarizace majetku a závazků, vypořádání inventurních rozdílů.

1.4            Odpis pohledávek.

1.5            Vytvoření (příp. zrušení) opravných položek na základě provedené inventarizace.

1.6            Tvorba (zúčtování) zákonných a ostatních rezerv.

1.7            Zaúčtování kurzových rozdílů k 31. 12.

1.8            Závěrečné operace v účtování o zásobách (viz odlišnosti způsobů A a B).

1.9            Odložená daň – její výpočet a zaúčtování.

 

2. Výpočet daňového základu, daně z příjmů a její zaúčtování.

Tab. 7.2 Výpočet daňového základu daně z příjmů a její zaúčtování

Zdroj: Vlastní zpracování

Pozn.: Daňový základ se zjišťuje mimo účetní systém úpravou hrubého rozdílu mezi účetními výnosy a náklady o požadavky zákona o daních z příjmů. Ze zjištěného základu se vypočte příslušná daň z příjmů (procentní sazba je dána zákonem o daních z příjmů), která se do účetního systému promítá na vrub nákladů účtové skupiny 59 a ve prospěch účtu skupiny 34 – Zúčtování daní a dotací.

 3. Uzavření účetních knih

3.1       Převod konečných stavů aktivních a pasivních účtů na účet 702 – Konečný účet rozvažný a nákladových a výnosových účtů na účet 710 – Účet zisků a ztrát.

3.2       Převod zisku (ztráty) z účtu 710 – Účet zisků a ztrát na účet 702 – Konečný účet rozvažný.

 

4. Sestavení závěrky

4.1            Vyhotovení účetních výkazů, tj. rozvahy, výkazu zisku a ztráty a přílohy (v rámci přílohy sestavení výkazu cash flow a výkazu o změnách vlastního kapitálu).

4.2            Ověření závěrky auditorem (pokud povinnost vyplývá ze zákona).

4.3            Sestavení konsolidované účetní závěrky (pokud vyplývá ze zákona) a její ověření auditorem.

4.4            Zveřejnění údajů z účetní závěrky.

 

5. Zajištění bilanční kontinuity, tj. otevření účetních knih k 1. 1.

5.1            Z účtu 701 převod počátečních stavů rozvahových účtů na příslušné syntetické účty.

5.2            Převod zisku, příp. ztráty na účet 431 – Výsledek hospodaření ve schvalovacím řízení.

5.3            Zaúčtování dopadů z případných změn použitých účetních metod a oceňování.

5.4            Rozhodnutí statutárního orgánu o rozdělení výsledku hospodaření, účetní rozdělení výsledku hospodaření.

5.5            Příprava vnitřních účetních směrnic pro následující období.