Procházet slovníkem pomocí tohoto rejstříku

Speciální | A | Á | B | C | Č | D | Ď | E | É | Ě | F | G | H | CH | I | Í | J | K | L | M | N | Ň | O | Ó | P | Q | R | Ř | S | Š | T | Ť | U | Ú | Ů | V | W | X | Y | Ý | Z | Ž | VŠE

Stránka:  1  2  3  4  5  6  7  8  (Další)
  VŠE

A

absolutní četnost

počet jednotek s danou obměnou statistického znaku


alternativní proměnná

proměnná, která nabývá pouze dvou variant


aproximace

přibližné nahrazení


B

bodový odhad

nahrazení neznámé hodnoty parametru základního souboru vhodnou výběrovou
charakteristikou


C

charakteristiky šikmosti (asymetrie)

charakterizují koncentraci malých hodnot statistického znaku ve srovnání s koncentrací velkých hodnot tohoto znaku


charakteristiky špičatosti (excesu)

charakterizují koncentraci prostředních hodnot statistického znaku ve srovnání s koncentrací ostatních hodnot tohoto znaku


charakteristiky úrovně (polohy)

charakterizují střed, kolem něhož hodnoty proměnné kolísají


charakteristiky variability

charakterizují rozptýlení (kolísání) hodnot proměnné kolem zvoleného středu


D

disjunktní jevy

jevy neslučitelné, které nemají společný průnik


diskrétní proměnná

proměnná, která nabývá spočetně mnoha hodnot z konečného či nekonečného intervalu


distribuční funkce

pravděpodobnost, že náhodná veličina nabude hodnoty menší nebo rovné x


E

empirická četnost

pozorovaná, výběrová četnost


empirické rozdělení

rozdělení pořízené náhodným výběrem


H

histogram četností

sloupkový graf, vhodný ke znázornění intervalového rozdělení četností


hladina významnosti

pravděpodobnost chyby I. druhu; pravděpodobnost, že zamítneme nulovou hypotézu, ačkoli platí


hodnota (pozorování)

míra dané vlastnosti u každé jednotky statistického souboru


hromadné náhodné jevy

výsledky opakovatelných náhodných pokusů


hustota pravděpodobnosti

funkce, která popisuje rozdělení spojité náhodné veličiny


I

induktivní úsudek

zevšeobecňující úsudek; usuzování z části na celek


interval spolehlivosti

náhodný interval, od něhož se zvolenou pravděpodobností očekáváme, že
bude obsahovat skutečnou hodnotu neznámého (odhadovaného) parametru


K

kardinální proměnná

metrická proměnná, která nabývá pouze kladných hodnot


kritický obor

množina hodnot testového kritéria, které jsou při platnosti nulové hypotézy tak extrémní, že pravděpodobnost jejich výskytu je velmi malá


kumulativní absolutní četnost

četnost vzniklá postupným načítáním absolutních četností


kumulativní relativní četnost

četnost vzniklá postupným načítáním relativních četností


kvantily

charakteristiky úrovně, které nejsou funkcí všech hodnot dané proměnné


L

levostranný interval spolehlivosti

interval spolehlivosti, kde stanovujeme pouze dolní mez


M

matematická statistika

statistická indukce; induktivní usuzování pomocí matematicko-statistických metod


medián

prostřední hodnota uspořádaného statistického souboru


metrická proměnná

numerická, proměnná, která je vyádřena v měrných jednotkách


množná proměnná

proměnná, která nabývá více než dvou variant


modus

obměna proměnné, která má největší četnost


mutabilita

variabilita hodnot nominální proměnné


N

náhodná veličina

veličina, jejíž hodnota je jednoznačně určena výsledkem náhodného pokusu


náhodné pokusy

procesy, jejichž výsledek nelze předem jednoznačně určit (je nejistý)


neparametrický test

testuje tvrzení o různých vlastnostech základního souboru


nevychýlenost

nestrannost, nezkreslenost; jedna z vlastností bodového odhadu


nezávislé náhodné pokusy

opakovaný výběr prvků ze souboru, kdy vybraný prvek vracíme do souboru zpět, tzv. výběr s vracením


nominální proměnná

slovní proměnná, jejíž obměny nelze hierarchicky uspořádat


normování normálního rozdělení

transformace náhodné veličiny X, která má normální rozdělení se střední hodnotou μ a rozptylem σ2, na normovanou veličinu U se střední hodnotu 0 a rozptylem 1


O

obměna (varianta)

hodnota ve smyslu vyjádření různého stupně dané vlastnosti


oboustranný interval spolehlivosti

interval spolehlivosti, kde stanovujeme jak horní, tak dolní mez


ordinální proměnná

slovní nebo číselná proměnná, jejíž obměny lze hierarchicky uspořádat; tato proměnná není vyjádřená v měrných jednotkách


P

parametrický test

testuje tvrzení o neznámém parametru základního souboru


podmíněná pravděpodobnost

pravděpodobnost nastoupení určitého jevu za předpokladu, že nastal jev podmiňující


polygon četností

spojnicový graf, vhodný ke znázornění prostého rozdělení četností


pravděpodobnost

míra možnosti nastoupení náhodného jevu


pravděpodobnostní funkce

pravděpodobnost, že náhodná veličina nabude hodnoty rovné x


pravostranný interval spolehlivosti

interval spolehlivosti, kde stanovujeme pouze horní mez


přípustná chyba odhadu

polovina šířky intervalu spolehlivosti při odhadu parametru μ resp. π


proměnná


průměry

charakteristiky úrovně, které jsou funkcí všech hodnot dané proměnné


R

relativní četnost

podíl jednotek s danou obměnou statistického znaku


rozdělení náhodné veličiny

pravděpodobnostní model chování náhodné veličiny


rozptyl

základní charakteristika variability statistikého souboru


rozptyl náhodné veličiny

charakteristika variability náhodné veličiny


rozsah souboru

počet jednotek statistického souboru


S

sloupcový graf

graf, vhodný pro znázornění rozdělelní četností nominální proměnné


spojitá proměnná

proměnná, která nabývá všech hodnot z konečného či nekonečného intervalu


spolehlivost odhadu

pravděpodobnost, s níž lze očekávat, že odhad je správný


statistická charakteristika (míra)

shrnuje informaci, obsaženou v datech a vyjadřuje ji v koncentrované formě


statistická hypotéza

určitý předpoklad (tvrzení) o základním souboru


statistická jednotka

prvek statistického souboru


statistický soubor

množina prvků s přesně stanovenými shodnými vlastnostmi


statistický znak

označení určité vlastnosti, kterou má každá jednotka statistického souboru


střední hodnota

jiné označení pro charakteristiku úrovně


střední hodnota náhodné veličiny

očekávaná hodnota; charakteristika úrovně náhodné veličiny


Sturgesovo pravidlo

slouží ke stanovení přibližného počtu intervalů při třídění dat pomocí intervalového rozdělení četností


T

tabulka rozdělení četností

forma setřídění (zpřehlednění) statistických dat


teoretická četnost

hypotetická četnost, tj. teoretické obsazení i-té třídy


teoretické rozdělení četností

rozdělení hypotetické (předpokládané)


testové kritérium

vhodná charakteristika, která má při platnosti nulové hypotézy známé pravděpodobnostní rozdělení


V

výběrová chyba

rozdíl mezi odhadovaným parametrem základního souboru a jeho výběrovým protějškem


výsečový graf

kruhový graf, vhodný pro znázornění rozdělelní četností nominální proměnné


Z

závislé náhodné pokusy

opakovaný výběr prvků ze souboru, kdy vybraný prvek nevracíme do souboru zpět, tzv. výběr bez vracení



Stránka:  1  2  3  4  5  6  7  8  (Další)
  VŠE