Katedra matematiky
Úvod
Katedra matematiky |
||||
Na Katedře matematiky se pro odkazování na použité informační zdroje používá metoda číselných odkazů (někdy označovaná jako metoda číselných citací). |
||||
Odkaz v textu Odkaz na zdroj má podobu číslice v hranatých závorkách, jestliže neodkazujeme zdroj jako celek, ale např. konkrétní stránku, je v závorce uvedena i citovaná stránka => … [47 s. 123]. Tzn., že je odkazován zdroj číslo 47 a v něm stránka číslo 123. Jeden konkrétní zdroj má v celé práci stále stejné číselné označení a pod stejným číselným označením je i v seznamu použitých zdrojů. Tzn., že seznam použitých zdrojů je řazen od 1 do X a číselné označení zdroje v textu práce (tzv. odkazu) a v seznamu použitých zdrojů (tzv. bibliografická citace) musí být vždy shodné. V práci první citovaný zdroj má být označen číslicí 1 => [1 s. 89, 90], druhý citovaný zdroj číslicí 2 => [2 s. 63] atd. Pozn.: hranatou závorku lze napsat např. pomocí pravé klávesy ALT a kláves F a G. |
||||
Příklad: |
Motto: „Celkově vzato, lidský mozek je nejsložitější známý objekt ve vesmíru – tedy z těch, které zná on sám“ [1 s. 110]. … Počet buněk potřebných k vytvoření vědomí je ohromně veliký, proto je schopnost mozku omezena na vytváření a udržování složitých pohyblivých obrazců [1 s. 125]. … Ve starších publikacích [2 s. 157, 158] nalézáme o dysartrii mj. to, že se jedná o poruchu koordinace mluvního výkonu, která je příznakem poruchy některé části motorického analyzátoru. … Funkční gramotnost je něco odlišného než běžná gramotnost. V ekonomicky rozvinutých zemích byla běžná negramotnost již dávno odstraněna. Např. na našem území bylo v roce 1921 pouze 3 % obyvatelstva, kteří neuměli číst a psát. V ČR nebylo doposud (rok 2009) k problematice funkční gramotnosti publikováno dostatek odborných prací [3 s. 167–170]. … Pokrčení nosu lze interpretovat jako univerzální projev odmítnutí; otevření úst a současné stahování ústních koutků tak, aby byly obnaženy spodní zuby, znamená zastrašování [1 s. 178, 179]. … Nedostatečný řečový kontakt s výchovně vzdělávacím prostředím lze považovat za základní překážku výchovy. Děti se sluchovým postižením bývají dlouho závislé pouze na názorném výchovném příkladu [2 s. 220]. |
|||
Jestliže citujete text, který byl již ve zdroji, jenž citujete, citován – „převzat“ z nějakého jiného zdroje, označujeme takovou citaci jako tzv. sekundární citaci. V níže se nalézajícím příkladu citovala Skalková ve své publikaci z roku 2007 na s. 160, 161 část knihy od Kličkové, která byla vydána v roce 1989, v knize Kličkové se daný text nacházel na s. 62, 63. V seznamu citovaných zdrojů je pak uvedena bibliografická citace pouze zdroje, který jste použili Vy (v tomto případě Skalková) – viz níže. Pozn.: při tvorbě BP/DP používejte přednostně primární zdroje => sekundárních citací má být co nejméně. |
||||
Příklad: |
Podmínkou didakticky účinného vytváření problémových situací ve vyučování je mj.: stanovení cílů výuky, znalost kurikula a jeho didaktická analýza, výběr učiva vhodného pro problémovou metodu, důkladná znalost žáků ve třídě, adekvátní motivace žáků k aktivní myšlenkové činnosti [Kličková in 4 s. 160, 161]. |
|||
Seznam použitých zdrojů Seznam použitých zdrojů = bibliografických citací je u této metody číslovaný. Jednotlivé zdroje jsou číslovány (stejnou číslicí, kterou mají v odkazech v textu práce). Zdroje jsou řazeny od 1 po X (dle počtu použitých zdrojů). |
||||
Příklad: |
Seznam použitých zdrojů [1] WILSON, E. O. Konsilience jednota vědění o nezbytnosti sjednocení přírodních a humanitních věd. 1. vyd. Praha: Lidové noviny, 1999. ISBN 80-7106-321-5. [2] SOVÁK, M., et al. Logopedie. 3. uprav. vyd. Praha: SPN, 1974. [3] PRŮCHA, J. Přehled pedagogiky: úvod do studia oboru. 3. aktual. vyd. Praha: Portál, 2009. ISBN 978-80-7367-567-7. [4] SKALKOVÁ, J. Obecná didaktika. 2. rozš. a aktual. vyd. Praha: Grada, 2007. ISBN 978-80-247-1821-7. |
|||
Příklady odkazů a bibliografických citací různých zdrojů |
||||
Monografie |
Sborníky |
Časopisy |
Internet |
|
Právní předpisy |
||||
Pozn.: tento text byl zpracován s využitím ČSN ISO 690 z března 2011.