Podnikové procesy (NewSIL)

Časové uspořádání výrobního procesu se týká stanovení posloupnosti operací, které je nutno postupně zpracovat jednotlivými pracovišti, a dále stanovení předpokládaných termínů realizace operací na předepsaných pracovištích. (Váchal, 2013)

Základní pojmy jsou:

• průběžná doba výroby,
• průběžná doba výrobku,
• výrobní takt.

Základním časovým ukazatelem při hodnocení výroby je průběžná doba výroby. Průběžná doba výroby se týká pouze vlastního výrobního cyklu, tj. doby od provedení první operace až po předání na sklad hotových výrobků. Zahrnuje dobu trvání technologických operací, dobu trvání technologických operací a časy přerušení (přestávek) (Tomek, 2014).

Technologické časy zahrnují:

• ruční operace,
• strojní operace,
• strojně-ruční operace,
• automatické operace,
• přírodní (biochemické) operace.

Netechnologické časy zahrnují:

• přípravu pracoviště,
• seřízení stroje,
• přepravní operace,
• časy technologické manipulace,
• nakládání, skladování,
• kontrolu jakosti.

Časy přerušení jsou časy:

• vyvolané organizací práce (režim dne, směnnost, dávky materiálu, synchronizace, režim obsluhy, kompletace),

• vyvolané stavem technického zařízení (technologická synchronizace, poruchy strojů, údržba),

• vyvolané technicko-organizačními nedostatky (nedostatky manipulace, nedostatek energie a materiálu),

• vyvolané subjektivními příčinami ze strany pracovníka (osobní ztráty, zbytečná práce v důsledku nedostatečné přípravy) apod. 

Snahou při řízení výroby je redukovat či zcela odstranit činnosti, které nepřidávají hodnotu. 

• Přidaná hodnota je  soubor všech činností, které vedou k fyzické změně struktury, tvaru nebo složení výsledného produktu. Zákazník je ochoten jejich hodnotu uznat a zaplatit. 

• Nepřidaná hodnota jsou činnosti, které sice hodnotu nepřidávají, zákazník za ně většinou není ochoten platit, ale v současných technologických podmínkách se nedají zcela eliminovat. Může se jednat např. o přestavbu strojního zařízení.

• Plýtvání představují činnosti, za které zákazník není ochoten zaplatit a z pohledu technologie se vůbec nic nestane, pokud se zcela odstraní. Jedná se například o zbytečnou manipulaci, čekání, zbytečnou chůzi apod.

V sériových výrobách je průběžná doba výroby závislá na tom, zda zvolíme postupný, průběžný, nebo smíšený způsob výroby. Na následujícím obrázku je znázorněn časový průběh výroby dávky o velikosti 6 kusů procesem se 4 operacemi. Pro záznam průběhu operací a jednotlivých výrobních a manipulačních časů je na harmonogramech použito úseček ve tvaru:

Délka úseček je úměrná trvání operací.

Obr. Časový průběh výrobního procesu (Gros, 2016)

Průběžná doba výrobku představuje celý cyklus od prvního impulsu k vývoji výrobku, přes jeho technickou přípravu výroby, ověření ve výrobním procesu, vlastní výrobní cyklu (průběžnou dobu výroby) až po ukončení expedice, popř. i včetně dalších odbytových činností.

Další charakteristikou časové struktury výrobního procesu je výrobní takt. Výrobní takt je časový interval mezi odvedením dvou po sobě následujících součástí (výrobků). (Tomek, 2014) Od něj se pak odvíjí rytmus práce a stupeň synchronizace (časového souladu) u jednotlivých pracovišť.